7 C 334/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným (prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku) dne datum. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojistné pro pojistné období (roční) bylo stanoveno na částku částka s čtvrtletní splatností (částka čtvrtletně), s počátkem pojištění ke dni datum. I přesto, že první pojistné nebylo uhrazeno ve sjednaném termínu, tedy do datum, ale až datum, žalobkyně pozdní platbu prvního pojistného akceptovala. Žalovaný neuhradil žalobkyni ani přes výzvu a upozornění na možný zánik pojištění pojistné za období od datum do datum. Smlouva byla proto ukončena ke dni datum. Ke dni ukončení pojistné smlouvy činilo dlužné pojistné částku ve výši částka. Kromě dlužného pojistného dále žalobkyně v řízení požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení a náhradu nákladů řízení.

2. K jednání, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu.

3. Z návrhu pojistné smlouvy číslo soud zjistil, že žalobkyně žalovanému předložila nabídku k uzavření smluvního vztahu prostřednictvím komunikace na dálku, a žalovaný ji měl následně přijmout zaplacením první splátky pojistného. K platnému vzniku smlouvy mělo být první pojistné zaplaceno nejpozději do datum, a to v souladu s článkem 7 návrhu pojistné smlouvy. Z výpisu z účtu soud zjistil, že první pojistné bylo uhrazeno až po tomto datu, tedy dne datum (a to nikoli žalovaným, ale z účtu třetí osoby – jméno příjmení).

4. Podle § 1743 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) i pozdní přijetí nabídky má účinky včasného přijetí, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozumí osobu, které nabídku učinil, že přijetí považuje za včasné, nebo se začne chovat ve shodě s nabídkou.

5. K platnému uzavření smlouvy ve shodě s poslední částí věty ustanovení § 1743 odst. 1 o. z. je třeba, aby se oferent (tj. žalobkyně) chovala v souladu s nabídkou. I v tomto případě je však třeba, aby se druhá strana (oblát, tj. žalovaný) z tohoto jednání reálně a včas dozvěděla, že nabídka byla akceptována i po uplynutí lhůty k jejímu přijetí. Opačný přístup by tak narušil legitimní očekávání ve vztahu ke kontraktačnímu procesu a v konečném důsledku by vedl k rozporu s principem právní jistoty. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, který by prokazoval, že se žalovaný o akceptaci nabídky z jednání žalobkyně včas dozvěděl. Naopak z předložených listin soud zjistil, že k prvnímu prokazatelnému vyrozumění žalovaného po vypracování návrhu pojistné smlouvy došlo nejdříve dne datum, a to zaslanou předžalobní upomínkou, jak vyplývá z předloženého poštovního podacího archu. Žalobkyně sice soudu předložila potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, vzhledem k chybějící doručence však soud nezjistil, zda toto potvrzení bylo žalovanému skutečně odesláno či nikoliv. Stejně tak nebyly soudu předloženy dodejky k upomínce a oznámení o zániku pojistné smlouvy (ze dne datum a datum). Vzhledem k tomu, že na základě článku 7 návrhu pojistné smlouvy mělo být první pojistné uhrazeno do datum, reálně bylo uhrazeno k datum a žalobkyně žalovaného prokazatelně vyrozuměla o akceptaci návrhu pojistné smlouvy až o rok později, soud shledal, že v tomto případě nedošlo k platnému uzavření smlouvy na základě konkludentního jednání žalobkyně. Navíc první pojistné nebylo uhrazeno ze strany žalovaného (smluvní strany, obláta), ale ze strany třetí osoby, když § 2758 odst. 2 o. z. vyžaduje přijetí nabídky včasným zaplacením pojistného pojistníkem, tedy žalovaným.

6. Z výše uvedeného vyplývá, že nebylo prokázáno uzavření pojistné smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným a žaloba byla pro neunesení důkazního břemene zamítnuta.

7. Ostatní navržené a provedené důkazy (všeobecné pojistné podmínky pro pojištění vozidel, přehled předpisů a plateb) nemohou mít na rozhodnutí soudu žádný vliv, a soud se jimi proto v odůvodnění tohoto rozsudku pro nadbytečnost nezabývá, neboť z důvodu neunesení výše uvedeného důkazního břemene žalobkyně je zcela nerozhodné, zda ostatní tvrzené skutečnosti byly či nebyly prokázány.

8. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a nežádala o odročení. Svou neúčastí na jednání žalobkyně zmařila poučovací povinnost soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., když při jednání soud zjistil, že žalobkyně nenavrhla důkazy k prokázání svých tvrzení o existenci pojistné smlouvy, a žalobkyně si zmařila také možnost být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001).

9. Poučení o neprokázání žalobních tvrzení nemohl soud žalobkyni poskytnout ani v rámci přípravného jednání, jež soud nenařídil, neboť s ohledem na to, že žalovaný nepřebíral soudní obsílky, se přípravné jednání ani reálně nemohlo konat. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008) potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o. s. ř. a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.

10. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, který měl plný úspěch ve věci, jak se však podává z obsahu spisu, žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, bylo proto vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).