7 C 172/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 500 Kč ve výši 8,05 % ročně za dobu od 25. 7. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 523,80 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 2 408 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 500 Kč výši 8,05 % ročně za dobu od 25. 7. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 523,80 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 2 408 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyní žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 1. 11. 2016 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě obdržela žalovaná bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši 2 500 Kč. Žalovaná se zavázala, že úvěr splatí nejpozději dne 22. 11. 2016, společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 575 Kč, celkem se tak žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně uhradit částku ve výši 3 075 Kč. K samotnému procesu uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně uvedla, že žalovaná provedla svoji registraci na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], kde jí byl po řádně provedené registraci založen uživatelský účet. V rámci registrace žalovaná vyplnila své osobní a kontaktní údaje, dále pak číslo účtu pro poukazování schválených úvěrů. Následně prostřednictvím internetového formuláře vyplnila žádost o uzavření smlouvy o úvěru, ve které vyplnila požadovanou výši úvěru, a dobu splatnosti úvěru, kdy se žalované automaticky zobrazil i vygenerovaný poplatek za požadovaný úvěr. Navrhované znění smlouvy o úvěru žalovaná akceptovala vložením unikátního kódu a následně smlouvu spolu s ostatními dokumenty zaslala v rámci uživatelského účtu právní předchůdkyni žalobkyně. Samotná smlouva o úvěru byla uzavřena přijetím ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, následně byly žalované na jí sdělený bankovní účet poskytnuty požadované finanční prostředky. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatila řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne 22. 11. 2016. Žalovaná na svůj závazek právní předchůdkyni žalobkyně ničeho neuhradila. Ode dne 23. 11. 2016 se tak žalovaná ocitla v prodlení s úhradou částky ve výši 3 075 Kč, kterou tvořil nedoplatek jistiny úvěru 2 500 Kč a nedoplatek poplatku za sjednání úvěru 575 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019 s účinností ke dni 24. 7. 2019 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 19. 8. 2019.

2. K jednání, které se ve věci konalo dne 18. 8. 2021, se žalovaná nedostavila, ačkoliv byl předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu 3. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V daném případě soud provedl listinné důkazy: smlouva o úvěru [číslo] ze dne 1. 11. 2016, přehled údajů o úvěrové smlouvě [anonymizováno] [číslo], výpis z účtu u [bankovní ústav] za období od 1. 11. 2016 do 30. 11. 2016, výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019, včetně příloh, potvrzení o přijetí platby ze dne 9. 8. 2019, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2019, výpis z poštovního podacího archu ze dne 20. 8. 2019, výzva před podáním žaloby ze dne 13. 11. 2020, výpis z poštovního podacího archu ze dne 16. 11. 2020, sdělení [právnická osoba] ze dne 7. 7. 2021.

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] se podává, že byla uzavřena dne 1. 11. 2016 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, ohledně úvěrované částky 2 500 Kč, smlouva neobsahuje podpis žalované. Z přehledu údajů o úvěrové smlouvě [anonymizováno] [číslo] se podává datum narození, rodné číslo, telefonního číslo, e-mailový kontakt a adresa žalované. Z výpisu z účtu u [právnická osoba] za období od 1. 11. 2016 do 30. 11. 2016 bylo zjištěno, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla odeslána částka 2 500 Kč na účet č. [bankovní účet]. Aktivní legitimace žalobkyně je prokázána oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2019, včetně výpisu z poštovního podacího archu ze dne 20. 8. 2019 a dále smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh a potvrzení o přijetí platby. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 13. 11. 2020 vyplynulo, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzývala žalovanou k zaplacení žalované částky. Z výpisu z poštovního podacího archu ze dne 16. 11. 2020 bylo zjištěno, že tohoto dne zasílal právní zástupce žalobkyně žalované zásilku. Z výpisu z obchodního rejstříku soud ověřil subjektivitu žalobkyně. Ze sdělení [bankovní ústav] ze dne 7. 7. 2021 vyplynulo, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl [jméno] [příjmení], [datum narození], RČ [číslo], bytem [adresa], dispoziční právo k tomu účtu měl výše uvedený [jméno] [příjmení] a dále [jméno] [příjmení], [datum narození], RČ [číslo], bytem [adresa]. Dne 1. 11. 2016 byla na tento účet připsána částka 2 500 Kč z účtu [číslo].

5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

7. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

8. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

9. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu závěru:

14. Otázkou zůstává otázka splnění požadavku písemnosti Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 1. 11. 2016. Obecně lze uvést, že pojem písemnosti zahrnuje textové či obrazové informace zachycené nejen v listinné, ale též v elektronické či jakékoliv jiné podobě, která umožňuje trvalý a písemný záznam dané informace s možností její autentizace, tj. přičitatelnosti určitému subjektu. Písemná forma je tak naplněna i tehdy, pokud bylo určité právní jednání provedeno za pomoci elektronických prostředků, jako je internet, elektronická pošta apod. Avšak v kontextu posuzované věci je stěžejní otázkou naplnění požadavku autentizace. Tomuto účelu nejlépe slouží podpis, díky němuž lze identifikovat jednající subjekt a současně ověřit, že skutečně jednal ten, kdo se podepsal.

15. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že písemná forma úvěrové smlouvy, tak jak požaduje zákon, nebyla zachována. Písemná forma vyžaduje zachycení obsahu jednání včetně označení (identifikace) jednající osoby v písmenech a číslech a také podpis, tedy ověření (autentizaci) jednající osoby ve vztahu k obsahu písemnosti. Písemný projev tedy musí být podepsán a je platný až po podpisu jednající osoby bez ohledu na to, zda byl zachycen v listinné nebo elektronické podobě. Z formálního hlediska se za podpis považuje pouze takové technické provedení identifikace osoby, které umožňuje objektivně (tedy samo o sobě, ze svých vlastností) ověřit identitu osoby, která jej provedla. V případě zachycení písemného projevu v listinné podobě je nahrazení vlastnoručního podpisu užitím mechanických prostředků zcela výjimečné, zejména jedná-li se o podpis spotřebitele. Soud nevidí důvod, proč by v případě zachycení písemného projevu v elektronické podobě měla být míra spolehlivosti při určení jednající osoby nižší než je tomu v podobě listinné. Naopak v situaci, kdy ve světě elektronických dokumentů je padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů mnohem snazší, než je tomu u listinných dokumentů, je potřeba důsledně vyžadovat, aby byl elektronický dokument podepsán takovým podpisem, který zaručuje jak to, že dokument nebyl po připojení podpisu změněn, tak identitu podepisující osoby.

16. Žalobkyně neprokázala a nenabídla soudu důkazy k prokázání tvrzení, zda a kdy se žalovaná (osoba s její elektronickou identitou) do systému právního předchůdce žalobkyně přihlásila a jaké konkrétní dokumenty odsouhlasila a v jakém znění, tedy, zda smlouva o poskytnutí úvěru [číslo] ze dne 1. 11. 2016 byla žalované skutečně zobrazena v nyní předloženém znění nejen na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně, ale i v uživatelském rozhraní žalované (byla jí adresována) a autentizována (podepsána), a že žalovaná odsouhlasila právě soudu předložené znění smlouvy kliknutím na virtuální tlačítko„ clickthrough smlouva“ (či jiným způsobem a jakým).

17. Úvěrová smlouva nebyla platně uzavřena ani podle § 562 odst. 2 o. z., tedy za použití elektronických nebo jiných technických prostředků umožňující zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Žalobkyně neprokázala, že právním předchůdcem žalobkyně ovládané elektronické prostředí, ve kterém mělo dojít k právnímu jednání se žalovanou, samo o sobě umožňuje zachycení obsahu jednání a určení osoby jinak než elektronickým podpisem alespoň se značnou úrovní důvěry odpovídající míře identifikace a autentizace na základě vlastnoručního podpisu či zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu.

18. Prokazovanou skutečnost lze mít za prokázanou, jestliže lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala (že je pravdivá); nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti (na její pravděpodobnost) – např. 21 Cdo 2682/2013. V dané věci dospěl soud k závěru, že nedošlo k řádnému ujednání o uzavření smlouvy včetně ujednání o poplatcích a smluvní pokutě mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou učiněné elektronickými prostředky. Smlouva o poskytnutí úvěru [číslo] ze dne 1. 11. 2016 není opatřena řádným popisem žalované, a soudu nebyla doložena ani žádná odpovídající písemná korespondence mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou zachycující její obsah. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by smlouva mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo podpis právního jednání učiněného elektronickými prostředky ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, tj. způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě nebo že podpis byl nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Uvedené lze považovat za splněné například při sjednávání smlouvy prostřednictvím internetového bankovnictví, zřízeného již na základě existujícího smluvního vztahu mezi spotřebitelem a finanční institucí, kdy finanční instituce již dříve klienta identifikovala, přičemž pro další komunikaci s ním mu přidělila personalizované údaje, jejichž prostřednictvím se spotřebitel přihlašuje do internetového bankovnictví, pokud následně v kontraktační fázi učiní další úkon, ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán. Elektronická značka (ve smyslu zákona o elektronickém podpisu) není pro účely sjednávání spotřebitelského úvěru relevantní. V řízení tedy nebylo prokázáno uzavření smlouvy, když smlouva opatřená písemným podpisem žalované nebyla soudu předložena a nebylo ani prokázáno, že by ji žalovaná podepsala elektronicky dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a změně některých dalších zákonů. Soudu tak nezbylo, než konstatovat, že v řízení nebylo prokázáno uzavření dotčené smlouvy.

19. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena, a to buď písemně, nebo elektronicky, když smlouva opatřená písemným (vlastnoručním) podpisem žalované nebyla soudu předložena a nebylo ani prokázáno, že by ji žalovaná podepsala elektronicky nezaměnitelným způsobem, se všemi důsledky pro elektronický podpis daným zákonem č. 297/2016 Sb. a změně některých dalších zákonů, tedy elektronickým podpisem, který obsahuje dostatečnou identifikaci a autentičnost podpisu.

20. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání smlouvy o úvěru. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz. např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř., a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.

21. Pokud by právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 2 500 Kč skutečně poskytla, bylo by možno právní vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou posoudit jako právní vztah z bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. Žalobkyně však neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně částku 2 500 Kč dne 1. 11. 2016 skutečně žalované poskytla, když částku 2 500 Kč zaslala na účet č. [bankovní účet], jehož majitelem a disponenty byly osoby odlišné od žalované.

22. Soudu proto na základě všech shora uvedených skutečností nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

23. V řízení byla úspěšná žalovaná, která by dle § 142 odst. 1 o. s. ř. měla právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, jak se však podává z obsahu spisu, žalované žádné náklady řízení nevznikly, bylo proto vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.