7 C 218/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 789,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 789,07 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 310,53 Kč ve výši 9,75 % ročně za dobu od 22. 5. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 378,54 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od 23. 8. 2019 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 768 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhá zaplacení částky 12 789,07 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 310,53 Kč ve výši 9,75 % ročně za dobu od 22. 5. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 378,54 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od 23. 8. 2019 do zaplacení, z titulu dluhu za odebranou elektrickou energii, včetně služeb, do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], a to za období od 24. 4. 2018 do 26. 4. 2019 (3 310,53 Kč), za období od 27. 4. 2019 do 11. 7. 2019 (1 178,54 Kč), včetně částky smluvní pokuty za prodlení se zaplacením záloh (2 x 100 Kč), smluvní pokuty za prodlení se zaplacením faktury [variabilní symbol] (100 Kč), a smluvní pokuty zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po ukončení dodávky elektřiny dne 11. 7. 2019 do konce doby trvání smlouvy (8 000 Kč).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 19. 9. 2016 je zřejmé, že žalobkyně a žalovaný (jako nepodnikatel) uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny v odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec] a žalovaný se zavázal za odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Obchodními podmínkami, které jsou přílohou smlouvy. Plnou mocí podepsanou téhož dne zmocnila žalovaný žalobkyni ke všem jednáním souvisejícím s ukončením smluvního vztahu s předchozím dodavatelem elektřiny. V odstavci smlouvy nazvaném„ Trvání smlouvy“ se mimo jiné uvádí, že smlouva je uzavřena na dobu určitou 30 měsíců ode dne její účinnosti a nelze ji vypovědět. V odstavci„ Ostatní ujednání“ jsou řešeny výlučně případy, kdy vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, resp. povinnosti zákazníka při odběru elektřiny, při jejichž porušení vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, a dále výše smluvní pokuty, popř. její výpočet. Mimo jiné se zde nachází tato pasáž:„ V případě, zákazník učiní bez souhlasu RWE (nyní innogy) jakýkoli právně relevantní projev vůle bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen nebo doručen RWE (nyní innogy), zda se tak stalo opožděně či trpěl vadami a na to, jak a kým způsobem je dodávka následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou anebo vedoucí k ukončení dodávky od RWE (nyní innogy) (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu, za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení smlouvy dohodou) anebo zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně z důvodu neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona dojde k přerušení dodávky a odstoupení od Smlouvy ty strany RWE (nyní innogy) anebo zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je RWE (nyní innogy) oprávněna účtovat zákazníkovi smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé RWE (nyní innogy) neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kat. Domácnost a 2 000 Kč pro kat. Podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od RWE (nyní innogy) do konce doby trvání smlouvy (včetně případné prolongace). Následující odstavec stanoví, že„ Zákazník je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy, přesahující 10 dnů.

5. Z vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] [variabilní symbol], splatné dne 21. 5. 2019, vyplývá, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala cenu elektřiny dodané v období od 24. 4. 2018 do 26. 4. 2019 ve výši 3 310,53 Kč. Z vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] [variabilní symbol], splatné 12. 8. 2019, včetně opravného vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] [variabilní symbol], vyplývá, že žalobkyně nejprve žalovanému vyúčtovala cenu elektřiny dodané v období od 27. 4. 2019 do 11. 7. 2019 ve výši 1 987,03 Kč, opravenou opravným vyúčtováním na částku 1 178,54 Kč. Z listiny označené plán záloh a plateb na budoucí období vyplývá, že žalobkyně určila s účinností od [číslo] 2019 žalovanému zálohy ve výši 720 Kč měsíčně, splatné vždy do 15. dne v měsíci. Z vyúčtování smluvní pokuty [číslo] ze dne 15. 9. 2020, vyplývá, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 8 000 Kč za předčasné ukončení smlouvy za 20 měsíců á 400 Kč měsíčně, s datem splatnosti 25. 9. 2020. Z vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky [číslo] ze dne 3. 9. 2019, vyplývá, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 100 Kč. Odstoupením od smlouvy ze dne 23. 7. 2019 sdělila žalobkyně žalovanému ukončení smlouvy z důvodu neplnění povinností žalovaným. Z podacích archů ze dne 26. 7. 2019, 14. 6. 2019 vyplývá, že žalobkyně zaslala žalovanému tohoto dne zásilku. Upomínkou ze dne 4. 6. 2019 upomínala žalobkyně žalovaného o úhradu zálohy splatné dne 15. 5. 2019 a faktury [číslo] včetně smluvní pokuty 100 Kč. Oznámením o přerušení dodávky ze dne 14. 6. 2019 oznamovala žalobkyně žalovanému přerušení dodávky elektřiny pro neplacení závazků žalovaného, a vyzvala jej k úhradě zálohy splatné dne 15. 5. 2019, faktury [číslo] smluvní pokuty 100 Kč. Předžalobní upomínkou č. smluvního účtu [číslo] ze dne 8. 11. 2019, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 12 889,07 Kč před podáním žaloby. Z výpisu z poštovního podacího archu ze dne 8. 11. 2019 vyplynulo, že tohoto dne zasílala žalobkyně žalované zásilku. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně a ceníku soud seznal bližší úpravu práv a povinností účastníků smlouvy pro dodávky elektřiny.

6. Dle skutkových zjištění soudu žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 19. 9. 2016 Smlouvu, na základě které žalovaný jako nepodnikatel od žalobkyně odebíral elektřinu v odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec], kategorie D02d. Součástí Smlouvy (článek Ostatní ujednání) bylo mj. ujednání, dle kterého v případě, že žalobkyně v souladu s energetickým zákonem od Smlouvy oprávněně odstoupí z důvodů opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkou ze strany žalované, je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé žalobkyni neodebráním nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro domácnost a 2 000 Kč pro kategorii podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace). Žalobkyně svůj závazek ze Smlouvy plnila, žalovaný však řádně a včas neuhradil žalobkyni cenu odebrané elektřiny za období od 24. 4. 2018 do 26. 4. 2019 ve výši 3 310,53 Kč, splatnou dne 21. 5. 2019, kterou žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] [variabilní symbol], splatnou dne 21. 5. 2019, a dostal se do prodlení. Dále žalovaný žalobkyni řádně a včas neuhradil žalobkyni cenu odebrané elektřiny za období od 27. 4. 2019 do 11. 7. 2019 ve výši 1 178,54 Kč, splatnou dne 12. 8. 2019, kterou žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] [variabilní symbol], včetně opravného vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] [variabilní symbol]. Žalobkyně dále žalovanému dle ujednání ve Smlouvě (článek Ostatní ujednání) vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 2 x 100 Kč za prodlení s platbou záloh delší 10 dní, a smluvní pokutu 100 Kč za prodlení s platbou faktury [číslo] delší než 10 dní. Žalobkyně žalovanému dne 15. 9. 2020 vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 8 000 Kč pro porušování platebních povinností žalovaného dle ujednání ve Smlouvě. Žalobkyně od Smlouvy dne 23. 7. 2019 odstoupila pro opakované porušení platebních povinností žalovaného vyplývajících ze Smlouvy.

7. Po právní stránce jde mezi účastníky o vztah ze smlouvy o dodávce elektřiny dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, a kupní smlouvy dle ust. § 2079 a násl. zák.č. 89/2019 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), na základě níž vznikla žalovanému povinnost platit (kupní) cenu za odebranou elektřinu. Tuto svou povinnost žalovaný porušil, když se dostal do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nárok na zaplacení ceny za odebranou elektřinu prokázala, množství dodané a odebrané elektřiny v dotčeném období koresponduje se zjištěným stavem elektroměru na počátku a konci fakturačního období, a i žalobkyní účtovaná cena odpovídá mezi účastníky sjednané ceně a v zákoně stanoveným kritériím, soud žalobě jako důvodné vyhověl v rozsahu ceny dodané elektřiny, tj. částky 3 310,53 Kč a 1 178,54 Kč, jako důvodné vyhověl.

8. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. V poměrech občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je ještě více zdůrazňováno, oproti občanskému zákoníku z roku 1964, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona (§ 1 odst. 2 o. z.) a na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné (§ 574 o. z.).

10. Ujednání stran, které vznik práva na smluvní pokutu váže kromě porušení právní povinnosti na další právní skutečnost, kterou je v tomto případě odstoupení od smlouvy věřitelem pro porušení povinnosti dlužníkem, není zakázáno a je tedy přípustné. Zároveň přitom takové ujednání nevybočuje ani z limitů definičního vymezení smluvní pokuty, jak vyplývají z § 2048 o. z., nejde tedy o ujednání inominátní. Možnost takového ujednání nevylučuje ani právní úprava odstoupení od smlouvy (§ 2001 a násl. o. z.). Účelem takového ujednání může být sankcionovat stranu, která by svým jednáním nebo opomenutím porušila smlouvu takovým způsobem, který by odůvodnil právo druhé smluvní strany od smlouvy odstoupit, přičemž samotné odstoupení od smlouvy by nepředstavovalo dostatečnou sankci pro porušivší stranu. Smluvní pokuta tak plní i svou základní funkci kompenzační, kdy nahrazuje předpokládanou škodu. Zároveň takové smluvní ujednání dává oprávněné straně možnost nevyužít svého práva vůči smluvní straně, která porušila smlouvu, smluvní vztah ukončit odstoupením od smlouvy a dále pokračovat ve smluvním vztahu bez sankcionování porušivší smluvní strany. Oproti situaci, kdy by právo na smluvní pokutu vzniklo vždy bez dalšího již porušením, mají zde strany smluvní dohodou vytvořen prostor pro to, aby smluvní pokuta po porušení povinnosti dlužníkem zatím aktivována nebyla a dlužník mohl svůj dluh splnit ještě předtím, než věřitel případně od smlouvy odstoupí. Ochranný účel případné neplatnosti právního jednání svědčí v řešené otázce tedy naopak pro opačný závěr, než při výkladu předchozí úpravy soukromého práva zastávala judikatura dříve. Nelze proto setrvávat na dosavadních závěrech o absolutní neplatnosti takového právního jednání. Ujednání, které je pro povinnou stranu výhodnější, by bylo v takových případech zakázáno, a strany by byly nuceny sjednávat ujednání automatické, méně výhodné. V projednávané věci nejde o sjednání smluvní pokuty pro případ výkonu práva. Není postihována strana, která odstupuje od smlouvy, nejde tedy o sankcionování výkonu práva. Zákon nezakazuje, aby strany vznik práva na zaplacení smluvní pokuty kromě porušení povinnosti dlužníkem vázaly i na odstoupení od smlouvy věřitelem; případně, aby vznik práva na smluvní pokutu vázaly jen na porušení povinnosti dlužníkem a na odstoupení od smlouvy věřitelem vázaly jen její splatnost (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019).

11. Základním principem, na němž je vystavěna úprava závazkového práva, je princip autonomie vůle vyjádřený v článku 2 odstavci 3 Listiny základních práv a svobod. Z tohoto principu a z funkce soukromoprávní smlouvy jako hlavního nástroje soukromoprávní regulace ustálená judikatura dovozuje jako základní princip výkladu smlouvy prioritu takového výkladu, který nevede k závěru o neplatnosti smlouvy, je-li takový výklad možný (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03, uveřejněný pod číslem 84/2005 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, nález Ústavního soudu ze dne 3. 8. 2011, sp. zn. II. ÚS 3381/10, uveřejněný pod číslem 138/2011 tamtéž, a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. 26 Cdo 2317/2006, ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. 23 Cdo 1212/2010, a ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. 32 Cdo 3488/2010).

12. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl i ohledně nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 8 000 Kč za porušování platebních povinností žalovaného dle ujednání ve Smlouvě, tj. smluvní pokuty zahrnující též případnou náhradu škody vzniklou neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po ukončení dodávky elektřiny dne 11. 7. 2019 do konce doby trvání smlouvy (od 11. 7. 2019 do 30. 3. 2021, tj. za 20 měsíců, 20 x 400 Kč, a smluvní pokuty za prodlení se zaplacením 2 x zálohy ve výši 2 x 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením faktury, a to dle vlastních ujednání účastníků (Ostatní ujednání smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 19. 9.2016, shora citované).

13. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalobkyni částku 3 310,53 Kč a částku 1 378,54 Kč řádně a včas, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1968, § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., ve výši stanovené § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok ad I. rozsudku), ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu do zaplacení.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 768 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 789,07 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.

15. Při určování výše odměny za učiněné úkony právní pomoci vyšel soud ve shodě se závěry Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 4. 2021, sp.zn. 9 Co 67/2021, z ust. § 14b odst. 1 bod 2 a.t., neboť bylo zjištěno, že žalobce podal u Okresního soudu v Litoměřicích více obdobných žalob (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 C 270/2019, 9 C 383/2019, 7 C 296/2019, 15 C 314/2019, 10 C 51/2020), návrhy v těchto věcech mají podobu, která se odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však je totožný či jen s drobnými odchylkami, je zde jednota v osobě žalobce a jeho advokáta, sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby, úkony právní služby jsou poskytnuty v zásadě jen při podání první formulářové žaloby. Navíc ve sporu jde o pohledávku ze smlouvy, kde jednou ze stran byl spotřebitel, a jde o smlouvu, nebo podmínky jiného právního důvodu k plnění, při nichž je spotřebitel fakticky zásadně vyloučen z možnosti sjednat si je s jiným obsahem, soud proto hodnotí žalobu ve věci jako tzv.„ formulářovou“ žalobu.

16. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

17. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení delší lhůty splatnosti či plnění ve splátkách.