7 C 202/2025

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B o 540 423 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení, a to ve lhůtě do čtyř měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu České republice - Okresnímu soudu v Litoměřicích státem zálohované náklady řízení, jejichž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, s tím, že žalobkyně je vlastníkem tahače značky Scania, registrační značky , SPZ, návěsu značky Schwarzmüller, registrační značky , SPZ, (cisterny s 34 863 l motorové nafty). Trestním příkazem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, byl žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně na pozici řidiče shledán vinným, že dne , datum, v době od , Anonymizováno, hodin do , Anonymizováno, hodin na silnici ze , adresa, ve směru na , adresa, po předchozím požití alkoholických nápojů řídil nákladní soupravu složenou z tahače značky Scania, registrační značky , SPZ, návěs jsou značky Schwarzmüller, registrační značky , SPZ, (cisterny s 34 863 l motorové nafty), v jízdě pokračoval po silnici III. třídy číslo , hodnota, na úzké komunikaci, která je lemována vzrostlými stromy, projel několik prudkých zatáček a po jednom kilometru jízdy v prudké levotočivé zatáčce vyjel ze silnice vpravo do svažujícího se silničního břehu, kde narazil přední částí kabiny tahače do vzrostlého stromu, který nárazem vyvrátil a odhodil téměř kolmo přes silnici, přitom došlo k rozbití čelního okna tahače a poškození jeho přední části, došlo k úniku chladící kapaliny, přesto v jízdě pokračoval až na parkovací plochu za obec , adresa, , kde byl kontrolován policejní hlídkou obvodního oddělení , adresa, . Poté se podrobil dechové zkoušce kalibrovaným přístrojem Dräger, kterou u něj byla ve , Anonymizováno, hodin naměřena hodnota , hodnota, ‰ alkoholu a ve , Anonymizováno, hodin hodnota , hodnota, ‰ alkoholu a svým jednáním způsobil žalobkyni škody, tehdy soudem odhadovanou (bez provedeného, respektive ukončeného zkoumání), na částku , částka, . Kdy výše popsaným jednáním spáchal úmyslný přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Žalobkyně posléze přistoupila k zadání znaleckých posudků za účelem přesného vyčíslení škody způsobené žalovaným výše uvedeným trestným činem na předmětném tahači a nákladním návěsu – cisterně. Znaleckým posudkem č. , číslo, bylo zjištěno, že v případě cisterny činila její tržní hodnota před poškozením částku , částka, , náklady na opravu pak částku , částka, , kdy následná tržní hodnota by byla , částka, . Výše majetkové újmy způsobené na cisterně pak odpovídají součtu nákladů na opravu a rozdílu tržních hodnot cisterny před a po poškození. Výsledná částka činí , částka, . Znaleckým posudkem č. , číslo, bylo zjištěno, že v případě tahače byla tržní hodnota vozidla před poškozením , částka, , náklady na opravu by však vycházely dráž než původní hodnota tohoto vozu, a to na , částka, , zde se tedy oprava nevyplácí a majetková újma se tak vypočítá jako rozdíl původní tržní hodnoty a hodnoty zbytků vozu (například na náhradní díly), které byly stanoveny na částku , částka, , výsledná částka tedy činí , částka, . V součtu pak na tahači a cisterně vznikla žalobkyni škoda ve výši , částka, . Náklady na vyhotovení uvedených znaleckých posudků činily částku , částka, . I přes předžalobní výzvy k úhradě, která byla žalovanému doručena dne , datum, žalovaný žalobci ničeho neuhradil.

2. Žalovaný nečinil spornou skutečnost, že způsobil škodu na majetku žalobkyně tahači návěsů Scania, typ R 480 LA4X2, registrační značky , SPZ, a nákladního návěsu ADR – CISTERNA, typ TS 3/E, registrační značky , SPZ, . Nesouhlasil však s výší způsobené škody. Vzhledem ke špatnému stavu majetku ke dni způsobení předmětné škody a roku jejich výroby je částka stanovená ve znaleckých posudcích nepřiměřeně vysoká a neodpovídá skutečné hodnotě majetku v době způsobení škody. Žalobkyně při ohodnocení majetku nezohlednila amortizaci, jaká byla na značně starých vozidlech projevená. Za přiměřenou výši škody považuje částku , částka, . Poukázal na to, že v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Litoměřicích, sp. zn. , spisová značka, byla tvrzená škoda na straně žalobkyně vyčíslena na částku , částka, . Navrhl provést důkaz revizním odborným vyjádřením s tím, že nenavrhuje revizní znalecký posudek.

3. Z velkých technických průkazů vozidel registrační značky , SPZ, bylo zjištěno, že toto vozidla jsou ve vlastnictví žalobce. Vozidlo registrační značky , SPZ, je nákladním automobilem – tahačem návěsů Scania R 480 LA4X2 a vozidlo registrační značky , SPZ, je nákladním návěsem ADR CISTERNOU.

4. Ze spisu Okresního soudu v Litoměřicích, sp. zn. , spisová značka, , zejména trestního příkazu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , bylo zjištěno, že žalovaný byl uznán vinným, že dne , datum, v době od , Anonymizováno, hodin do , Anonymizováno, hodin na silnici ze , adresa, ve směru na , adresa, po předchozím požití alkoholických nápojů, kdy před jízdou neoprávněně vložil do tachografu vozidla místo své osobní karty řidiče kartu řidiče , jméno FO, č. , číslo, , na kterou se neoprávněně ukládala data o jízdě a zaznamenala do digitálního tachografu, řídil nákladní soupravu složenou z tahače značky Scania, registrační značky , SPZ, návěs jsou značky Schwarzmüller, registrační značka , SPZ, (cisterny se 34 863 l motorové nafty), v jízdě pokračoval po silnici III. třídy č. , hodnota, na úzké komunikaci, která je lemována vzrostlými stromy, projel několik prudkých zatáček a po jednom kilometru jízdy v prudké levotočivé zatáčce vyjel ze silnice vpravo do svažujícího se silničního břehu, kde narazil přední částí kabiny tahače do vzrostlého stromu, který nárazem vyvrátil a odhodil téměř kolmo přes silnici, přitom došlo k rozbití čelního skla tahače a poškození jeho přední části, došlo k úniku chladící kapaliny, přesto v jízdě pokračoval až na parkovací plochu za obec , adresa, , kde byl kontrolován policejní hlídkou obvodního oddělení , adresa, , poté se podrobil dechové zkoušce kalibrovaným přístrojem Dräger, kterou u něj byla ve , Anonymizováno, naměřena hodnota , hodnota, ‰ alkoholu a ve , Anonymizováno, hodin hodnota , hodnota, ‰ alkoholu, svým jednáním společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO žalobkyně, , se sídlem , adresa, způsobil škodu cca , částka, a společnosti , právnická osoba, příspěvkové organizaci, IČO , Anonymizováno, , se sídlem , adresa, způsobil škodu cca , částka, , tedy ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, vykonával činnost při které by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, činem způsobil dopravní nehodu, zasáhl do počítačového systému tím, že neoprávněně vložil data do počítačového systému, čímž spáchal přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací podle § 230 odst. 2 písm. d) trestního zákoníku. O náhradě škody trestním příkazem rozhodnuto nebylo.

5. Z faktury daňového dokladu č. , hodnota, ze , datum, bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, vyúčtovala žalobci částku , částka, s datem splatnosti , datum, za vypracování dvou znaleckých posudků , tituly před jménem, , jméno FO, .

6. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, , včetně dodejky se podává, že před podáním žaloby žalobce vyzýval žalovaného k zaplacení žalované částky do 7 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla doručena žalovanému dne , datum, .

7. Z přípisu ze dne , datum, se podává, že žalovaný prostřednictvím svého zástupce navrhoval žalobci smírné vyřešení sporu s tím, že by za způsobenou škodu žalobci uhradil částku , částka, .

8. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, a dohody o hmotné odpovědnosti a odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena pracovní smlouva, kterou byl založen pracovní poměr mezi účastníky na dobu neurčitou, kdy žalovaný nastoupil u žalobce do zaměstnání od , datum, na pozici řidič opravář. V této souvislosti převzal žalovaný hmotnou odpovědnost za hodnoty, které mu byly svěřeny a za ztrátu svěřených věcí.

9. Ze znaleckého posudku č. , č. účtu, ze dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že co se týče ohledně nákladního návěsu ADR – cisterna, typ TS3/E, registrační značky , SPZ, (dále jen „cisterna“), pak tržní hodnota vozidla před poškozením činila , částka, včetně DPH, výše nákladů na opravu vozidla po poškození činí , částka, včetně DPH a hodnota zbytků 0, tržní hodnota vozidla po opravě poškození , částka, bez DPH.

10. Ze znaleckého posudku č. , číslo, ze dne , datum, ohledně tahače návěsu – Scania, typ R 480LA4X2 (dále jen „tahač“), registrační značky , SPZ, znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uzavřel, že tržní hodnota vozidla před poškozením činila , částka, včetně DPH, dospěl k závěru, že náklady na opravu převyšují výši hodnoty tržního vozidla před poškozením s tím, že se jedná o úplné (totální) poškození vozidla a stanovil hodnotu zbytků částkou , částka, .

11. Znalec, který působí v oboru dopravy více než dvacet let a jako znalec je činný zhruba dvacet let, přičemž má evidováno přibližně 1400 znaleckých posudků, uvedl, že za závěry obou posudků, které v dané věci vypracoval, nadále stojí, neboť případné zjištěné chyby mají pouze charakter písařských nedůsledností, nikoliv věcných pochybení. Klíčově uvedl, že otázka případného zhodnocení vozidla opravou – tedy aplikace amortizace – musí být vždy posuzována individuálně, nicméně v případě posuzovaného návěsu–cisterny k žádnému zhodnocení nedošlo, a to ani při použití nových náhradních dílů; výměna například patních ventilů či částí přístrojové skříně nepředstavuje zhodnocení vozidla, neboť podle kritérií znaleckého standardu I/2022, z něhož znalec při oceňování vycházel, taková oprava nesplňuje podmínky pro navýšení hodnoty vozidla po opravě. U tahače pak znalec vysvětlil, že jeho oprava je technicko‑ekonomicky nerentabilní, a tudíž se otázka amortizace vůbec neotevírá. Znalec dále ozřejmil, že znalecký standard I/2022 poskytuje ucelenou a přezkoumatelnou metodiku oceňování, včetně stanovení výchozí ceny, základní amortizace a následného použití porovnávací metody, a proto byla tato metodika jako jediná vhodná k použití v daném případě12. Podle § 2910 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

13. Podle § 2951 odst. 1 o.z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

14. Podle § 2955 o.z. nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud.

15. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jestliže byly poškozenému nahrazeny náklady na opravu vozidla po nehodě, avšak po provedené opravě se hodnota vozidla nedostala na úroveň původní obvyklé ceny, je zde stále majetková újma poškozeného způsobená na vozidle, a to v rozsahu rozdílu mezi obvyklou cenou vozidla před poškozením a obvyklou cenou vozidla po opravě, k jejíž náhradě je škůdce povinen.

16. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , je-li účelem náhrady majetkové újmy a z ní vyplývající povinnosti k náhradě způsobené škody, vytvoření stavu, který zde existoval před vznikem škody, přičemž ho má být dosaženo reparací veškeré vzniklé škody, má poškozený zásadně nárok na nahrazení poškozené věci, minimálně do výše její původní hodnoty. Výše náhrady škody na věci § 492 odst. 1 o. z. se proto odvozuje od ceny věci, což je hodnota věci vyjádřená v penězích, ta se zásadně určuje jako cena obvyklá. Cena obvyklá pak podle § 2969 odst. 1 o. z. představuje cenu, za kterou lze v daném místě a čase a za obvyklých obchodních podmínek pořídit náhradní věc stejných kvalit, přičemž takto stanovená cena je v prostředí státem neregulovaného hospodářství cenou tržní, ovlivněnou nabídkou a poptávkou na trhu tedy zahrnuje i hledisko „prodejnosti“ věci, kromě obvyklé ceny věci v době poškození musí být vzato v úvahu i to, co poškozený musí vynaložit k obnovení nebo nahrazení funkce poškozené věci. Při poškození věci, tedy například nepůjde jen o to, že poškozena byla několik let stará čalouněná sedadla v automobilu v určité obvyklé ceně, ale i to, že poškozený měl až do škodné události funkční automobil a že k obnovení jeho funkčnosti musí vynaložit náklady, které by jinak vynaložit nemusel. Náhrada tak může převýšit samu obvyklou cenu poškozené věci, přičemž může jít o převýšení až třetinové.

17. Podle § 2969 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „o. z.“) při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

18. Tedy výši náhrady je třeba vyměřit podle obecné ceny věci v době, kdy nastala škoda. Pojmem, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit jsou míněny náklady potřebné na opravu věci do takového stavu, aby mohla zcela plnit funkce, které plnila před jejím poškozením, tj. na obnovu jejích původních vlastností užitných i estetických. Co se týče způsobu určení výše náhrady, pak zásadně přicházejí v úvahu dva způsoby určení výše peněžní náhrady za způsobenou škodu na věci, a to rozdílem obvyklé ceny jakou věc měla před poškozením a obvyklé ceny nebo poškození nebo výši nákladů potřebných k tomu, aby poškozený uvedl věc do stavu před poškozením, to však jen v případě, že takové náklady nejsou zjevně nepřiměřené obvyklé ceně věci před poškozením. Když rozdíl mezi cenou obvyklou před poškozením a po něm je jediným možným způsobem určení výše škody tam, kde je věc zcela zničena nebo ztracena.

19. Náklady potřebné na uvedení věci v předešlý stav, se při určení výši škody přednostně uplatní ve všech případech, kdy je možná obnova nebo nahrazení funkce věci, jakou měla před poškozením, ledaže by náklady na opravu byly zjevně nepřiměřené ve srovnání s obvyklou cenou věci před poškozením. K přípustnosti určení výše škody cenou opravy věci, která nepřevyšuje jeho obvyklou cenu o více než zhruba 30 %, se přihlásil i Nejvyšší soud (srovnej NS , spisová značka, ).

20. Co se týče použití nových náhradních dílů, pak oprava starší věci se zpravidla neobejde bez použití nových náhradních dílů, to však vždy nemusí vést k vyšší obvyklé ceně takto opravené věci v porovnání s její obvyklou cenou před poškozením, a tedy ani k obohacení poškozeného. V takových případech tudíž nelze bez dalšího zohledňovat tzv. amortizaci náhradních dílů, ale je nezbytné posoudit, zda tzv. technické zhodnocení je sto převážit snížení tržní hodnoty věci plynoucí z informace, že byla poškozena, například, že vozidlo bylo havarováno (, spisová značka, . Pokud oprava byla provedena účelně a směřovala pouze k odstranění následků škodní události a nezměnil se jí majetkový stav poškozeného, a to ani v důsledku nahrazení opotřebovaných součástí součástmi novými, nemohlo na jeho straně dojít k získání bezdůvodného obohacení a za takového stavu pak není důvod zvažovat ani tzv. korekci nákladů (NS , spisová značka, ).

21. Daň z přidané hodnoty při určování ceny opravy je běžnou součástí ceny díla, takže pro objednatele představuje část nákladů, které musel vynaložit na uvedení poškozené věci do původního stavu. DPH proto tvoří součást skutečné škody, jejíž náhrada náleží poškozenému. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyni vznikl vůči správci daně nárok na odpočet DPH na vstupu u konkrétního přijatého zdanitelného plnění (opravy).

22. Poškozený má právo na náhradu veškerých nákladů nutných k obnovení provozuschopnosti jeho vozidla, a to za podmínky, že tyto náklady byly vynaloženy účelně a nezbytně (NS , spisová značka, ). Uhrazení celé ceny účelně provedené opravy motorového vozidla (směřující jen k odstranění následků škodné události) v řízení o náhradě škody by mělo být pravidlem. Poškozenému bylo tzv. zhodnocení vozidla protiprávním jednáním vnuceno, opravou se sleduje pouze jeho uvedení do stavu před nehodou, pokud opravu nelze provést úsporněji a směřovala jen k odstranění následků škodné události, nejeví se spravedlivým, aby poškození pravidelně byli nuceni doplácet na zprovoznění vozu mnohdy značné částky.

23. Podle § 272 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z obvyklé ceny v době poškození nebo ztráty a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

24. Novou právní úpravou se podtrhuje význam uvedení v předešlý stav, a to především z pohledu nahrazení nebo obnovení funkce poškozené věci. Přitom je nutné se zabývat otázkou účelnosti nákladů nutných k uvedení poškozené věci do předešlého (funkčního) nadále se tedy uplatní princip neobohacení se poškozeného škodnou událostí pro stanovení nákladů na náhradu škody jak na věci movité, tak na věci nemovité, bude potřebné hodnocení otázky, zda poškozený pro odstranění škody na věci nutné k obnovení její funkčnosti vynaložil skutečně pouze takové účelné náklady, bez kterých by nebylo možné uvedení věci v původní stav tak, aby mohla znovu plnit svou funkci (NS , spisová značka, ). Nová právní úprava toto přejímá a rozšiřuje náhradu škody i na to, co poškozený musí vynaložit k obnovení či nahrazení funkce poškozené věci. Nová právní úprava je také v souladu s judikaturou Ústavního soudu k náhradě škody podle staré právní úpravy, podle níž ustanovení o rozsahu náhrady škody mají být vynakládána takovým způsobem, který zahrne všechny druhy nákladů, kterým byl poškozený vystaven v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním škůdce a škodou na věci vzniklou.

25. Tedy Nejvyšší soud ve svém rozsudku , spisová značka, navazuje na závěry stanovené v rozsudku , spisová značka, a , spisová značka, , který charakterizoval, že při vyčíslení výše škody cenou opravy havarovaného vozidla se od částky sestávající zpravidla z ceny provedených prací a ceny vyměněných (náhradních) dílů odečítá částka odpovídající případnému zhodnocení vozidla opravou, které ovšem nastává jen tehdy, dojde-li ke zvýšení obvyklé ceny, nikoliv k tzv. technickému zhodnocení či zvýšení technické hodnoty. Navazuje též na rozsudek Nejvyššího soudu , spisová značka, , podle kterého při náhradě škody na ojetém motorovém vozidle je od ceny opravy třeba odečíst částku odpovídající případnému zhodnocení vozu použitím nových náhradních dílů, nikoliv její výši bez dalšího snížit podle kalkulace provedené pojišťovnou opírající se o tzv. amortizaci.Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:

26. Z provedených důkazů bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně, pracující na pozici řidiče, dne , datum, řídil nákladní soupravu žalobkyně po předchozím požití alkoholických nápojů, a to s naměřenými hodnotami , Anonymizováno, ‰ a , Anonymizováno, ‰ alkoholu v dechu. Žalovaný v tomto stavu způsobil dopravní nehodu, při níž byl poškozen tahač Scania R 480 LA4X2, registrační značky , SPZ, , a návěs ADR cisterna, registrační značky , SPZ, . Skutečnosti o průběhu jízdy, o způsobu nehody, o technických následcích na vozidlech a o požití alkoholu byly prokázány především trestním příkazem Okresního soudu v Litoměřicích sp. zn. , spisová značka, , jenž nabyl právní moci dne , datum, . V trestním řízení byla vina žalovaného shledána za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky a přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému. Bylo rovněž prokázáno, že žalobkyni vznikla majetková újma na obou vozidlech. Znalec v posudku č. , číslo, vyčíslil ohledně nákladního návěsu ADR – cisterna, typ TS3/E, registrační značky , SPZ, , tržní hodnotu vozidla před poškozením částkou , částka, včetně DPH, výše nákladů na opravu vozidla po poškození částkou , částka, včetně DPH a hodnota zbytků 0, tržní hodnotu vozidla po opravě poškození , částka, bez DPH. Ve znaleckém posudku č. , číslo, ze dne , datum, ohledně tahače návěsu – Scania, typ R 480LA4X2, registrační značky , SPZ, znalec vyčíslil tržní hodnotu vozidla před poškozením částkou , částka, včetně DPH, a dospěl k závěru, že náklady na opravu převyšují výši hodnoty tržního vozidla před poškozením s tím, že se jedná o úplné (totální) poškození vozidla a stanovil hodnotu zbytků částkou , částka, . Žalovaný škodu dobrovolně neuhradil, ač mu byla doručena předžalobní výzva dne , datum, .Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:

27. Žalovaný porušil zákonnou povinnost vyplývající z § 5 odst. 2 zákona o silničním provozu a z § 106 odst. 4 písm. e) zák. č. 262/2006 sb. zákoníku práce, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „zákoníku práce“ či „ZP“) povinnost zaměstnance nepožívat alkoholické nápoje před výkonem práce a nevykonávat práci pod jejich vlivem. Žalovaný porušil povinnosti zaměstnance, jednak svou jízdou pod vlivem alkoholu (rozpor s § 106 odst. 4 písm. e) ZP), dále porušením pracovních povinností řidiče užívat svěřené vozidlo s péčí řádného hospodáře, spáchal úmyslný přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, za což byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Žalovaný jednal vědomě, úmyslně a opilost si přivodil sám – není zde prostor pro snížení odpovědnosti.

28. Ze skutkových zjištění je patrné, že k dopravní nehodě došlo výhradně v důsledku řízení žalovaného ve stavu vylučujícím způsobilost. Nebýt jeho jízdy pod vlivem alkoholu a způsobu, jakým vozidlo vedl, ke škodě by nedošlo. Příčinná souvislost mezi právním porušením povinnosti žalovaného a vznikem škody je tedy přímá, bezprostřední a logicky nepochybná.

29. Podle § 2910 o. z. odpovídá škůdce za škodu způsobenou porušením zákonné povinnosti. Žalovaný porušil zákonnou povinnost vyplývající z § 5 odst. 2 zákona o silničním provozu a z § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce (povinnost zaměstnance nepožívat alkoholické nápoje před výkonem práce a nevykonávat práci pod jejich vlivem). Toto porušení je protiprávní.

30. Podle § 2951 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu, není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený. Žalobkyně uplatnila peněžitou náhradu, což je v souladu s povahou věci, neboť u tahače byla škoda totální a u cisterny zůstala i po opravě tržní hodnota nižší, než před poškozením.

31. Podle § 2969 odst. 1 o. z. se při určení výše škody vychází z obvyklé ceny věci v době poškození a z hlediska toho, co poškozený musí účelně vynaložit na obnovení její funkce. Tento postup byl v posuzované věci bezezbytku použit.

32. Judikatura Nejvyššího soudu (, spisová značka, ) stanoví, že i po opravě může přetrvat majetková újma poškozeného spočívající v poklesu tržní ceny vozidla, a škůdce je povinen nahradit jak náklady na opravu, tak i tento rozdíl. To odpovídá situaci u cisterny. Dále judikatura připouští, že náklady na opravu mohou přesáhnout obvyklou cenu věci až o jednu třetinu (, spisová značka, ). V posuzované věci náklady na opravu cisterny tuto hranici nepřesahují.

33. V souladu s judikaturou (, spisová značka, , , spisová značka, se amortizace u starších vozidel nepoužije automaticky. Odečet případného zhodnocení je možný jen tehdy, zvýší‑li se obvyklá cena vozidla po opravě oproti původní hodnotě. Znalec jasně uvedl, že u cisterny k žádnému zvýšení obvyklé ceny nedošlo. Oprava odstranila pouze následky nehody, nikoli že by zlepšila užitné nebo estetické vlastnosti nad úroveň původního stavu.

34. Není tedy důvodu uvažovat o amortizaci či jiném krácení výše škody.

35. Podle § 250 odst. 1 zákoníku práce odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů. Žalovaný v tomto případě způsobil žalobkyni škodu svou jízdou v podnapilém stavu, tedy vědomým protiprávním jednáním. Podle § 257 odst. 2 zákoníku práce se limitace neuplatní, způsobil-li zaměstnanec škodu úmyslně, v opilosti nebo po zneužití návykových látek. Žalovaný měl v krvi 1,47–1,49 ‰ alkoholu, a tedy škodu způsobil v opilosti. Proto odpovídá za způsobenou škodu v plném rozsahu. Žalovaný způsobil škodu jako zaměstnanec žalobkyně a obecná limitace náhrady škody při nedbalosti (čtyřapůlnásobek průměrného výdělku) se nepoužije36. Podle § 2951 odst. 1 o. z. je primárním způsobem náhrady škody uvedení do předešlého stavu; není‑li to dobře možné (anebo žádá‑li to poškozený), hradí se škoda v penězích. U škod na vozidlech se v praxi uplatňuje peněžitá náhrada s tím, že hmotněprávní účel zůstává stejný: obnovit původní (funkční i ekonomický) stav věci.37. § 2969 odst. 1 o. z. stanoví, že při určení výše škody na věci se vychází z obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí účelně vynaložit k obnovení nebo nahrazení funkce věci. Tím zákon výslovně uznává, že prostý rozdíl cen (před/po) nemusí vždy obsáhnout všechnu škodu: náklady, jež je třeba účelně vynaložit k obnovení funkčnosti, jsou samostatnou – a plně odškodnitelnou – složkou škody.

38. Nejvyšší soud v rozsudku , spisová značka, dovodil, že i po řádné opravě může poškozenému přetrvat majetková újma spočívající v tom, že obvyklá cena vozidla po opravě nedosahuje obvyklé ceny před poškozením; škůdce je proto povinen nahradit jednak náklady na opravu, jednak i tento „cenový rozdíl“. Tento koncept přímo odpovídá posuzované věci: cisterna byla opravena účelně, nicméně její obvyklá cena po opravě zůstala nižší než před poškozením (, částka, vs. , částka, ).

39. Nejvyšší soud v rozsudku , spisová značka, zdůraznil, že účelem náhrady je co nejvěrnější restituce stavu před škodou, přičemž náhrada může převýšit obvyklou cenu věci až přibližně o jednu třetinu, je‑li to účelně nutné k obnovení funkce věci (srov. i dřívější judikaturu k „třetinové toleranci“). Tím se normativně legitimizuje situace, kdy účelná oprava – byť nákladná – není sama o sobě excesem, pokud se drží v tomto judikatorním rámci.

40. U kategorie amortizace (krácení na „opotřebení“ starší věci pouhou aritmetickou srážkou) platí, že nejde o automatický nástroj. Rozhodný je reálný dopad opravy na obvyklou cenu věci. Jak plyne z nálezové linie ÚS , spisová značka, a z judikatury NS (zejm. , spisová značka, , dále navazující , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ), odečet „zhodnocení“ je namístě jen tehdy, pokud opravou dojde ke zvýšení obvyklé ceny oproti stavu před poškozením; tzv. technické zhodnocení (ve smyslu výměny starších dílů za nové) samo o sobě nestačí. Oprava starší věci se zpravidla neobejde bez nových dílů, avšak jde‑li jen o odstranění následků škody, bez skutečného tržního zhodnocení, není důvod amortizaci aplikovat.Aplikace na projednávaný případ – metodika výpočtu a její přezkoumatelnost:

41. Ze znaleckého posudku č. , číslo, , číslo, plyne, že u cisterny byla zjištěna obvyklá cena před poškozením: , částka, , účelné náklady na opravu: , částka, , obvyklá cena po opravě: , částka, . Za správný a judikatorně konformní považuje soud dvousložkový výpočet škody (viz NS , spisová značka, , § 2969 odst. 1 o. z.): (i) Účelně vynaložené náklady na opravu, které bylo nutno vynaložit, aby se obnovila funkce věci v rozsahu před škodou (jízdní bezpečnost, provozuschopnost, technická způsobilost). (ii) Cenová ztráta – rozdíl mezi obvyklou cenou vozidla před poškozením a obvyklou cenou vozidla po opravě, je‑li obvyklá cena po opravě nedosahuje původní úrovně (typicky proto, že vozidlo nese „havarijní historii“ a tržní diskont).

42. K účelnosti nákladů na opravu: Znalec vycházel ze znaleckého standardu I/2022, který poskytuje ucelenou metodiku: určení výchozí ceny, základní amortizace v ocenění (nikoli srážky náhrady), porovnávací metodu a přezkoumatelný rozpad položek. Bylo prokázáno, že provedené úkony směřují pouze k odstranění následků škodní události (např. prvky přístrojové skříně, patní ventily apod.), nikoli k nadstandardnímu vylepšení či zvýšení užitné hodnoty nad rámec stavu před nehodou. Tím je naplněn test účelnosti a nezbytnosti (srov. NS , spisová značka, : „uhrazení celé ceny účelně provedené opravy směřující jen k odstranění následků škodné události má být pravidlem“).

43. K cenové ztrátě po opravě: Znalec stanovil obvyklou cenu po opravě na , částka, . Sama skutečnost, že jde o vozidlo s havarijní minulostí, je na trhu typicky penalizována (nižší prodejnost a obvyklá cena). Judikatura (zejm. NS , spisová značka, ) výslovně uznává, že tato reziduální ztráta hodnoty je součástí restitučního principu a je škůdce povinován nahradit i vedle nákladů na opravu.

44. Matematický výsledek výše škody pro cisternu je proto následující: Škoda = náklady na opravu (, částka, ) + (, částka, – , částka, ) = , částka, + , částka, = , částka, . Účelná (a funkční) oprava může v odůvodněných případech převýšit obvyklou cenu věci až o přibližně 1/3, aniž by to vylučovalo její náhradu (NS , spisová značka, ), v projednávané věci však k překročení tohoto judikatorního limitu nedochází.

45. Tato relace je v rámci judikatorně tolerovaného rozmezí; nadto zde škoda není tvořena jen náklady na opravu, ale i cenovým rozdílem po opravě, který judikatura (, spisová značka, ) výslovně aprobovala jako odškodnitelnou složku, není‑li oprava s to obnovit původní tržní hodnotu.Co se týče námitky Amortizace („opotřebení“):

46. Soud má posuzovat, zda tzv. technické zhodnocení převáží negativní tržní dopad (stigma havárie). Není‑li obvyklá cena po opravě vyšší než před poškozením (zde není – , částka, < , částka, ), nelze tvrdit obohacení poškozeného ( srov. , spisová značka, ). Dle judikatury NS (viz výše) se odečítá jen reálné zhodnocení vyjádřené růstem obvyklé ceny, nikoli „paušální amortizace“ odvozovaná z interních tabulek či kalkulací pojišťoven. Znalecký závěr v této věci jednoznačně říká, že oprava nezvýšila obvyklou cenu cisterny; naopak, i po opravě je cena nižší než cena před poškozením. Není tedy co odečítat.Z těchto důvodů soud nepřijal námitku žalovaného o „nezohlednění amortizace“: Právně rozhodná není výměna starých dílů za nové jako taková, ale její dopad na obvyklou cenu. Dopad v podobě zvýšení obvyklé ceny prokázán nebyl; zvýšení technické kvality či životnosti jednotlivých dílů bez tržního zhodnocení není důvodem ke krácení náhrady.

47. Podle ustálené judikatury je DPH běžnou součástí ceny opravy; pro poškozeného představuje skutečný náklad, pokud nemá právo na odpočet (srov. NS , spisová značka, a navazující judikaturu). V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně mohla uplatnit odpočet DPH z předmětných plnění; proto DPH tvoří součást skutečné škody. Tento aspekt je ve znaleckých kalkulacích transparentně zohledněn.

48. Tedy co se týče cisterny, u opravitelné věci je škoda správně vyčíslena součtem (a) účelných nákladů na opravu a (b) cenového rozdílu (před/po). Amortizace se neuplatní, protože nedošlo ke zvýšení obvyklé ceny po opravě oproti stavu před poškozením (viz , spisová značka, , NS , spisová značka, , NS , spisová značka, , NS , spisová značka, , NS , spisová značka, ). Náklady na opravu jsou účelné, nezbytné a nepřekračují přibližný třetinový limit dle NS , spisová značka, . Cenový rozdíl je plně odškodnitelný dle NS , spisová značka, .Závěr:

49. Žalovaný řídil v opilosti (, Anonymizováno, ‰), čímž porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů a z pracovněprávních povinností (§ 2910 o. z.; § 106 odst. 4 písm. e) ZP). Protiprávnost je nesporná a prokázaná. Opilost je zaviněným stavem přičitatelným žalovanému (úmysl ve formě úmyslného požití alkoholu před jízdou). Pro odpovědnost zaměstnance má přímý dopad § 257 odst. 2 ZP (škoda v opilosti je bez limitace). Jednání žalovaného (řízení v opilosti) je přímou a bezprostřední příčinou dopravní nehody a škody na obou vozidlech; bez tohoto jednání by ke škodě nedošlo.

50. Co se týče výše škody na cisterně, která je opravitelná, pak tato výše škody činí , částka, (tj. náklady na opravu + cenový rozdíl po opravě vůči stavu před poškozením) – viz výše, konformně s § 2969 odst. 1 o. z. a judikaturou (NS , spisová značka, , NS , spisová značka, , NS , spisová značka, , , spisová značka, ).

51. Co se týče výše škody na tahači, který není opravitelný (totální škoda), pak tato výše škody činí , částka, (rozdíl mezi obvyklou cenou před poškozením , částka, a hodnotou zbytků , částka, ).

52. Tedy výše škody způsobené žalovaným žalobkyni činí celkem , částka, .

53. Soud plně akceptuje znalcem použitou metodiku (znalecký standard I/2022), neboť odpovídá zákonným i judikatorním východiskům. Škoda u opravitelné věci byla správně stanovena jako součet účelných nákladů na opravu a reziduální cenové ztráty (NS , spisová značka, , § 2969 odst. 1 o. z.). Amortizace nebyla na místě, neboť nedošlo ke zvýšení obvyklé ceny věci po opravě (, spisová značka, , NS , spisová značka, aj.). Náklady na opravu nepřekročily třetinový práh přiměřenosti (NS , spisová značka, ).

54. Všechny předpoklady odpovědnosti jsou splněny (vznik škody, její výše, protiprávnost, příčinná souvislost, zavinění). Způsobení škody v opilosti vylučuje limitaci náhrady dle § 257 odst. 2 ZP. Žalovaný proto odpovídá za způsobenou škodu v celkové výši , částka, (, částka, + , částka, ) v plném rozsahu.

55. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

56. Nárok na náhradu škody je splatný tehdy, není-li splatnost stanovena zákonem, smlouvou či rozhodnutím soudu, až okamžikem doručení výzvy poškozeného ke splnění dluhu škůdci, jak vyplývá z § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, přičemž dlužník se dostává do prodlení, nesplní-li dluh řádně a včas (§ 1968 občanského zákoníku). Teprve výzvou k plnění se nárok stává splatným a teprve od jejího doručení lze dovozovat prodlení škůdce; splatnost tedy nevzniká samotnou škodní událostí. V návaznosti na to judikatura akcentuje, že poškozený musí mít reálnou možnost svůj nárok kvalifikovaně uplatnit, přičemž například náklady spojené s odborným posouzením škody mohou být podmínkou jeho uplatnění, jak potvrzuje i judikatura týkající se účelně vynaložených nákladů na znalecké posudky.

57. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení žalované částky dříve, než předžalobní výzvou ze dne , datum, ve lhůtě do 7 dnů od doručení, tato výzva byla žalovanému doručena dne , datum, , plnit měl do 7 dnů, tj. do , datum, , a od , datum, je tak v prodlení.

58. Na základě všech uvedených skutečností proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).

59. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.)

60. Ve věci byly státem zálohovány náklady řízení ve formě znalečného. Podle § 148 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen :o.s.ř.“) má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě měla žalobkyně v řízení plný úspěch (žalovaný plný neúspěch), u žalovaného soud neshledal předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, žalovaný tak má povinnost dle § 148 odst. 1 o.s.ř. nahradit státu státem zálohované náklady řízení. Avšak k datu vyhlášení rozhodnutí soudu nebyla soudu známa jejich přesná celková výše, když dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o nákladech znalečného , tituly před jménem, , jméno FO, , vzniklé jeho výpovědí u jednání soudu, nezbylo tak než vyslovit, že žalovaný je povinen zaplatit státu České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích státem zálohované náklady řízení, jejichž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením (výrok III. rozsudku).

61. Co se týče nákladů žalobkyně na vypracování znaleckých posudků ve výši , částka, , jedná se o účelné náklady spojené s uplatněním práva a současně náklady nutné k přesnému vyčíslení škody. Takto vynaložené náklady představují účelný výdaj poškozeného, který je v příčinné souvislosti se škodní událostí. Bez odborného posouzení nebylo možné přesně určit rozsah majetkové újmy, a posudek tak byl nezbytným podkladem pro uplatnění nároku, jak ostatně vyplývá i z judikatury, která akcentuje účelnost a nutnost takto vynaložených nákladů při prokazování výše škody (srov. závěry o přiměřenosti náhrady nákladů na posudek do výše odpovídající znalečnému dle tarifních předpisů, které by soud znalci přiznal, pokud by posudek nechal vypracovat sám). Zároveň lze podpůrně poukázat i na judikaturu Ústavního soudu, která zdůrazňuje, že poškozený může potřebovat vypracování znaleckého posudku jako nezbytného prostředku k objasnění věci a že zákon nepřipouští kladení dodatečných podmínek či omezení při obstarávání takového posudku. Náklady na vypracování znaleckých posudků byly nutné, byly účelně vynaloženy, byly v přímé příčinné souvislosti s jednáním žalovaného, poškozený je musel vynaložit, aby mohl určit a uplatnit nárok. V řízení bylo nepochybné, že žalobkyně bez odborného posouzení nemohla objektivně zjistit tržní hodnotu obou vozidel před poškozením, rozsah technického poškození, výši nákladů na opravu cisterny, ani hodnotu zbytků tahače. Znalec musel aplikovat znalecký standard I/2022, provést technickou dokumentaci, identifikovat charakter škody, rozsah oprav a hodnotit obvyklé ceny na trhu. Jedná se o složitou technickou otázku, kterou nelze zvládnout vlastní úvahou poškozeného. Soud proto shledal, že náklad na vypracování znaleckého posudku byl v daném případě účelný a nezbytný a žalobci tak náleží náhrada za vypracování znaleckých posudků.

62. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, (, částka, + , částka, ). Náklady řízení ve výši , částka, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 140 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,1 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 140 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,1 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

63. Soud žalobkyni neuznal jako účelně vynaložený úkon přípis ze dne , datum, . Jedná se pouze o krátký průvodní dopis k žalobkyní zaslaným listinným důkazům a důvodu jejich předložení, nejedná se o úkon, který by měl na mysli § 11 a.t. Soud uvedený úkon po žalobkyni nepožadoval, všechna skutková tvrzení a důkazy měla již obsahovat již žaloba, a pokud žalobkyně svá žalobní tvrzení následně koriguje a soudu dosílá některé důkazy, nelze jí k tíži žalovaného přiznat odměnu za takovéto úkony.

64. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud delší než třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., s ohledem na výši přiznané částky, a to u předmětu řízení čtyřměsíční a u nákladů řízení patnáctidenní.

65. Lhůta k plnění je nástrojem umožňujícím soudu spravedlivě uspořádat poměry stran, a musí být určena tak, aby byla přiměřená, vyvážená a v souladu se zásadou rovnosti účastníků řízení. V posuzované věci soud zohlednil výši přiznané částky, která činí , částka, a zjevně nejde o bagatelní dluh, který by bylo možné objektivně uhradit v krátké třídenní lhůtě. Okamžité splnění tak vysoké částky by žalovaného postavilo do situace, kdy reálně nemá možnost finanční prostředky v této výši zajistit bez ohledu na to, jak odpovídá za vzniklou škodu. Přiznat tzv. výhodu splátek soud může jen výjimečně a pouze tehdy, je‑li to slučitelné se zájmy věřitele. V daném případě by však povolení splátek, vzhledem k výši dluhu, vedlo k tomu, že by žalovaný plnil po neúměrně dlouhou dobu, přičemž by docházelo k faktickému přenesení nepřiměřeného ekonomického rizika na žalobkyni. Takový postup by nebyl spravedlivý a nebyl by ani v souladu s účelem institutu splátek. Jestliže by soud ponechal zákonnou třídenní lhůtu, žalovaný by byl nucen dluh hradit bez reálné možnosti získat k tomu prostředky, což by vedlo k situaci, kdy by jediným následkem byla okamžitá exekuce. Naopak povolení splátek na delší období by nepřiměřeně zasáhlo práva žalobkyně na rychlé a efektivní uspokojení její pohledávky, přestože ta vznikla zaviněným jednáním žalovaného. Žalovaným požadovaná výše splátek , částka, měsíčně by vedla k tomu, že by jen jistinu dluhu žalobkyni splácel 9 let. Čtyřměsíční lhůta k plnění představuje rozumný kompromis mezi zájmem žalobkyně na uspokojení svého nároku a potřebou žalovaného získat prostředky k dobrovolné úhradě dluhu, aniž by byl současně zvýhodněn na úkor žalobkyně. Proto soud stanovil žalovanému lhůtu k plnění čtyř měsíců od právní moci rozsudku jako lhůtu odpovídající povaze uplatněného nároku, jeho výši, osobním poměrům žalovaného a zásadě spravedlivého uspořádání poměrů mezi účastníky.