7 C 269/2025

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zrušení vyživovací povinnosti

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne datum se žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti k synovi – žalovanému s tím, že žalovaný je již zletilý, žalobce s ním není v kontaktu a neví, jestli studuje nebo ne.

2. Žalovaný zrušením vyživovací povinnosti nesouhlasil s tím, že nadále studuje.

3. Žalobce se k jednání, které se ve věci konalo dne datum, ačkoliv byl řádně předvolán, nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v jeho nepřítomnosti.

4. Žalovaný ve své účastnické výpovědi vysvětlil, že do datum byl žákem základní školy, poté od datum nastoupil na střední školu adresa, kde studoval jeden rok, do druhého ročníku nenastoupil s ohledem na velký počet zameškaných hodin z důvodu jeho nemoci, poté byl veden na Úřadu práce jako nezaměstnaný a od datum nastoupil ke studiu na právnická osoba adresa. a to od datum, kde studuje dosud. Žalobce na žalovaného výživné neplatí, a to již asi čtyři roky, ničím žalovanému nepřispívá, dárky mu nedává, s žalovaným se nestýká asi od jeho osmi let, neví proč. Žalovaný i nadále žije s matkou a sestrou ve společné domácnosti, nikde nepracuje, nemá žádnou vyživovací povinnost.

5. Ze spisu Okresního soudu v Anonymizováno sp. zn. Anonymizováno, zejména rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, bylo zjištěno, že soudem byla schválena dohoda rodičů o výkonu rodičovských práv a povinností k tehdy nezletilému žalovanému tak, že výživné dosud placené žalobcem na žalovaného bylo zvýšeno z částky částka měsíčně na částku částka měsíčně splatnou vždy do 20. každého měsíce k rukám matky s účinností od datum. Soud při stanovení výživného vyšel ze situace, kdy tehdy nezletilý žalovaný spolu se sestrou nezletilou jméno FO a jejich matkou žili v podnájmu v bytě o velikosti 3+1, kde za bydlení matka hradila celkem částka, sestra žalovaného nastoupila do první třídy základní školy, hradila dětem spoření, žalovaný byl žákem sedmé třídy základní školy, nosil brýle a ortopedické vložky, kvůli dyslexii a dysgrafii byl veden v pedagogicko psychologické poradně. Žalobce tehdy bydlel se svou partnerkou v podnájmu, kde žila i její dospělá dcera s přítelem, na nákladech na bydlení se podíleli společně. Otec byl evidován v evidenci Úřadu práce a pobíral podporu v nezaměstnanosti. Žalobce měl pouze vyživovací povinnost k tehdy nezletilému žalovanému a tehdy nezletilé jméno FO, narozené datum.

6. Ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení v Anonymizováno bylo zjištěno, že se žalovaný nenachází v evidenci osob samostatně výdělečně činných, ani v centrální evidenci zaměstnavatelů, žádný zaměstnavatel nemá žalovaného v současné době přihlášeného k pojištění, nejsou mu vypláceny žádné nemocenské dávky, ani dávky důchodového pojištění. Ze zprávy právnická osoba v Anonymizováno bylo zjištěno, že žalovaný byl evidován v době od datum do datum u zaměstnavatele právnická osoba, IČO IČO.

7. Ze zprávy právnická osoba bylo zjištěno, že žalovaný byl veden v evidenci uchazečů zaměstnání v době od datum do datum, vyřazen z evidence byl z důvodu nástupu na soustavnou příprav na povolání na právnická osoba technickou a zahradnickou v Anonymizováno.

8. Jak se podává ze zprávy právnická osoba, kontaktní pracoviště adresa žalovaný v období od datum dosud nepobíral dávky státní sociální podpory.

9. Ze zprávy právnická osoba adresa. bylo zjištěno, že žalovaný je žákem školy od datum. K tomuto datu nastoupil do prvního ročníku oboru číslo opravářské práce. Jedná se o denní formu vzdělávání s pravidelným vyučováním. Ke dni datum měl žalovaný 130 omluvených hodin, jako důvody absence byly uvedeny nemoc, nevolnost a návštěva lékaře, všechny absence jsou vždy včas a řádně omlouvány.

10. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

11. Podle § 163 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

12. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

13. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

14. Podle § 912 o.z., nezletilé dítě, které není plně svéprávné, má právo na výživné, i když má vlastní majetek, ale zisk z majetku spolu s příjmem z výdělečné činnosti nestačí k jeho výživě.

15. Podle § 913 odst. 1 o.z pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

16. Podle § 913 odst. 2 o.z při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

17. Podle § 914 o.z., je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

18. Podle § 915 odst. 1 o.z životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

19. Podle § 921 o.z., výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

20. Podle § 922 odst. 1 o.z lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného právnická osoba i za dobu od nejdéle 3 let zpětně od tohoto dne.

21. Podle § 923 odst. o.z, změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.

22. Podle § 163 o.s.ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

23. Ve věci byl zjištěn následující skutkový stav:

24. Žalovaný byl žákem základní školy v době do datum, poté v době od datum do datum pracoval u zaměstnavatele právnická osoba, IČO IČO, poté od datum nastoupil ke studiu na střední škole právnická osoba, kde studoval jeden rok. Do druhého ročníku nenastoupil z důvodu velkého počtu omluvených hodin absencí s ohledem na svůj zdravotní stav. Od datum do datum byl evidován v evidenci uchazečů o zaměstnání. Od datum je studentem prvního ročníkům právnická osoba adresa, příspěvková organizace, v oboru číslo, opravářské práce, v denní formě studia.

25. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím právním závěrům:

26. Ustanovení § 911 o. z. váže trvání vyživovací povinnosti rodičů k dětem na dobu, do které děti nejsou samy schopny se živit, a jsou tudíž odkázány na rodiče. Vyživovací povinnost rodičů k dětem tedy není podmíněna věkem ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností sám se živit, což je pojem, který musí soud vyložit jednotlivě podle specifik každého konkrétního případu. Schopnost samostatně se živit je chápána poměrně široce a zahrnuje schopnost dítěte uspokojovat všechny své potřeby, tedy nejen výživu, ale i další potřeby včetně kulturních i bytových (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). K uspokojování (placení) všech těchto potřeb, musí mít dítě trvalý příjem finančních prostředků (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 82/2011). Dle § 911 o.z. platí, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Schopnost samostatně se živit znamená, že dítě je schopno samostatně uspokojovat všechny své potřeby, a to jak hmotné, kulturní, a další, včetně potřeby bytové, jinými slovy to znamená, že dítě má určitý trvalý příjem finančních prostředků, z něhož své potřeby hradí.

27. Vyživovací povinnost rodičů k dětem je dána přímo ze zákona a trvá do té doby, pokud děti nejsou schopny se samy živit. Základním hmotněprávním kritériem pro vznik práva na výživné oprávněného je jeho potřebnost (tzv. stav odkázanosti na výživu), resp. jak praví zákon, "neschopnost sám se živit". Jak přitom plyne z důvodové zprávy k ustanovení § 911 občanského zákoníku, "zásadní podmínkou přiznání výživného je potřeba oprávněného, jeho neschopnost sám se o sebe - pokud jde o výživu - postarat. Samo kritérium neschopnosti sám se živit je třeba definovat tak, že oprávněný nedisponuje žádným vlastním příjmem, nebo disponuje příjmem tak nízkým, že nepostačuje krýt jeho potřeby, anebo výnosy z majetku, který mu patří (event. jej spravuje), nedostačují pro úhradu jeho osobních potřeb (blíže viz např. M. Holub a kol.: Zákon o rodině s komentářem, 9. vyd., LEGES, 2011, str. 314 a násl.). Jak konstatoval Ústavní soud [nález sp. zn. Anonymizováno ze dne datum (spisová značka)], "schopnost samostatně se živit znamená, že dítě je schopno samostatně uspokojovat všechny své potřeby, a to jak hmotné, kulturní a další, včetně bytové. Jinými slovy to znamená, že dítě má určitý trvalý příjem finančních prostředků, z něhož své potřeby hradí." 28. Soud se nejprve zabýval žalobcem nastolenou otázkou, zda zde jsou důvody pro úplné zrušení vyživovací povinnosti vůči žalovanému. Vyšel přitom z judikatury Ústavního soudu, která zdůrazňuje, že v případě vyživovací povinnosti vůči zletilým dětem musí obecné soudy velmi bedlivě hodnotit samotnou existenci této vyživovací povinnosti a její výše. Je sice nepochybně pravda, že samotné dosažení zletilosti dítěte nemá pro trvání vyživovací povinnosti hmotněprávní význam. U dětí již zletilých je však třeba na vyživovací povinnost nahlížet optikou výrazně odlišnou: zletilý jedinec by měl být zásadně schopen se postarat sám o sebe a důvod pro stanovení vyživovací povinnosti by proto měl být odůvodněn konkrétními okolnostmi daného případu. U osob zletilých lze již očekávat, že mají alespoň v základních rysech jasno, kam směřují, o co v životě chtějí usilovat a jaké vzdělání je k dosažení tohoto cíle potřebné. Soud se tedy v případě studujícího zletilého oprávněného dítěte musí zabývat mimo jiné tím, zda se tomuto studiu věnuje s dostatečnou péčí, tedy zda nedosahuje nepřiměřeného množství absencí (rozumně vysvětlitelných a doložených) a zda dosažené studijní výsledky potvrzují jeho skutečný zájem o zvolený obor. Povinností studujícího dítěte je totiž cílevědomá a soustavná příprava na budoucí povolání, která ve své podstatě představuje společensky akceptovanou alternativu k výkonu pracovní činnosti. Za situace, kdy studium nezletilého nenese znaky soustavnosti a cílevědomosti, nelze na rodiči spravedlivě požadovat, aby vynakládal peněžní prostředky, které by ve svém výsledku nepřispívaly k osobnímu rozvoji dítěte (nález ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno usnesení ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno dostupné na http://nalus.usoud.cz).

29. V předmětné věci se jedná o vyživovací povinnost rodiče k zletilému dítěti, které nadále studuje. Jde o primární vyživovací povinnost, která předchází vyživovací povinnosti prarodičů, popř. dalších příbuzných. Matka žalovaného plní svou vyživovací povinnost péčí o žalovaného, poskytováním zázemí žalovanému a hrazením jeho potřeb. V případě zrušení vyživovací povinnosti žalobce by tak došlo na úkor vyživovací povinnosti matky, popř. k jejímu neúměrnému přenosu na další rodinné příslušníky, kteří vůči žalovanému vyživovací povinnost nemají, nebo ji mají, ale až jako druhotnou. Rodiče jsou povinni vyvinout maximální úsilí k tomu, aby potřeby jejich dětí byly náležitým způsobem zabezpečeny. Mezi odůvodněné potřeby žalovaného nepatří jen uspokojování základních životních potřeb, jako je péče o jeho osobu, strava, ošacení a obuv, ale i zajištění jeho kulturních a bytových potřeb a podobně. Výše výživného by měla odpovídat nejen odůvodněným potřebám oprávněného, ale i možnostem a schopnostem povinného.

30. Nutno tedy uzavřít, že vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do doby, dokud nejsou schopny samy se živit. Tato vyživovací povinnost není omezena dosažením zletilosti dítěte. Vyživovací povinnost žalobce k žalovanému trvala po dobu jeho studia na základní škole a střední škole adresa, ukončením studia na střední škole adresa došlo k zániku vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému, zanikla minimálně v době od datum do datum, kdy byl evidován na Úřadu práce jako nezaměstnaný. Nicméně tato vyživovací povinnost se obnovila k datum, kdy žalovaný začal studovat na právnická osoba technické a zahradnické adresa, příspěvková organizace. Navštěvuje zde denní studium v oboru číslo, opravářské práce, a ve studiu řádně pokračuje. Jedná se o druhou střední školu, kterou začal žalovaný studovat. Stát klade důraz na možnost dokončení řádné přípravy na budoucí povolání, nicméně do budoucna bude významné, zda bude žalovaný projevovat soustavnou snahu se studiem připravovat na své budoucí povolání.

31. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že vyživovací povinnost žalobce k žalovanému se od datum obnovila a ke dni rozhodnutí soudu trvá. Soud rovněž neshledal, že by se jednalo o případ, kdy by další poskytování výživného bylo v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 o. z.).

32. Soud tak uzavřel, že vyživovací povinnost žalobce k žalovanému ve smyslu § 910 odst. 1, § 911 ke dni rozhodnutí soudu trvá, a proto žalobu na zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému zamítl.

33. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalovaný, který měl úspěch ve věci, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tohoto práva se však výslovně vzdal, bylo proto vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích.