7 C 198/2023

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený zákonnou zástupkyní jméno příjmení bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované pro zaplacení 704 841,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 704 841,14 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 700 000 Kč ve výši 15 % ročně za dobu od 28. 2. 2023 do zaplacení, a to do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 28 794 Kč, a to ve lhůtě do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou vůči žalovaným domáhala, aby jí společně a nerozdílně zaplatili částku ve výši 704 841,14 Kč, která sestává z jistiny ve výši 700 000 Kč a smluvního úroku z prodlení ve výši 4 841,14 Kč, se zákonným úrokem ve výši 15 % ročně z částky 700 000 Kč od 28. 2. 2023 do zaplacení. Uvedla, že dne 18. 6. 2018 uzavřela s [celé jméno žalovaného], narozeným [datum] (dále jen„ obligační dlužník“) smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatek ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu a smlouvu o zřízení zástavního práva k pohledávce, reg. [číslo] (dále společně jen„ smlouva o úvěru“). Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla obligačnímu dlužníkovi úvěr ve výši 700 000 Kč a obligační dlužník se zavázal splácet úvěr s úrokem ve výši 4,58 % ročně ze zůstatku jistiny a úhradami dle sazebníku úhrad za poskytované služby. Obligační dlužník zemřel dne [datum]. Dle usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 8. 2022, č.j. 46 D 298/2021-139, které nabylo právní moci dne 15. 9. 2022, nabyli jmění pozůstalosti žalovaní č. 1 a 2 a pozůstalá dcera [jméno] [příjmení]. Žalobkyně dne 26. 1. 2023 zaslala žalovaným [číslo] výzvu ke splacení dluhu do 27. 2. 2023 Ani přes výzvu žalovaní [číslo] ničeho neuhradili.

2. Žalovaný [číslo] zastoupený zákonnou zástupkyní souhlasil se zaplacením podílu prvního žalovaného na dluhu, tj. 50 % dluhu s tím, že v řízení ohledně péče o děti byl dán souhlas s prodejem nemovitosti. Nemůže platit dluh dalšího z dědiců, který je v insolvenci a banka se zapomněla do insolvenčního řízení přihlásit. Majetek a závazky po obligačním dlužníkovi nabyl v podílu o velikosti ½, proto souhlasí s uhrazením žalobkyni částky do výše nabytého podílu ihned po prodeji nemovitých věcí, které žalovaný [číslo] též nabyl po obligačním dlužníkovi, o čemž zákonná zástupkyně žalovaného [číslo] informovala zástupce žalobkyně. K podání žalovaný [číslo] připojil návrh budoucí kupní smlouvy, v níž jsou jako budoucí prodávající označeni [anonymizováno] [jméno] [příjmení], insolvenční správkyně dlužnice [jméno] [příjmení]; žalovaní [číslo] [jméno] [příjmení] a jako budoucí kupující manželé [jméno] a [jméno] [příjmení], a dále usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací].

3. Žalovaná [číslo] s žalobou nesouhlasila, neboť jí byl připsán i dluh za dalšího z dědiců, je ochotna zaplatit pouze svůj podíl, tj. ¼ dluhu. Dědictví přijala, ale nevěděla, že by měla platit větší částku, kterou ani nemá a nebyla jí dosud vyplacena z prodeje nemovitých věcí. Je na mateřské dovolené, pečuje o dvě děti. Navrhla, aby žalobkyně byla uspokojena z prodeje nemovitých věcí.

4. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatku ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu a smlouvy o zřízení zástavního práva k pohledávce ze dne 24. 5. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně s obligačním dlužníkem ([celé jméno žalovaného], narozeným [datum]) mimo jiné uzavřela smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout obligačnímu dlužníkovi úvěr ve výši 700 000 Kč a obligační dlužník se zavázal splatit úvěr v měsíčních splátkách ve výši 2 680 Kč žalobkyni včetně úroků úvěru ve výši 4,58 % ročně pro fázi překlenovacího úvěru a ve výši 3,10 % ročně pro fázi úvěru ze stavebního spoření a nákladů úvěru (dále jen„ smlouva o úvěru“). Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský za účelem koupě„ [anonymizováno] [adresa] na parcele [číslo], parcely [číslo], [číslo], garáže bez čp/če na parcele [rok], parcely [rok], k.ú. [část obce], [územní celek], [list vlastnictví]“, a modernizace uvedených nemovitých věcí.

5. Z listiny označené„ Obraty na kontě [číslo]“ ze dne 5. 5. 2023 bylo zjištěno, že dne 27. 6. 2018 byla na účet obligačního dlužníka poukázána částka 540 000 Kč a dne 21. 8. 2018 částka ve výši 160 000 Kč. Z listiny označené„ Úroková stupnice“ ze dne 9. 5. 2023 se podává úroková sazba 4,58 % ročně.

6. Z výzvy ke splacení dluhu ze dne 26. 1. 2023 adresované žalované [číslo] včetně dodejky, sdělení zákonnému zástupci [jméno] [příjmení] ze dne 26. 1. 2023 včetně výzvy ke splacení dluhu ze dne 26. 1. 2023 adresované žalovanému [číslo] včetně dvou dodejek bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalované [číslo] ke splacení dluhu ve výši 704 841,14 Kč do 27. 2. 2023.

7. Ze spisu vedeného [název soudu] sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno následující: (i) z úmrtního listu ze dne [datum] bylo zjištěno, že obligační dlužník zemřel dne [datum]; (ii) z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 5. 2022, č.j. 0 P 93/2022-71, 18 P a Nc 145/2022, který nabyl právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že soud schválil právní jednání, které za žalovaného [číslo] učinila matka [jméno] [příjmení] jako jeho zákonná zástupkyně, a to do protokolu sepsaného notářem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem v [obec] dne [datum], spočívající v neodmítnutí pozůstalosti, uplatnění výhrady soupisu a jeho nahrazení společným prohlášením o pozůstalostním majetku a uzavření dohody o rozdělení pozůstalosti po zemřelém obligačním dlužníkovi; (iii) z usnesení [název soudu], jímž rozhodl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] pověřený k provedení úkonů v řízení o pozůstalosti jako soudní komisař, ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], vyplynulo, že dědici obligačního dlužníka jsou [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození], 2. žalovaná a 1. žalovaný; obvyklá cena majetku zůstavitele činí 2 979 552,12 Kč, výše dluhů činí 2 397 362, 321 Kč, dluhy dědictví tvoří mimo jiné pohledávka žalobkyně ke dni úmrtí obligačního dlužníka ve výši 707 400,55 Kč, byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti a dle ní potvrzeno nabytí dědictví, a to tak, že 1. žalovaný nabyl veškerý majetek náležející do pozůstalosti v podílu ideální 1/2 z celku s povinností zaplatit stejným podílem dluhy pozůstalosti, s výhradou soupisu, a dále, že 2. žalovaná nabyla veškerý majetek náležející do pozůstalosti v podílu ideální ¼ z celku s povinností zaplatit stejným podílem dluhy pozůstalosti, s výhradou soupisu, a že [jméno] [příjmení] nabyla veškerý majetek náležející do pozůstalosti v podílu ideální ¼ z celku, s povinností zaplatit stejným podílem dluhy pozůstalosti, s výhradou soupisu ([jméno] [celé jméno žalovaného] ničeho nenabyl).

8. Ze spisu [název soudu] sp.zn. [spisová značka], zejména rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 3. 10. 2023, bylo zjištěno, že soud schválil právní jednání učiněné za nezletilého [celé jméno žalovaného], narozeného dne [datum], soudem jmenovaným opatrovníkem [jméno] [příjmení], narozenou dne [datum], a to uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne [datum], mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], nezletilým [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované], narozenou dne [datum], [jméno] [příjmení], narozenou dne [datum], na straně budoucích prodávajících a [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum] a [jméno] [příjmení], narozenou dne [datum], na straně budoucích kupujících.

9. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 3. 10. 2023, smlouvy o smlouvě budoucí (budoucí kupní smlouvy), a smlouvy o advokátní úschově bylo zjištěno, že bylo schváleno právní jednání za nezletilého prvního žalovaného, a to uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní smlouvy mezi insolvenční správkyní, prvním žalovaným a druhou žalovanou a [jméno] [příjmení], jako budoucími prodávajícími, a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jako budoucími kupujícími, ohledně uzavření kupní smlouvy ohledně nemovitostí na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek], za kupní cenu 2 950 000 Kč. Ze smlouvy o advokátní úschově se podává, že byla provedena výplata finančních prostředků, kupní ceny za dotčenou nemovitost, s tím, že jedna část bude vyplacena na účet Hypoteční banky za účelem zástavního práva, část kupní ceny 745 145,76 Kč bude vyplacena na účet prodávajícího [celé jméno žalovaného] do pěti pracovních dnů od zápisu vlastnického práva k nemovitosti ve prospěch kupujícího, část kupní ceny 372 572,88 Kč bude vyplacena prodávající [jméno] [celé jméno žalované] do pěti pracovních dnů od zápisu vlastnického práva a zbylá část kupní ceny 19 000 Kč bude vyplacena na účet prodávající [jméno] [příjmení] do pěti pracovních dnů od zápisu vlastnického práva k nemovitosti. Z předávacího protokolu se podává udělení plné moci k odhlášení a přihlášení měřidel energií.

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: Žalobkyně jako věřitelka uzavřela s obligačním dlužníkem ([celé jméno žalovaného], narozeným [datum]) dne 24. 5. 2018 smlouvu o úvěru, kterou se zavázala poskytnout obligačnímu dlužníku úvěr ve výši 700 000 Kč a obligační dlužník se zavázal splatit úvěr včetně úroků. Dne [datum] žalobkyně poskytla obligačnímu dlužníku úvěr ve výši 540 000 Kč a dne [datum] ve výši 160 000 Kč. Dne [datum] obligační dlužník zemřel. Dle pravomocného usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], nabyl žalovaný [číslo] veškerý majetek náležející do pozůstalosti v podílu ideální ½ z celku, s povinností zaplatit stejným podílem dluhy pozůstalosti, s výhradou soupisu, žalovaná [číslo] nabyla veškerý majetek náležející do pozůstalosti v podílu ideální ¼ z celku, s povinností zaplatit stejným podílem dluhy pozůstalosti, s výhradou soupisu, a [jméno] [příjmení] nabyla veškerý majetek náležející do pozůstalosti v podílu ideální ¼ z celku, s povinností zaplatit stejným podílem dluhy pozůstalosti, s výhradou soupisu. Obvyklá cena majetku činila 2 979 552,12 Kč, výše dluhů činila 2 397 362,31 Kč, mezi dluhy dědictví byla zahrnuta pohledávka žalobkyně ke dni úmrtí obligačního dlužníka ve výši 707 400,55 Kč. Výzvami ze dnů 26. 1. 2023 žalobkyně vyzvala žalované [číslo] k úhradě dluhu 704 841,14 Kč do 27. 2. 2023.

11. Podle § 1674 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) zůstavitel nemůže dědici odejmout právo na výhradu soupisu pozůstalosti. Vzdají-li se tohoto práva strany dědické smlouvy, nepřihlíží se k tomu. Podle odst. 2 věty první právo na výhradu soupisu lze uplatnit prohlášením učiněným ústně před soudem, anebo prohlášením zaslaným soudu v písemné formě.

12. Podle § 1701 odst. 1 o. z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak.

13. Podle § 1706 o. z. uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. To platí i v případě, že soupis pozůstalosti nařídil soud v zájmu osoby pod zvláštní ochranou. Podle § 1707 o. z. každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici vyhradivšímu si soupis požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu.

14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Z principu universální sukcese, která ovládá dědění, vyplývá, že na dědice přecházejí všechny povinnosti (závazky) zůstavitele, které nezanikají jeho smrtí (§ 1701 odst. 1 o. z., § 2009 odst. 1 o. z.). Smrt obligačního dlužníka nemá zásadně sama o sobě žádný vliv na právní postavení věřitele (tj. žalobkyně v řešené věci). V případě, že dědici odpovídají za zůstavitelovy dluhy, smrt zůstavitele nemá vliv na prodlení dlužníka, které nastane, nebyl-li dluh dlužníka řádně a včas splněn, a se smrtí zůstavitele zákon nespojuje ani jinou, byť jen dočasnou (do pravomocného skončení dědického řízení) nevymahatelnost věřitelovy pohledávky. Ten, kdo odpovídá za zůstavitelovy dluhy, je„ přebírá“ ve stavu, v jakém byly v době smrti zůstavitele, a pro právní postavení věřitele je samo o sobě nerozhodné, zda je povinen pohledávku uspokojit jako dlužník zůstavitel nebo ten, kdo odpovídá za zůstavitelovy dluhy (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 3. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4942/2010).

17. Cenou nabytého dědictví ve smyslu § 1706 o. z. se rozumí obvyklá cena majetku zůstavitele (tj. 2 979 552,12 Kč), jedná se o limit povinnosti dědiců – žalovaných - k úhradě dluhů, neboť uplatnili výhradu soupisu.

18. Dědic, kterému svědčí výhrada soupisu, je povinen uhradit dluhy zůstavitele a ostatní pasiva pozůstalosti nejen z dědictví, ale i ze všeho svého ostatního majetku (viz DRÁPAL, Ljubomír. § 1708 (Postih mezi spoludědici). In: FIALA, Roman, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475–1720). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 552, marg. č. 12). Na úhradu dluhů zůstavitele a ostatních pasiv pozůstalosti však není povinen vynaložit více, než kolik činí cena nabytého dědictví. Nepostačuje-li cena dědictví nabytého dědicem, kterému svědčí výhrada soupisu k plnému uspokojení zůstavitelových dluhů a ostatních pasiv pozůstalosti, nemůže dědic uspokojit některé věřitele a ostatním odmítnout plnění s odůvodněním, že výše ceny nabytého dědictví je tím již vyčerpána.

19. Ve vztahu k věřitelům jsou žalovaní zavázáni společně a nerozdílně (§ 1707 o. z.), výhrada soupisu se u žalovaných projeví tak, že žalobkyně po nich nemůže požadovat a žalovaní nejsou povinni jí uhradit více, než kolik činí jejich dědický podíl, tedy v případě žalovaného [číslo] jeho podíl činí ideální ½ z celku a je povinen zaplatit stejným podílem i dluhy pozůstalosti, nejvýše 1 489 776,06 Kč (tj. obvyklá cena majetku zůstavitele 2 979 552,12 Kč / 2). V případě žalované [číslo] jejíž podíl činí ¼ z celku, a je povinna zaplatit stejným podílem i dluhy pozůstalosti, nejvýše 744 888,03 Kč (tj. obvyklá cena majetku zůstavitele 2 979 552,12 Kč / 4). Jak uvedli žalovaní, žádné jiné dluhy z dědictví dosud neuhradili, a předmětem tohoto řízení je částka 704 841,14 Kč, pak s ohledem na to, že výše ceny nabytého dědictví obou žalovaných převyšuje tuto částku, nebylo ve výroku rozsudku výslovně specifikováno, že jejich povinnost je omezena výší ceny nabytého dědictví. Zákonný úrok z prodlení z částky 700 000 Kč ve výši 15 % ročně za dobu od 28. 2. 2023 do zaplacení, není předmětem nabyté pohledávky žalobkyně z dědictví, nýbrž je dluhem přímo žalovaných, kteří i přes výzvu žalobkyně nabytý dluh z dědictví ve lhůtě stanovené žalobkyní neuhradili, a tím se s úhradou zděděného dluhu dostali do prodlení právě žalovaní.

20. Co se týče námitky žalovaných, že by měli uhradit jen na ně připadající podíl dluhu, tj. první žalovaný ½ dluhu a druhá žalovaná ¼ dluhu, s tím, že je věcí žalobkyně, že se nestihla přihlásit do insolvenčního řízení třetí z dědiců, [jméno] [příjmení], uvádí soud následující:

21. Podle § 1707 o. z. každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici vyhradivšímu si soupis požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu.

22. Podle § 1872 odst. 1 o. z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

23. Podle § 1876 odst. 1 o. z. uplatní-li věřitel proti některému ze spoludlužníků více, než odpovídá jeho podílu, vyrozumí o tom tento spoludlužník ostatní a dá jim příležitost, aby uplatnili proti pohledávce své námitky. Má právo požadovat, aby splnili dluh podle podílů, které na ně připadají, nebo aby ho v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili.

24. Podle § 1876 odst. 2 o. z. vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada. Nemůže-li některý ze spoludlužníků splnit, rozvrhne se jeho podíl poměrným dílem na všechny ostatní.

25. Tedy věřitelé, včetně žalobkyně, mohou požadovat po prvním žalovaném maximálně 1 489 776,06 Kč, a po druhé žalované maximálně 744 888,03 Kč. Žalovaní uvedli, že dosud žádný jiný dluh z dědictví neuhradili, ani neprobíhá žádné řízení ohledně úhrady jiného dluhu, nebylo to tedy třeba s ohledem na výši dluhu zohlednit ve výroku rozhodnutí soudu, když dědictví není předluženo, a výše aktiv dědictví převyšuje výši jeho pasiv. Není ani třeba vyčkat výsledku dodatečného projednání dědictví. Důležité je, že v § 1707 o. z. je zakotvena povinnost každého z dědiců uhradit dluh zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, to znamená, že věřitel může požadovat úhradu celého dluhu po kterémkoli z dědiců (může si vybrat, kterého z dědiců zažaluje, s limitací výše ceny nabytého dědictví), a pokud tento dědic uhradí více, než náleží jeho podílu dluhu dle poměru nabytého dědictví, tj. první žalovaný více než 352 420,57 Kč, a druhá žalovaná více než 176 210,28 Kč, pak může dle poměru výše nabytého dědictví požadovat úhradu toho, co plnil nad svůj podíl dluhu dle poměru nabytého dědictví po dědicích, za které plnil. Jedná se však o vnitřní poměr mezi dědici, tj. dědic musí uhradit celý dluh, a až poté po dědicích, za které plnil, požadovat úhradu vnitřního poměru dle nabytého dědictví; neznamená to, že by věřitel mohl požadovat po tom kterém dědici jen část dluhu dle poměru nabytého dědictví. Tato pohledávka za dědici, za které bylo plněno, vzniká plnivšímu dědici až úhradou dluhu nad rámec podílu dluhu dle poměru nabytého dědictví plnivšího dědice. To znamená, že pokud první žalovaný uhradí více než 352 420,57 Kč, a druhá žalovaná více než 176 210,28 Kč, mohou po dědicích, za které plnili ([jméno] [anonymizováno]) požadovat úhradu toho, co za ně plnili (dle vnitřního poměru dle poměru ceny nabytého dědictví), a tato pohledávka bude dle názoru soudu novou pohledávkou, kterou bude třeba uplatnit u [jméno] [příjmení] (ev. [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]), na kterou se nebude vztahovat časové omezení pro přihlášení pohledávek, které se vztahovalo na žalobkyni (pohledávka žalobkyně vznikla ještě před prohlášením úpadku [jméno] [příjmení], a pohledávka žalovaných by vznikla až po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení).

26. Na základě výše uvedeného tak soud žalobě jako důvodné co do požadavku na zaplacení částky 704 841,14 Kč vyhověl.

27. S ohledem na to, že žalovaní neuhradili žalobkyni dluh ve lhůtě stanovené žalobkyní výzvami ze dne 26. 1. 2023 do 27. 2. 2023, ocitli se od 28. 2. 2023 s úhradou dluhu v prodlení. Žalobkyni tedy náleží též zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., a to v zákonné výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. zákonný úrok z prodlení z částky 700 000 Kč ve výši 15 % ročně za dobu od 28. 2. 2023 do zaplacení. Soud proto vyhověl žalobkyni co do příslušenství přiznané pohledávky.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 794 Kč Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 28 194 Kč a paušální náhrady celkem ve výši 600 Kč podle § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle níž náleží žalobkyni paušální náhrada z tarifní hodnoty ve výši 704 841,14 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze čtyř úkonů (tj. dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.: výzva k plnění ze dne 26. 1. 2023; návrh ve věci samé.

29. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovaným podle § 160 odst. 1 o. s. ř., v delší, šestiměsíční lhůtě, s ohledem na tíživou finanční a majetkovou situaci žalovaných, kdy první žalovaný je nezletilý, je mu 6 let, nemá žádný příjem, a druhá žalovaná je odkázána pouze na dávky státní sociální pomoci, a lze očekávat, že v této lhůtě žalovaní získají finanční prostředky prodejem zděděného majetku (nemovitostí, ohledně kterých byla uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě), a zároveň žalobkyně stanovením této delší lhůty neutrpí újmu.