7 C 41/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částka s přísl.

I. Žaloba, kterou se žalobce na žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit státu České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích státem zálohované náklady řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalovaného, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se na žalovaném, žalobou u soudu podanou dne [datum], domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně za dobu od [datum] do zaplacení z titulu dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky ústní formou, kdy mezi účastníky bylo dohodnuto vrácení zápůjčky do konce roku [rok], s tím, že částku [částka] žalobce žalovanému zapůjčil dne [datum]. Není pravdou, že by se jednalo o vrácení části půjčky dle smlouvy o půjčce uzavřené mezi účastníky dne [datum] v celkové výši [částka], když částku [částka] žalobce žalovanému vrátil dne [datum].

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil s tím, že si od žalobce nikdy částku [částka] nepůjčil. Potvrdil, že částku [částka] mu žalobce zaslal [datum] poštovní poukázkou, ale nebyla to zápůjčka, ale splátka na částku, kterou dluží žalobce žalovanému. Nikdy s žalobcem neuzavřel žádnou smlouvu, kde je vedený jako dlužník, naopak žalobce dluží žalovanému ze smlouvy o půjčce ze dne [datum]. To, že žalobce v roce [rok] žalovanému dlužil, potvrdili i slyšení svědci. Uvedl, že není pravdou, že by částku [částka] žalobce žalovanému vrátil dne [datum], podpis žalovaného na listině z [datum] je zfalšován. Kdyby žalobce skutečně dne [datum] žalovanému dotčenou částku vrátil, nepotvrzoval by v SMS zprávách, že nadále nějakou částku žalovanému dluží.

3. Z přípisu právního zástupce žalobce ze dne [datum], včetně výpisu z poštovního podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce zasílal advokátce JUDr. [jméno] [příjmení], jako zástupkyni žalovaného, přípis, ve kterém reaguje na výzvu k zaplacení částky [částka] s tím, že tuto částku žalobce žalovanému již uhradil a [částka] zasílaných dne [datum] bylo zcela novou zápůjčkou. Co se týče SMS komunikace mezi účastníky uvedl, že žalobce již nevěděl, jak na neustálé SMS zprávy žalovaného reagovat a obsah jím zasílaných zpráv si různě vymýšlel, aby žalovaného lidově řečeno nějak odbyl.

4. Z listiny nazvané smlouva o půjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný, jako věřitel, a žalobce, jako dlužník, uzavřeli smlouvu o půjčce částky [částka] s tím, že žalobce žalovanému tuto půjčku splatí do [datum].

5. Z útržku poštovní poukázky ze dne [datum] bylo zjištěno, že tohoto dne zasílal žalobce žalovanému částku [částka]. Na poukázce neuvedl žádnou zprávu pro adresáta.

6. Žalovaný v čestném prohlášení ze dne [datum] uvedl, že si nikdy od žalobce částku [částka] nepůjčil. Jednalo se o splátku na finanční částky, které dluží žalobce žalovanému. 7. [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] [příjmení] [příjmení] ve svých čestných prohlášeních uvedli, že vědí o dluhu žalobce vůči žalovanému, kdy žalobce sliboval žalovanému, že mu dluh splatí, až bude mít peníze z prodeje pozemků, do konce roku 2018. [jméno] [příjmení] ve svém čestném prohlášení uvedla, že žalobce žalovanému část půjčené částky [částka] splácel přes účet [jméno] [příjmení], jelikož byl po insolvenci a neměl k dispozici svůj účet.

8. Fotografiemi displeje telefonu žalovaný soudu předkládal SMS komunikaci mezi účastníky, ve které v květnu 2018 vyzýval žalovaný žalobce k zaslání peněz, v listopadu 2018 jej též vyzýval k zaslání slíbených peněz, odpověď zní„ do konce roku“.

9. Z listiny nazvané„ Vrácení půjčky“ ze dne [datum] se podává, že žalovaný dne [datum] převzal od žalobce částku [částka] jako vrácení půjčky dle smlouvy ze dne [datum]. Listina obsahuje vlastnoruční podpisy za slovy„ převzal“ a„ předal“.

10. Z úředního záznamu Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje, služba kriminální policie a vyšetřování, územní odbor [obec] ze dne 17. 1. 2019, [číslo jednací], bylo zjištěno, že se žalobce v rámci podání vysvětlení jako poškozený dostavil k podání trestního oznámení ve věci podezření z vydírání, kde vypověděl, že mu žalovaný předal částku [částka] jako výtěžek z insolvence, aby o peníze nepřišel, na to [datum] uzavřeli smlouvu o půjčce, na podkladě které mu žalovaný dal částku [částka], kterou žalovanému vrátil někdy před vánočními svátky roku 2012, u toho byla přítomna pouze matka žalovaného, která už zemřela. Uvedl, že poté žalovanému půjčil postupně celkem asi [částka] od roku 2015 do června 2018, kdy mu peníze zasílal poštovní poukázkou, někdy mu dal hotovost i přímo do ruky u něj doma. V srpnu 2018 jej žalovaný vyzýval k vrácení peněz, do toho se přidal muž, který vystoupil z automobilu z místa řidiče. Poté mu žalovaný několikrát volal i posílal SMS zprávy a požadoval po něm peníze. Peníze po něm žalovaný požadoval i v [obec] v Kauflandu [datum] s tím, že pokud mu peníze nedá, že to předá vymahačům. Dne [datum] za matkou žalobce přijelo vozidlo a muž, který z něho vystoupil, jí sděloval, že má matka žalobce žalobci domluvit ohledně uvedeného dluhu.

11. Z výpisu ke kreditní kartě [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka [částka] s poznámkou úhrada splátky, když z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že tato částka byla přijata od čísla účtu [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo] pod názvem účtu [celé jméno žalobce].

12. Z výpisu z bankovního účtu číslo [bankovní účet] u [právnická osoba] majitelky [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že za dobu od [datum], kdy byl účet založen, do [datum], kdy byl účet zrušen, byla na tento účet dne [datum] připsána částka [částka] z účtu žalobce.

13. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že ví o tom, že žalobce dlužil žalovanému částku [částka]. Nějaké peníze mu posílal poštou či mu je dával osobně. Byl přítomen koncem léta 2018 tomu, kdy žalovaný se v Kauflandu ptal žalobce, kdy mu pošle nějaké peníze a žalobce slíbil žalovanému, že mu nějaké peníze pošle. Nehovořili o tom, o jakou částku půjde, žalovaný poté svědkovi vysvětloval, že mu žalobce dluží ještě [částka], neříkal však z jaké půjčky.

14. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že byl účasten hovorům a SMS zprávám mezi účastníky, ví o tom, že žalovaný si k žalobci v roce [rok] dal asi [částka] do úschovy, že mu je žalobce zhodnotí a žalobce měl žalovanému tyto peníze vrátit do konce roku [rok], nešlo o půjčku. Žalobce žalovanému nějaké peníze vrátil, ale ne všechno. Svědek byl přítomen incidentu, kdy v roce [rok] asi dva měsíce před smrtí matky žalovaného zahlédl žalovaný z auta žalobce na kole, kdy zastavili, a žalovaný se ptal žalobce, kdy mu vrátí zbytek peněz a žalobce říkal, že mu peníze doplatí, až prodá pole po svém otci, které zdědil, nejpozději do konce roku. Nehovořili o výši částky. Žalovaný po návratu do automobilu říkal, že mu žalobce dluží ještě [částka] O částce [částka], která žalovanému přišla od žalobce poštovní poukázkou, říkal žalovaný svědkovi, že se jedná o splátku uvedených peněz.

15. Ani [celé jméno svědka] ani [celé jméno svědka] nevědí o tom, že by účastníci měli nějaké další finanční dohody a že by žalobce půjčoval peníze žalovanému.

16. Ze znaleckého posudku [číslo] z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo [celé jméno znalkyně] ze dne [datum] vyplynulo, že je pravděpodobnější, že sporný podpis v předpokládaném znění jména„ [celé jméno žalovaného]“ na listině„ vrácení půjčky“ ze dne [datum] je padělkem, než že by mohl být pravým podpisem osoby, jejíž srovnávací materiál byl předložen. V nálezu znaleckého posudku charakterizovala, že byla vyloučena hypotéza technického padělku, byla vyloučena hypotéza padělku bez snahy o nápodobu, tj. hypotéza smyšleného podpisu, vyloučit bylo možné i hypotézu nespontánního podpisu tj. úmyslně měněného vlastního podpisu. Na základě nalezených markant bylo možné zvažovat mezi hypotézou varianty pravého podpisu a hypotézou nepravého podpisu (padělku se znalostí podpisového vzoru). Při zběžném pohledu vykazoval sporný podpis se srovnávacím materiálem dílčí podobnosti, při podrobném zkoumání byl však zjištěn celý komplex rozdílných znaků. Identifikačně významnější znaky byly nalezeny v detailech především pak v technice tvorby iniciály, které byly patrné až při podrobné analýze, naopak opticky výrazné znaky vykazovaly grafickou podobnost se srovnávacími podpisy, které nemohly vzniknout nahodile. Náhodnost rukopisu druhé osoby byla vyloučena, jedná se o cílené napodobování vzoru. Závěr písmoznaleckého zkoumání se uvádí v pětistupňové škále závěrů – jednoznačně kladný nebo záporný, s vyšší pravděpodobností kladný nebo záporný, pravděpodobně kladný nebo záporný, s nižší pravděpodobností kladný nebo záporný a nerozhodný závěr. Znalkyně uzavřela, že kombinace nalezených markant více odpovídá druhé hypotéze tj. padělku oproti první hypotéze, variantě pravého podpisu.

17. Ve svém čestném prohlášení ze dne. [datum] žalovaný uvedl, že si nikdy žádnou částku od žalobce nepůjčil ([částka]) naopak žalobce dluží žalovanému [částka]. Nikdy nepodepisoval žádný dokument o předání částky [částka].

18. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že částku [částka] získal žalovaný jako výnos z insolvence. Účastníci se domluvili na tom, že zhruba [částka] si vezme žalobce, a aby to bylo přikryté, uzavřeli smlouvu o půjčce se splatností do konce roku 2012, když žalovaný měl spoustu dluhů a exekucí, tak aby neměl vše zablokované, aby o tyto peníze nepřišel. Žalobce žalovanému tuto půjčku dne [datum] zcela vrátil zpět. Od roku 2015 jej žalovaný bombardoval, že by potřeboval pomoci, že má další věci, které musí zaplatit, snažil se mu proto žalobce pomoci až do roku 2018 to dělalo zhruba [částka] Poslední půjčka činila [částka] z června 2018. Byli domluveni na tom, že žalovaný žalobci tyto peníze vrátí zpátky, splatnost byla domluvena ústně do konce roku 2018. Všechny půjčky ze strany žalobce žalovanému byly řešeny poštovní poukázkou. Žalovaný si poté vymyslel, že půjčka [částka] zaplacena není, někde říkal, že to je [částka], někde říkal, že to je [částka].

19. Soud ve věci neprovedl důkaz výslechem žalovaného, neboť se tento opakovaně důvodně k nařízenému jednání soudu nedostavil, a s ohledem na zjištěný skutkový stav soud považoval jeho výslech za nadbytečný.

20. Podle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platného od [datum] (dále jen„ o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

21. Podle § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, platného do [datum] (dále jen„ obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

22. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

23. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4520/2007, ve sporu o vrácení půjčené částky má žalobce jako věřitel břemeno tvrzení, že se žalovaným dlužníkem uzavřel smlouvu o půjčce, že dlužníkovi předmět půjčky odevzdal a že dlužník půjčené peníze řádně a včas nevrátil.

24. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům:

25. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], a shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalovaný poskytl žalobci částku [částka], kterou se žalobce zavázal žalovanému vrátit do [datum].

26. Ve věci je nesporné, že žalobce poskytl žalovanému dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka]. Tato skutečnost byla učiněna nespornou oběma stranami sporu a prokázána útržkem složenky ze dne [datum].

27. Spornou otázkou mezi účastníky bylo, zda částka [částka], poskytnutá žalobcem žalovanému dne [datum], je zápůjčkou poskytnutou žalobcem žalovanému (jak tvrdí žalobce), nebo splátkou závazku žalobce vrátit žalovanému poskytnutou částku [částka] dne [datum] (jak tvrdí žalovaný). V tomto směru bylo na každém z účastníků, aby unesl důkazní břemeno ohledně svých tvrzení. Tvrzení žalobce, že se jedná o částku poskytnutou z titulu smlouvy o zápůjčce, je prokazováno pouze výpovědí žalobce, a v tomto směru zůstává výpověď žalobce osamocená, není podporována žádným z dalších provedených důkazů, ani na útržku složenky o zaslání částky [částka] není uvedena žádná zpráva, identifikující důvod zaslání částky. Soudu proto nezbylo, než dojít k závěru, že v tomto směru žalobce neunesl přes poučení soudu své důkazní břemeno.

28. Co se týče částky [částka], pak z provedeného dokazování je evidentní, že tuto částku žalovaný žalobci poskytl, a účastníci o tom sepsali smlouvu o půjčce dne [datum]. Z provedeného dokazování, zejména výpovědi svědka [celé jméno svědka], záznamu o podání trestního oznámení žalobce u policie ČR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a výpovědi žalobce má soud za to, že se fakticky nejednalo o smlouvu o půjčce. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že se jednalo o úschovu částky, kterou měl žalobce zhodnotit, a z trestního oznámení žalobce a výpovědi žalobce se podává, že tuto částku zaslal žalovaný žalobci, aby o i nepřišel, když měl spoustu dluhů a exekucí. Nicméně je evidentní, že částka [částka] byla ze strany žalovaného žalobci poskytnuta a žalobce se zavázal tuto částku žalovanému vrátit do [datum].

29. Dle tvrzení žalobce částku [částka] vrátil žalovanému v hotovosti najednou dne [datum], o čemž byl sepsán zápis o vrácení půjčky dne [datum]. Tato skutečnost je však prokazována pouze výpovědí žalobce, která v tomto směru zůstala osamocená. Listina nazvaná„ Vrácení půjčky“ ze dne [datum] je listinou soukromou, a tedy dle ustanovení § 565 o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost; je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala (nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce), má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. Soud však na základě provedeného dokazování, zejména znaleckého posudku [číslo] z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo [celé jméno znalkyně] ze dne [datum], dospěl k závěru, že tato listina skutečnost vrácení částky [částka] najednou dne [datum] neprokazuje, a není zjevné, že by žalovaný tuto listinu podepsal, když dle závěrů znaleckého posudku je pravděpodobnější, že podpis žalovaného na této listině je padělkem, a sám žalovaný vylučuje, že by tuto listinu podepsal. Skutečnost, že částka [částka] nebyla žalobcem žalovanému vrácena najednou dne [datum], je prokazována i dalšími ve věci provedenými důkazy. Byť výpis z účtu [jméno] [příjmení] pouze prokazuje, že dne [datum] byla na její účet připsána částka [anonymizována dvě slova] č z účtu žalobce (bez uvedení důvodu plnění), [jméno] [příjmení] ve svém čestném prohlášení ze dne [datum] potvrzuje, že přes tento její účet žalobce splatil část svého dluhu v původní výši [částka] vůči žalovanému. Z výpisu ke kreditní kartě žalovaného spolu s potvrzením [právnická osoba] ze dne [datum] vyplynulo, že dne [datum] byla na účet žalovaného z účtu žalobce připsána částka [částka]. Zcela osamocené zůstalo tvrzení žalobce, že během let 2015 až 2018 půjčoval žalovanému finanční částky, celkem cca [částka]. Ve své výpovědi žalobce uvedl, že všechny tyto zápůjčky zasílal žalovanému prostřednictvím poštovní poukázky. V kontextu s touto výpovědí žalobce tak vyvstává otázka, z jakého titulu byla žalobcem z jeho účtu na kartový účet žalovaného dne [datum] zaslána částka [částka], když zápůjčky zasílal žalobce žalovanému poštovní poukázkou, v kontextu se všemi ostatními provedenými důkazy se nabízí, že se jednalo o splátku částky [částka]. Jak vyplynulo z výpovědi svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], žalobce z poskytnuté částky [částka] ještě v roce 2018 žalovanému dlužil, svědci byli přítomni dva měsíce před smrtí matky žalovaného v roce [rok] (matka žalovaného zemřela dne [datum]) a ke konci léta 2018 a jednání mezi účastníky, kdy žalobce žalovanému sliboval, že mu poskytnutou částku vrátí do konce roku [rok]. I ohledně výše zbývajícího dluhu žalobce vůči žalovanému svědci vypovídali v obdobné výši ([celé jméno svědka] [částka], [celé jméno svědka] kolem [částka]), soud tak dospěl k závěru, že k [datum] žalobce dlužil žalovanému z poskytnuté částky [částka] vyšší částku, než [částka]. Soud v tomto směru nehodnotí výpověď svědka [celé jméno svědka] jako nevěrohodnou, ani s ohledem na trestní oznámení žalobce ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], výpověď [celé jméno svědka] není (kromě výpovědi žalobce) v rozporu s ostatními ve věci provedenými důkazy, plně koresponduje s výpovědí svědka [celé jméno svědka]. Tento závěr je podporován i SMS komunikací mezi účastníky z května a listopadu 2018, ve které žalobce slibuje žalovanému vrácení peněz do konce roku 2018. V tomto směru se soudu nejeví pravděpodobným tvrzení žalobce, že si tak žalobce různě vymýšlel, aby žalovaného nějak odbyl, kdyby skutečně částku [částka] žalovanému vrátil dne [datum] (o čemž soudu předložil písemné potvrzení ze dne [datum]), nemusel si nic vymýšlet. Soud tak na základě všech provedených důkazů dospěl k závěru, že částku [částka] žalobce zaslal žalovanému dne [datum] z titulu vrácení části částky poskytnuté žalovaným žalobci v původní výši [částka] dne [datum], kterou měl vrátit do [datum].

30. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím právním závěrům:

31. Žalovaný poskytl žalobci dne [datum] částku [částka], kterou se žalobce zavázal žalovanému vrátit do [datum] O poskytnutí této částky účastníci sepsali písemnou smlouvu o půjčce dle § 657 a následujících obč. zák. Žalovaný však tuto částku žalobci ve sjednané lhůtě nesplatil, jak vyplynulo z provedeného dokazování, charakterizovaného shora. Je nesporné, že dne [datum] zaslal žalobce žalovanému částku [částka], a jak vyplynulo z provedeného dokazování, jedná se o splátku citovaného závazku v původní výši [částka], nikoli o novou smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a následujících o. z.

32. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110).

33. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

34. Původní závazek žalobce vrátit žalovanému částku [částka] se s ohledem na sjednanou splatnost do [datum] dle § 101 obč. zák. promlčel dne [datum].

35. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. (srov. též rozhodnutí Krajského osudu v [obec] ze dne 4. 2. 1988, sp. zn. 16Co 579/87, Rc 13/90, podle kterého jestliže dlužník neuvede při plnění dluhu, který z více dluhů chce plnit, uhradí se dluh nejdříve splatný, třebaže by mohl být i promlčený. V takovém případě nemůže se už dlužník následně dovolávat s úspěchem promlčení dluhu, na který bylo plněno uvedeným způsobem).

36. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že zasláním částky [částka] dne [datum] plnil žalobce žalovanému na již promlčený dluh, avšak podle § 609 o. z. není žalovaný povinen takové plnění žalobci vrátit. Na základě všech shora uvedených skutečností tak soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

37. Podle § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Státem zálohované náklady znalečného činily celkem [částka] (za znalecký posudek [číslo] z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo [celé jméno znalkyně] ze dne [datum]). Soud podle výsledku řízení uložil dle § 148 odst. 1 o. s. ř. neúspěšnému žalobci, aby státu zaplatil na náhradě státem zálohovaných nákladů řízení [částka].

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání soudu [datum], účast na jednání soudu [datum] a účast na jednání soudu [datum]) a z částky [částka] za úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (návrh na doplnění dokazování po poučení soudu včetně vyjádření ve věci ze dne [datum]) a [částka] za čas promeškaný v souvislosti s účastí na jednání soudu dne [datum], které bylo odročeno bez projednání věci dle § 14 odst. 2 a. t., včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 43 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 7,03 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 43 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 7,03 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 43 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7,03 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 43 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7,03 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

39. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

40. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení delší lhůty splatnosti či k plnění ve splátkách.