7 C 37/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Danielou Liscovou, jako samosoudkyní, ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizována tři slova jméno příjmení se sídlem adresa , o zaplacení 170 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 170 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 218 145 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky 170 000 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 112 745,51 Kč, k rukám jeho právního zástupce, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 170 000 Kč spolu se se zákonným úrokem z prodlení z částky 218 145 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky 170 000 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Uvedl, že žalovaný jakožto objednatel si objednal u žalobce zemní práce na stavbě [obec], objekt [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]; za takto odvedené práce žalobce následně vystavil žalovanému fakturu [číslo] ze dne [datum] ve výši 218 145 Kč splatnou do [datum]. Žalovaný však tuto částku neuhradil. Přípisem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum], přičemž žalovaný svůj dluh uhradil pouze částečně dne [datum] ve výši 48 145 Kč, tudíž neuhradil částku 170 000 Kč. S ohledem na to, že se jedná o vzájemný závazek podnikatelů, žalobce dále požadoval úhradu nákladů spojených s uplatněním této pohledávky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč. Žalobce nepopíral, že obdržel částku 170 000 Kč, ale tato částka nemá být podle jeho názoru započítána na fakturu [číslo] za práce vykonané od [datum] do [datum] pro [právnická osoba], s.r.o., což vyplývá z objednávky [anonymizováno], s.r.o. ze dne [datum]. Rovněž žalobce vysvětlil, že [právnická osoba], s.r.o. vystavil ještě fakturu [číslo] která je ostatně nyní předmětem exekuce.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Vysvětlil, že pracoval pro [právnická osoba], s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ [anonymizováno], s.r.o.“) na zakázce„ [obec]“. Pan [celé jméno svědka], jednatel společnosti, měl problém sehnat stavební stroje, přičemž žalovaný se s žalobcem znal z dřívější doby, takže se dohodli na tom, že tyto stroje pro [právnická osoba], s.r.o. na danou stavbu objedná žalovaný s tím, že [anonymizováno], s.r.o., resp. pan [celé jméno svědka] toto pak proplatí, a to i s ohledem na fakt, že [právnická osoba], s.r.o. v danou dobu ještě nebyla plátcem DPH. Mezi žalobcem, žalovaným a [právnická osoba], s.r.o. existovala ústní dohoda o tom, že cena prací vykonaných žalobcem bude společnosti fakturována přes žalovaného. Proto žalovaný vyfakturovanou částku 218 145 Kč přefakturoval [právnická osoba], s.r.o., fakturou ze dne [datum] [číslo] 2020, splatnou dne [datum], přičemž po několika urgencích poslala tato společnost svého zaměstnance pana [celé jméno svědka] spolu s žalovaným za žalobcem s částkou ve výši 170 000 Kč, která byla žalobci v hotovosti odevzdána. Žalovaný sice k této platbě požadoval doklad, ale žalobce toto odmítnul s tím, že doklad o příjmu částky 170 000 Kč vystaví, až obdrží zbývající částku ve výši 48 145 Kč. Žalovaný tak tuto zbývající částku uhradil bankovním převodem na účet žalobce dne [datum]. Zdůraznil, že [celé jméno svědka] zaslal žalobci návrh na vyrovnání dlužné částky, přičemž o toto žádal s ohledem na to, že ani [právnická osoba], s.r.o. nezaplatil objednatel prací částky pokrývající samotné náklady stavby. V této zprávě pan [celé jméno svědka] přitom sám uvedl, že na fakturu [číslo] vystavenou na žalovaného již [právnická osoba], s.r.o. uhradila částku 170 000 Kč.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

4. Přípisem zaslaným z e-mailu [email] na e-mail [anonymizováno], dne [datum] (č. l. 77) objednal žalovaný u žalobce zemní práce na stavbě [obec] objekt [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [ulice] kanalizace, dva bagry a jeden traktor bagr na provedení hloubení rýh v délce 1,2 km, pokládku potrubí a šachet včetně zásypu. Zahájení prací [datum] (traktor bagr od [datum]. Práce objednal svým jménem, s označením [IČO].

5. Žalobce vystavil žalovanému fakturu [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] (č. l.76), způsob úhrady převodním příkazem, přičemž předmětem fakturace byly zemní práce dle záznamu a dle klasifikace produkce CZ-CPA [číslo] na stavbě [obec]: objekt [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] dešťová kanalizace, a to celkem na částku 218 145 Kč (DPH nebyla účtována). K této faktuře byl předložen soupis prací [číslo] až 107 (za období od [datum] do [datum]) a Záznamy o provozu vozidla nákladní dopravy. (č.l. 78 – 81).

6. Žalovaný vystavil [právnická osoba], s.r.o. dne [datum] fakturu [číslo] 2020 (č. l. 34), kterou přefakturoval společnosti náklady za pronájem bagru na zemních pracích na akci [obec] (dle faktury [číslo]) na částku 218 145 Kč + 45 810,45 DPH, celkem 263 955,45 Kč.

7. Žalobce vystavil [právnická osoba], s.r.o. fakturu [číslo] ze dne [datum] (č. l. 149), způsob úhrady převodním příkazem, s datem splatnosti [datum], přičemž předmětem fakturace byly zemní práce dle záznamu a dle klasifikace produkce CZ-CPA [číslo] na stavbě [obec] – odvodnění dálnice úsek [anonymizována dvě slova], a to celkem na částku 216 065 Kč. Na této faktuře byly rukou dopsány údaje, že je vedena exekuce a že se faktura má týkat prací od [datum] do [datum], provedené na základě objednávky z [datum]. K této faktuře žalobce předložil rukou psané výkazy obsahující částku za tam uvedené práce (stroje) včetně soupisů prací za období od [datum] do [datum], včetně záznamů o provozu vozidla nákladní dopravy (č. l. 150 – 155).

8. Žalobce vystavil [právnická osoba], s.r.o. fakturu [číslo] ze dne [datum] (č. l. 85), způsob úhrady v hotovosti, s datem splatnosti [datum], přičemž předmětem fakturace byly zemní práce dle záznamu a dle klasifikace produkce CZ-CPA [číslo] na stavbě [obec] – odvodnění dálnice úsek [anonymizována dvě slova], a to celkem na částku 170 000 Kč. K této faktuře byly přiloženy dvě Stvrzenky [číslo] o tom, že žalobce přijal od [anonymizováno], s.r.o., v hotovosti peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a 70 000 Kč. Dále byl k této faktuře předložen Výkaz na celkovou částku 184 330 Kč, Soupis prací od data 1.7. do [datum], pro zákazníka„ [celé jméno žalovaného]“ a Záznam o provozu vozidla (č. l. 87 – 89).

9. Ze stvrzenek ze dne [datum] (č. l. 86) se podává, že žalobce zaúčtoval částku 170 000 Kč (100 000 Kč + 70 000 Kč) přijatou v hotovosti na fakturu vystavenou [právnická osoba], s.r.o.

10. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] se podává, že žalobce zasílal [právnická osoba], s.r.o fakturu za práce placené v hotovosti (č. l. 156)

11. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě faktury [číslo] (č. l. 176).

12. Z e-mailových zpráv ze dne [datum] se podává, že žalobce zasílal [právnická osoba], s.r.o, fakturu za provedené práce a dne [datum] fakturu za práce placené v hotovosti (č.l. 177 – 178).

13. Ze zprávy [právnická osoba] cz ze dne [datum] vyplynulo, že záznamy o provedené [anonymizováno] komunikaci (informace o přijatých a odeslaných emailových zprávách) neudržují.

14. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. EPR [číslo] 2020 bylo zjištěno, že v řízení vedeném mezi žalobcem a [právnická osoba], s.r.o (jako žalovaným) o zaplacení částky 216 065 Kč s příslušenstvím z titulu dlužné částky za práce vyfakturované fakturou [číslo] ze dne [datum] byl ve věci vydán elektronický platební rozkaz 15. Soud rovněž k důkazu provedl nedatovaný e-mail, v němž je na závěr uvedeno jméno odesilatele [celé jméno svědka], jednatel [anonymizováno], s.r.o. s tím, že žádá o splátkový kalendář ve vztahu k fakturám [číslo] na částku 218 145 Kč (u které je uvedeno, že se jedná o fakturu [celé jméno žalovaného], uhrazeno 170 000 Kč) a [číslo] na částku 216 065 Kč (uhrazeno 0 Kč). Na tento e-mail byla z e-mailové schránky [celé jméno žalobce] zaslána odpověď s tím, že se splátkovým kalendářem nesouhlasí a že požadují zaplacení celé dlužné částky (u žalovaného částky 218 145 Kč a u [právnická osoba], s.r.o. částky 216 065 Kč).

16. V neposlední řadě byl proveden jako důkaz přepis audia z rozhovoru žalovaného s [jméno] [celé jméno svědka] a žalobcem, v němž pan [příjmení] žalobce, že zaměnil faktury, na které byla hrazena částka 170 000 Kč, přičemž žalobce k tomuto výslovně uvedl, že tuto částku odečetl na závazky [právnická osoba], s.r.o.

17. Z daňového přiznání žalobce k dani z přidané hodnoty za říjen 2010 soud zjistil, že žalobce přiznal uskutečnění zdanitelného plnění v režimu přenesené daňové povinnosti vůči [právnická osoba], s.r.o., a to na základě dokladu (faktury) [číslo] ve výši 170 000 Kč.

18. Z výpisu z živnostenského rejstříku ohledně žalovaného soud zjistil, že žalovaný podniká jako osoba samostatně výdělečně činná od [datum] s identifikačním [číslo].

19. Z výpisu z živnostenského rejstříku ohledně žalobce soud zjistil, že žalovaný podniká jako osoba samostatně výdělečně činná od [datum] s identifikačním [číslo].

20. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně [právnická osoba], s.r.o., [IČO] vyplynulo, že jediným jednatelem společnosti je pan [celé jméno svědka], společnost vznikla [datum].

21. Z údajů o subjektech DPH vyplynulo, že žalobce je plátcem DPH od [datum], žalovaný mimo jiné od [datum] a [právnická osoba], s.r.o. od [datum].

22. Přípisem ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalovaného k úhradě částky 218 145 Kč s příslušenstvím 23. Přípisem ze dne [datum] doporučila právní zástupkyně žalovanému na základě údajů sdělených žalovaným uhradit žalobci částku 48 145 Kč, s tím, nechť do poznámky k platbě uvede„ doplatek ceny díla, částka 170 000 Kč byla předána osobně“.

24. Z výpisu bankovního účtu žalovaného (č. l. 36, 82) soud zjistil, že žalovaný žalobci ve vztahu k faktuře [číslo] dne [datum] uhradil částku 48 145 Kč.

25. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] vyplynulo, že [celé jméno svědka] byl od [datum] zaměstnancem [právnická osoba], s.r.o, na pozici obchodního manažera.

26. Z vizitky se podává, že pan [celé jméno svědka] vystupoval jako ředitel [právnická osoba], s.r.o.

27. Z výpisu z centrální evidence exekucí vyplynulo, že vůči povinné [anonymizováno], s.r.o. je u Obvodního soudu pro Prahu 5 vedena exekuce pod sp. zn. [spisová značka], pro zaplacení částky 216 065 Kč s příslušenstvím.

28. Z komunikace mezi právními zástupci účastníků vyplynulo, že tito se pokoušeli o smírné vyřešení sporu.

29. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] vyplynulo, že právní zástupce žalobce vyzýval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, dodána byla do datové schránky žalovaného dne [datum].

30. Soud provedl výslech svědkyně [celé jméno svědkyně], účetní žalobce, která uvedla, že nejprve vykonané práce vyfakturovávali žalovanému, následně [právnická osoba], s.r.o. Potvrdila, že byla přítomna, když pan [celé jméno svědka] jeden den přinesl částku 100 000 Kč a jiný den 70 000 Kč s tím, že tyto peníze mají být použity na úhradu prací, které byly provedeny pro [právnická osoba], s.r.o. Peníze se řešily na jednání v půlce července 2020, kterého se účastnil pan [celé jméno svědka], žalobce a žalovaný. Peníze měly být za práce vykonané pro [anonymizováno], s.r.o. od začátku července 2020. Pan [celé jméno svědka] jí neřekl, na kterou fakturu platí, neboť tyto vystavují až po konci měsíce. Proto to fakturovala osobně až později. Na této schůzce jí bylo ze strany pana [celé jméno žalovaného] a [celé jméno svědka] sděleno, že žalovaný odvedené práce přefakturovával panu [celé jméno svědka] s tím, že až on dostane peníze, tak že jim to zaplatí. Rovněž pan [celé jméno svědka] k celé věci uváděl, že o oni čekají na platby od jiných zákazníků. Pan [celé jméno svědka] měl říct, že peníze za práce, které žalobce má vyfakturovat žalovanému, mu zašle s tím, že tyto jim žalovaný následně přepošle. Objednávka od [právnická osoba], s.r.o. jim přišla e-mailem ([anonymizováno]). Svědkyně rovněž potvrdila, že soupisy prací vystavené k faktuře [číslo] podepsal žalovaný. K faktuře [číslo] uvedla, že tu vystavila jménem žalobce na [anonymizováno], s.r.o., přičemž tam uvedené peníze obdrželi v hotovosti, jak výše uvedla. Tato faktura se týkala prací vykonaných na začátku července 2020 v době, kdy ještě nevěděli, že to nakonec mají vyfakturovat na [právnická osoba], s.r.o. Objednávka ze dne [datum] byla ze strany [právnická osoba], s.r.o. udělána na základě toho, že žalovaný nechtěl práce fakturovat přes sebe. Proto požadovali, aby [právnická osoba], s.r.o. učinila příslušnou objednávku, byť se týkala zpětně prací prováděných od začátku července 2020. Faktura [číslo] se dle svědkyně týká prací provedených v druhé polovině července 2020 až do srpna 2020.

31. Soud zajistil rovněž výslech svědka [celé jméno svědka], bratra žalobce. Vysvětlil, že práce u něj si objednal zprvu žalovaný, který ale následně za odvedenou práci nezaplatil, přičemž v rámci následného jednání teprve přiznal, že sám pracuje pro [anonymizováno], s.r.o. Na dané stavbě byl jednou na kontrole s tím, že jej oslovil pan [celé jméno svědka] starší, neboť žalovaný již nechtěl další fakturu na sebe, přičemž se dotazoval, zda nebudou pracovat přímo pro [anonymizováno], s.r.o. Dovozoval, že [anonymizováno], s.r.o. nezaplatili žalovanému, proto ten nemohl zaplatit žalobci. Jednou za nimi měl dojet na firmu žalovaný s panem [celé jméno svědka], přičemž schůzky byla přítomna paní [celé jméno svědkyně], a to v době, když již z důvodu neplacení ze strany žalovaného hodlal zastavit práce na stavbě, přičemž pan [celé jméno svědka] měl z kapsy vytáhnout 100 000 Kč jako zálohu. Proto pokračovali dál v práci. Pan [celé jméno svědka] po něm navíc chtěl, aby vystavenou fakturu na žalovaného stornoval s tím, aby vystavili fakturu přímo na [anonymizováno], s.r.o., což odmítnul s tím, že to kvůli uzavření měsíce a daňovému přiznání k DPH nejde. Poté za ním měj ještě jednou pan [celé jméno svědka] přijet sám s tím, že mu dal dalších 70 000 Kč, přičemž i on se vymlouval, že čekají na platby od svých zákazníků; rovněž u této schůzky měla být paní [celé jméno svědkyně]. Svědek uznal, že pan [celé jméno svědka] mu říkal, že platí dluhy, ale nic bližšího neuvedl. Měl však za to, že fakturu vystavenou na žalovaného měl platit žalovaný. Nevěděl nic o tom, že by měla být nějaká dohoda o tom, že fakturu vystavenou na žalovaného uhradí [právnická osoba], s.r.o. nejdříve žalovanému a ten potom žalobci. Potvrdil dále, že faktura [číslo] se týká prací, jež schválil žalovaný. Faktura [číslo] byla vystavena na [právnická osoba], s.r.o. za odvedené práce pro tuto společnost. Zdůraznil, že odvedené práce ani žalovaný, ani [právnická osoba], s.r.o. nikdy nerozporovali.

32. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že žalovaný pro [anonymizováno], s.r.o. pracoval jako stavbyvedoucí na akci v [obec], přičemž přes něj se fakturovali práce, o kterých blíže nic neví. Svědek znal [celé jméno svědka], kterého v souvislosti s touto akcí viděl asi dvakrát, přičemž mu předával hotovost, asi kolem 170 000 Kč. U jednání byla i manželka pana [celé jméno svědka]. Ohledně předaných peněz uvedl, že se mělo jednat o nějakou zálohu za ty půjčené stroje na akci v [anonymizováno] [obec]. Domníval se, že to byla nějaká zpětná platba, protože na této akci se dlužilo. Peníze mu dal pan [celé jméno svědka] s tím, že má zaplatit zálohu. Myslí si, že takto to podal i panu [celé jméno svědka]. U předání peněz však žalovaný být neměl, ale jistý si tím není, schůzky v tomto ohledu proběhly dvě. Z účetního hlediska měl za to, že pokud tam byla přefakturace přes [celé jméno žalovaného], tak pak by [anonymizováno], s.r.o. měla zaplatit žalovanému, který by pak zaplatil žalobci. Ale svědek nebyl schopen přesně určit, jestli peníze předal na fakturu vystavenou žalobcem žalovanému nebo [právnická osoba], s.r.o..

33. Svědek [celé jméno svědka], jednatel společnosti [anonymizováno], s.r.o., k věci vypověděl, že [právnická osoba], s.r.o. realizovala stavbu v [obec], přičemž tuto akci primárně řešil jeho otec. Žalovaný na akci pro ně pracoval jako stavbyvedoucí na živnostenský list. Ví, že [právnická osoba], s.r.o. ještě žalobci za tuto akci dluží nějaké peníze. Žalobci platili jednou, a to částku 170 000 Kč, v létě 2020. Peníze předával pan [celé jméno svědka], a to panu [celé jméno žalobce] Pan [celé jméno svědka] pověřil pana [celé jméno svědka] k zaplacení s tím, že peníze má odnést panu [celé jméno svědka] za tu práci, kterou tam pro ně prováděl, protože ten jinak vyhrožoval, že práce na stavbě zastaví. Jednalo se tedy o peníze za práce, které již byly učiněny. Svědek popřel, že by bylo fakturováno přes žalovaného a že by měla být nějaká taková dohoda mezi [právnická osoba], s.r.o. a žalovaným. Svědek trval na to, že peníze poslal za práce, kterou žalobce provedl pro [anonymizováno], s.r.o., na základě jejich objednávky. Práce, které po žalobci požadovali, tento v plném rozsahu provedl.

34. Svědek [jméno] [celé jméno svědka], otec jednatele společnosti [anonymizováno], s.r.o., uvedl, že na začátku chtěli objednat práce přímo u žalobce, ale ten toto odmítnul s tím, že [právnická osoba], s.r.o. nezná. Proto prvotní objednávku provedli přes žalovaného, který pro ně pracoval jako živnostník, přičemž žalobce následně práci provedl. Stran fakturace za práce uvedl, ža pan [celé jméno svědka] jim jednou volal, že mají uhradit svůj dluh, jinak že práce zastaví. Proto jeho syn přes pana [celé jméno svědka] poslal částku 170 000 Kč. Svědek obecně uvedl, že pokud tam byla objednávka žalovaného, tak faktura je zaplacena za žalovaného, ovšem podle něj záleží na tom, která objednávka to byla. To vysvětlil tak, že neví, jestli jeho syn nevystavil taky nějakou objednávku. Svědek měl za to, že žalovaný celou věc nezpůsobil. Pokud byl svědek dotazován, na kterou fakturu byla částka 170 000 Kč poskytnuta, pak uvedl, že to bylo z firemních peněz, takto mělo být hrazeno za [právnická osoba], s.r.o. Ohledně objednávky žalovaného u žalobce nevěděl, jestli žalovaný něco uhradil, věděl však, že toto si u žalovaného objednala [právnická osoba], s.r.o., která mu toto nezaplatila. Svědek však stran časové posloupnosti uvedl, že pokud pan [celé jméno svědka] chtěl uhradit nějaké peníze, tak ty by z logiky měly jít na první objednávku, tedy na tu od žalovaného. K dotazu stran fakturu [číslo] (vystavené žalobcem vůči [právnická osoba], s.r.o. na částku 170 000 Kč) uvedl, že tato byla zaplacena, a to hotově v den, kdy jeho syn poslal pana [celé jméno svědka] zaplatit panu [celé jméno svědka]. Zdůraznil, že hradili pouze jednu fakturu, hotově. Zbylé fakturu měly být placeny převodem, který však [právnická osoba], s.r.o. neprovedla. Stran objednávky z [datum] a tam uvedené ceny uvedl, že se mělo jednat o předpoklad ceny díla. Svědek dále potvrdil, že žalobci nikdy nebyly vytýkány chyby v jím odvedeném díle. Stran subdodavatelského řetězce vysvětlil, že [právnická osoba], s.r.o. by obecně platila přímo svému dodavateli, nikoli jeho subdodavateli. Stran e-mailu obsahující návrh splátkového kalendáře navrhovaného [právnická osoba], s.r.o. uvedl, že tento email mu žalovaný poradil, jak jej má napsat, protože žalobce žalovaného uháněl, aby mu zaplatil. Zdůraznil, že syn chtěl určitě v době poskytnutí předmětné částky hradit své dluhy, tedy dluhy [právnická osoba], s.r.o.

35. Svědkyně [jméno] [příjmení], která po určitou dobu zpracovávala účetnictví [právnická osoba], s.r.o, vypověděla, že částka 170 000 Kč (100 000 Kč + 70 000 Kč) v účetnictví společnosti zaúčtována není, v tomto směru žádnou fakturu od žalobce nedostali, ale [právnická osoba], s.r.o. jim nedodával veškeré doklady, a tak s nimi spolupráci ukončili.

36. Žalovaný [celé jméno žalovaného] ve své výpovědi uvedl, že mezi ním a [právnická osoba], s.r.o, byla uzavřena ústní dohoda, že žalovaný zašle žalobci objednávku prací na akci„ [obec]“, žalobce tyto práce bude fakturovat žalovanému a žalovaný je přefakturuje [právnická osoba], s.r.o., toto sděloval telefonicky i žalobci. Důvodem bylo to, že v té době [právnická osoba], s.r.o. nebyla ještě plátcem DPH. [příjmení] 170 000 Kč byla uhrazena panem [celé jméno svědka] jako záloha na fakturu, kterou vystavil žalobce žalovanému, bylo to pouze při jedné schůzce, kde byl přítomen on, pan [celé jméno svědka], pan [celé jméno svědka] a paní [celé jméno svědkyně]. Potvrdil, že fakturu vystavenou žalobcem dne [datum] obdržel asi do týdne po [datum], ihned ji přefakturoval [právnická osoba], s.r.o., a čekal na platbu od [právnická osoba], s.r.o.

37. Soud neprovedl dokazování objednávkou M&J – stavby ze [datum], přepisem WhatsApp komunikace mezi paní [celé jméno svědkyně] a panem [celé jméno svědka], snímky obrazovky z WhatsApp komunikace, kde jsou vidět zasílané soupisy prací, výpis účtu žalobce s vloženou úhradou 100 000 Kč, výslech svědků pana [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno svědka], dotaz k ověření shody založeného daňového přiznání za říjen 2020 ze strany žalobce s originálem založeným na příslušném Finančním úřadu, lustrací v Centrální evidenci exekucí [právnická osoba] – stavby s. r. o., originály emailové komunikace se zasláním dlužných faktur ze strany žalobce [právnická osoba] – stavby s. r. o., přepis rozhovoru s paní [celé jméno svědkyně], přepis rozhovoru žalovaného s žalobcem, účetnictví firmy žalobce za rok 2020 a za rok 2021, deník příjmů a výdajů, kniha pohledávek a závazků, pokladní deník, faktury přijaté a faktury vydané to vše za rok 2020 a 2021, daňové přiznání k dani z příjmu za rok 2020 a 2021, včetně zprávy pro Finanční úřad, daňová přiznání, kontrolní hlášení k DPH za 2020 a 2021, včetně soupisu a doložení faktur či dokladů, které byly podkladem pro jednotlivá přiznání a kontrolní hlášení nad rámec již provedených důkazů, doložení zaslání faktury [číslo] na částku 170 000 Kč prostřednictvím České pošty a. s., odečtení částky DPH, zaúčtování faktur [číslo] a [číslo], neboť některé důkazy byly navržena po koncentraci řízení a některé, které byly navrženy včas, soud neprovedl proto, že je s ohledem na zjištěný skutkový stav považoval za nadbytečné.

38. Z provedeného a výše zrekapitulovaného dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce vykonával práce na stavbě„ [obec]“, a to nejprve na základě objednávky žalovaného ze dne [datum], a následně na základě objednávky [právnická osoba], s.r.o. (ze dne [datum]). Nutno zdůraznit, že žalovaný objednávku provedl nikoli za [právnická osoba], s.r.o. a jejím jménem, ale svým jménem s uvedením svého IČ. Žalobce za provedené práce vystavil 3 faktury. První fakturu [číslo] ze dne [datum], s datem splatnosti [datum], za provedené práce v období od [datum] do [datum] vystavil žalobce žalovanému, a to na částku 218 145 Kč. Další faktury žalobce vystavil [právnická osoba], s.r.o., a to dne [datum] [číslo] znějící na částku 216 065 Kč za provedené práce v období od [datum] do [datum], a dne [datum] fakturu [číslo] znějící na částku 170 000 Kč, za práce provedené v období od [datum] do [datum]. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že práce, jež byly následně takto vyfakturovány, byly žalobcem řádně provedeny, jak i potvrdili svědci [jméno] [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka], jejich rozsah je prokázán předloženými a odsouhlasenými soupisy prací a záznamy o provozu vozidla. To, že dílo bylo žalobcem provedeno a že pouze následně požadoval jeho proplacení, přitom neprokazují pouze členové jeho rodiny, ale i [jméno] [celé jméno svědka] [celé jméno svědka], kteří nemají vztah k žalobci a kteří zjevně nejsou nijak motivováni mu vyhovět. Naopak z jejich výpovědi je soudu zřejmé, že je celá situace de facto mrzí a že žalovaného nepovažují za viníka vzniklé situace, neboť mají za to, že problém nastal hlavně kvůli tomu, že [právnická osoba], s.r.o. nezaplatil za tuto zakázku její objednatel.

39. Dále má soud za prokázané, že žalovaný zaplatil žalobci ve vztahu ke stavební akci [obec] částku 48 145 Kč dne [datum], tedy až poté, co obdržel od žalobce výzvu k úhradě částky 218 145 Kč [číslo] ze dne [datum]. Z provedeného dokazování též vyplynulo, že v průběhu měsíce července 2020 uhradil žalobci pan [jméno] [příjmení] v souvislosti s provedenými pracemi na akci„ [obec]“ částku 170 000 Kč, kterou žalobce zaúčtoval v měsíci říjnu 2020 na fakturu vystavenou [právnická osoba], s.r.o. [číslo] dne [datum], a v tomto měsíci uvedenou v daňovém přiznání k DPH.

40. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle ustanovení § 2586 odst. 2 o.z. cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

41. Podle ustanovení § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2605 odst. 1 o.z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu, objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad.

42. Podle ustanovení § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

43. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobcem, jako zhotovitele, a žalovaným, jako objednatelem, byla dle § 2586 odst. 1 a následujících o. z. uzavřena smlouva o dílo na akci„ [obec]“ - zemní práce na stavbě [obec] objekt SO [anonymizováno] a SO [anonymizováno] [ulice] kanalizace, dva bagry a jeden traktor bagr na provedení hloubení rýh v délce 1,2 km, pokládku potrubí a šachet včetně zásypu, zahájení prací [datum] (traktor bagr od [datum]), a to na základě objednávky ze dne [datum] Tyto práce žalobce řádně vykonal, a byly žalovaným převzaty a odsouhlaseny, jak se podává ze soupisu prací a záznamů o provozu vozidla. Za provedené práce v období od [datum] do [datum] vystavil žalobce žalovanému dne [datum] fakturu [číslo] to na částku 218 145 Kč. Tutu fakturu žalovaný obdržel, jak sám potvrdil, a hned následující den přefakturoval [právnická osoba], s.r.o. Žalovaný však fakturu ve lhůtě splatnosti, tj. do [datum] neuhradil, ač tak byl dle § [číslo] odst. 1 povinen, neboť to byl právě on, kdo byl objednatelem provedených prací. Z provedeného dokazování, zejména výslechu svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a žalovaného vyplynulo, že mezi žalovaným a touto společností existovala dohoda o tom, že fakticky budou práce předány [právnická osoba], s.r.o. a žalovaný částku vyfakturovanou žalobcem společnosti přefakturuje, avšak to nic nemění na skutečnosti, že smluvní vztah ze smlouvy o dílo existoval mezi žalobcem a žalovaným, nikoli mezi žalobcem a [právnická osoba], s.r.o. Na dotčenou fakturu žalovaný uhradil pouze částku 48 145 Kč dne [datum], zbývalo tak uhradit žalovaným částku 170 000 Kč.

44. Z provedeného dokazování vyplynulo, že v měsíci červenci 2020 bylo žalobci za práce provedené na akci„ [obec]“ uhrazena částka 170 000 Kč (byť někteří vypověděli, že schůzky byly dvě a různili se, zda byl na schůzce přítomen pan [celé jméno svědka] či nikoli), zůstalo však sporným, za jaké konkrétní práce byla částka uhrazena, a zda byla uhrazena za žalovaného (na fakturu [číslo]), nebo za [právnická osoba], s.r.o., za práce provedené žalobcem přímo této společnosti na základě objednávky ze dne [datum].

45. Pokud je žalovaným v tomto směru dovozováno, že tato platba byla provedena [právnická osoba], s.r.o. na fakturu [číslo] jež žalobce vystavil vůči žalovanému, pak tento závěr z provedeného dokazování nevyplývá. Naopak bylo prokázáno, že tato platba byla učiněna jménem [právnická osoba], s.r.o. ohledně jejich závazků vůči žalobci, jak toto shodně potvrdili svědci [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] [anonymizováno] [celé jméno svědka] (byť posléze [celé jméno svědka] vypověděl, že by bylo logické, že bylo hrazeno na fakturu žalovaného, protože byla první v pořadí). Tuto částku poskytl pan [celé jméno svědka], statutární orgán [právnická osoba], s.r.o., a předal ji panu [celé jméno svědka], zaměstnanci společnosti, který ji předal žalobci. Byť si svědek [celé jméno svědka] nevzpomíná, zda částku platil na fakturu vystavenou žalovanému či [právnická osoba], s.r.o., a že by výslovně uváděl, na jakou fakturu je hrazeno, pak byť byla faktura vystavená žalovanému v pořadí první, pak nelze odhlédnout od toho, že to byl zaměstnanec [právnická osoba], s.r.o., který částku žalobci předával, s pokynem statutárního orgánu společnosti, že tato částka je určena na úhradu prací provedených žalobcem pro [právnická osoba], s.r.o. na základě objednávky této společnosti, nikoli na základě objednávky žalovaného, jak zcela jednoznačně projevil vůli statutární orgán společnosti. Pan [celé jméno svědka] jednoznačně popřel dohodu mezi žalovaným a [právnická osoba], s.r.o., že bude společnosti přes žalovaného pouze přefakturováváno. Důležitý je projev vůle toho, kdo peníze hradil v době úhrady peněz, v tomto směru byl učiněn projev vůle tím, kdo peníze poskytl, hradit za závazek [právnická osoba], s.r.o., nikoli závazek žalovaného. Peníze žalobci předával zaměstnanec [právnická osoba], s.r.o.; kdyby chtěl projevit vůli hradit závazek nikoli společnosti, ale žalovaného, nic nebránilo tomu, aby toto výslovně vyjádřil či aby peníze předal do rukou žalovaného a žalovaný žalobci, a nikoli předal peníze sám přímo žalobci bez výslovného projevení vůle, že je hrazeno za žalovaného.

46. Soud nadto považuje za logické, aby [právnická osoba], s.r.o., která tyto peněžní prostředky dle provedeného dokazování skutečně vynaložila ze svých zdrojů, tuto částku chtěla použít primárně na úhradu svých dluhů. Soudu je totiž zřejmé, že v roce 2020 probíhala stavební akce, přičemž část stavebních prací prováděl i žalobce. Pokud tomuto nebylo hrazeno za jím odvedenou činnost, tudíž pochopitelně předesílal, že ze stavby odejde, což by zjevně její provádění a následné dokončení narušilo a ohrozilo, což by mělo vliv na to, aby si [právnická osoba], s.r.o. mohla žádat proplacení tam odvedených prací od objednatele této stavby. Proto soud považuje za logické, aby za takové situace [právnická osoba], s.r.o., resp. její jednatel [celé jméno svědka] poskytnul žalobci alespoň částečnou úhradu závazků této společnosti, protože v opačném případě hrozilo zastavení prací. Společnost [anonymizováno], s.r.o. nechtěla za dané situace připustit, aby dodavatel dílčích prací v průběhu prací ze stavby odešel, neboť to by pokračování stavby ohrozilo.

47. Stran charakteru platby částky 170 000 Kč a jejího určení soud podpůrně odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. 23 Cdo 663/2015) ohledně údajně mylné platby za strany dlužníka vykládáno tak, že„ Pokud dlužník při plnění závazku určí, na který z více svých závazků plní (§ 330 odst.1 obch. zák., od [datum] platí ust. § 1933 odst.1 NOZ), např. uvedením čísla faktury jako variabilního symbolu, pak v okamžiku platby zaniká závazek takto určený (§ 324 odst. 1 obch. zák., od [datum] jde o § 1908 odst. 1 NOZ). Právní následky takového úkonu (určení plněného závazku) nemůže dlužník dodatečně změnit prohlášením, že měl v úmyslu plnit na jiný závazek. Byl-li chybně dlužníkem určen závazek, na nějž plnil (např. nesprávným označením faktury ve variabilním symbolu), který v době plnění neexistoval, pak bylo plněno bez právního důvodu.“ 48. Soud tak má za to, že pokud platbu prováděla [právnická osoba], s.r.o., jak ostatně uznává i sám žalovaný, musela by, pokud by chtěla platit dluh žalovaného týkající se faktury [číslo] jež je předmětem tohoto řízení, výslovně při platbě uvést, že hodlá platit tento dluh. Jinými slovy dospívá k závěru, že [právnická osoba], s.r.o. sice mohla v dané věci sloužit pouze jako jakýsi„ posel“, který fakticky urychluje peněžní tok, který by měl dle všeho správně proběhnout tak, že [právnická osoba], s.r.o. uhradí žalovanému za jím odvedené služby, přičemž žalovaný následně na základě této platby uhradí své závazky vyplývající z faktury [číslo] tedy že peníze dá žalobci přímo jménem žalovaného, avšak takovému závěru by muselo odpovídat jednání [právnická osoba], s.r.o., resp. pana [celé jméno svědka] či pana [celé jméno svědka]. Pokud zejména [celé jméno svědka] [anonymizováno] [celé jméno svědka] potvrdili, že hrazen měl být dluh [právnická osoba], s.r.o., čemuž ostatně odpovídá obsah faktury [číslo] která jako jediná obsahuje údaj o hotovostní platbě, tedy že i samotný žalobce vnímal tuto platbu jako splátku dluhu [právnická osoba], s.r.o. za odvedené práce na stavbě [obec], nelze toto zpětně zpochybňovat a dozovat, že tato platba byla provedena na dluh žalovaného. Jestliže tedy k žalobci dorazil pracovník [právnická osoba], s.r.o. s penězi s tím, že společnosti dlužila žalobci za jím provedené práce, je podle soudu na místě konstatovat, že takovéto právní jednání by objektivně ve třetí straně vyvolalo závěr, že je hrazen dluh takové společnosti, která je na dalším výkonu práce příjemcem takové platby závislá (viz ustanovení § 556 odst. 1 o. z., podle kterého„ co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla“ přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.“ Pokud k tomuto závěru [právnická osoba], s.r.o. nechtěla dospět, měla věc provést jinak, a to zcela určitým způsobem, např. tím, že by předmětné peníze byly předány žalovanému, aby je ten následně vyplatil žalobci, případně aby provedla platbu bankovním převodem s variabilním symbolem faktury vystavené na žalovaného.

49. Soud k tomuto připomíná, že žalovaný vyjma jednoho e-mailu nepředložil žádný písemný podklad, který by odpovídal jeho tvrzení, že platba 170 000 Kč ze strany [právnická osoba], s.r.o. byla provedena na uhrazení jejího dluhu u žalobce, který jí vznikl na základě příslušné objednávky, jež nerozporoval, přičemž bylo prokázáno, že tam objednané práce byly na stavbě v [obec] ze strany žalobce skutečně provedeny. Účetnictví žalovaného a jím předložené daňové přiznání svědčí o tom, že tato platba byla žalobcem správně v souladu s tehdejší vůlí [právnická osoba], s.r.o. zaúčtována na její závazky vůči žalobci. Soud sice nepřehlíží skutečnost, že předmětná platba byla zaúčtována a vyfakturována až v říjnu 2020, tudíž pravděpodobně tímto došlo k porušení veřejnoprávních předpisů, avšak ani posunutí tohoto zaúčtování a daňového přiznání až na říjen 2020 nemá při posuzování soukromoprávního sporu vliv na to, že platba byla připsána na úhradu závazků [právnická osoba], s.r.o.. Soud přitom zdůrazňuje, že platí pravidlo, že soukromé právo se uplatňuje nezávisle na právu veřejném – viz ustanovení § 1 odst. 1 o. z. Pouze na okraj v tomto ohledu soud uvádí, že nelze směšovat náležitosti interního účetního dokladu (kterým je např. příjmový pokladní doklad) a daňového dokladu dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, což znamená, že jednotlivé doklady je vnímat a posuzovat s ohledem na jejich právní režim. Interní příjmový pokladní doklad tak je nutné posuzovat pohledem toho, zda splňuje náležitosti na něj kladené účetními předpisy. Naopak jednotlivé žalobcem vystavené faktury je na místě poměřovat tím, zda splňuje nároky stanovené zákonem č. 235/2004 Sb.

50. Co se týče e-mailu, v němž měl pan [celé jméno svědka] žádat u žalobce schválení splátkového kalendáře s tím, že [právnická osoba], s.r.o. uznává, že žalobce vystavil dvě faktury (a to i fakturu na žalovaného, na kterou měla být ale uhrazena částka 170 000 Kč), tak k tomuto [jméno] [celé jméno svědka], který měl tento sepsat, sám uvedl, že mu jej de facto připravil sám žalovaný, který tak zjevně chtěl projevit vůli, že předmětná částka byla provedena na úhradu jeho závazků vůči žalobci. Této snaze žalovaného ostatně odpovídal i audiozáznam telefonického rozhovoru mezi panem [celé jméno svědka] a žalobcem, v němž je zpětně pouze zachycen jejich názor ohledně účelu platby částky 170 000 Kč zpětně. Tomuto však zjevně neodpovídala vůle pana [celé jméno svědka] a pana [celé jméno svědka] v době, kdy předmětnou částku 170 000 Kč poskytli žalobci, jak ji výslovně uvedli na jednání soudu. Byť později svědek [celé jméno svědka] vyjádřil názor, že bylo hrazeno za žalovaného, pak jeho výpověď v tomto směru zůstala osamocená, a toto na již projevené vůli ničeho nemění, navíc je evidentní bližší vztah mezi žalovaným a [právnická osoba], s.r.o., než mezi touto společností a žalobcem, a že [právnická osoba], s.r.o., žalovanému stále částku 218 145 Kč dluží, a nemá prostředky k její úhradě (jak vyplynulo z provedeného dokazování, je proti ní vedena exekuce). Zpětně tuto vůli dlužník (zde [právnická osoba], s.r.o.) přitom nemůže měnit, jak bylo výše uvedeno.

51. Soud v tomto směru chápe, že se žalovaný dostal do nezáviděníhodné situace, neboť ten chtěl pouze vyjít vstříc [právnická osoba], s.r.o., a že neuhrazení všech pohledávek, které měl žalobce na základě této stavební akce, vzniklo na základě toho, že [právnická osoba], s.r.o. nebyly uhrazeny její pohledávky. To však neodůvodňuje závěr, že toto je nutné klást k tíži žalobce. Pokud vůči žalovanému nedostála smluvních povinností [právnická osoba], s.r.o., má toto primárně řešit žalovaný se [právnická osoba], s.r.o.; žalovaný toto nemůže přenášet na žalobce. Byť vyplynulo, že žalobcem provedené práce nakonec převzala [právnická osoba], s.r.o., a tato by tak měla žalovanému částku 218 145 Kč, kterou žalovaný společnosti přefakturoval dne [datum], uhradit, nestalo se tak. Byť bohužel profit z provedené práce měla tato společnost, povinnost uhradit částku 218 145 Kč žalobci stíhala žalovaného, a žalovaný by se na [právnická osoba], s.r.o., mohl úhrady této částky domáhat žalobou v jiném řízení; žalovaný neměl vycházet této společnosti vstříc natolik, že závazkový vztah se žalobcem uzavřel on, a nikoli [právnická osoba], s.r.o..

52. Soud tak na základě všech shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že se žalovanému nepodařilo unést důkazní břemeno ohledně tvrzení, že částka 170 000 Kč byla v červenci 2020 uhrazena za žalovaného, na úhradu faktury [číslo] splatné dne [datum], a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. z částky 218 145 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky 170 000 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 citovaného nařízení vlády, neboť jde o vzájemný závazek podnikatelů.

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 112 745,51 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 170 000 Kč sestávající z částky 7 900 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 5 558,27 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 006,71 Kč za 140 ujetých km v částce 806,71 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 112,51 Kč za 140 ujetých km v částce 912,51 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 112,51 Kč za 140 ujetých km v částce 912,51 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 163,27 Kč za 140 ujetých km v částce 963,27 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 163,27 Kč za 140 ujetých km v částce 963,27 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2022 Sb. při průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 87 558,27 Kč ve výši 18 387,24 Kč.

54. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř patnáctidenní, s ohledem na výši přiznané částky.