7 C 394/2022

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného doručovací adresou adresa žalovaného pro určení výživného na zletilé dítě

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá stanovení povinnosti první žalované platit výživné ve výši 1 000 Kč na zletilého syna [celé jméno žalovaného], narozeného dne [datum], k rukám Úřadu práce České republiky, krajské pobočky místně příslušné k výplatě dávky opakující se zaopatřovací příspěvek, počínaje dnem [datum], s tím, že dlužné výživné je povinen uhradit na účet žalobkyně do šesti měsíců od právní moci rozsudku o stanovení výživného, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá stanovení povinnosti druhému žalovanému platit výživné ve výši 2 000 Kč na zletilého syna [celé jméno žalovaného], narozeného dne [datum], k rukám Úřadu práce České republiky, krajské pobočky místně příslušné k výplatě dávky opakující se zaopatřovací příspěvek, počínaje dnem [datum], s tím, že dlužné výživné je povinen uhradit na účet žalobkyně do šesti měsíců od právní moci rozsudku o stanovení výživného, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů

1. Návrhem ze dne [datum] se žalobkyně domáhá určení výživného rodičům zletilého [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], (dále jen„ zletilé dítě“ nebo„ dítě“) s tím, že první žalovaná (tj. matka zletilého dítěte) by byla povinna platit výživné ve výši 1 000 Kč a druhý žalovaný (tj. otec zletilého dítěte) by byl povinen platit výživné ve výši 2 000 Kč, a to k rukám žalobkyně, krajské pobočky místně příslušné k výplatě opakujícího se zaopatřovacího příspěvku, počínaje dnem [datum] do [datum]. Žalobkyně uvedla, že rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byla zletilému dítěti nařízena ústavní výchova, matce nebyla stanovena vyživovací povinnost, otci bylo stanoveno výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně. Ke dni nabytí zletilosti zletilé dítě dobrovolně ukončilo pobyt v ústavním zařízení, a bylo nadále nezaopatřené Ode dne [datum] do [datum] byl zletilému vyplácen opakující se zaopatřovací příspěvek ve výši 15 000 Kč měsíčně, přičemž právo zletilého dítěte na výživné přešlo na stát dle § 50b odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. Nárok na stanovení výživného žalobkyně odůvodnila § 50u odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., dle nějž, je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek, podá krajská pobočka Úřadu práce, která jej poskytuje, návrh soudu na stanovení výživného. Výši požadovaného výživného žalobkyně odvodila z výše poskytnutého zaopatřovacího příspěvku, zaručené minimální mzdy za rok 2022 a z pracovních nabídek pro osoby se středním odborným vzděláním bez maturity. Žalovaní doposud žádné výživné k rukám žalobkyně neuhradili.

2. První žalovaná nesouhlasila s určením výživného na zletilé dítě, neboť dne [datum], kdy zletilé dítě ukončilo pobyt ve výchovném ústavu, se vrátilo domů k žalované, odtud dojíždělo do školy. Zletilé dítě žilo ve společné domácnosti s [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizováno] [role v řízení] a [anonymizováno], žalovaná o něj pečovala, zajišťovala jeho výživu, hradila mu životní pojištění ve výši [částka], náklady na telefon ve výši [částka] a dávala mu kapesné ve výši [částka]. Druhý žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání ve věci dne 13. 2. [číslo] se žalobkyně nedostavila, svou neúčast omluvila podáním ze dne [datum] a souhlasila s tím, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Druhý žalovaný se k jednání nedostavil, svou neúčast neomluvil, nepožádal o odročení jednání. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a druhého žalovaného; vycházel přitom z obsahu spisu.

4. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že tehdy nezletilému [celé jméno žalovaného], narozenému [datum] byla nařízena ústavní výchova do [datum] ve Výchovném ústavu, dětském domovu se školou, středisku výchovné péče, základní škole, střední škole a školní jídelně, [obec] [anonymizováno], [ulice a číslo] (dále jen„ výchovný ústav [obec]“ a„ střední škola [obec]“), matce (tj. první žalované) nebylo výživné stanoveno, otci (tj. druhému žalovanému) byla stanovena povinnost přispívat na výživu dítěte částkou 1 000 Kč měsíčně splatnou vždy do 20. dne každého měsíce předem k rukám výchovného ústavu [obec] s účinností ode dne umístění dítěte do tohoto zařízení. Předchozím rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo výživné na dítě, které je povinen platit otec, zvýšeno z částky 900 Kč měsíčně na částku 1 500 Kč měsíčně s účinností od [datum].

5. Ze sdělení výchovného ústavu [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že dítě bylo umístěno ve výchovném ústavu [obec] od [datum] do [datum]. Ze zprávy střední školy [obec] ze dne [datum] s žádostí zletilého dítěte o opravnou zkoušku, pozvánkou na opravnou závěrečnou zkoušku ze dne [datum] včetně doručenky, potvrzením o studiu ze dne [datum] od [datum] do [datum], katalogovým listem, vysvědčením za 1. ročník, výpisem z třídního výkazu, katalogového listu za 1. pololetí 1. ročníku a 1. pololetí 2. ročníku, soud zjistil, že dítě bylo žákem střední školy [obec] od [datum] do [datum], v červnu 2022 vykonalo úspěšně závěrečnou praktickou a ústní zkoušku, z písemné části závěrečné zkoušky bylo hodnoceno s hodnocením nedostatečný. Následně požádalo o možnost vykonání opravné písemné zkoušky a bylo informováno o novém termínu zkoušky. K náhradnímu termínu se dne [datum] bez omluvy s udáním důvodu nedostavilo, ani nepožádalo o nový náhradní termín. V druhém pololetí školního roku 2021 2022 mělo absenci ve výuce [anonymizováno] hodin, z toho [anonymizováno] neomluvených.

6. Z listin označených„ Potvrzení o studiu“ ze dnů [datum], resp. [datum] vydaných Úřadem práce České republiky, resp. střední školou [obec], soud zjistil, že dítě bylo studentem druhého ročníku denního studia na střední škole [obec] ve školním roce 2021 2022.

7. Ze zprávy [stát. instituce] nazvané„ Potvrzení o vypracování individuálního plánu [celé jméno žalovaného], [datum narození], trvale bytem [adresa žalované]. Ze zprávy [stát. instituce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dítě poskytovalo součinnost sociálnímu kurátorovi, a od [datum] zletilé dítě pracuje ve [právnická osoba] [obec].

8. Z listiny označené„ Platební rozpis“ ze dne [datum] vydané žalobkyní, Krajskou pobočkou v [obec], Kontaktní pracoviště [obec], soud zjistil, že zletilému dítěti byly vyplaceny zaopatřovací dávky vždy ve výši 15 000 Kč měsíčně za období od února 2022 do července 2022. Z přehledu vyplacených dávek oprávněné osobě vydaného Úřadem práce České republiky, Krajskou pobočkou v [obec], Kontaktní pracoviště [obec], soud zjistil, že zaopatřovací příspěvek byl vyplacen zletilému dítěti dále též za srpen 2022, tj. v celkové výši 7 x 15 000 Kč, tj. 105 000 Kč.

9. Rozhodnutím žalobkyně, Krajské pobočky v [obec], Kontaktní pracoviště [obec], ze dne 30. 9. 2022, č.j. 218214/22/LT, které nabylo právní moci dne [datum], byl zletilému dítěti opakující se zaopatřovací příspěvek odejmut.

10. Ze sdělení Úřadu práce České republiky, Krajská pobočka v [obec], Kontaktní pracoviště [obec], ze dne [datum], soud zjistil, že zletilé dítě není a v minulosti nebylo vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce v [obec].

11. Z rozhodnutí žalobkyně ze dne 30. 9. 2022, [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil, že žalovanému byl odejmut opakující se zaopatřovací příspěvek ode dne [datum], neboť mu nárok na tuto dávku zanikl k [datum], kdy přestal být studentem střední školy [obec].

12. Lustrací informačního systému základních registrů ze dne [datum] soud zjistil, že první žalovaná je vdaná, má [anonymizována tři slova]. Ohledně druhého žalovaného bylo lustrací informačního systému základních registrů ze dne [datum] zjištěno, že je [anonymizováno], má [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [role v řízení] děti.

13. Ohledně příjmových, majetkových a osobních poměrů první žalované soud z přípisů ze dne [datum] vydaného [stát. instituce], ze dnů 27. 9. a [datum] Úřadem práce České republiky, Krajská pobočka v [obec], Kontaktní pracoviště [obec], zjistil, že první žalovaná je od [datum] doposud přihlášena k pojištění u zaměstnavatelky: [anonymizována dvě slova] [obec], [IČO], nejsou jí vypláceny nemocenské dávky, dávky důchodového pojištění, dávky státní sociální podpory ani hmotné nouze. Dle výpisu z katastru nemovitostí – evidence práv pro osobu ze dne [datum] nejsou pro žalovanou evidována žádná vlastnická ani jiná věcná práva k nemovitostem. Z výpisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná nemá žádný záznam. Ohledně žalované nebylo zahájeno insolvenční řízení. Ze sdělení Úřadu práce České republiky, Krajská pobočka v [obec], kontaktní pracoviště [obec], ze dne [datum], soud dále zjistil, že je jí vyplácen příspěvek na péči ve výši [částka] měsíčně. Z potvrzení zaměstnavatelky o příjmech první žalované ze dne [datum] soud zjistil, že průměrný čistý příjem první žalované za období od ledna 2022 do září 2022 činil [částka] měsíčně.

14. Pokud jde o příjmové, majetkové a osobní poměry druhého žalovaného, soud z přípisů ze dne [datum] [stát. instituce] a Úřadu práce České republiky, Krajská pobočka v [obec], Kontaktní pracoviště [obec], a [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum], zjistil, že druhý žalovaný neprochází databází pojištěnců ani jako zaměstnanec, ani jako osoba samostatně výdělečně činná, s tím, že poslední záznam ohledně zaměstnání je do [datum], je poživatelem [anonymizována dvě slova] pro [anonymizována dvě slova] stupně ve výši [částka] měsíčně. Ze zpráv ze dnů [anonymizováno], [datum] a [datum] vydaných [stát. instituce] a [obec] soud zjistil, že od [datum] je druhý žalovaný přihlášen k pojištění u zaměstnavatelky: [právnická osoba], [IČO], od [datum] do [datum] byl zaměstnán zaměstnavatelkou [právnická osoba], [IČO]. Z potvrzení [stát. instituce] o vyplacených dávkách nemocenského pojištění ze dne [datum] soud zjistil, že druhému žalovanému byly vyplaceny nemocenské dávky ve výši [částka] od [datum] do [datum]. Nepobírá dávky státní sociální podpory ani hmotné nouze. Ze sdělení Úřadu práce České republiky, Krajská pobočka v [obec], Kontaktní pracoviště [obec], ze dne [datum] soud zjistil, že druhý žalovaný byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od [datum] do [datum]. Dle výpisu z katastru nemovitostí – evidence práv pro osobu ze dne [datum] nejsou pro druhého žalovaného evidována žádná vlastnická ani jiná věcná práva k nemovitostem. Z výpisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob ze dne [datum] soud zjistil, že druhý žalovaný má [anonymizována dvě slova], kdy [anonymizováno] odsouzen rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], mimo jiné pro [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] dle [ustanovení pr. předpisu] Ohledně majetku druhého žalovaného nebylo zahájeno insolvenční řízení. Z přípisu [právnická osoba] s.r.o. doručeného soudu dne [datum] soud zjistil, že druhý žalovaný bez uvedení důvodu přestal chodit do práce, společnost nezvažovala podání výpovědi ani jiné skončení pracovního poměru se druhým žalovaným, jeho průměrný čistý měsíční příjem za období od května 2022 do září 2022 činil [částka].

15. První žalovaná u jednání soudu uvedla, že po celou dobu poté, co syn opustil výchovný ústav, tak bydlel stále u první žalované, poskytovala mu ubytování, stravu, starala se o něj. Nesouhlasila s tím, aby dostával zaopatřovací příspěvek ve výši 15 000 Kč měsíčně, když se vracel do rodiny. Zjistila, že tento příspěvek dostává, až asi po 14 dnech poté, co již u ní syn bydlel, s tím, že toto bude pobírat po dobu, kdy bude chodit do školy, a po první žalované nebude výživné požadováno, vždy jí říkali, že výživné platit nemusí. Syn však do školy nechodil a školu nedokončil, ani k opravné závěrečné zkoušce se nedostavil, šel do školy tak pouze 1 x, 2 x v měsíci, aby splnil to, že tuto sociální dávku dostane. Ze začátku žalované na bydlení nic nedával, v březnu dal první žalované [částka], v dubnu neví, a za měsíc květen, červen, červenec a srpen syn první žalované poskytl částku [částka] měsíčně. První žalovaná mu poskytovala finanční prostředky, hradila [anonymizováno] a [anonymizováno], toto si od dubna 2022 hradil sám. Avšak stále mu dávala, od doby, co u ní bydlel, kapesné [částka] měsíčně. Syn nechtěl chodit ani do školy, ani do práce, na úřad práce se nepřihlásil, využíval státem poskytovaný příspěvek. Poskytované peníze si užíval, chodil se bavit, utrácel, kupoval si značkové věci, kupoval si„ trávu“ na kouření a podobně. První žalovaná potvrdila, že pracuje v [anonymizována dvě slova] [obec] s příjmem zhruba [částka] měsíčně čistého, její manžel pracuje v [obec] ve [právnická osoba] s příjmem zhruba [částka] měsíčně čistého. V domácnosti bydlí ještě se [anonymizována dvě slova] [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeným [datum], tento je [anonymizováno], pobírá [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], navštěvuje internátní školu v [obec], obor příprava do života. Není schopen [anonymizována dvě slova] o [anonymizována dvě slova], mentálně je na úrovni [anonymizováno] ve [anonymizována dvě slova] - [anonymizováno] let. Nedokáže [anonymizována dvě slova] o [anonymizována dvě slova], neumí se [anonymizováno], neumí si [anonymizováno], musí [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], vše musí mít [anonymizováno], musí se mu i [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], neboť jí stále, dokud se [anonymizováno] Ani [anonymizována dvě slova] nezvládá. Tento pobírá [anonymizována dvě slova] ve výši něco přes [částka] měsíčně. Co se týče pravidelných výdajů, pak bydlí všichni tři v [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno], kdy platí zhruba [částka] měsíčně, z toho na nájemné a vodné a stočné [částka], elektřina [částka], plyn [částka], internet, televize a podobně [částka] měsíčně, odpad mají na lístky.

16. Na základě výše uvedeného tak lze v dané věci učinit skutkový závěr, že žalobkyně vyplácela zletilému dítěti zaopatřovací příspěvek ve výši 15 000 Kč měsíčně, a to v období sedmi měsíců od [datum] do [datum] (celkem 105 000 Kč), tj. v období, kdy zletilé dítě bylo studentem denního studia ve 2. ročníku střední školy [obec] (do [datum]) a následně do [datum] nezaopatřeným dítětem (když se zletilé dítě nepřihlásilo ani na úřad práce jako nezaměstnané, ani nenastoupilo do zaměstnání), měsíce červenec 2022 a srpen 2022 byly školními prázdninami bezprostředně navazujícími na skončení studia. První žalovaná je zaměstnána zaměstnavatelkou [anonymizována dvě slova] [obec], [IČO], s průměrným příjmem ve výši [částka] čistého měsíčně za období od ledna 2022 do září 2022, dále pobírá [anonymizováno] na [anonymizováno] ve výši [částka] měsíčně, je [anonymizováno], má [anonymizována dvě slova] děti (podrobné poměry uvedeny shora). Druhý žalovaný pobírá [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] měsíčně, bez uvedení důvodu ukončil pracovní poměr u zaměstnavatelky [právnická osoba], [IČO], kde jeho průměrný příjem činil [částka] měsíčně za období od [datum] do [datum]. Od [datum] je zaměstnán zaměstnavatelkou [právnická osoba], [IČO]. Je [anonymizováno], má [anonymizováno] [role v řízení] děti a [anonymizována dvě slova] děti. Žalovaní [anonymizována dvě slova]. V době po opuštění ústavního zařízení bylo zletilé dítě v péči první žalované, která mu zajišťovala ubytování, péči, výživu, druhý žalovaný na výživu zletilého dítěte ničím nepřispěl.

17. Podle § 50b odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění platném a účinném do 30. 9. 2022 (dále jen„ zákon č. 359/1999 Sb.“) zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak, a) byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen "péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek") a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň (1.) 3 let, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, pokud pěstounská péče nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany, (2.) 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku, b) je nezaopatřeným dítětem, c) nebyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen, a d) má vypracován individuální plán podle § 50d a poskytuje součinnost při jeho vyhodnocování a aktualizaci.

18. Podle § 11 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, (dále jen „zákon [číslo] Sb.“) za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže mimo jiné dle písm. a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15). Podle § 12 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb. za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje mimo jiné dle písm. a) studium na středních a vysokých školách v České republice, s výjimkou 1. studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání, 2. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také dle písm. c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia.

19. Podle § 50e odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. výše zaopatřovacího příspěvku podle § 50b činí 15 000 Kč za kalendářní měsíc. Splňuje-li mladý dospělý podmínky vzniku nároku na zaopatřovací příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží mu příspěvek ve výši, v jaké mu náleží za celý kalendářní měsíc.

20. Podle § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Podle odst. 2 je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.

21. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

22. Podle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

23. Podle § 914 o.z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

24. Podle § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

25. Podle § 922 odst. 1 o.z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

26. Za současného splnění všech podmínek stanovených § 50b odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. má zletilé dítě nárok na zaopatřovací příspěvek. Zároveň v takovém případě právo zletilého dítěte na výživné přechází na Českou republiku (§ 50u zákona č. 359/1999 Sb.) s tím, že krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, je oprávněna podat návrh soudu na stanovení výživného pro takové zletilé dítě-mladého dospělého za podmínek uvedených shora, tj. nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného.

27. Po zhodnocení všech důkazů shledal soud návrh žalobkyně na stanovení výživného pro zletilé dítě nedůvodným. Soud chápe důvod poskytování zaopatřovacího příspěvku dle § 50b odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., a plně podporuje zájem společnosti na řádném dokončení přípravy mladého člověka na zaměstnání (zakončení studia např. výučním listem) avšak v daném případě soud dospěl k závěru, že zaopatřovací příspěvek neměl být zletilému dítěti poskytován. Je pravdou, že se zletilé dítě považovalo za nezaopatřené do [datum], ohledně dítěte byl vypracován individuální plán, a dítě nebylo pravomocně odsouzeno k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen, avšak nelze odhlédnout od toho, že po ukončení ústavní výchovy se zletilé dítě navrátilo do péče matky (první žalované).

28. Do zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně právně dětí byl tento příspěvek zakotven zákonem [číslo] 2021, podle jehož důvodové zprávy je důvodem úpravy zaopatřovacího příspěvku pro mladé dospělé po skončení péče nahrazující péči rodičů (dále jen "zaopatřovací příspěvek") jako dávky určené nezaopatřeným zletilým osobám do 26 let věku nebo nezaopatřeným nezletilým osobám, kterým byla přiznána plná svéprávnost, zmírnění jejich nepříznivé sociální situace poté, kdy zanikla pěstounská nebo poručenská péče nebo ústavní výchova oprávněných osob v důsledku nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti těmito osobami, a to po dobu jejich nezaopatřenosti (tedy zejména studia). Tyto děti, resp. mladí dospělí, jsou znevýhodnění při vstupu do samostatného života, který je po skončení pěstounské či ústavní péče po zletilosti čeká, nemají rodinu, na kterou se mohou obrátit a spolehnout a pokud chtějí dokončit studium či učební obor nebo se dále vzdělávat na vyšší odborné či vysoké škole, jsou často odkázáni na pomoc bývalých pěstounů, ústavního zařízení a/nebo různých nadací a neziskových organizací. Obdobná úprava je uplatňována např. v Polsku, kde je rovněž zavedena finanční "podpora osamostatňovaným osobám", která je podmíněna schválením "individuální programu osamostatnění", konstruovaného obdobně jako zdejší individuální plán. Hlavním cílem navrhované úpravy tu je "osamostatnění se" ve smyslu plné integrace čili začlenění mladých dospělých po skončení náhradní péče do společnosti. Tato podpora nicméně není garantována a není nijak systémově ukotvena. Tato dávka nahradila několik dosavadních dávek a jiných forem plnění a transferů z veřejných rozpočtů. Základním cílem zák. č. 363/2021 Sb. bylo mimo jiné zvýšení adresnosti a efektivnosti dávkové pomoci poskytované dospělým nezaopatřeným osobám po skončení náhradní péče (rodinné či kolektivní), kdy došlo ke sloučení dosavadních různých finančních transferů pomáhajících těmto osobám do jedné měsíčně se opakující peněžité dávky - zaopatřovacího příspěvku a "odchodného". Zaopatřovací příspěvek má charakter náhradního výživného (a v tomto směru byla též dle důvodové zprávy stanovena výše příspěvku), když odpovědnost za zaopatření tak zranitelné skupiny mladých lidí, kteří byli v době své nezletilosti odňati soudem z jejich rodiny a svěřeni do náhradní péči, přebírá do určité míry stát. Přesto v řadě případů budou osoby povinné výživnou podle úpravy rodinného práva schopny alespoň v určitém rozsahu plnit vyživovací povinnost k dítěti, byť nebyly schopny nebo ochotny poskytovat mu také osobní péči. Prostřednictvím ukotvení zaopatřovacího příspěvku právní úprava posílila naplnění práva mladých dospělých, kteří nabyli zletilosti či plné svéprávnosti v náhradní péči, na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek (čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Zákon o sociálně právní ochraně dětí se zaměřuje na poskytování pomoci a ochrany dětem z nefunkčních rodin, jejichž vývoj je nebo může být nepřiměřeně narušen nebo ohrožen, přičemž mezi tyto děti se řadí rovněž dětí vyrůstající v náhradní rodinné nebo institucionální péči. Proto je zaopatřovací příspěvek zacílen na tyto děti po jejich odchodu z náhradní péče. Pomoc ostatním skupinám nezaopatřených dětí nenáleží do úpravy zákona č. 359/1999 Sb., ale jiných předpisů sociálního zabezpečení.

29. Soud má za to, že cílem poskytování zaopatřovacího příspěvku je poskytnout nezaopatřenému zletilému dítěti pomoc, která je nezbytná pro zajištění jeho základních životních podmínek, zásadně v situaci, kdy se nemůže spolehnout na pomoc rodiny. V daném případě se však zletilé dítě z ústavní výchovy navracelo do péče matky, která mu zajišťovala ubytování, péči, a výživu, a nebyly tak splněny podmínky pro přiznání zaopatřovacího příspěvku. Základní životní podmínky zletilého dítěte měly být zajišťovány jeho rodiči, kteří k němu mají vyživovací povinnost, a to žalovanými. První žalovaná svou vyživovací povinnost plnila osobní péčí o zletilé dítě, tím, že mu poskytovala ubytování, péči, výživu, kapesné, apod., a druhý žalovaný měl svou vyživovací povinnost plnit hrazením výživného, kdyby nedošlo k dohodě o výši takového výživného, mohlo zletilé dítě podat k soudu návrh na zvýšení takového výživného, které bylo stanoveno rozhodnutím soudu, citovaným shora. Soud tak dospěl k závěru, že je na místě žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

30. Navíc dle názoru soudu první žalovaná svou vyživovací povinnost vůči zletilému dítěti již splnila tím, že mu v rozhodném období poskytovala péči, ubytování, výživu apod., a nebyl by tak dán důvod pro stanovení výživného první žalované.

31. I pro případ, že by byl příspěvek vyplácen po právu, pak co se týče druhého žalovaného, pak ze též polemizovat s názorem, že s ohledem na to, že mu byla stanovena vyživovací povinnost ke zletilému dítěti naposledy rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] ve výši 1 000 Kč měsíčně (jak citováno shora), a tedy výživné bylo v tomto směru stanoveno dříve, zda je tak splněna podmínka pro stanovení výživného dle § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. Tím by nebylo dotčeno oprávnění žalobkyně, pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.

32. Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje, že zletilé dítě zjevně poskytnutý zaopatřovací příspěvek poskytovaný ze státních prostředků, tedy i z plateb daňových poplatníků, zneužívalo, když nejen zanedbávalo školní docházku, a dokonce mělo neomluvené hodiny (za druhé pololetí školního roku 2021 2022 absence [anonymizováno] hodin, z toho [anonymizováno] neomluvených), nedostavilo se bez omluvy k opravné závěrečné písemné zkoušce, ani se neevidovalo na úřadu práce jako nezaměstnané a do zaměstnání nastoupilo až v době, kdy skončilo vyplácení zaopatřovacího příspěvku (což však samozřejmě v době přiznání příspěvku nemohl úřad práce vědět), a ze zaopatřovacího příspěvku si hradilo nadstandartní věci, nikoli k zajištění základních životních podmínek (značkové oblečení, zábavu), a pořizovalo„ [anonymizováno]“ na [anonymizováno], což svědčí o tom, že daný příspěvek neměl být poskytován, když nebyl využíván pouze na nezbytné náklady jako je ubytování, ošacení, strava, doprava do školy apod.

33. Na základě výše uvedeného proto soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

34. Výrok týkající se náhrady nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, a contrario, když právo na náhradu nákladů řízení by měli úspěšní žalovaní, avšak jak se podává z obsahu spisu, druhému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly a první žalovaná se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala.