7 C 204/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Danielou Liscovou, jako samosoudkyní, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 22 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 884 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 9 884 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 7,05 % ročně z částky 9 884 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 7,05 % ročně z částky 9 884 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 7,05 % ročně z částky 9 884 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 7,05 % ročně z částky 9 884 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 7,50 % ročně z částky 9 884 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 8,00 % ročně z částky 9 884 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 8,75 % ročně z částky 9 884 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 9,00 % ročně z částky 9 884 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 9,00 % ročně z částky 9 884 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 7,25 % ročně z částky 9 884 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 7,25 % ročně z částky 9 884 Kč od 1. 1. 2021 do 3. 2. 2021 a za dobu od 4. 2. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 12 116 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 12 116 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 7,05 % ročně z částky 12 116 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 7,05 % ročně z částky 12 116 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 7,05 % ročně z částky 12 116 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 7,05 % ročně z částky 12 116 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 7,50 % ročně z částky 12 116 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 8,00 % ročně z částky 12 116 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 8,75 % ročně z částky 12 116 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 9,00 % ročně z částky 12 116 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 9,00 % ročně z částky 12 116 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 7,25 % ročně z částky 12 116 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 7,25 % ročně z částky 12 116 Kč od 1. 1. 2021 do 3. 2. 2021 a za dobu od 4. 2. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a kapitalizovaného úroku ve výši 3 196 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně na žalované svou žalobou domáhala zaplacení částky 22 000 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že předchůdce žalobkyně, právnická osoba, IČO, uzavřel dne 22. 8. 2008 s žalovanou Smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 37 312 Kč (půjčka ve výši 22 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 15 312 Kč, a to formou 53ti týdenních splátek á 704 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, uplynutím lhůty došlo k zesplatnění pohledávky, žalovaná zaplatila celkem 12 116 Kč. Předchůdci žalobkyně tak vznikla pohledávka ve výši 22 000 Kč na dlužné jistině. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem právnická osoba anonymizováno, došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem spol. právnická osoba anonymizováno a žalobkyní název žalobkyně došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh ani přes výzvu žalobkyni neuhradila ničeho.

2. K jednání, které se ve věci konalo dne 3. 2. 2021, se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu.

3. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 22. 8. 2008, včetně Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce, soud ověřil, že předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 22. 8. 2008 smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalobkyně poskytl žalované půjčku ve výši 22 000 Kč, souhrnný poplatek činil částku 15 312 Kč, a žalovaná se celkovou částku 37 312 Kč zavázala splácet dle podmínek ve smlouvě sjednaných 53ti týdenními splátkami po 704 Kč. Součástí obsahu smlouvy byly učiněny obchodní podmínky předchůdce žalobkyně. Citované podmínky podrobněji upravují další obsah vztahu mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou, resp. věřitelem a dlužníkem, včetně stanovení povinnosti platit věřiteli úroky, poplatky a ostatní náklady a platby dle sazebníku věřitele, nejsou opatřeny podpisem žalované. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 9. 1. 2020 soud ověřil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě celého dluhu dle výše citované smlouvy. Z podacího archu ze dne 13. 1. 2020 soud ověřil, že žalované byla zaslána tohoto dne žalobkyní zásilka. Z podacího archu ze dne 24. 7. 2015 soud ověřil, že žalované byla zaslána tohoto dne zásilka. Z podacího archu ze dne 19. 9. 2018 soud ověřil, že žalované byla zaslána tohoto dne zásilka. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, a ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018, včetně potvrzení o zaplacení ceny, soud ověřil, že předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou nejprve na přechodného předchůdce a následně na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 a ze dne 17. 9. 2018 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky za žalovanou žalobkyni. Z obchodního rejstříku soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně.

4. Po skutkové stránce má soud za prokázané tyto skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že předchůdce žalobce, jako věřitel, s žalovanou, jako dlužníkem, uzavřel smlouvu o půjčce na základě které žalované poskytl úvěr v dohodnuté výši (22 000 Kč), který se žalovaná zavázala, včetně sjednaného navýšení na částku 37 312 předchůdci žalobce zaplatit v 53ti týdenních splátkách po 704 Kč, žalovaná však svůj dluh nehradila řádně a včas, uhradila pouze část (12 116 Kč), předchůdci žalobce tak vznikla pohledávka, kterou převedl přechodného předchůdce a ten následně na žalobkyni.

5. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry, vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud tedy tuto věc posoudil podle právních předpisů, platných do 31. 12. 2013.

6. Po právní stránce soud posoudil věc dle ustanovení § 657 a následujících zákona č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník účinný v době sjednání půjčky), kde je upravena smlouva o půjčce. Dle uvedeného ustanovení se smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle ust. § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

7. Dále se soud zabýval výší úroku a poplatku za uzavření smlouvy.

8. Není zásadně v rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že věřitel, jež má v předmětu podnikání poskytování úvěrů, půjčí finanční prostředky za úplatu - nejen za smluvní úrok, ale i za poplatek za uzavření úvěrové smlouvy. V souladu s judikaturou (srovnej rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn.: 101 VSPH 14/2012 a má soud za to, že výše úroků z úvěru a sjednaná odměna za uzavření smlouvy přesahující 30 % zisku za 52 týdnů je nemravná, a v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 je sazba nad 60 % sazbou odporující dobrým mravům, jak judikoval též ve svém rozhodnutí sp. zn. 10 Co 451/2017 Krajský soud v Ústí nad Labem.

9. V dané věci činila poskytnutá půjčka částku 22 000 Kč, částka 15 312 Kč žalobkyní označená jakou souhrnný poplatek představuje 69,6%. Soud proto smlouvu ze dne 22. 8. 2008 shledal částečně neplatnou dle § 39 a 41 zákona č. 40/1964 Sb. v části týkající se ujednání o„ souhrnného poplatku“. V případě neplatnosti právního úkonu jsou jeho účastníci povinni vrátit si navzájem poskytnutá plnění (§ 457 odst. 1 o. z., č. 40/1964 Sb.), týkající se částečné neplatnosti smlouvy. Logickým důsledkem popsané situace pak je fakt, že při uzavřené neplatnosti tzv. souhrnného poplatku nelze platby žalovaného z poskytnuté půjčky na tuto neplatnou část závazku započítávat a nelze je dost dobře kvalifikovat jinak, než jako plnění na jistinu dluhu z poskytnuté půjčky.

10. Současně má soud v řízené za prokázané, že předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 22 000 Kč. Jak vyplynulo z tvrzení žalobkyně, uhradila žalovaná žalobkyni částku 12 116 Kč.

11. Tím, že se žalovaná nedostavila k jednání, zbavil se dobrodiní poučení soudu ohledně doplnění svých tvrzení a navržení důkazů, že na konto dotčené půjčky uhradila více, než žalobkyní uváděných 12 116 Kč.

12. Protože má soud úvěrovou smlouvu ze dne 22. 8. 2008 za neplatnou v části týkající se souhrnného poplatku, tak žalobní nároky plynoucí ze souhrnného poplatku úvěrové smlouvy, tedy obchodní úrok, poplatky i smluvní pokutu a úrok z prodlení nad rámec soudem přiznaný, zamítl, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k neplatnému závazku (souhrnnému poplatku), který byl neplatně sjednán.

13. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o.s.ř. soudem poučena o tom, že dosud nedoplnila skutková tvrzení ohledně skutečnosti, že smlouva nebyla uzavřena v rozporu s dobrými mravy vzhledem k výši souhrnného poplatku. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz. např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř., a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.

14. Protože se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením půjčky 9 884 Kč (22 000 Kč mínus 12 116 Kč), úrok z prodlení byl přiznán podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, jak uvedeno ve výroku ad I. tohoto rozsudku. Pokud jde o úrok z prodlení ve výši přesahující přiznaný zákonný úrok prodlení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

15. Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

16. Protože žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalované, který byla ve věci převážně úspěšná, jak je z obsahu spisu zřejmé, žádné náklady nevznikly, bylo proto dle § 142 odst.2 o. s. ř. vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

17. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

18. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení e Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění) nebo provedení exekuce podle z. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.