7 C 352/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3, [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu, a to elektronickými prostředky komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]. Ve smlouvě žalobkyně jako úvěrující sjednala s žalovaným jako úvěrovaným poskytnutí úvěru v částce [částka]. Úvěr byl sjednán na dobu 30 dnů. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] nejpozději dne [datum]. Žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka] dne [datum] (datum odepsání částky z účtu žalobkyně) převodem na účet č. [bankovní účet]. Sjednány byly i další poplatky, konkrétně poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši [částka] a poplatek za SMS servis ve výši [částka]. Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobkyni neuhradil. Žalobkyni tak vznikla pohledávka v celkové výši [částka], sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatku za bezpečnou splátku ve výši [částka], poplatku za SMS servis ve výši [částka], účelně vynaložených nákladů v celkové výši [částka] ([anonymizováno] x [částka]) a smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalovaný žalobkyni ani přes předžalobní upomínku ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K jednání, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, právního zástupce žalobkyně a žalovaného; vycházel přitom z obsahu spisu.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z listiny označené úvěrová smlouva ([příjmení] žádosti [číslo] klienta [číslo]) a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ([příjmení] žádosti [číslo] klienta [číslo]) soud zjistil, že byla vyhotovena listina úvěrové smlouvy datovaná [datum], kde jako věřitel je označena žalobkyně a jako klient žalovaný, předmětem je hotovostní bezúčelový úvěr v celkové výši [částka], se způsobem poskytnutí na bankovní účet č. [bankovní účet], jsou zde uvedeny podmínky poskytnutí úvěru a jeho splácení včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], s tím, že celkovou částku [částka] ([částka] úvěr, [částka] poplatek za poskytnutí úvěru) má žalovaný uhradit nejpozději do [datum] Smlouva není opatřena řádným podpisem žalovaného, u jména žalovaného je uvedeno„ podepsáno kódem: [číslo]“. Tato listina však nemá pro řízení žádný význam, neboť žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné částky z titulu neuhrazeného úvěru ze smlouvy ze dne [datum].

6. Z listiny označené úvěrová smlouva ([příjmení] žádosti [číslo] klienta [číslo]) a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ([příjmení] žádosti [číslo] klienta [číslo]) bylo zjištěno, že byla vyhotovena listina úvěrové smlouvy datovaná [datum], kde jako věřitel je označena žalobkyně a jako klient žalovaný, předmětem je hotovostní bezúčelový úvěr v celkové výši [částka], se způsobem poskytnutí na bankovní účet č. [bankovní účet], jsou zde uvedeny podmínky poskytnutí úvěru a jeho splácení včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], s tím, že celkovou částku [částka] ([částka] úvěr, [částka] poplatek za poskytnutí úvěru) má žalovaný uhradit nejpozději do [datum] Smlouva není opatřena řádným podpisem žalovaného, u jména žalovaného je uvedeno„ podepsáno kódem: [číslo]“.

7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a že žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Z výpisu se rovněž podává, že dle žalobkyně žalovaný dluží žalobkyni částku [částka] (jistina ve výši [částka], úrok z prodlení ve výši [částka], poplatek za bezpečnou splátku ve výši [částka], poplatek za poskytnutí ve výši [částka], smluvní pokuta ve výši [částka], poplatek za nadstandardní SMS ve výši [částka], účelně vynaložené náklady ve výši [částka]).

8. Z printscreenu ze systému k prokázání odeslání SMS kódu bylo zjištěno, že na telefonní číslo [tel. číslo] byl odeslán [příjmení] [číslo] k podpisu blíže neurčené smlouvy.

9. Z předložené fotokopie [číslo obč. průkazu] soud ověřil totožnost žalovaného.

10. Z výpisu z běžného účtu žalovaného (účet č. [bankovní účet]) se soud seznámil s pohybem plateb na účtu žalovaného v období od [datum] do [datum].

11. Z výpisu z účtu [číslo] opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že dne [datum] byla ve prospěch účtu č. [bankovní účet] odeslána částka [částka] pod variabilním symbolem [číslo].

12. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] se podává, že účet č. [bankovní účet], na který byla dne [datum] připsána částka [částka], je vedený na žalovaného.

13. Ze sazebníku poplatků platného od [datum] a sazebníku poplatků platného od [datum] se soud seznámil s výší jednotlivých účtovaných poplatků ze strany žalobkyně.

14. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky v celkové výši [částka], a to nejpozději do 30 dnů. Z poštovního podacího archu ze dne [datum] soud ověřil, že žalovanému byla tohoto dne odeslána zásilka.

15. Z výpisu z obchodního rejstříku soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně.

16. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

17. Podle § 104 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. zákona o spotřebitelském úvěru smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

18. Podle § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

19. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. [anonymizováno] citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

20. Podle § 1841 o. z., smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

21. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu závěru:

25. Otázkou zůstává otázka splnění požadavku písemnosti úvěrová smlouvy ze dne [datum]. Obecně lze uvést, že pojem písemnosti zahrnuje textové či obrazové informace zachycené nejen v listinné, ale též v elektronické či jakékoliv jiné podobě, která umožňuje trvalý a písemný záznam dané informace s možností její autentizace, tj. přičitatelnosti určitému subjektu. Písemná forma je tak naplněna i tehdy, pokud bylo určité právní jednání provedeno za pomoci elektronických prostředků, jako je internet, elektronická pošta apod. Avšak v kontextu posuzované věci je stěžejní otázkou naplnění požadavku autentizace. Tomuto účelu nejlépe slouží podpis, díky němuž lze identifikovat jednající subjekt a současně ověřit, že skutečně jednal ten, kdo se podepsal.

26. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že písemná forma úvěrové smlouvy ze dne [datum], tak jak požaduje zákon, nebyla zachována. Písemná forma vyžaduje zachycení obsahu jednání včetně označení (identifikace) jednající osoby v písmenech a číslech a také podpis, tedy ověření (autentizaci) jednající osoby ve vztahu k obsahu písemnosti. Písemný projev tedy musí být podepsán a je platný až po podpisu jednající osoby bez ohledu na to, zda byl zachycen v listinné nebo elektronické podobě. Z formálního hlediska se za podpis považuje pouze takové technické provedení identifikace osoby, které umožňuje objektivně (tedy samo o sobě, ze svých vlastností) ověřit identitu osoby, která jej provedla. V případě zachycení písemného projevu v listinné podobě je nahrazení vlastnoručního podpisu užitím mechanických prostředků zcela výjimečné, zejména jedná-li se o podpis spotřebitele. Soud nevidí důvod, proč by v případě zachycení písemného projevu v elektronické podobě měla být míra spolehlivosti při určení jednající osoby nižší než je tomu v podobě listinné. Naopak v situaci, kdy ve světě elektronických dokumentů je padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů mnohem snazší, než je tomu u listinných dokumentů, je potřeba důsledně vyžadovat, aby byl elektronický dokument podepsán takovým podpisem, který zaručuje jak to, že dokument nebyl po připojení podpisu změněn, tak identitu podepisující osoby. Je evidentní, že zaručený elektronický podpis je založený na kvalifikovaném certifikátu (vytvořen pomocí prostředku pro bezpečné vytváření elektronického podpisu). Pouze takový elektronický podpis zaručuje integritu podepsaných dat i identitu podepsané osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 10. 2009 sp. zn. 33 Cdo 3210/2007).

27. Žalobkyně neprokázala a nenabídla soudu důkazy k prokázání tvrzení, zda a kdy se žalovaný (osoba s jeho elektronickou identitou) do systému žalobkyně přihlásil a jaké konkrétní dokumenty odsouhlasil a v jakém znění, tedy, zda úvěrová smlouva ze dne [datum] byla žalovanému skutečně zobrazena v nyní předloženém znění nejen na webových stránkách žalobkyně, ale i v uživatelském rozhraní žalovaného (byla mu adresována) a autentizována (podepsána), a že žalovaný odsouhlasil právě soudu předložené znění smlouvy kliknutím na virtuální tlačítko„ clickthrough smlouva“ (či jiným způsobem a jakým). Toto není prokázáno ani printscreenem ze systému žalobkyně k prokázání odeslání SMS kódu.

28. Úvěrová smlouva nebyla platně uzavřena ani podle § 562 odst. 2 o. z., tedy za použití elektronických nebo jiných technických prostředků umožňující zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Žalobkyně neprokázala, že žalobkyní ovládané elektronické prostředí, ve kterém mělo dojít k právnímu jednání s žalovaným, samo o sobě umožňuje zachycení obsahu jednání a určení osoby jinak než elektronickým podpisem alespoň se značnou úrovní důvěry odpovídající míře identifikace a autentizace na základě vlastnoručního podpisu či zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu.

29. Prokazovanou skutečnost lze mít za prokázanou, jestliže lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala (že je pravdivá); nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti (na její pravděpodobnost) – např. 21 Cdo 2682/2013. V dané věci dospěl soud k závěru, že nedošlo k řádnému ujednání o uzavření úvěrové smlouvy [datum] mezi účastníky učiněné elektronickými prostředky. Úvěrová smlouva ze dne [datum] není opatřena řádným popisem žalovaného, a soudu nebyla doložena ani žádná odpovídající písemná korespondence mezi účastníky zachycující její obsah. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by smlouva mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo podpis právního jednání učiněného elektronickými prostředky ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, tj. způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě nebo že podpis byl nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Uvedené lze považovat za splněné například při sjednávání smlouvy prostřednictvím internetového bankovnictví, zřízeného již na základě existujícího smluvního vztahu mezi spotřebitelem a finanční institucí, kdy finanční instituce již dříve klienta identifikovala, přičemž pro další komunikaci s ním mu přidělila personalizované údaje, jejichž prostřednictvím se spotřebitel přihlašuje do internetového bankovnictví, pokud následně v kontraktační fázi učiní další úkon, ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán. Elektronická značka (ve smyslu zákona o elektronickém podpisu) není pro účely sjednávání spotřebitelského úvěru relevantní. V řízení tedy nebylo prokázáno uzavření smlouvy, když smlouva opatřená písemným podpisem žalovaného nebyla soudu předložena a nebylo ani prokázáno, že by ji žalovaný podepsal elektronicky dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a změně některých dalších zákonů. Soudu tak nezbylo, než konstatovat, že v řízení nebylo prokázáno uzavření dotčené smlouvy.

30. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání úvěrové smlouvy. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz. např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.

31. Soud se zabýval tím, zda nebylo ze strany žalobkyně poskytnuto žalovanému plnění bez právního důvodu. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že účet, na který byla dne [datum] připsána částka [částka], je vedený na žalovaného. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou ze dne [datum], danou k poštovní přepravě dne [datum]. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum] s tím, že žalovaný měl plnit nejpozději do 30 dnů ode dne sepsání výzvy (výzva ze dne [datum]), [datum] tak měl žalovaný plnit, a od [datum] je žalovaný v prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

32. Ostatní žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy uvedené ve výroku II. soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy (úroky jdoucí před výzvou, sjednané poplatky, účelně vynaložené náklady, smluvní pokuta). Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku (úvěrovému vztahu), který byl neplatně sjednán.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 82,18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91,09 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 8,91 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

34. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.