7 C 242/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 50 280,85 Kč s příslušenstvím takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení z titulu neuhrazených dodávek elektřiny žalovanému (, částka, s příslušenstvím), a 3 x , částka, nákladů na upomínku úhrady plateb za odběr elektřiny. Na základě uzavřené smlouvy dodávala žalobkyně elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Za odebranou elektřinu a související služby vystavovala žalobkyně žalované vyúčtování. Jelikož žalovaná neuhradila dlužnou částku za fakturu č. VS , var. symbol, (Faktura), splatnou dne , datum, , vystavenou na , částka, , fakturu č. VS , var. symbol, (Faktura), splatnou dne , datum, , vystavenou na , částka, , faktura č. VS , var. symbol, (Poplatek za upomínku), splatnou dne , datum, , vystavenou na , částka, , fakturu č. VS , var. symbol, (Faktura), splatnou dne , datum, , vystavenou na , částka, , fakturu č. VS , var. symbol, (Poplatek za upomínku), splatnou dne , datum, , vystavenou na , částka, , faktura č. VS , var. symbol, (Poplatek za upomínku), splatnou dne , datum, , vystavenou na , částka, řádně a včas, ocitla se ke dni následujícímu po dni splatnosti v prodlení se splácením svého dluhu vůči žalobkyni a došlo tak k podstatnému porušení smluvních ujednání. V důsledku prodlení žalované byla žalobkyně nucena zaslat žalované výzvu k úhradě splatné platby. Za zaslání této upomínky účtuje žalobkyně žalované v souladu s , Anonymizováno, (oddíl POPLATKY) , částka, . Žalovaná vyúčtovanou dlužnou částku žalobkyni neuhradila, a to ani k upomínkám žalobkyně, proto je žalobkyně nucena domáhat se úhrady dlužné částky prostřednictvím soudu. Žalobkyně je oprávněna žádat po žalované též úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení v uvedené výši ode dne následujícího po dni splatnosti posledního vystaveného vyúčtování, tj. ode dne , datum, . Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce v souladu s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř. vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, žalovaná však na tuto výzvu adekvátně nereagovala a dlužnou částku neuhradila.

2. Žaloba byla žalované doručena dle § 49 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaná neprokázala, že žalobkyni zaplatila žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti.

3. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, , včetně Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny a ceníku služeb , právnická osoba, , soud zjistil, že žalobkyně uzavřela k témuž dni se žalovanou smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat žalované elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny, ve sjednaném množství na odběrné místo na adrese , adresa, , a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu žalobkyni řádně a včas uhradit sjednanou cenu včetně služeb za podmínek sjednaných ve smlouvě a všeobecných obchodních podmínkách. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny (dále jen „VOPDE“) a Ceník (dále jen „Ceník“).

4. Z řádného vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, , VS , var. symbol, , bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu elektřiny ve výši 3 987 kWh, kdy byl odečet proveden distributorem, za období od , datum, – , datum, částkou , částka, , splatnou dne , datum, . Z konečného vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, , VS 7614976700bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu elektřiny ve výši 1 107 kWh, kdy byl odečet proveden distributorem, za období od , datum, – , datum, částkou , částka, , splatnou dne , datum, . Z vyúčtování č. , hodnota, , VS , var. symbol, , bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované poplatek za samostatné odpojení částkou , částka, (, částka, + DPH), splatnou dne , datum, . Z upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovanou o úhradu dlužné zálohy za platbu elektřiny splatné dne , datum, , a vyúčtovala žalované poplatek , částka, za prodlení s úhradou daňového dokladu č. , hodnota, , splatný , datum, . Z upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně mimo jiné naúčtovala žalované poplatek , částka, za prodlení s úhradou daňového dokladu č. , hodnota, , splatný dne , datum, , a poplatek , částka, ohledně prodlení s úhradou daňového dokladu č. , hodnota, , splatný , datum, . Ceníkem služeb platným od , datum, žalobkyně doložila výši mezi účastníky sjednané ceny za dodanou a odebranou elektrickou energii, včetně ostatních služeb, a cenu za odpojení na hladině nn ve výši , částka, bez DPH, s DPH , částka, .

5. Zasílání faktur a upomínek žalobkyně dokládala přehledem odeslaných faktur a upomínek vytvořených žalobkyní z vlastního počítačového systému. Výše poplatků za upomínky se podává z Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny účinných od , datum, , části nazvané „Poplatky“.

6. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího archu vyplývá, že žalované byla , datum, prostřednictvím poštovních služeb odeslána předžalobní upomínka a žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k plnění – zaplacení dluhu vůči žalobkyni.

7. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.

8. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o. z.“ či „občanský zákoník“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z.. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny včetně služeb za dobu od , datum, – , datum, ve výši , částka, , a za dobu od , datum, – , datum, ve výši , částka, . Žalované také nesplnila svou povinnost uhradit žalobkyni cenu za odpojení od distribuční soustavy ve sjednané ceně , částka, .

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi dodavatelem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 a násl. občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Dodavateli tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu včetně služeb a poplatků právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či jen zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že řádně splnila veškeré své smluvní povinnosti tím, že žalované v předmětném období dodala elektřinu do jejího odběrného místa a žalovaná ji zde odebrala, cenu dodané elektřiny včetně služeb ( a poplatek za odpojení od distribuční soustavy) jí poté řádně vyúčtovala, avšak žalovaná ji neuhradila ani zčásti. Tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s provedenými důkazy. Do prodlení se zaplacením dluhu se žalovaná dostala v den následující po dni splatnosti výzvy k plnění - faktury (srov. § 1958 o.z.); žalobkyně vůči němu proto důvodně požadovala – vedle samotné jistiny - též zaplacení zákonného úroku z prodlení (viz § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto žalobě co do požadované částky , částka, (, částka, + , částka, + , částka, ) se zákonným příslušenstvím jako důvodné vyhověl.

13. Pokud jde o poplatky za upomínku 3 x , částka, , pak ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, resp. plynu vyplývá, že žalovaná uzavřela smlouvu jako nepodnikatel – tedy v postavení spotřebitele. Dle konstantní judikatury Ústavního soudu a zejména nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I.ÚS 3512/11 ze dne , datum, , v němž Ústavní soud ČR uvedl, že „ …Ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. A proto kromě omezení vyplývajících z výše uvedeného principu rovností prostředků lze od dodavatele také očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vtahu v poctivost svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu (srov. § 265 obchodního zákoníku nebo § 6 nového občanského zákoníku). V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velkosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci obchodních podmínek a sazebníku. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.

14. Z uvedeného plyne závěr, který dle názoru soudu dopadá na projednávanou věc, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající sankci zásadně nemohlo být součástí všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis a jíž za smlouvu považuje), v daném případě smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny. Soud tedy má za to, že ve spotřebitelských vztazích je nezbytné, aby spotřebitel byl upozorněn na ta ujednání, která mají zásadní význam z hlediska jeho práv a povinností a zároveň nejsou pouze technického či vysvětlujícího charakteru. Mezi taková ujednání nepochybně patří též ujednání o sankci, neboť není pouhým upřesněním (technické nebo vysvětlující povahy) sjednané povinnosti, ale zakládá pro spotřebitele jinou situaci, než kterou by mohl očekávat. Je-li tedy ujednání o sankci uvedeno pouze v obchodních podmínkách a ceníku služeb, nikoli ve smlouvě samotné, je takové ujednání dle soudu neplatné (§ 55 odst. 2 a § 56 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. a § 1813 až 1815 občanského zákoníku).

15. V této souvislosti soud dodává, že dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu (srovnej Cpjn 200/2013, R 102/2013 civ.) ujednání o smluvní pokutě je vedlejším ujednáním, které není typickou součástí smlouvy. Povinnost spotřebitele v daném případě smluvní pokutu hradit by nastoupila výlučně proto, že poskytovatel tuto povinnost spotřebitele do adhezní smlouvy vtělil. Za situace, kdy stíhá povinnost hradit smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností výlučně spotřebitele, nikoli poskytovatele služby, lze uzavřít, ž e j de o ujednání představující, i vzhledem k poměru výše smluvní pokuty k výši (významu) jí zajištěné povinnosti, významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele. Poskytovatel přitom nemohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s daným ujednáním souhlasil v případě individuálního sjednání smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě je proto neplatné podle § 6 o.z.

16. S ohledem na shora uvedené, soudu nezbylo než žalobu v rozsahu 3 x , částka, představující smluvní pokutu – poplatek za odeslání upomínky, s požadovaným úrokem z prodlení, zamítnout.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení neúspěch v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

18. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení delší lhůty splatnosti či plnění ve splátkách.