7 C 309/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum] 7,05 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum] 7,05 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum] 7,05 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum] 7,05 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum] 7,50 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum] 8,00 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum] 8,75 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum] 9,00 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum] 9,00 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum] 7,25 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum] 7,25 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum] 7,50 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum] 10,75 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum] a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, b) kapitalizovaný úrok ve výši 485 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 495 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 851,11 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se na žalované svou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení částky 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 7 995 Kč (půjčka ve výši 5 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 2 995 Kč), a to formou 39 týdenních splátek á 205 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, uplynutím lhůty došlo k zesplatnění pohledávky, žalovaná zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně pouze 1 015 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak pohledávka ve výši 6 980 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ přechodný věřitel“) došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky za žalovanou přechodného věřitele. Následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi přechodným věřitelem a žalobkyní došlo k [datum] k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh ani přes výzvu žalobkyni neuhradila ničeho dalšího.

2. K jednání, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu.

3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované půjčku ve výši 5 000 Kč, souhrnný poplatek činil částku 2 995 Kč. Žalovaná se celkovou částku 7 995 Kč zavázala splácet dle podmínek ve smlouvě sjednaných 39 ti týdenními splátkami po 205 Kč. Součástí obsahu smlouvy byly učiněny smluvní podmínky smlouvy o půjčce, které podrobněji upravují další obsah vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, resp. věřitelem a dlužníkem. Tyto smluvní podmínky nebyly opatřeny podpisem žalované. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek (seznam postoupených pohledávek) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na přechodného věřitele tj. [právnická osoba] [anonymizováno] l. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne [datum] zaplatil přechodný věřitel právní předchůdkyni žalobkyně za soubor postoupených pohledávek. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalované postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Z podacího archu ze dne [datum] soud ověřil, že žalované byla zaslána tohoto dne zásilka. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy [číslo] seznam pohledávek ke smlouvě o postoupení pohledávek, soud zjistil, že přechodný věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] oznámil přechodný věřitel žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Z podacího archu ze dne [datum] soud ověřil, že žalované byla zaslána tohoto dne zásilka. Z předložených výpisů z obchodních rejstříků soud ověřil právní subjektivitu přechodného věřitele a žalobkyně. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě celého dluhu dle výše citované smlouvy. Z podacího archu ze dne [datum] soud ověřil, že žalované byla zaslána tohoto dne zásilka.

4. Po skutkové stránce má soud za prokázané tyto skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovanou, jako dlužníkem, uzavřela smlouvu, na základě které žalované poskytla peníze v dohodnuté výši (5 000 Kč), které se žalovaná zavázala, včetně sjednaného navýšení na částku 7 995 Kč právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit v 39 týdenních splátkách po 205 Kč. Žalovaná však svůj dluh nehradila řádně a včas, uhradila pouze část (1 015 Kč), právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikla pohledávka za žalovanou, kterou převedla na přechodného věřitele tj. [právnická osoba] S. á. r. l, který následně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

5. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry, vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud tedy tuto věc posoudil podle právních předpisů, platných do [datum].

6. Po právní stránce soud posoudil věc dle § 657 a následujících zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), kde je upravena smlouva o půjčce. Dle uvedeného ustanovení se smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

7. Dále se soud zabýval výší úroku a poplatku za uzavření smlouvy.

8. V daném případě soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 a násl. obč. zákoníku. Žalobkyně poskytla žalované částku 5 000 Kč, žalovaná ji měla dle žalobkyni vrátit navýšenou o částku 2 995 Kč, celkem 7 995, která zahrnovala několik druhů jednotlivých poplatků, úhrad a úroků. Zaplaceno bylo pouze částečně 1 015 Kč.

9. Pokud se týká nároků nad rámec jistiny, žalobkyně se domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku, který byl ve smlouvě sjednán částkou 2 995 Kč. Soud dospěl k závěru, že tyto nároky nejsou zcela důvodné. Je nepochybné, že není v zásadě v rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že věřitel, který má v předmětu podnikání poskytování úvěrů, a předá finanční prostředky dlužníku za úplatu, má nárok i na smluvní úrok, ale i na poplatek za uzavření smlouvy, popř. další poplatky související s provozováním podnikatelské činnosti. Soud avšak posoudil okolnosti tohoto případu v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru účinného v době uzavření smlouvy poskytující ochranu spotřebiteli. Je nutno dále konstatovat, že v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 2017 sp. zn. 31 ICdo 41/2016 nelze v případě porovnání výhodnosti či nevýhodnosti poskytnutého úvěru posuzovat neplatnost celého ujednání ve smlouvě a také je nutné v souladu s rozsudkem NS ČR ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21Cdo 1484/2004 posuzovat výši úroku, která tzv. podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, zejména stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěru či půjček, což v daném případě podle rozhodnutí Vrchního soudu ČR v [obec] pod sp. zn. 101 VSPH 14/2012 má být ve výši 30 % zisku a překračuje-li výše úroků z úvěru tuto částku i zahrnující tzv. odměnu za uzavření smlouvy, která přesahuje 30 % zisku za období jednoho roku, je nemravná.

10. Soud tedy posuzoval, zda celkový nárok žalobkyně, tedy součet všech dalších poplatků a požadovaného úroku, je ze strany žalobkyně v souladu s právními předpisy. Pokud má být jeho výše okolo 30 %, pak z poskytnuté částky 5 000 Kč činí 30 % částku 1 500 Kč. A tuto kapitalizovanou částku má soud v daném případě za odpovídající výši poskytnuté částky, délce trvání úvěru a okolnostem uzavření smlouvy dne [datum].

11. Soud shledal smlouvu o půjčce [číslo] částečně neplatnou dle § 39 a 41 obč. zák., v části týkající se ujednání o„ souhrnného poplatku“. V případě neplatnosti právního úkonu jsou jeho účastníci povinni vrátit si navzájem poskytnutá plnění (§ 457 odst. 1 obč. zák.), týkající se částečné neplatnosti smlouvy. Logickým důsledkem popsané situace pak je fakt, že při uzavřené neplatnosti tzv. souhrnného poplatku nelze platby žalované z poskytnuté půjčky na tuto neplatnou část závazku započítávat a nelze je dost dobře kvalifikovat jinak, než jako plnění na jistinu dluhu z poskytnuté půjčky.

12. Celkem by tedy žalobkyně měla z dotčené smlouvy nárok na zaplacení částky 6 500 Kč, a to 5 000 Kč na jistině a 1 500 Kč na kapitalizovaném obligačním úroku (souhrnném poplatku). V čl. 5 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce bylo mezi účastníky sjednáno, že jakékoliv splátky zaplacené žalovanou se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném zaplacení souhrnného poplatku budou započítány na vlastní jistinu půjčky. Žalovaná na konto dotčené smlouvy uhradila pouze 1 015 Kč, dle čl. 5 podmínek na kapitalizovaný úrok. Zbývá tedy uhradit 5 000 Kč na jistině a 485 Kč na kapitalizovaném obligačním úroku, a v tomto rozsahu soud žalobě jako důvodné vyhověl. Ve zbývající části soud považuje žalobu za nedůvodnou a zamítl ji pro rozpor s dobrými mravy.

13. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nedoplnila skutková tvrzení ohledně skutečnosti, že smlouva nebyla uzavřena v rozporu s dobrými mravy vzhledem k výši souhrnného poplatku. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz. např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.

14. Protože se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením jistiny 5 000 Kč, úrok z prodlení byl přiznán podle § 517 odst. 2 obč. zák. a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, jak uvedeno ve výroku ad I. tohoto rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 851,11 Kč, přičemž tato částka představuje 57,16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,58 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21,42 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 980 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

16. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

17. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.