7 C 2/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr Danielou Liscovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalovaného, žalobkyně a žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalovaného, žalobkyně a žalobce oba zastoupeni advokátem titul . jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaný je povinen vyklidit nemovitost: pozemek [příjmení] [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [část obce], [adresa], rod. dům, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] [anonymizována dvě slova], [katastrální uzemí], v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 16 531,53 Kč, k rukám právního zástupce žalobců, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou, podanou u Okresního soudu v Litoměřicích dne 5. 1. 2021, se žalobci na žalovaném domáhají vyklizení nemovitostí zapsaných na LV [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobci jsou manželé, dotčené nemovitosti mají ve společném jmění manželů. Žalovaný v nemovitosti bydlel od 30. 9. 2020 se souhlasem žalobců, a to v jedné místnosti v poschodí napravo od schodiště, současně užíval společné sociální zařízení. Žalovaný je zletilým synem žalobkyně a). Vzhledem k jeho agresivnímu chování vůči svému bratrovi a vůči žalobcům byl oběma žalobci souhlas s bydlením žalovaného v dotčených nemovitostech odvolán. Žalobci se s žalovaným dohodli, že mu poskytnou finanční částku jako kompenzaci za provedené práce a žalovaný se na základě toho odstěhuje, žalobci žalovanému požadovanou finanční částku zaslali na jeho účet, ale žalovaný se neodstěhoval. Žalobci opakovaně vyzývali žalovaného, aby nemovitosti opustil, což dosud žalovaný neučinil, naopak žalovaný nadále soužití žalobcům znepříjemňuje. Poukázali na to, že dne 4. 12. 2020 žalobci zaslali žalovanému výzvu k vystěhování do 15. 12. 2020. Žalovaný na tuto výzvu nijak nereagoval.

2. Žalovaný ve svém vyjádření poukázal na svou situaci, podrobně popisoval vyhrocený vztah mezi účastníky, s tím, že vše je čistě kalkulace ze strany žalobců, která jim má zajistit pomstu na žalovaném za to, že již neskáče, jak oni pískají. Poukázal na to, že mu předžalobní výzva nebyla doručena včas a tak, jak zákon vyžaduje, nebyla mu v ní stanovena dostatečná lhůta na její splnění. Poukázal též na probíhající nouzový stav v republice, který podstatně omezuje fungování všeho, s tím, že si s ohledem na tento nouzový stav nemohl dříve zajistit jiné bydlení. Navrhl, aby soud respektoval právo žalobců na jejich svobodné nakládání s nemovitostí a tudíž i jejich právo určit, kdo a jak bude nemovitost užívat, ale též, aby soud respektoval jeho bezvýchodnou situaci, když i když se sebevíce snaží, tak se mu dlouhodobě nedaří sehnat jakékoliv jiné ubytování. Navrhl, aby soud stanovil jeho povinnost se z nemovitosti vystěhovat. Zpočátku navrhoval, aby soud umožnil žalovanému delší lhůtu k vystěhování nemovitosti v trvání dvou měsíců, v průběhu řízení se však situace změnila, když žalovaný uvedl, že se z nemovitosti již vystěhoval, má jinou možnost bydlení, do nemovitosti se nadále nechce vracet, když má zajištěno bydlení v nemovitosti, kterou mu darovala sestra. V nemovitosti žalobců zanechal nějaké své věci, tyto však nepožaduje vydat, nechť s nimi žalobci dělají, co chtějí. Výzva ze dne 4. 12. 2020 byla žalovanému zasílána na emailovou adresu, kterou již dlouhodobě neužívá a pokud mu byly nějaké zásilky zasílány na adresu evidovanou v centrální evidenci obyvatel, tyto si nemohl vyzvednout.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí, včetně informací o pozemku bylo zjištěno, že žalobci jsou evidováni jako vlastníci ve společném jmění manželů nemovitostí: pozemku st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [část obce], [adresa], rod. dům, vše zapsáno na LV [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný je evidován jako vlastník nemovitosti: pozemku st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], bydlení, vše zapsané na LV [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], a to na základě darovací smlouvy ze dne 16. 2. 2021 s právními účinky zápisu k okamžiku 22. 2. 2021, zápis proveden dne 18. 3. 2021.

4. Z emailové zprávy ze dne 4. 3. 2021, včetně darovací smlouvy ze dne 17. 2. 2021, bylo zjištěno, že [titul]. [jméno] [příjmení], jako dárce, uzavřela se žalovaným, jako obdarovaným, darovací smlouvu ohledně nemovitostí zapsaných na LV [číslo] pro [územní celek], v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], s tím, že obdarovaný může nemovitosti užívat okamžitě po podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí.

5. Z přípisu„ předžalobní výzva k vyklizení nemovitosti“ ze dne 4. 12. 2020 se podává, že žalobci vyzývali žalovaného k vyklizení dotčených nemovitostí ve lhůtě do 15. 12. 2020. Výzva byla zasílána žalovanému na emailovou adresu [email].

6. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem 16.3.2021, č.j. 96 Co 60/2021-40, vyplynulo, že krajský soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 27.1.2021, č.j. 0 Nc 701/2021-22, v části, ve které soud zamítl návrh žalobců, na základě kterého by byl žalovaný okamžikem vykonatelnosti předběžného opatření povinen: 1) nezdržovat se ve společném obydlí – to je v rodinném domě navrhovatelů v budově [číslo popisné], nacházejícím se na pozemku [parcela číslo] [anonymizováno] o výměře 762 m2, zastavěná plocha a nádvoří v obci [obec], [katastrální uzemí], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] ani do něj nevstupovat, 2) nevstupovat do bezprostředního okolí společného obydlí navrhovatelů, t. j. do rodinného domu navrhovatelů budovy [číslo popisné], rodinný dům, nacházející se na pozemku [parcelní číslo] [anonymizováno] o výměře 762 m2, zastavěná plocha a nádvoří v obci [obec], [katastrální uzemí], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo]) zdržet se setkávání s navrhovateli, 4) zdržet se nežádoucího sledování a obtěžování navrhovatelů jakýmkoliv způsobem.

7. Soud neprovedl důkaz emailovou zprávou [příjmení] [příjmení] ze dne 13. prosince 2020 a rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 9. prosince 2020, č. j. 12 P 2/2007 - 405, neboť provedení těchto důkazů považoval s ohledem na zjištěný skutkový stav ve věci za nadbytečné.

8. Podle ustanovení § 1126 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. Podle druhého odstavce citovaného ustanovení při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.

9. Podle § 1127 o. z. z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

10. Podle § 1128 odst. 1 o. z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

11. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

12. Na základě provedeného dokazování, po zhodnocení každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícím právním závěrům: Žalobci jsou vlastníky nemovitostí zapsaných na LV [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. V rámci výkonu svého vlastnického práva udělili žalovanému souhlas užívat část těchto nemovitostí. Tento souhlas však následně odvolali a ústně vyzývali žalovaného k vyklizení nemovitostí. V době podání žaloby žalovaný i přes nesouhlas žalobců dotčené nemovitosti užíval a až na základě darovací smlouvy, na základě které získal vlastnické právo k nemovitostem zapsaným na LV [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], začal dotčené nemovitosti žalobců vyklízet. Ke dni rozhodnutí soudu však dotčené nemovitosti nejsou zcela ze strany žalovaného vyklizeny, zanechal v nemovitostech některé své osobní věci, které již nepožaduje po žalobcích vydat. Do nemovitosti se již nehodlá vrátit, s tím, že má bydlení zajištěno právě v nemovitosti zapsané na LV [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], kterou nabyl s právními účinky zápisu k 22. 2. 2021.

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím právním závěrům: Žalobci jsou vlastníky dotčené nemovitosti zapsané na LV [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. V rámci hospodaření se společnou věcí ve smyslu ustanovení § 1126 a následujících o. z. udělili žalovanému souhlas s užíváním části této nemovitosti. Tento svůj souhlas však následně odvolali a ústně vyzývali žalovaného k vyklizení nemovitosti. Odvoláním tohoto souhlasu nastala situace, kdy žalovaný užíval dotčené nemovitosti žalobců neoprávněně a přes výzvy žalobců dotčené nemovitosti nevyklidil. Žalobci tak využili svého práva dle ustanovení § 1042 o. z. a svým návrhem u soudu se domáhají ochrany svého vlastnického práva proti žalovanému, který neprávem do jejich vlastnického práva zasahuje tím, že žalovaný zanechal v dotčené nemovitosti některé své osobní věci, dosud tyto nemovitosti nevyklidil, byť má jinou možnost bydlení v nemovitosti zapsané na LV [číslo] pro [územní celek], kterou získal na základě darovací smlouvy s právními účinky zápisu ke dni 22. 2. 2021. Na základě všech shora uvedených skutečností proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost dotčené nemovitosti vyklidit, neboť dotčené nemovitosti užívá bez právního důvodu.

14. Co se týče lhůty k vyklizení, pak dle ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“) uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozsudku, s tím, že soud může určit lhůtu delší. V daném případě však soud neshledal podmínky pro to, aby uložil žalovanému delší lhůtu k vyklizení než patnáctidenní a proto bylo vysloveno, že žalovaný je povinen dotčené nemovitosti vyklidit ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

15. S ohledem na postoj žalovaného, který ani po doručení žaloby ve věci dotčené nemovitosti žalobců nevyklidil a je tak na místě ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2015, č. j. 29 Cdo 4388/2013 dospět k závěru, že žalovaný je v takovém případě, kdy nebyl ochoten (nebo schopen) svůj závazek nemovitosti vyklidit ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o.s.ř., aby žalobci dosáhli účelu, pro který žalobu podali, že není absence výzvy dle ustanovení § 142a o.s.ř. důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení, když není dán důvod sankcionovat„ pochybení“ žalobců, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění.

16. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měli ve věci plný úspěch žalobci, mají tak dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku 5 000 Kč (položka 4 bod 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb.), a náhradě nákladů právního zastoupení žalobců advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 2 400 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a účast na jednání soudu), když právní zástupce zastupoval dva žalobce a má tedy dle § 12 odst. 4 a. t. nárok na náhradu odměny za úkon právní pomoci za každou zastupovanou osobu mimosmluvní odměnu sníženou o 20%, tj. 1 200 Kč ohledně každého z účastníků, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 4. 2021 náhrada 1 430,19 Kč za 141 ujetých km v částce 830,19 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,47 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 530,19 Kč (7 200 Kč + 900 Kč + 830,19 Kč + 600 Kč) ve výši 2 001,34 Kč.

17. Soud žalobcům nepřiznal jako účelně vynaložený úkon vyjádření k vyjádření žalovaného ze dne 19. března 2021. Soud uvedený úkon po žalobcích nepožadoval, žalobci doplněním svých tvrzení podanou žalobu doplnili a korigovali některá svá žalobní tvrzení avšak nutno konstatovat, že nelze souhlasit s praxí, kdy žalobci budou soudu žalobní tvrzení zasílat„ po dávkách“. Dle názoru soudu měla všechna skutková tvrzení a důkazy obsahovat již žaloba, soudu doručená dne 5. 1. 2021, a pokud žalobci svá žalobní tvrzení následně korigují a doplňují nelze jim k tíži žalovaného přiznat odměnu za takovýto úkon.

18. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobcům k rukám jejich právního zástupce (§ 149 odst.1 o. s. ř.).