7 C 320/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno jméno se sídlem adresa o: vyklizení bytu

I. Žaloba, kterou měla být žalovanému uložena povinnost vyklidit bytovou jednotku [anonymizováno] [částka s příslušenstvím] v [anonymizována dvě slova] podlaží budovy [adresa] v [obec], která je součástí parcely stavební [číslo] o výměře [anonymizováno] m², vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] a vyklizenou předat žalobci do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

II. JUDr. [jméno] [příjmení], advokátu se sídlem v [obec], se přiznává odměna účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 4 960 Kč.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení v částce, která bude vyčíslena v samostatném rozhodnutí, k rukám státu České republiky - Okresního soudu v Litoměřicích, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto samostatného rozhodnutí.

1. Žalobce se na žalovaném domáhá vyklizení bytu - bytové jednotky č [částka s příslušenstvím] ve [anonymizována dvě slova] podlaží budovy [adresa] v [obec], která je součástí parcely st. p. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] (dále jen„ byt“ či„ předmětný byt“), s tím, že žalobce je vlastníkem předmětného bytu, který je bytem [anonymizována dvě slova] k bydlení [anonymizováno]. Nájemcům jsou v domě poskytovány i [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva dne [datum]. Žalobce po dobu mnoha let řešil se žalovaným stížnosti ostatních nájemců bytů v domě [adresa] v [obec] na jeho chování vůči jednotlivým nájemcům a v domě obecně, žalovaný neustále vyvolává konflikty s ostatními nájemci. Vzhledem ke způsobu chování žalovaného, zejména vůči ostatním nájemcům, které nezměnil ani po [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] s žalovaným, žalobce písemnou výpovědí dne [datum] nájem dotčeného bytu vypověděl, písemná výpověď byla žalovanému doručena dne [datum]. Žalovaný nepodal k soudu návrh na přezkoumání výpovědi z nájmu bytu ve smyslu ustanovení § 2290 občanského zákoníku, pouze na doručenou výpověď reagoval dopisem ze dne [datum]. Výpovědní lhůta začala běžet dne [datum] a vypovídaný nájem bytu skončil ke dni [datum]. S ohledem na to, že ve stanovené lhůtě žalovaný byt nevyklidil, žalobci nepředal, byla mu žalobcem k vyklizení poskytnuta náhradní lhůta do [datum]. Výpověď podaná žalobcem je výpovědí řádnou, a to jak po stránce formální, tak i materiální, žalovaný nenavrhl soudní přezkum výpovědi, proto je výpověď účinná a žalovaný je povinen byt vyklidit. Zdůraznil, že v tomto řízení je možno toliko prokazovat, zda byla výpověď podána a zda byla proti této výpovědi brojeno způsobem předpokládaným občanským zákoníkem, nikoliv přezkoumávat důvody výpovědí.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, ve svém vyjádření se vyjadřoval i k mnoha věcem, které s projednávanou věcí nesouvisejí, soudu zasílal mnoho velice obsáhlých vyjádření nesouvisejících s předmětem tohoto spor. S ohledem na [anonymizována dvě slova] žalovaného, obsah těchto podání a s ohledem na majetkovou a finanční situaci žalovaného soud žalovanému dle ustanovení § 30 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu do (dále „o. s. ř.“) dospěl k závěru, že ochrana zájmu žalovaného vyžaduje ustanovení žalovanému zástupce z řad advokátů, což se stalo usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 25. 8. 2022, č. j. 7 C 320/2021 - 89, které nabylo právní moci dne [datum].

3. Zástupce žalovaného odkázal na písemná vyjádření žalovaného, ve kterých žalovaný popírá důvody výpovědi z nájmu bytu s tím, že tyto důvody v tomto řízení nutno prokázat. Zdůraznil, že není konkretizován důvod výpovědi.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] bylo zjištěno, že na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] je evidováno vlastnické právo žalobce k pozemku st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, a budově [adresa žalobkyně a žalovaného] obč. vyb., která stojí na parcele st. [parcelní číslo].

5. Ze smlouvy o nájmu v domě [anonymizována dvě slova] [adresa] [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem, byla uzavřena smlouva o nájmu, bytu [číslo] ve [anonymizována dvě slova] podlaží v domě [adresa] v [obec], tedy předmětného bytu v domě [anonymizována dvě slova], na dobu neurčitou. V bodě II. smlouvy bylo sjednáno, že v případě trvalého zhoršení zdravotního stavu se nájemce zavazuje, že podá žádost o umístění do vhodného sociálního zařízení, kde mu bude možné poskytovat potřebnou péči (LDN, domov důchodců). V bodě V. 1 nájemní smlouvy bylo mimo jiné stanoveno, že nájemce je povinen zachovávat zásady občanského soužití a ustanovení domovního řádu, pro zabezpečení nerušeného bydlení je povinen chovat se tak, aby neobtěžoval své sousedy nadměrným hlukem.

6. Z písemné výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalovanému vypověděl nájem dotčeného bytu v souladu s ustanovením § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku pro hrubé porušení povinnosti vyplývajících z nájmu bytu s tím, že tříměsíční výpovědní doba počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení této výpovědi, tj. do [datum] s tím, že žalovaný je povinen ke dni skončení nájmu byt vyklidit a odevzdat pronajímateli, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu, zároveň žalobce žalovaného ve výpovědi v souladu s ustanovení § [číslo] odst. 2 a § 2290 občanského zákoníku poučil o právu vznést proti této výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem do dvou měsíců ode dne, kdy tato výpověď žalovanému došla. Výpovědní důvod byl ve výpovědi charakterizován takto:„ s ohledem na neustále se opakující stížnosti ostatních nájemců na vaše„ [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]“, které jsou v poslední době již [anonymizována dvě slova] ke [anonymizováno] soužití s ostatními obyvateli [anonymizováno], což je doloženo písemnými stížnostmi a záznamy [anonymizováno] [obec] a s ohledem na jejich obavu před vašimi dalšími slovními, písemnými a fyzickými útoky a též jako důsledek nedodržování nájemní smlouvy dle článku. II a článku V. odstavec 1,“.

7. Z doručenky ze dne [datum] vyplynulo, že tuto výpověď z nájmu bytu žalovaný osobně převzal dne [datum].

8. Z přípisu žalovaného ze dne [datum] adresovaného žalobci vyplynulo, že žalovaný proti citované výpovědi z nájmu bytu podal námitky.

9. Ze sdělení žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovaného k vyklizení dotčeného bytu do [datum] s tím, že zastupitelstvo žalobce na veřejném jednání dne [datum] opět projednalo a schválilo citovanou výpověď z nájmu bytu. Z doručenky ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum].

10. Z přípisu žalovaného ze dne [datum] vyplynulo, že žalovaný s vyklizením bytu vyjádřil žalobci nesouhlas.

11. Z informačního systému Okresního soudu v Litoměřicích bylo zjištěno, že žalovaný nepodal k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu o přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum].

12. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

13. Podle ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. může pronajímatel vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.

14. Podle § 2290 o. z. má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

15. Podle § 2291 odst.3 o. z. neuveden-li pronajímatel ve výpovědi (v případě zvlášť závažného způsobu porušení povinnosti nájemce), v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

16. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoliv pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

17. Podle § 2286 odst. 1 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.

18. Podle § 2286 odst. 2 o. z. vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

19. Podle ustanovení § 2301 odst. 3 o. z. nájem bytu zvláštního určení může pronajímatel vypovědět pouze s předchozím souhlasem toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil, popřípadě jeho právního nástupce.

20. Podle § 2288 odst. 3 o. z. vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.

21. Podle ustanovení § 2291 odst. 3 o. z. neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav k výpovědi se nepřihlíží.

22. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle § 1042 o. z. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší, jinak než tím, že mu věc zadržuje.

23. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

24. Podle ustanovení § 554 o. z. se ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.

25. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: Z výpisu z katastru nemovitostí vedeným katastrálním úřadem [anonymizováno] kraje, [stát. instituce], listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem předmětného bytu, který je bytem [anonymizována dvě slova]. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] vyplynulo, že žalobce jako pronajímatel uzavřel se žalovaným jako nájemcem, nájemní smlouvu ohledně dotčeného bytu na dobu neurčitou počínaje dnem [datum]. V nájemní smlouvě byla sjednána i některá práva a povinnosti účastníků. Z listiny datované [datum], včetně doručenky, bylo zjištěno, že žalobce vypověděl nájem dotčeného bytu žalovanému v souladu s ustanovením § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. pro hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu, a tato výpověď byla doručena žalovanému dne [datum]. Výpověď byla učiněna v písemné formě a žalovaný byl ve výpovědi poučen o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Proti dotčené výpovědi přípisem ze dne [datum] podal žalovaný žalobci námitky, nepodal však k soudu žalobu o přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu ve dvouměsíční lhůtě ode dne, kdy mu výpověď došla. Přípisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k vyklizení předmětného bytu ve lhůtě do [datum], tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum], na výzvu žalovaný reagoval přípisem ze dne [datum], ve kterém s vyklizením bytu nesouhlasil.

26. Po provedeném dokazování a zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:

27. Žalovaný je nájemcem dotčeného bytu v domě zvláštního určení [adresa] [obec] ([číslo]), a to na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum] na dobu neurčitou a to ve smyslu ustanovení § 2201 o. z.. Žalobce přípisem ze dne [datum] vypověděl nájem dotčeného bytu žalovanému v souladu s ustanovením § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. pro hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu. Tato výpověď z nájmu bytu splňuje veškeré náležitosti stanovené ustanovením § 2286 o. z., tj. splňuje písemnou formu, došla žalovanému (byla žalovanému doručena dne [datum]) a v dotčené výpovědi žalobce poučil žalovaného o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Žalovaný proti dotčené výpovědi podal u žalobce námitky přípisem ze dne [datum], nepodal však u soudu návrh ve smyslu ustanovení § 2090 o. z., aby soud přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, a to ve lhůtě do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla, tj. do [datum]. S ohledem na to, že žalobce je vlastníkem budovy, ve které se předmětný byt nachází (byt svým nákladem zřídil), k výpovědi z nájmu dotčeného bytu není třeba předchozí souhlas ve smyslu § 2301 odst. 3 o. z.

28. Protože žalovaný nepodal ve hmotněprávní prekluzivní lhůtě stanovené v § 2290 o. z. žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, nemůže se soud zabývat v tomto řízení existencí výpovědního důvodu (i kdyby výpovědní důvod nebyl použit po právu). Po marném uplynutí lhůty k podání žaloby na přezkum oprávněnosti již nájemce nemůže úspěšně zpochybnit existenci výpovědního důvodu; může jen namítat neplatnost či nicotnost výpovědi pro jiné vady (například neuvedení výpovědního důvodu, nedostatek písemné formy, absence podpisu pronajímatele), k nimž by soud musel přihlédnout z úřední povinnosti (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2018 sp. zn. 26 Cdo 3328/2017).

29. V soudní praxi není pochyb o tom, že výpověď pronajímatele z nájmu bytu je jednostranným hmotněprávním úkonem a musí tudíž splňovat obecné náležitosti právního jednání (viz § 545 a následujících o. z.), kromě toho výpověď pronajímatele musí obsahovat rovněž zvláštní náležitosti specifikované zejména v § 2286 a § 2288 odst. 3 o. z., tedy vedle dalších zde uvedených náležitostí musí být ve výpovědi uveden výpovědní důvod, tomuto zákonnému požadavku pronajímatel dostojí nejen tím, že v písemné výpovědi odkáže na ustanovení § 2288 odst. 1 a 2 o. z., nýbrž především tím, že použitý výpovědní důvod skutkově vymezí (uvede skutečnosti, které v poměrech dané věci individualizují podmínky v zákoně uvedeného a ve výpovědi použitého výpovědního důvodu, tj. skutečnosti, které ho v daném případě zakládají) tak, aby tento skutek zejména z důvodu perfektnosti výpovědi jako hmotněprávního jednání pronajímatele a také z důvodu právní jistoty a možnosti obrany ze strany nájemce byl nezaměnitelný s jiným skutkem. Skutek nutno vymezit spolehlivě, nezaměnitelně, konkrétními závadnými chováními nájemce tak, aby mu umožnil na výpověď kvalifikovaně reagovat, a to zejména z důvodu perfektnosti výpovědi a z důvodu právní jistoty a možnosti obrany ze strany nájemce. Tímto skutkovým vymezením výpovědního důvodu jsou vázáni jak subjekty nájemního vztahu, tak i soud v řízení o přezkoumání oprávněnosti výpovědi. V řízení podle § 2290 o. z. není soud oprávněn uplatněný výpovědní důvod (jeho skutkové vymezení) doplňovat, měnit či dokonce nahrazovat (může jej toliko vyložit postupem podle § 555 a následujících o. z.) tak, aby nebyla zasažena (změněna) podstata skutku vymezeného ve výpovědi (spočívající zejména v tam specifikovaném jednání a následku, který jím byl způsoben). Právní úkony vyjádřené slovy je nutno vykládat nejen podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Výkladem nelze již učiněný projev vůle doplňovat, měnit či dokonce nahrazovat. V této souvislosti nelze přehlédnout specifika současné právní úpravy výpovědi pronajímatele z nájmu bytu, kdy po účinnosti zákona č. 107/2006 Sb. pronajímatel může v případech zákonem stanovených vypovědět nájem bytu, aniž by k tomu potřeboval rozhodnutí (přivolení) soudu. Ukončení nájemního vztahu k bytu je tak v uvedených případech v dispozici jeho subjektů a ingerence soudu je omezena na rozhodování o případném návrhu nájemce na určení neplatnosti výpovědi. To klade pochopitelně vyšší nároky na náležitosti výpovědi z nájmu bytu, včetně vymezení výpovědního důvodu, jímž jsou vázáni jak subjekty nájemního vztahu, tak i soud v řízení o určení neplatnosti výpovědi. Nájemci musí být známo, z jakého důvodu je mu dávána výpověď z nájmu, a to i proto, aby mohl zvážit podání žaloby podle § 2290 o. z. a aby v případném soudním řízení dostál své povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní a měl taktéž možnost odpovídajícím způsobem právně argumentovat, když v případné žalobě o přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu musí nájemce uvést v čem spatřuje neplatnost výpovědi, neexistenci uplatněného výpovědního důvodu. K tomu, aby nájemce dostál shora uvedeným požadavkům na vylíčení rozhodujících skutečností v žalobě, nepostačí uvést, že se„ hrubého porušení povinností vyplývajících z nájmu nedopustil“.

30. Projev vůle lze vykládat podle vůle toho, kdo ho učinil jen za předpokladu, že tvrzená vůle není v rozporu s jazykovým projevem učiněným v písemné formě. Výkladem totiž nelze již učiněný projev vůle doplňovat, měnit či dokonce nahrazovat a nestačí, že je účastníkům například jasné, co je předmětem výpovědi, není-li to poznatelné z textu listiny. Projevená vůle je dána obsahem listiny, na níž je tento projev zaznamenán. Není ani možno ztratit ze zřetele, že na základě výpovědi pronajímatele z nájmu bytu má být ukončen nájemní poměr žalovaného k bytu, v němž uspokojuje jednu ze základních lidských potřeb, tj. potřebu bydlení, a měl by proto mít objektivně možnost se proti výpovědi z nájmu bytu kvalifikovaně bránit (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2018 sp. zn. 26 Cdo 5114/2017, usnesení Nejvyššího soudu za dne 16. 4. 2019 sp. zn. 26 Cdo 4134/2018, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2011 sp. zn. 26 Cdo 3260/2009 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2010 sp. zn. 26 Cdo 2950/2009).

31. Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi důvod, popřípadě ho uvede tak obecně, že je v podstatě znemožněno nájemci prokázat neexistenci, popřípadě nepravdivost takového uváděného důvodu (v žalobě vylíčit rozhodné skutečnosti, o které žalobce opírá svoji žalobní nárok) jde o nicotnou výpověď pro neurčitost podle § 553 odst. 1 o. z.. Nepostačí tedy ve výpovědi obecně uvést, že nájemce hrubě porušil své povinnosti, aniž by byl uvedeno, v čem konkrétně pronajímatel takové hrubé porušení spatřuje.

32. Ve věci je tedy stěžejní to, jakým způsobem žalobce vymezil závadové chování žalovaného ve výpovědi z nájmu bytu datované [datum], ve kterém spatřuje hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu. V tomto směru dle názoru soudu nepostačuje odkaz na„ hrubé a urážející ataky“ žalovaného s poukazem na neustále se opakující stížnosti ostatních nájemců, s tím, že je toto doloženo písemnými stížnostmi a záznamy [stát. instituce] [obec]. V tomto směru by bylo nutno přesně skutkově vymezit zcela konkrétní závadové jednání žalovaného s přesnou konkretizací času, způsobu jednání, vůči komu jednání směřuje a v čem zcela konkrétně tyto hrubé a urážející ataky spočívaly, odkaz na zcela konkrétní záznamy [stát. instituce], eventuálně přiložení písemných stížností ostatních nájemců a podobně, zároveň nepostačuje pouhý odkaz na nedodržování nájemní smlouvy žalovaným dle článku II. a článku V. odst. 1 nájemní smlouvy. Taktéž nutno zcela konkrétním specifickým a nezaměnitelným způsobem konkretizovat závadové jednání žalovaného, které žalobce vedlo k výpovědi z nájmu bytu.

33. V tomto směru soudu nezbývá než konstatovat, že žalobce nedostál své povinnosti skutkové jednání žalovaného vymezit zcela nezaměnitelným způsobem tak, aby to žalovanému umožnilo na výpověď kvalifikovaně reagovat, a soudu tak nezbylo než konstatovat, že výpověď z nájmu bytu ze dne [datum] má za neurčitou ve smyslu ustavení § 553 o. z. a jde tak o zdánlivé právní jednání, ke kterému se dle ustanovení § 554 o. z. nepřihlíží. Soudu tak nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout (výrok I.).

34. Podle § 140 odst. 2 o. s. ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za DPH, stát. Bylo proto vysloveno, že ustanovenému zástupci JUDr. [jméno] [příjmení] se přiznává odměna účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 4 960 Kč. Zástupci žalovaného náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (ustanovení soudem, účast na jednání soudu) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 499,16 Kč za 40 ujetých km v částce 299,16 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,9 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 099,16 Kč ve výši 860,82 Kč.

35. Co se týče nákladů žalovaného, pak požadoval paušální náhradu 3 x 300 Kč za vyjádření k žalobě a vyjádření ze dne [datum] a [datum] v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za úkony dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Nejedná se o podání ve věci samé, jak má na mysli § 1 odst. 3 písm. a) citované vyhlášky. V tomto směru soud nepovažuje za účelné úkony žalovaného, vyjádření k žalobě a další vyjádření ve věci (ze dne [datum] a [datum]), neboť tato vyjádření obsahují velkou řadu tvrzení, která však s danou věcí vůbec nesouvisejí, a z podání je pouze seznatelné, že žalovaný s žalobou nesouhlasí, a žádné vyjádření neobsahuje relevantní skutková tvrzení ve věci. S ohledem na obsah vyjádření žalovaného a jeho zdravotní stav byl žalovanému ve věci ustanoven zástupce, který se relevantně ve věci za žalovaného vyjádřil, a jehož náklady byly vyčísleny a přiznány shora. Soudu se tak jeví v rozporu s principem mravnosti, aby žalovanému na úkor žalobce přiznal náhradu za úkon vyjádření ve věci (tím spíše ohledně dalších vyjádření, když všechna relevantní tvrzení mělo obsahovat již vyjádření k žalobě).

36. S ohledem na to, že o povinnosti k náhradě nákladů řízení nutno rozhodnout v rozhodnutí, jimž se řízení končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.), a žalovaný měl plný úspěch ve věci, má tak ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaného zastupoval ustanovený advokát, bylo proto ve smyslu ustanovení § 149 odst. 2 o. s. ř (podle kterého zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování) vysloveno, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení v částce, která bude vyčíslena v samostatném rozhodnutí (§ 155 odst. 1 věta druhá o. s. ř.), a to k rukám státu České republiky - Okresního soudu v Litoměřicích Náklady řízení samotného žalovaného třeba uhradit k rukám přímo žalovaného. Výše těchto nákladů řízení bude ve smyslu § 155 odst. 1 o. s. ř. vyslovena v samostatném usnesení, po právní moci rozhodnutí o nárocích ustanoveného zástupce (výrok II. tohoto rozsudku).

37. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na výši přiznané částky.