7 C 366/2022

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 18 057,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 500 Kč od 28. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 2 557,50 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 578,07 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 500 Kč od 7. 10. 2021 do 27. 10. 2021, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 412 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky 18 057,50 Kč představující nesplacený úvěr poskytnutý žalovanému na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (jako věřitelem) a žalovaným (jako dlužníkem) dne 8. 4. 2021. Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím ověřovací platby, kterou žalovaný zaslal ze svého bankovního účtu a z kopie občanského průkazu žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdce žalobkyně ověřil nahlížením do registrů (insolvenční rejstřík, BRKI, NRKI). Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku 15 500 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku do 22. 4. 2021. Žalovaný nezaplatil řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla postotoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Zároveň se zesplatněnou pohledávkou ve výši 15 500 Kč žalobkyně žádala přiznání smluvní pokuty ve výši 2 557,50 Kč, neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 150 Kč (označených jako kapitalizovaný úrok), náhrady za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši 473 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 578,07 Kč a zákonného úroku z prodlení. Žalovaný žalobkyni ani přes předžalobní upomínku dlužnou částku neuhradil.

2. K jednání, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaný nedostavil, svou neúčast neomluvil a nežádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednání též nedostavili, svou neúčast omluvili, nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně, vycházel přitom z obsahu spisu.

3. Z listiny označené Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že byla vyhotovena listina úvěrové smlouvy datovaná [datum], kde jako věřitel je označen právní předchůdce žalobkyně a jako klient žalovaný. Na základě této smlouvy se měl právní předchůdce žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 500 Kč a žalovaný se měl zavázat splatit úvěr s dohodnutou RPSN ve výši 263,1 % ročně s datem splatnosti 22. 4. 2021, tj. 92 dnů.. Strany se měly dohodnout pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoli část závazku řádně a včas, a to bez ohledu na jeho zavinění, na povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta měla být splatná den následující po dni takového prodlení, úrok z prodlení v zákonné výši a poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky). Úvěrová smlouva ani další dokumenty související s úvěrovou smlouvou však nejsou opatřeny podpisem žalovaného.

4. Z listiny označené Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že byla vyhotovena listina úvěrové smlouvy datovaná [datum], kde jako věřitel je označen právní předchůdce žalobkyně a jako klient žalovaný. Na základě této smlouvy se měl právní předchůdce žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč a žalovaný se měl zavázat splatit úvěr s dohodnutou RPSN ve výši 0 % ročně s datem splatnosti 19. 2. 2021, tj. 30 dnů.. Strany se měly dohodnout pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoli část závazku řádně a včas, a to bez ohledu na jeho zavinění, na povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta měla být splatná den následující po dni takového prodlení, úrok z prodlení v zákonné výši a poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky). Úvěrová smlouva ani další dokumenty související s úvěrovou smlouvou však nejsou opatřeny podpisem žalovaného.

5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Podle § 104 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

7. Podle § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

8. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

9. Podle § 1841 o. z., smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

10. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen„ o. s. ř.“) každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu závěru:

14. Otázkou zůstává otázka splnění požadavku písemnosti smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a [datum]. Obecně lze uvést, že pojem písemnosti zahrnuje textové či obrazové informace zachycené nejen v listinné, ale též v elektronické či jakékoliv jiné podobě, která umožňuje trvalý a písemný záznam dané informace s možností její autentizace, tj. přičitatelnosti určitému subjektu. Písemná forma je tak naplněna i tehdy, pokud bylo určité právní jednání provedeno za pomoci elektronických prostředků, jako je internet, elektronická pošta apod. Avšak v kontextu posuzované věci je stěžejní otázkou naplnění požadavku autentizace. Tomuto účelu nejlépe slouží podpis, díky němuž lze identifikovat jednající subjekt a současně ověřit, že skutečně jednal ten, kdo se podepsal.

15. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že písemná forma smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a [datum] tak jak požaduje zákon, nebyla zachována. Písemná forma vyžaduje zachycení obsahu jednání včetně označení (identifikace) jednající osoby v písmenech a číslech a také podpis, tedy ověření (autentizaci) jednající osoby ve vztahu k obsahu písemnosti. Písemný projev tedy musí být podepsán a je platný až po podpisu jednající osoby bez ohledu na to, zda byl zachycen v listinné nebo elektronické podobě. Z formálního hlediska se za podpis považuje pouze takové technické provedení identifikace osoby, které umožňuje objektivně (tedy samo o sobě, ze svých vlastností) ověřit identitu osoby, která jej provedla. V případě zachycení písemného projevu v listinné podobě je nahrazení vlastnoručního podpisu užitím mechanických prostředků zcela výjimečné, zejména jedná-li se o podpis spotřebitele. Soud nevidí důvod, proč by v případě zachycení písemného projevu v elektronické podobě měla být míra spolehlivosti při určení jednající osoby nižší než je tomu v podobě listinné. Naopak v situaci, kdy ve světě elektronických dokumentů je padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů mnohem snazší, než je tomu u listinných dokumentů, je potřeba důsledně vyžadovat, aby byl elektronický dokument podepsán takovým podpisem, který zaručuje jak to, že dokument nebyl po připojení podpisu změněn, tak identitu podepisující osoby. Je evidentní, že zaručený elektronický podpis je založený na kvalifikovaném certifikátu (vytvořen pomocí prostředku pro bezpečné vytváření elektronického podpisu). Pouze takový elektronický podpis zaručuje integritu podepsaných dat i identitu podepsané osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 10. 2009 sp. zn. 33 Cdo 3210/2007).

16. Žalobkyně neprokázala a nenabídla soudu důkazy k prokázání tvrzení, zda a kdy se žalovaný (osoba s jeho elektronickou identitou) do systému právní předchůdce žalobkyně přihlásil a jaké konkrétní dokumenty odsouhlasil a v jakém znění, tedy, zda smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] a [datum] byla žalovanému skutečně zobrazena v nyní předloženém znění nejen na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně, ale i v uživatelském rozhraní žalovaného (byla mu adresována) a autentizována (podepsána), a že žalovaný odsouhlasil právě soudu předložené znění smlouvy (kliknutím na virtuální tlačítko„ clickthrough smlouva“ či jiným způsobem a jakým). Z předložených listinných důkazů však nikterak nevyplývá (a to ani v jejich souhrnu), že smlouvy o úvěru byly žalovaným odsouhlaseny či podepsány, a že tedy došlo k jakémukoli uzavření smlouvy, když smlouva opatřená písemným (vlastnoručním) podpisem žalovaného nebyla soudu předložena a nebylo ani prokázáno, že by ji žalovaný podepsal elektronicky nezaměnitelným způsobem, se všemi důsledky pro elektronický podpis danými zákonem č. 297/2016 Sb., tedy elektronickým podpisem, který obsahuje dostatečnou identifikaci a zaručuje autentičnost podpisu. Nebylo prokázáno, že žalovaný se seznámil se smlouvou, ani to, že s ní vyslovil souhlas. Rovněž nebylo prokázáno, že prostý elektronický podpis na listinách připojil právě žalovaný, neboť údajné elektronické podpisy žalovaného na dokumentech právního předchůdce žalobkyně nelze nikterak spojit se žalovaným, ani nelze ověřit, že se jedná o podpisy žalovaného – není prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně, který nejspíše elektronický podpis vystavil, spolehlivě ověřil totožnost osoby, pro kterou ho vystavil.

17. Úvěrové smlouvy nebyly platně uzavřeny ani podle § 562 odst. 2 o. z., tedy za použití elektronických nebo jiných technických prostředků umožňující zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Žalobkyně neprokázala, že právním předchůdcem žalobkyně ovládané elektronické prostředí, ve kterém mělo dojít k právnímu jednání s žalovaným, samo o sobě umožňuje zachycení obsahu jednání a určení osoby jinak než elektronickým podpisem alespoň se značnou úrovní důvěry odpovídající míře identifikace a autentizace na základě vlastnoručního podpisu či zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu.

18. Prokazovanou skutečnost lze mít za prokázanou, jestliže lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala (že je pravdivá); nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti (na její pravděpodobnost) – např. 21 Cdo 2682/2013. V dané věci dospěl soud k závěru, že nedošlo k řádnému ujednání o uzavření úvěrové smlouvy mezi účastníky učiněné elektronickými prostředky. Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] není opatřena řádným popisem žalované, a soudu nebyla doložena ani žádná odpovídající písemná korespondence mezi účastníky zachycující její obsah. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo podpis právního jednání učiněného elektronickými prostředky ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, tj. způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě nebo že podpis byl nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Uvedené lze považovat za splněné například při sjednávání smlouvy prostřednictvím internetového bankovnictví, zřízeného již na základě existujícího smluvního vztahu mezi spotřebitelem a finanční institucí, kdy finanční instituce již dříve klienta identifikovala, přičemž pro další komunikaci s ním mu přidělila personalizované údaje, jejichž prostřednictvím se spotřebitel přihlašuje do internetového bankovnictví, pokud následně v kontraktační fázi učiní další úkon, ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán. Elektronická značka (ve smyslu zákona o elektronickém podpisu) není pro účely sjednávání spotřebitelského úvěru relevantní. V řízení tedy nebylo prokázáno uzavření smlouvy, když smlouva opatřená písemným podpisem žalovaného nebyla soudu předložena a nebylo ani prokázáno, že by ji žalovaný podepsal elektronicky dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a změně některých dalších zákonů. Soudu tak nezbylo, než konstatovat, že v řízení nebylo prokázáno uzavření dotčené úvěrové smlouvy.

19. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s přílohami.

20. Z výpisu z účtu [číslo] bylo zjištěno, že dne 20. 1. 2021 byla na účet. [číslo] z účtu č. [bankovní účet] zaslána částka 1 Kč.

21. Z výpisu z účtu [číslo] bylo zjištěno, že dne 26. 1. 2021 byla na účet č. [bankovní účet] zaslána částka 4 000 Kč s poznámkou„ dodatečná půjčka od [webová adresa] [číslo] n.3“.

22. Z výpisu z účtu [číslo] bylo zjištěno, že dne 25. 1. 2021 byla na účet č. [bankovní účet] zaslána částka 8 000 Kč s poznámkou„ dodatečná půjčka od [webová adresa] [číslo] n.2“.

23. Z výpisu z účtu [číslo] bylo zjištěno, že dne 20. 1. 2021 byla na účet č. [bankovní účet] zaslána částka 4 000 Kč s poznámkou„ dodatečná půjčka od [webová adresa] [číslo]“.

24. Z upomínky ze dne 5. 3. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky. Z opakované výzvy k úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 5. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky.

25. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 2. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky do 15. 2. 2022. Z podacího archu ze dne 7. 2. 2022 bylo zjištěno, že tohoto dne zaslal právní předchůdce žalobkyně žalovanému zásilku.

26. Z výzvy ze dne 7. 10. 2021 a z listiny„ předání do advokátní kanceláře“ ze dne 6. 11. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně žalovaného vyzval k uhrazení dlužné částky do 27. 10. 2021. Z podacího archu ze dne 11. 10. 2021 bylo zjištěno, že tohoto dne zaslala právní předchůdce žalobkyně žalovanému zásilku.

27. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně vyrozuměl žalovaného o tom, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

28. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky nebyly zjištěny pro toto řízení žádné relevantní skutečnosti.

29. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] se podává, že majitelem účtu, na který byla v období mezi 20. 1. 2021 až 26. 1. 2021 z účtu [číslo] připsána částka v celkové výši 16 000 Kč, je žalovaný.

30. Bylo tak prokázáno, že žalovaný obdržel v období mezi 20. 1. 2021 až 26. 1. 2021 od právního předchůdce žalobkyně částku 16 000 Kč na svůj bankovní účet č. [bankovní účet].

31. Soud nemá za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o úvěru (v tomto směru žalobkyně důkazní břemeno neunesla), avšak žalovanému byla poskytnuta bankovním převodem částka ve výši 16 000 Kč. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně ničeho neuhradil.

32. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

33. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

34. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že žádná smlouva nebyla uzavřena. Pokud jde o jistinu samotnou, tedy částku 15 500 Kč (částku poskytnutou žalované žalobkyní ve výši, kterou žalobkyně tvrdila v žalobě) dospěl soud při právním posouzení k závěru, že v této výši se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 o. z. má soud za to, že plnění žalobkyně je bezdůvodným obohacením žalovaného a žalovaný je povinen toto obohacení žalobkyni vydat. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaný byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou k úhradě ze dne 7. 10. 2021, danou k poštovní přepravě dne 11. 10. 2021. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. 14. 10. 2021, žalovaný měl plnit do 27. 10. 2021, a od 28. 10. 2021 je tak žalovaný v prodlení.

35. Žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se v prodlení s placením dluhu a je tedy povinen podle § 1970 o.z. zaplatit i úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o.z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku).

36. Protože úvěrovou smlouvu má soud za absolutně neplatnou, tak žalobní nároky plynoucí z této smlouvy (obchodní úrok, poplatky, smluvní pokutu a úrok z prodlení) nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán (výrok II.).

37. Žalobkyně svou neúčastí na jednání zmařila poučovací povinnost soudu podle § 118a odst. 2 a 3 o.s.ř., když při jednání soud zjistil, že žalobkyně nenavrhla důkazy k prokázání uzavření smlouvy o úvěru, a žalobkyně si zmařila také možnost být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001).

38. In obiter dictum soud uvádí, že poučení o neprokázání žalobních tvrzení nemohl soud žalobkyni poskytnout ani v rámci přípravného jednání, jež soud nenařídil, neboť s ohledem na to, že žalovaný nepřebíral soudní obsílky, se přípravné jednání ani reálně nemohlo konat, neboť náhradní doručení předvolání zákon vylučuje. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o. s. ř., a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 412 Kč, přičemž tato částka představuje 62,70 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,35 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18,65 %). Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2012) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. V tomto směru nutno vyjít z celkové částky požadované žalobkyní, včetně příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu, tj. částky 20 551,33 Kč, sestávající z požadované částky 15 500 Kč, částky 2 227,50 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 15 500 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 7. 10. 2021 do 10. 10. 2022 ve výši 1 292,76 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 578,07 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč, a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Úspěch žalobkyně ve věci spočívá v částce 16 719,19 Kč (tj. 81,35 %), sestávající z částky 15 500 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 500 Kč za dobu od 28. 10. 2021 do 10. 10. 2022 ve výši 1 219,19 Kč. Obdobně judikoval i Krajský soud v Ústí nad Labem ve svém rozsudku ze dne 21. 4. 2021, č.j. 95 Co 192/2020-134.

40. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 057,50 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

41. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.