7 C 207/2025

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované se sídlem Adresa žalované o 42 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka hrubého se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou u soudu podanou do datum na žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu dlužné mzdy za měsíce leden a únor Anonymizováno. V žalobě uvedla, že pracovala u žalované na základě uzavřené pracovní smlouvy ze dne datum na pozici barmanky s místem výkonu práce Švehlova 3215/15, 106 00, Praha 10 – Záběhlice (bistro právnická osoba). Mzda byla sjednána ve mzdovém výměru ze dne datum částkou částka hrubého. Dne datum ústně sdělil nový provozní bistra pan jméno FO žalobkyni na řádné směně bez uvedení jakéhokoliv důvodu, že už nemá nadále chodit do zaměstnání a přestal s ní komunikovat. Dne datum se proto žalobkyně obrátila prostřednictvím SMS na jednatele žalované, ve které poukázala, že s ní byl ze strany provozního neplatně rozvázán pracovní poměr. Dále, že jí nebyla vyplacena dlužná mzda za měsíc leden Anonymizováno a zároveň požádala o řádné rozvázání pracovního poměru. Žalobkyni však nadále nebyla přidělována práce a bylo jí zamezeno v přístupu do místa výkonu práce. Až dne datum byl ze strany žalované pracovní poměr ukončen vynucenou dohodou. I přesto, že žalobkyně byla připravena vykonávat sjednanou práci, bylo jí znemožněno bez zřejmého důvodu práci vykonávat, má tak právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Takto požaduje nevyplacenou mzdu za měsíce leden Anonymizováno a únor Anonymizováno vždy ve výši částka hrubého (2 x částka čistého, tj. částka čistého). I přes předžalobní výzvu ze dne datum, která byla žalované doručena dne datum, žalovaná žalobkyni žalovanou částku neuhradila.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, uvedla, že pracovní poměr žalobkyně u žalované byl ukončen ke dni datum dohodou. Poukázala na to, že u žalované nastala změna jednatele ke dni datum, zapsaná datum. Rozvázání pracovního poměru došlo ještě za činnosti předchozího jednatele a majitele žalované. Žalovaná odmítla zaplatit žalobkyni jakoukoliv částku s tím, že s tím nemá nic společného. Současná jednatelka žalované uvedla, že je jednatelkou žalované od datum, k materiálům se dostala až datum, o celé situaci nic neví. Ve vyjádření ze dne datum žalovaná uvedla, že vedou jednání s žalobkyní a po dokončené inventuře za dané období jí bude vyplacen rozdíl ve mzdě.

3. K dotazu soudu žalobkyně potvrdila, že nepodala žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru.

4. Z listiny nazvané rozvázání pracovního poměru datované datum bylo zjištěno, že pracovní poměr žalobkyně u žalované byl ukončen dohodou dle ustanovení § 49 zákoníku práce ke dni datum.

5. Z pracovní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena pracovní smlouva, na základě které vznikl pracovní poměr žalobkyně u žalované se dnem nástupu do zaměstnání dne datum, s výkonem druhu práce barmanka s místem výkonu práce Švehlova 32/15, 106 00, Praha 10 – Záběhlice. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do datum. V článku III. pracovní smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že mzda je splatná vždy do 20. dne v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu. Mzda je sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu nejvýše 150 hodin v kalendářním roce. V článku VII. pracovní smlouvy bylo ujednáno, že se pracovní doba sjednává v rozsahu 40 hodin týdně.

6. Z mzdového výměru č. hodnota ze dne datum vyplynulo, že základní měsíční hrubá mzda žalobkyně u žalované činila částka s tím, že k této mzdě může zaměstnavatel poskytnout nenárokovou odměnu podle své úvahy při zohlednění množství a kvality práce odvedené zaměstnancem maximálně do výše částka měsíčně.

7. Z předžalobní výzvy ze dne datum včetně doručenky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení žalované částky ve lhůtě do sedmi dnů ode dne doručení této výzvy. Z doručenky vyplynulo, že tato výzva byla doručena žalované dne datum.

8. V předžalobní výzvě byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné mzdy ve výši částka.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalované bylo zjištěno, že tato podniká s předmětem podnikání, mimo jiné výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona, nájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a jiné také hostinská činnost. Jednatelem žalované je paní jméno FO s dnem vzniku funkce datum, předtím byl jednatelem žalované (od datum do datum) jméno FO.

10. Z přehledu SMS komunikace se podává, že žalobkyně komunikovala s předchozím jednatelem žalované panem jméno FO, kdy datum. žádala o doplacení dlužné mzdy a řádné ukončení pracovního poměru.

11. Z emailové zprávy ze dne datum se podává, že se v té době zpracovávala žádost žalobkyně o podporu v nezaměstnanosti (klientská zóna MPSV).

12. V přípisu ze dne datum sděloval pan jméno FO za žalovanou žalobkyni, že s žalobkyní vedou jednání, a po dokončené inventuře za dané období ji bude doplacen rozdíl ve mzdě (s tím, že v pokladně chyběly nějaké peníze, které žalobkyně následující den vrátila)..

13. Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne datum, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum, bylo řízení částečně co do požadavku žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum dle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „o. s. ř.“) zastaveno.

14. Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne datum, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum, byla ve smyslu ustanovení § 95 odst. 1 o. s. ř. připuštěna změna žaloby spočívající v jejím rozšíření o požadavek žalobkyně na zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.

15. Předmětem řízení nadále tedy zůstal požadavek žalobkyně na zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.

16. Svědkyně jméno FO, zaměstnankyně žalované, bývalá kolegyně žalobkyně vypověděla, že ohledně pracovního ukončení pracovního poměru žalobkyně u žalované ví pouze o tom, že se „nijak nedohodly“ bližší podrobnosti však nezná. Potvrdila, že žalobkyně neobdržela mzdu za měsíce leden a únor Anonymizováno, což ví z toho, že spolu bydlely a nájem tehdy hradila sama, žalobkyně jí sdělovala, že žádné peníze nedostala. Sama svědkyně mzdu za uvedené měsíce obdržela, neví však, zda včas. Potvrdila, že žalobkyně urgovala u žalované doplatek dlužné mzdy každý den, kdy byla v práci, nejprve u pana jméno FO, později u pana jméno FO, doplatek dlužné mzdy urgovala i formou SMS. Má za to, že žalobkyně využila všechny možnosti, aby mzdu získala. Žalobkyně u žalované pracovala do konce února Anonymizováno, poslední směnu měla dne datum. K předání listin o ukončení pracovního poměru u žalobkyně došlo později, asi 2–3 měsíce po skončení pracovního poměru, ale přesně neví.

17. Svědek jméno FO vypověděl, že k žalované nastoupil v květnu Anonymizováno, to tam již žalobkyně nebyla, nedostal žádnou pracovní smlouvu, pracoval tam takzvaně na černo. Po všech výmluvách nedostal žádnou písemnou smlouvu a nedostal ani žádnou mzdu, pracoval tam takto dva měsíce, nezaplatili mu ani korunu. Vždy jednal s panem jméno FO. Ví o tom, že údajně žalobkyni nebyla vyplacena mzda za měsíce leden a únor Anonymizováno, to ví od žalobkyně.

18. Svědek jméno FO uvedl, že poučení rozuměl a vypovídat bude. Potvrdil, že zná účastníky řízení, přičemž žalobkyni zná z doby, kdy jí jako osoba pověřená předchozím jednatelem žalované předával výpověď z pracovního poměru; současně uvedl, že žalovaná je jeho matkou. K otázce vyplacení mzdy žalobkyni za leden a únor Anonymizováno svědek uvedl, že o této skutečnosti nemá žádné informace, neboť nebyl jednatelem ani majitelem společnosti a interní záležitosti neřešil. Potvrdil, že někdy v únoru žalobkyni předával dohodu o rozvázání pracovního poměru a po předložení listiny datované datum ji identifikoval jako dokument, který žalobkyni předal. Zda byla žalobkyni mzda vyplacena, se podle svých slov nedozvěděl; připustil, že „někdo mohl něco povídat“, avšak neměl pravomoc o těchto otázkách rozhodovat. K vlastní pracovní pozici uvedl, že od června působil u žalované jako externí nákupčí, přičemž interní záležitosti neměl na starosti. Dále doplnil, že při předávání výpovědi žalované neměla jeho matka se společností žádnou souvislost, neboť do června byla veškerá rozhodovací pravomoc na panu jméno FO, jehož jménem byla žalobkyni výpověď rovněž předávána, a v té době podle svědka „neseděly peníze v kase“.

19. Podle § 38 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2026 Sb. zákoníku práce ve znění účinném od datum do datum (dále jen „zákoník práce“ či „z. p.“) je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem. Podle ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

20. Podle § 109 odst. 1 zákoníku práce za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

21. Podle § 109 odst. 2 zákoníku práce je mzda peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

22. Podle § 113 odst. 1 zákoníku práce se mzda sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem, anebo určuje mzdovým výměrem, není-li v odst. 2 stanoveno jinak (mzda statutárního orgánu zaměstnavatele).

23. Podle § 141 odst. 1 zákoníku práce, mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.

24. Podle § 141 odst. 2 zákoníku práce, mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce, přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje.

25. Podle § 141 odst. 3 zákoníku práce pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být sjednán, stanoven nebo určen v rámci období uvedeného v odstavci 1.

26. Podle § 141 odst. 5 zákoníku práce při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu nebo plat za měsíční období, na kterém mu vzniklo právo v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu nebo plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru.

27. Podle § 142 odst. 1 zákoníku práce je mzdu nebo plat zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplácet v zákonných penězích.

28. Podle § 142 odst. 2 zákoníku práce, mzda nebo plat se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.

29. Podle § 142 odst. 5 zákoníku práce, při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách, na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočetl.

30. Podle § 144a odst. 2 zákoníku práce se zakazuje použít právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich části, anebo jejich náhradu k zajištění dluhu, to neplatí v případě dohody o srážkách ze mzdy. Podle § 144a odst. 3 zákoníku práce, odchýlí-li se smluvní strany od zákazů v uvedených odstavcích 1 a 2 nepřihlíží se k tomu. Podle § 144a odst. 4 zákoníku práce započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu.

31. Jak se podává z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. spisová značka mzda (náhrada mzdy) náležející zaměstnanci po datum podléhá dani z příjmů výši mzdy (náhrady mzdy) od datum proto soud ve svém rozhodnutí stanoví v „hrubé“ výši a je věcí plátce daně, popřípadě poplatníka, aby v souladu se zákonem splnil své povinnosti při výběru a placení daně (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka).

32. Při výpočtu mzdy a jak dovodila již ustálená judikatura soudů (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka) při výpočtu náhrady mzdy z neplatného rozvázání pracovního poměru (a samozřejmě také dalších nároků na mzdu, na plat, náhrady mzdy a platu a jiných plnění, z nichž se podle zvláštních předpisů odvádí daň z příjmu fyzických a právnických osob, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění) se v době od datum vychází (nestanoví-li zákon jinak) z tzv. průměrného hrubého výdělku zaměstnance.

33. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům:

34. Žalobkyně pracovala u žalované na základě pracovní smlouvy ze datum na pozici barmanky se sjednanou pracovní dobou 40 hodin týdně s přihlédnutím k práci přesčas maximálně 150 hodin v roce. Mezi účastníky byla sjednána mzda ve výši částka měsíčně hrubého. Pracovní poměr mezi účastníky byl rozvázán dohodou k datum.

35. Co se týče tvrzení žalobkyně, že pracovní poměr byl ukončen k datum, pak toto žalobkyně, toto se žalobkyni v řízení nepodařilo prokázat a s ohledem na to, že ani nebyla v zákonem stanovené lhůtě dvou měsíců od ukončení pracovního poměru podána k soudu žaloba o určení neplatnosti zrušení pracovního poměru, pak soud vyšel z důkazů provedených v tomto řízení, a to listiny nazvané rozvázání pracovního poměru z datum s tím, že pracovní poměr žalobkyně u žalované skončil právě k datum. Jak se podává i z výpovědi svědkyně jméno FO, žalobkyně byla naposledy v zaměstnání dne datum. Žalované se nepodařilo unést důkazní břemeno ohledně tvrzení, že žalobkyni byla vyplacena mzda za měsíce leden a únor Anonymizováno.

36. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím právním závěrům:

37. Mezi účastníky byl pracovní smlouvou z datum dle ustanovení § 33 odst. 1 zákoníku práce sjednán pracovní poměr, na základě kterého žalobkyně vykonávala pro žalovanou práci na pozici barmanka. Tento pracovní poměr byl ukončen dohodou dle § 49 odst. 1 zákoníku práce ke dni datum. Mezi účastníky byla sjednána mzda ve výši částka měsíčně hrubého s tím, že dle pracovní smlouvy měla žalobkyně pro žalovanou vykonávat práci v pracovním poměru v rozsahu 40 hodin týdně s přihlédnutím k práci přesčas maximálně 150 hodin v roce. Žalobkyni tak vznikl dle § 109 odst. 1 zákoníku práce nárok na náhradu mzdy za měsíce leden a únor Anonymizováno. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že by byla žalobkyni vyplacena mzda za měsíc leden a únor Anonymizováno, naopak svědkyně jméno FO, která v té době s žalobkyní bydlela, potvrdila, že žalobkyně tuto mzdu neobdržela, a z tohoto důvodu náklady spojené s bydlením zůstaly na svědkyni. Že žalobkyně mzdu neobdržela, vyplývá i z následné komunikace mezi účastníky, když i žalovaná ve v reakci na předžalobní výzvu k úhradě ze dne datum konstatovala, že dne datum sdělil pan jméno FO žalobkyni, aby již do zaměstnání nedocházela a po dokončené inventuře bude žalobkyni doplacen rozdíl ve mzdě. To, že vyplacení mzdy nebylo u žalované ojedinělou záležitostí, potvrdil i svědek jméno FO. Ani svědek jméno FO nepotvrdil, že by žalobkyni byla dlužná mzda vyplacena, s tím, že o této skutečnosti nemá žádné informace. Důkazní břemeno o tom, že žalobkyni byla vyplacena mzda za měsíce leden a únor Anonymizováno, leží na žalované, v tomto směru se však žalované důkazní břemeno nepodařilo unést. Soud chápe, že nynější jednatelka žalované se stala jednatelkou žalované až v pozdější době, datum, a situace nastala v době dřívější, ještě před tím, než se jednatelkou žalované stala, avšak tuto okolnost nelze přičítat k tíži žalobkyně. Pokud předchozí jednatel žalované neinformoval současnou jednatelku o nastalé situaci, a že žalobkyni nebyla vyplacena mzda za měsíce leden a únor Anonymizováno, pak to je interní záležitostí mezi dřívějším jednatele žalované a její současnou jednatelkou, a je na nich, aby si tuto otázku vypořádali mezi sebou, nelze však toto přenášet na žalobkyni tak, aby za odvedenou práci nedostala zaplaceno, aby jí nebyla vyplacena dlužná mzda.

38. Na základě provedeného dokazování a shora uvedených skutečností tak dospěl soud k závěru, že požadavek žalobkyně na úhradu dlužné mzdy za měsíc leden a únor Anonymizováno je důvodný, a proto žalobě jako důvodné vyhověl.

39. Co se týče požadovaného zákonného úroku z prodlení, pak soud postupoval dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku upravující prodlení a výši úroku z prodlení stanovil v závislosti na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou (vládní nařízení č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Jak se podává z pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky, mzda byla splatná do 20. dne následujícího měsíce, tedy za měsíc leden 2025 datum a za měsíc únor 2025 do datum. V této době činila výše zákonného úroku z prodlení 12 % ročně, a soud proto žalobě jako důvodné vyhověl i co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, dále z tarifní hodnoty ve výši částka z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum a z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně šesti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a, cestovní náhrada v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 140 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 140 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 140 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka (14 670 + 2 700 + 5 046,95 )ve výši částka.

41. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení delší lhůty splatnosti či plnění ve splátkách. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí, nebo exekuci