7 C 356/2023

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 23. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalované svou žalobou domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi původní věřitelkou [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“ nebo„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou proběhla jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu žalobkyně není schopna doložit. Původní věřitelka poskytla žalované dne 15. 6. 2020 částku 20 000 Kč, a to na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] s poznámkou: [číslo]. Žalovaná tak získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalovaná ani přes předžalobní upomínku ze dne 12. 8. 2022 ničeho neuhradila, žalobkyně požaduje úrok z prodlení od 23. 8. 2022, neboť se domnívá, že v tento den se předžalobní upomínka dostala do sféry dispozice žalované. K aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelkou a žalobkyní.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně a žalovaná se k této výzvě nevyjádřily, žalované byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: z listiny označené„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ bez datace (dále jen„ návrh smlouvy“), z Všeobecných obchodních podmínek pro smlouvy o zápůjčce uzavřené se zapůjčitelem [anonymizováno] (pod záštitou společnosti [právnická osoba]), verze: [anonymizováno], z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že jako věřitelka je označena právní předchůdkyně žalobkyně a jako klient žalovaná. Předmětem návrhu smlouvy měl být závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované úvěr do výše 20 000 Kč a závazek žalované poskytnutý úvěr vrátit právní předchůdkyni žalobkyně s příslušným smluvním úrokem, jako bankovní účet žalované je uvedeno: [bankovní účet]. Listiny však nejsou opatřeny podpisem žalované.

5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 15. 6. 2020 bylo zjištěno, že téhož dne byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně vedeného u platební brány ThePay odeslána částka 20 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s variabilním symbolem: [číslo]. Z přípisu banky [právnická osoba] ze dne 30. 10. 2023 bylo zjištěno, že majitelem a jediným disponentem účtu č. [bankovní účet] je žalovaná, přičemž dne 15. 6. 2020 byla na uvedený účet připsána platba 20 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo].

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka postoupila na společnost [právnická osoba], [IČO], jako na postupníka pohledávky vyplývající ze smluv uvedených v seznamu pohledávek. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 8. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávky na společnost [právnická osoba], [IČO], a dále na žalobkyni. Z podacího lístku též ze dne 12. 8. 2022 soud zjistil, že téhož dne byla žalované zaslána zásilka.

7. Z listiny označené„ Výzva k úhradě před podáním žaloby“ ze dne 12. 8. 2022 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky 63 160,71 Kč do tří dnů. Z podacího lístku ze dne 12. 8. 2022 soud zjistil, že téhož dne byla žalované zaslána zásilka.

8. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“) smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

9. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.

10. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

11. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl k následujícímu závěru:

15. Z předložených listinných důkazů nevyplývá, a to ani v jejich souhrnu, že smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž návrh žalobkyně předložila soudu, žalovaná odsouhlasila a podepsala, a že tedy došlo k uzavření uvedené smlouvy. Bylo však zjištěno, že žalovaná obdržela dne [datum] od právní předchůdkyně žalobkyně částku 20 000 Kč na svůj účet č. [bankovní účet]. Dále bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni.

16. Soud má proto za zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla uzavřena smlouva o úvěru.

17. Soud se zabýval tím, zda nebylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuto žalované plnění bez právního důvodu. Ze sdělení banky [právnická osoba] ze dne 30. 10. 2023 vyplývá, že účet, na který byla dne 15. 6. 2020 připsána částka 20 000 Kč, je vedený na žalovanou. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že žalovaná se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně v této výši bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 20 000 Kč žalované poskytla bez právního důvodu, a proto v souladu s § 2991 o. z. má soud za to, že plnění právní předchůdkyně žalobkyně je bezdůvodným obohacením žalované a žalovaná je povinna toto obohacení žalobkyni vydat.

18. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než předžalobní výzvou ze dne 12. 8. 2022, danou k poštovní přepravě též dne 12. 8. 2022. Uvedenou výzvou vyzvala žalovanou k úhradě do tří dnů. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. 17. 8. 2022, s tím, že ve výzvě byla stanovena lhůta k plnění do tří dnů, [datum] tak měla žalovaná plnit, a od [datum] je žalovaná v prodlení. Žalobkyně výslovně požaduje zákonný úrok z prodlení až ode dne 23. 8. 2022.

19. Žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se v prodlení s placením dluhu a je tedy povinna podle § 1970 o. z. zaplatit i úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení plně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

21. Řízení bylo, jak soud vyhodnotil v souladu s právním názorem Krajského soudu v Ústí nad Labem prezentovaném v rozhodnutí č. j. 17 Co 666/2015-143, zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč, a to z titulu porušení smluv o úvěru uzavřených mezi žalobkyní, resp. právní předchůdkyní žalobkyně a dlužníkem, příp. z titulu bezdůvodného obohacení. Pokud jde o opakovanost podání, pak okresní soud vychází z konstantní rozhodovací praxe odvolacího soudu, kdy splněním podmínky jsou alespoň 3 srovnatelné návrhy. Porovnáním obsahu těchto návrhů s návrhem na vydání EPR v posuzované věci soud zjistil, že vylíčení skutkových tvrzení je v nich v zásadě totožné, předmětem řízení jsou vždy nároky ze smluv o úvěru, resp. z bezdůvodného obohacení a text návrhů se liší pouze v proměnných údajích o datech poskytnutého plnění, výší poskytnutého úvěru a výší dlužných částek (dále jen„ proměnné skutečnosti“). Návrhy jsou jinak strukturou textu totožné, opírající se o stejný smluvní, resp. právní základ (např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 12 C 97/2022, 12 C 7/2020, 7 C 149/2023, 7 C 193/2023, 7 C 346/2023). Soud tedy má za splněné podmínky stanovené v § 14b odst. 1 písm. a) a. t. tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud se týká rozdílů ve skutkových tvrzeních týkajících se proměnných skutečností, jsou tyto podle názoru soudu v zásadě technického charakteru, týkají se stejného okruhu skutečností a spočívají v přenesení jednotlivých údajů (vstupních dat) z předložených listin do textu návrhu bez toho, že by se tyto odlišnosti projevily v potřebě užití jiných smluvních ujednání nebo ustanovení právních předpisů a v důsledku toho v odlišném právním posouzení věci. Pokud jde o aplikovatelnost § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. na tento typ sporů, odkazuje soud na odůvodnění rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. 10. 2014 č. j. 23 Co 512/2014-13 ve spojení s usnesením Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 234/15 ze dne 31. 8. 2015, rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2015 č. j. 26 Co 212/2015-14 ve spojení s usnesením Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2095/15 ze dne 22. 10. 2015, rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 31. 10. 2014, sp. zn. 15 Co 530/2014 ve spojení s usnesením Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 149/15 ze dne 15. 7. 2015 a v neposlední řadě také např. na usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 17 Co 666/2015-143.

22. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

23. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.