7 C 527/2015

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobců: a) anonymizována dvě slova právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně a žalobkyně b) právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně a žalobkyně c) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a svědkyně všichni zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 297 500 Kč s přísl.

I. Žaloba, kterou se žalobce a) na žalovaném domáhá zaplacení částky 37 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 37 500 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce b) na žalovaném domáhá zaplacení částky 250 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 250 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobce c) na žalovaném domáhá zaplacení částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit státu České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích státem zálohované náklady řízení, jejichž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením.

V. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 151 006,40 Kč, k rukám právního zástupce žalovaného, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci a), b), c) se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhají uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci a) částku ve výši 37 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky ode dne [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení, žalobci b) zaplatit částku ve výši 250 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky ode dne [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení, a žalobci c) zaplatit částku ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky ode dne [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnili žalobci tím, že dne [datum] se v [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] v [obec] konala 40. aukce výtvarného umění pořádaná žalobcem a). Na této aukci vydražil žalovaný obraz vytvořený [jméno] [příjmení], nazvaný„ Na [anonymizováno]“, datováno [rok] [číslo], signováno vpravo dole„ [jméno] [příjmení] 1933“, pastel, formát papíru 41 x 50 cm, kresba cca 33 x 46 cm, v kresbě vepsána dedikace, pasparta, sklo, rámováno (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“) a obraz vytvořený [jméno] [příjmení] nazvaný„ [anonymizována dvě slova]“, nedatováno, signováno vpravo dole„ [jméno] [příjmení]“, značeno monogramem vpravo dole„ [anonymizováno]“, pastel/papír, 20,5 x 12,5 cm, pasparta, sklo rámováno (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“). K obrazu [anonymizována dvě slova] byl přiložen znalecký posudek vypracovaný [celé jméno svědka], soudním znalcem, se specializací mimo jiné volné umění výtvarné a užitné, školství a kultura, který uzavřel, že se jedná o dílo autora. V průběhu aukce uhradil žalovaný kupní cenu obrazu [anonymizována dvě slova], která činila 200 000 Kč společně s provizí určenou žalobci a) ve výši 15% z ceny obrazu, tj. 30 000 Kč. Dále žalovaný uhradil kupní cenu obrazu [anonymizována dvě slova] ve výši 50 000 Kč společně s provizí určenou Žalobci a) ve výši 15% z ceny obrazu, tj. 7 500 Kč Celkem tedy žalovaný zaplatil žalobci a) částku 287 500 Kč. Peněžní prostředky odpovídající výši kupních cen obrazů [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], tj. 250 000 Kč, byly žalobcem a) převedeny ve prospěch účtu jejich původního majitele, který oba obrazy zadal do aukčního prodeje. [příjmení] odpovídající provizi z uskutečněného aukčního obchodu, tj. 37 500 Kč připadla žalobci a). V prosinci roku 2013 byla žalobci a) doručena předžalobní výzva učiněná právním zástupcem žalovaného, ve které žalovaný uvedl, že získal poznatky zpochybňující pravost obrazu [anonymizována dvě slova]. Spolu s předžalobní výzvou předložil žalovaný žalobci a) znalecký posudek vypracovaný dne [datum] PhDr. [jméno] [celé jméno svědkyně], CSc. soudní znalkyní, jehož předmětem je posouzení pravosti předloženého obrazu [anonymizována dvě slova]. Ze závěrů tohoto znaleckého posudku vyplývá, že obraz Na houpačce je údajně novodobým falzem [anonymizováno] děl z cyklu [anonymizována dvě slova] motiv a doporučuje jeho předložení k expertíze Národní galerii, která může srovnat obraz [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno] originálními pastely. Žalovaný na základě tohoto znaleckého posudku vyvodil jednoznačný závěr o tom, že obraz [anonymizována dvě slova] je podvrhem, a bez jakéhokoli opodstatnění dále konstatoval, že podvrhem je i obraz [anonymizována dvě slova]. Žalovaný předložil oba obrazy jakémusi blíže nespecifikovanému odborníkovi, který konstatoval, že obraz [anonymizována dvě slova] je rovněž podvrhem. Znalecký posudek, jehož předmětem by bylo posouzení pravosti obrazu [anonymizováno] bárky, nenechal žalovaný z finančních důvodů vyhotovit. Žalovaný dále konstatoval, že dle jeho názoru žalobce a) nepostupoval v souladu se zákonem č. 26/2000Sb., o veřejných dražbách a vyzval žalobce a) k navrácení zaplacených kupních cen obrazů [anonymizováno] houpačce a [anonymizována dvě slova] spolu s aukční provizí, tj. částky v celkové výši 287 500 Kč a k náhradě škody představující náklady vypracování znaleckého posudku ve výši 10 000 Kč. To vše do dne [datum] na účet právního zástupce žalovaného. V případě nezaplacení požadované částky uvedl žalovaný, že se bude domáhat nároků soudní cestou a že zvažuje podání trestního oznámení pro podezření ze spáchání trestných činů podvodu, legalizace výnosů trestné činnosti a padělání a napodobení díla výtvarného umění. V neposlední řadě byl žalobce a) upozorněn na to, že žalovaný bude v případě neuhrazení požadované částky usilovat o negativní publicitu žalobce a), aby se jiní případní kupující mohli vyvarovat nákupu podvržených uměleckých děl. [příjmení] žalobce a) předešel potenciálním škodám, kterými mu bylo v předžalobní výzvě vyhrožováno, rozhodl se zajistit převod požadovaných peněžních prostředků na účet právního zástupce žalovaného. Trh s uměleckými díly je zcela specifickým trhem, který dlouhodobě stojí na základech důvěry budované mezi klienty aukční síně a aukční síní samotnou. Jakékoliv ohrožení dobré pověsti žalobce a) medializací nepodložených a lživých tvrzení o tom, že se na aukcích jím pořádaných prodávají falza uměleckých děl, by mohlo citelně narušit důvěryhodnost žalobce a) a v důsledku vést ke ztrátě jeho konkurenceschopnosti na trhu s uměním, ke ztrátě jeho klientů a zákazníků a k poklesu objemu jím uzavřených obchodů. K tomuto přitom, dle výhružek žalovaného, mohlo dojít, ačkoliv neexistuje žádný důkaz o tom, že žalovaný skutečně zakoupil falza obrazů [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. Žalobce a) uhradil na účet zástupce žalovaného dne [datum] částku ve výši 37 500 Kč, úhradu částky ve výši 250 000 Kč zajistil žalobce a) u žalobce b) a následně po další výzvě zástupce žalovaného, zajistil žalobce c) dne [datum] úhradu částky ve výši 10 000 Kč jako tzv. příspěvek na vypracování znaleckého posudku. Po převodu všech peněžních prostředků, obdržel žalobce a) další návrh žalovaného na uzavření dohody o narovnání spolu s informací o možnosti vyzvednutí obrazů [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], vyzvednutí obou obrazů bylo podmíněno akceptací dohody o narovnání. V reakci na tyto návrhy dohody o narovnání zaslal žalobce a) žalovanému dopis, v němž odmítl existenci jakéhokoliv nároku žalovaného vůči žalobci a) vyplývajícího z koupě falz uměleckých děl a rovněž odmítl uzavření dohody o narovnání jako institutu řešícího nastalou situaci. Žalobce a) navrhl žalovanému uzavření smlouvy kupní, na jejímž základě by došlo k převodu vlastnického práva z žalovaného na žalobce b). K uzavření kupní smlouvy však nikdy nedošlo, neboť žalovaný byl ochoten uzavřít toliko dohodu o narovnání. Následně všichni žalobci vyzvali žalovaného, který je vlastníkem předmětných obrazů, k vrácení částek, o které se žalovaný bez právního důvodu na jejich úkor obohatil. Na tyto výzvy žalovaný nereagoval. Žalovaný prostřednictvím zástupce reagoval až na předžalobní výzvu ze dne [datum], a to odmítavým stanoviskem sděleným v dopise ze dne [datum], ve kterém zdůraznil, že přes proklamace žalobců jsou předmětné obrazy falzifikáty, a že se tak bezdůvodně na úkor žalobců neobohatil. Při jednání konaném u zdejšího soudu dne [datum] uvedl právní zástupce žalobců, že žalovaný nabyl vlastnické právo k předmětným obrazům, a to na základě uděleného příklepu při dražbě konané dne [datum] a zaplacením kupních cen obrazů. Žalobce a) vydal oznámení o zmaření dražby, které je irelevantní, neboť pro zmaření dotčené dražby neexistovaly zákonné důvody. Žalobce a) má zákonnou povinnost provést odhad ceny dražebních věcí, který se v případě možné vyšší ceny věci provádí prostřednictvím znaleckého posudku a v případě možné nižší ceny věci odborným odhadem, který ani nemusí být nutně odborný. V daném případě žalobce a) svou zákonnou povinnost splnil, neboť oba odhady předmětných obrazů byly provedeny standardním způsobem. Případné vrácení obrazů měl žalovaný řešit s původním vlastníkem obrazů, neboť udělený příklep je nevratný. Není jasné, zda jsou předmětné obrazy falsa či nikoliv, případné vady obrazů měl žalovaný řešit s jejich původním vlastníkem. Ani znalecký posudek PhDr. [celé jméno svědkyně], CSc. neprokázal, že by se jednalo o falzum, tento posudek není způsobilý zpochybnit odhad znalce [celé jméno žalobce], jednatele žalobce a). Žalobci svým podáním ze dne [datum] dále doplnili, že mezi žalobcem a) jako dražebníkem a [jméno] [příjmení] jako navrhovatelem byla uzavřena smlouva o provedení veřejné dobrovolné dražby, jejímž předmětem bylo provedení dražby souboru movitých věcí, mezi kterými se nacházely i dotčené obrazy. V této smlouvě byly uvedeny i vyvolávací ceny předmětných děl, přičemž u obrazu [anonymizována dvě slova] se jednalo o 30 000 Kč a u obrazu [anonymizována dvě slova] o 120 000 Kč, provize byla sjednána ve výši 15 % z ceny dosažené vydražením a manipulační poplatek 100 Kč za kus. Ve smlouvě je dále obsaženo prohlášení navrhovatele, že mu nejsou známy žádné faktické ani skryté vady děl tvořící předmět dražby a že odpovídá dražebníkovi za škodu, která by mu vznikla neuvedením faktických (autenticita autorství) nebo právních vad předmětu díla. [celé jméno svědkyně] tehdejší jednatelka žalobce a) zprostředkovala účast žalovaného na aukci telefonicky na základě ústního zmocnění žalovaným. Žalovaný vydražil předmětné obrazy prostřednictvím [celé jméno svědkyně] a zaplatil za ně kupní cenu včetně provize žalobce a) hotově dne [datum]. Žalobce a) vydal Oznámení o zmaření dražby pouze na základě předžalobní výzvy a výhružek žalovaného, ačkoliv proto nebyly splněny zákonné podmínky, když jediným důvodem pro zmaření dražby je nezaplacení kupní ceny předmětu dražby ve stanovené lhůtě. V daném případě nebyla žalovanému stanovena lhůta k zaplacení, žalovaný však kupní cenu zaplatil dne [datum]. Oznámení o zmaření dražby žalobce a) zaslal pouze žalovanému a [jméno] [příjmení], nebylo žádným způsobem zveřejněno. [jméno] [příjmení] žalobcům peníze nevrátil. Žalovaný na nabídku žalobců na zpětný odkup obrazů nepřistoupil a nabyli podezření, že chtěl žalovaný předat žalobcům jiné obrazy, než které byly vydraženy. Při jednání konaném dne [datum] právní zástupce žalobců uvedl, že žalovaný do dnešního dne neprokázal, že by se jednalo o stejné obrazy, které byly vydraženy v předmětné dražbě a které následně posuzovaly žalovaným oslovené znalkyně. Je jeho právem podat případné trestní oznámení, v tomto směru však žalobci odmítají participaci na jednání objednatele dražby. Dále uvedl, že výhrůžka medializací případu údajného prodeje falzifikátů bez jakéhokoliv prověřování není ničím jiným, než bezprávní výhrůžkou. Obrazy nebyly ze strany žalovaného vráceny proto, že nebylo dohodnuto mezi žalobci a žalovaným na jakém základě se obrazy mají vracet. K námitce žalovaného proč žalobci podali žalobu až 5 dnů před uplynutím promlčecí doby, žalobci uvádí, že do té doby se žalobci se žalovaným marně pokoušeli dohodnout na smírném vyřešení věci. Co se týče znaleckých posudků předložených žalovaným, pak žalobci zpochybňují, že by se jednalo o pouhé zhlédnutí, je to naopak. Doktorka [celé jméno znalkyně] se vyjádřila k rukopisu díla a provedla jeho komparaci s ostatními obdobnými díly a to lze posoudit jako forenzní zkoumání. Zavádějící je i tvrzení doktorky [příjmení], že by provedla pouhé zhlédnutí obrazu, byť dospěla pouze k úvodní úvaze, s tím, že by bylo nutné pro posouzení autenticity obrazu provést odbornou analýzu v národní galerii. Je lichá námitka žalovaného, že žalobce a) neměl splnit svoje povinnosti dražebníka ve směru k dražšímu obrazu, žalobce a) oslovil znalce [příjmení] [celé jméno svědka], který zpracoval znalecký posudek, v tomto směru nebylo třeba něco dalšího posuzovat, pochybnost znaleckého posudku nebyla namítána. Mgr. [celé jméno svědka] je nadále soudním znalcem s příslušnou odborností a tvrzení ohledně nějaké mediální kauzy ve vztahu k tomuto znalci je pro daný spor bezpředmětné. Povinnost žalobce a) ke stanovení odborné ceny byla naplněna i ve vztahu k druhému obrazu, když tuto cenu posoudil pan doktor [celé jméno žalobce] jako soudní znalec. Při stanovení takové odborné ceny se neprověřuje odborně autenticita děl, jak učinila paní doktorka [celé jméno znalkyně]. V takovém případě by bylo potřeba řešit i případný motiv falzifikátu. Nebyl důvod podrobného zkoumání autenticity, navíc si toto mohl učinit sám žalovaný s tím, že pan [příjmení] získal obrazy v rámci pozůstalosti po nakladateli [jméno] [jméno], který byl znám svým blízkým vztahem k panu [příjmení] a bylo tedy možno očekávat, že bude vlastnit i některá jeho díla. Není povinností dražebníka zjišťovat osud děl až do krajnosti, takto povinnost nastavena není. Ze strany žalovaného je tvrzeno porušení povinnosti i vůči žalobci b), který však neměl k dražbě žádné povinnosti. Mezi žalobci a) a b) není žádný právní vztah, kterého by se mohl žalovaný dovolávat. Žalovaný tvrdí, že komunikoval pouze se žalobcem a), tento žalovanému zaslal 37 500 Kč a tedy žalovaný měl žalobce a) oslovovat i nadále, co do zbývající částky. K žalobci b) je třeba jakékoliv povinnosti dražebníka vyloučit. Jakkoliv žalobce b) označil platbu k příslušnému účtu, žalovaný se mílí, když tvrdí, že není třeba jakékoliv dohody mezi žalobcem b) a žalovaným. Naopak tím je prokázáno čisté bezdůvodné obohacení ze strany žalobce b) vůči žalovanému (toto je prokázáno ze strany všech žalobců). Ohledně zmaření dražby dosud k tomuto nezazněl žádný relevantní právní argument, otázku zmaření dražby jednoznačně stanoví zákon o veřejných dražbách, tyto podmínky však splněny nebyly. Žalovaný se jako dražitel v prekluzivní lhůtě 3 měsíců nedomáhal zrušení dražby. [příjmení] by tak učinit do [datum]. Právně neúčinné oznámení o zmaření dražby ze dne [datum] nemohlo mít na postup žalovaného žádný vliv. Co se do namítané prekluze nároku z vad děl ve lhůtě 6 měsíců, je zcela na žalovaném, aby bránil svá práva, byl právně zastoupen a mělo mu být jasné, že ke zmaření dražby nedošlo, toto nelze přičítat k tíži žalobců. Žalobci odmítají vznesenou námitku započtení jako zcela nezpůsobilou, údajné nároky na náhradu škody jsou výsostně spekulativní, nepodložené a neprokázané, zejména ve vztahu k navrhovateli dražby panu [příjmení], pokud došlo prekluzi práv žalovaného, tu si způsobil sám žalovaný a pokud se cítí být podveden panem [příjmení] může to řešit příslušnou právní cestou v trestně právní rovině, námitka započtení vůči žalobcům a), b) a c) nemůže být úspěšná.

2. Žalovaný nároky žalobců uplatněné žalobou neuznává v celém rozsahu a žalobu považuje za nedůvodnou. Ve svém vyjádření uvedl, že dne [datum] vydražil na aukci výtvarného umění a starožitností pořádané žalobcem a) dva obrazy, konkrétně [anonymizováno] na [anonymizováno] a obraz [anonymizována dvě slova] a za tyto obrazy zaplatil žalobci a) celkem 287 500 Kč. Po provedené dražbě získal poznatky zpochybňující pravost těchto obrazů. K obrazu Na houpačce nechal vypracovat znalecký posudek znalkyní [příjmení] [jméno] [celé jméno svědkyně], CSc., která dospěla k jednoznačnému závěru, že obraz na [anonymizováno] je podvrh. Na podkladě dalších odborných konzultací a ze znaleckého posudku žalovaný zjistil, že i obraz [anonymizována dvě slova] je falzum. Žalovaný však nezadal vypracovat znalecký posudek na posouzení pravosti obrazu [příjmení] [příjmení], a to z ekonomických důvodů. Žalovaný proto vyzval žalobce a) k vrácení částky 287 500 Kč představující kupní cenu obrazů a provize a zaplacení částky 10 000 Kč představující náklady za vypracování znaleckého posudku. Žalobci tyto částky žalovanému uhradili s tím, že žalobce a) vydal dne [datum] Oznámení o zmaření dražby obrazu [anonymizována dvě slova] a Oznámení o zmaření dražby obrazu [anonymizována dvě slova]. Žalovaný tak celou záležitost považoval za uzavřenou a opakovaně vyzýval žalobce a) k převzetí předmětných obrazů, což však žalobce a) dosud neučinil. Žalovaný se dále vyjádřil k povinnostem žalobce a) jako dražebníka s tím, že ten je povinen vynaložit úsilí nezbytné k posouzení pravosti uměleckého předmětu. Pravost uměleckého předmětu může posoudit řádně pouze odborník či znalec. Ohledně obrazu [anonymizována dvě slova] nenechal žalobce a) vypracovat znalecký posudek a tím zanedbal svou zákonnou povinnost. Znalecký posudek Mgr. [celé jméno svědka] ohledně obrazu [anonymizována dvě slova] nelze považovat za dostatečný doklad o splněné povinnosti žalobce a) o zajištění ocenění předmětu dražby. Znalecký posudek Mgr. [celé jméno svědka] totiž neobsahuje závěr o tom, že by obraz byl originální [příjmení] prací a pověst Mgr. [celé jméno svědka] je opředena pochybnostmi o jeho důvěryhodnosti a odbornosti jako znalce. Žalobce a) tak porušil svou zákonnou povinnost zajistit řádný odhad ceny sporných obrazů a svou povinnost jednat v souladu s lex artis dražebníka. Ve svém podání ze dne [datum] žalovaný doplnil, že žalobce a) vydal předmětné oznámení o zmaření dražby v době, kdy od žalovaného neměl uhrazenou kupní cenu dotčených obrazů včetně provize dražebníka, neboť tyto finanční prostředky žalovanému žalobci vrátili na základě předžalobní výzvy dne [datum]. Dle žalovaného tedy došlo k naplnění zákonné podmínky pro zmaření dražby. Nelze tvrdit, že se jedná o irelevantní úkon a že neexistuje. Žalobce a) jako profesionál v dané oblasti vydal úkon, který splňuje všechny formální požadavky na vydání oznámení o zmaření dražby a to za situace, kdy neměl od žalovaného uhrazenu cenu předmětných obrazů. Žalovaný tak byl v dobré víře o tom, že ke zmaření dražby došlo. Pokud jde o tvrzení, že měl žalovaný k dispozici jak finanční prostředky, tak i obrazy, pak žalovaný opakovaně vyzýval žalobce k převzetí obrazů, na což nereagoval. Žalovaný odmítá tvrzení žalobců, že peníze žalovanému zaplatili na základě jeho bezprávní výhrůžky, nejednalo se o bezprávní výhrůžku, ale o legitimní hrozbu následnými právními kroky. Pokud žalobci tvrdí, že nejprve zaplatili a pak se věci domáhali právní cestou, pak nutno zdůraznit, že peníze žalovanému vyplatili v prosinci 2013 a žalobu podali až v prosinci 2015, pět dní před uplynutím promlčecí doby. Žalovaný odmítá nařčení žalobců, že by dotčené obrazy vyměnil za falzifikáty. Žalovaný naopak trval na dohodě o narovnání, ve které by bylo jasně uvedeno, že předmětné obrazy jsou falzifikáty. Žalovaný dále uvedl, že zmařením dražby došlo k dodatečnému odpadnutí důvodu, na jehož základě se stal žalovaný vlastníkem sporných obrazů a žalovaný tak s účinky ex tunc pozbyl vlastnictví k předmětným obrazům. Při jednání konaném dne [datum] právní zástupce žalovaného uvedl, že důrazně odmítá náznaky o tom, že by žalovaný či jejich kancelář s vydraženými obrazy jakkoliv manipulovali, je to absurdní, k ničemu takovému nedošlo. Žalovaný se nachází na vedoucí pozici [právnická osoba] v republice, která je součástí celosvětové skupiny, a představa, že by padělal obrazy, vydražené za necelých 300 000 Kč, je směšná. Žalovaný má naopak důvodné podezření o tom, že žalobci nejsou jen nevinnými poškozenými ze strany navrhovatele dražby, ale není vyloučeno, že se na záměrné dražbě falzifikátů sami podíleli. Ani trestní oznámení, které žalovaný podal, nelze v žádném případě označit za křivé obvinění. Dle žalovaného je zcela nezbytné podrobit oba obrazy znaleckému zkoumání z hlediska jejich autenticity, obě znalkyně oslovené žalovaným jsou nezpochybnitelnými odbornými kapacitami, a zcela jednoznačně uvedly, že oba obrazy jsou falzifikáty. Ke svým závěrům nedospěly po důkladném forenzním zkoumání, nýbrž na základě prosté vizuální kontroly obou děl. Takového vizuálního zkoumání jistě mohl a měl být schopen žalobce a) a případně i žalobci b) a c) a sami tak mohli a měli nepravost sporných obrazů odhalit. I samotná povinnost zajistit odborný odhad ceny v sobě imanentně zahrnuje povinnost zkoumat otázku autenticity díla. Této své povinnosti žalobce a), případně žalobci b) a c), evidentně nedostáli, neboť sami nepravost obrazů neodhalili. Pokud jde o erudici znalce [příjmení] [celé jméno svědka], je veřejně známo, že označil za umělecky vysoce kvalitní originál i práci [jméno] [příjmení], o niž se později ukázalo, že je falzifikátem. O odborné způsobilosti Mgr. [celé jméno svědka] lze tedy pochybovat. Pokud jde o povinnost dražebníka zajistit odborný odhad, žalovaný je přesvědčen, že v situaci, kdy naprosto neznámý člověk přinese 50 cenných obrazů a tvrdí, že jsou originální, každému poctivému a odborně zdatnému dražebníkovi by měla začít svítit obrovská červená kontrolka a měl by věnovat značné úsilí posouzení autenticity takových děl. Ohledně předmětných částek je ve vztahu k žalovanému zcela irelevantní, zda žalovanému zaplatili též žalobci b) a c). Žalovaný vždy komunikoval pouze s žalobcem a) a pouze po něm se domáhal vrácení předmětných částek. Pokud žalobci b) a c) některé tyto platby z důvodu své blízké personální provázanosti se žalobcem a) uhradili žalovanému, pak nemají nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovanému, nýbrž vůči žalobci a). I z označení předmětných plateb při zadání příkazu k úhradě je zcela evidentní, z jakého důvodu žalobci b) a c) předmětné platby činili. Tyto poznámky k příkazům k úhradě přitom vložili sami žalobci. I z těchto poznámek je jasné, že plnili to, oč žalovaný žádal žalobce a). K provedení těchto plateb nebyla nutná žádná dohoda žalobců s žalovaným. Pro případ, že by soud dovodil, že nedošlo ke zmaření dražby, a žalobci by měli vůči žalovanému právo na vydání bezdůvodného obohacení, žalovaný tímto proti jejich návrhu započítává svůj nárok na náhradu škody v této výši. Žalovanému byla jednáním žalobců způsobena škoda, přičemž neměl důvod ani titul se svých nároků z obou vad domáhat přímo po navrhovateli držby. Navíc jeho totožnost se žalovaný dozvěděl až z Oznámení o zmaření dražby. Žalovanému tak marně uplynula prekluzivní šestiměsíční lhůta pro vytčení vad obrazů u navrhovatele dražby.

3. Z listiny označené jako„ předžalobní výzva“ má soud za prokázané, že právní zástupce žalovaného dne [datum] vyzval žalobce a) k navrácení zaplacené kupní ceny a aukční provize v celkové výši 287 500 Kč a k náhradě škody představující náklady spojené s vypracováním nového znaleckého posudku ve výši 10 000 Kč, celkem k zaplacení částky 297 500 Kč.

4. Z jednorázového příkazu k úhradě ze dne [datum] vyplývá, že na účet příjemce č. [bankovní účet] byla zaslána z účtu [právnická osoba], [číslo] částka 37 500 Kč představující vratku provize dražebníka, pol. 141, 272 a z jednorázového příkazu ze dne [datum] vyplývá, že na účet příjemce č. [bankovní účet] byla zaslána z účtu [právnická osoba], [číslo] částka 10 000 Kč představující příspěvek pro Ing. [celé jméno žalovaného] ([celé jméno svědkyně]). Z jednorázového příkazu k úhradě ze dne [datum] je zřejmé, že na účet příjemce č. [bankovní účet] byla zaslána z účtu [právnická osoba], [číslo] částka ve výši 250 000 Kč se zprávou pro příjemce: za díla J. [příjmení], J. [anonymizováno].

5. Z přípisu ze dne [datum] vyplývá, že právní zástupce žalobců nejprve shrnul dosavadní průběh sporu mezi stranami, přičemž závěrem přípisu vyzval právního zástupce žalovaného a žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení, konkrétně k vydání částky 250 000 Kč, částky 37 500 Kč a částky 10 000 Kč, celkem 297 500 Kč. Z přípisu ze dne [datum] a ze dne [datum] je zřejmé, že právní zástupce žalobců opětovně vyzýval právního zástupce žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení a dále ke sdělení, v čí dispozici se peněžní prostředky, které zaplatili žalobci žalovanému, v současné době nacházejí.

6. Z listiny označené jako„ Věc: [celé jméno žalovaného], předžalobní výzva k vydání bezdůvodného obohacení“ včetně plné moci bylo soudem zjištěno, že právní zástupce žalobců vyzval dne [datum] žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení v souhrnné částce 297 500 Kč.

7. Z přípisu právního zástupce žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný i nadále odmítá skutečnost, že by se na úkor žalobců bezdůvodně obohatil a zdůrazňuje, že je v celé záležitosti obětí, neboť předmětné obrazy, které od žalobců koupil, jsou falzifikáty.

8. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobce a) a žalobce b) byla prokázána jejich procesní subjektivita.

9. Příjmový pokladní doklad potvrzuje přijetí částky 10 000 Kč znalkyní [příjmení] [jméno] [celé jméno svědkyně] CSc. od žalovaného za vypracování znaleckého posudku [číslo] – [příjmení].

10. Z dražební vyhlášky [číslo] 2013 soud zjistil detailní informace o konání aukce pořádané žalobcem a) dne [datum].

11. Z tisku internetové stránky [webová adresa] byl soudem zjištěn program aukcí žalobce a) a žalobce b).

12. Ze Smlouvy o provedení veřejné společné dobrovolné dražby má soud včetně Protokolu o převzetí věci do veřejné společné dobrovolné dražby a Protokolu o dražbě [číslo] za prokázané, že [jméno] [příjmení] odevzdal do dražby žalobci a) soubor několika obrazů, které žalobce a) převzal a následně několik z nich vydražil, včetně dvou předmětných obrazů. Ve smlouvě byla dále sjednána provize žalobce a) ve výši 15% a manipulační poplatek za zařazení věci do aukce ve výši 100 Kč za kus. Součástí smlouvy je i sazebník odměn při opětovném prodeji originálu díla uměleckého dle autorského zákona. Z výdajového pokladního dokladu ze dne [datum] vyplývá, že byla původnímu vlastníku vydražených obrazů [jméno] [příjmení] vyplacena částka 232 650 Kč.

13. Z tisku internetové stránky – informace pro prodávající a kupující žalobce a) byly soudem zjištěny jednotlivé podmínky pro nákup a prodej uměleckých předmětů v aukci pořádané žalobcem a).

14. Z tisku internetové verze aukčního katalogu žalobce a) bylo zjištěno, že jsou v něm obsaženy a specifikovány i předmětné obrazy.

15. Soud měl dále k dispozici originál Aukčního katalogu [číslo] ve kterém jsou uvedeny na fotografiích také předmětné obrazy včetně jejich popisků s uvedením autora díla.

16. Z plné moci k zastupování při aukci [číslo] [datum] bylo soudem zjištěno, že na tomto formuláři jsou poznačeny dva předmětné obrazy s uvedenými vyvolávacími cenami, iniciály žalovaného včetně adresy jeho bydliště, emailové adresy a telefonního čísla.

17. Z listiny označené„ Doklad o úhradě ceny, včetně listiny označené jako„ Potvrzení o nabytí vlastnictví a převzetí předmětu dražby“ má soud za prokázané, že vydražitel vydražil v dražbě konané dne [datum] žalobcem a) obraz [anonymizována dvě slova] pod katalogovým [číslo] za částku 230 000 Kč a obraz [anonymizována dvě slova] pod katalogovým [číslo] za částku 57 500 Kč. Vydražitel k předmětným obrazům nabyl vlastnické právo a tyto si převzal, což stvrdil svým podpisem.

18. Z přehledu tržeb za měsíc říjen 2013 vyplývá, že žalobce a) zaúčtoval převzatou částku od žalovaného 287 500 Kč za vyrovnání aukce dne [datum].

19. Z Oznámení o zmaření dražby obrazu [anonymizována dvě slova] a obrazu Dvě bárky má soud za prokázané, že žalobce a) vydal dne [datum] Oznámení o zmaření dražby dotčených obrazů, s tím, že jeden stejnopis obdrží vydražitel (žalovaný), který způsobil zmaření dražby. V oznámeních jsou uvedeny odhadní ceny předmětných obrazů a nejnižší podání, která byla pro jednotlivé obrazy stanovena.

20. Z tisku profilu PhDr. [jméno] [celé jméno svědkyně], CSc. na internetových stránkách [obec] školy uměleckoprůmyslové v [obec] soud zjistil informace týkající se odbornosti znalkyně, přičemž je zde uveden její profesní životopis a profesní činnosti, kterými se znalkyně zabývá včetně její publikační činnosti.

21. Z tisku z internetové stránky [příjmení] [příjmení] byl soudem zjištěn výčet garantů prodávaných děl v [příjmení] [příjmení], mezi které patří také znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně], Ph.D.

22. Z tisku z internetové stránky Ministerstva spravedlnosti České republiky, konkrétně seznamu znalců, zjistil soud informace o znalci [celé jméno svědka], znalci [celé jméno žalobce] a znalkyni [příjmení] [celé jméno znalkyně], Ph.D. K tomuto důkazu se vyjádřil právní zástupce žalobců s tím, že [celé jméno svědka] je znalcem v oboru školství a kultura- umění výtvarné a ekonomika- ceny a odhady volného výtvarného a užitého umění, proto není třeba pochybovat o jeho odhadu předmětných obrazů. Ohledně znalce [celé jméno žalobce] právní zástupce žalobců uvedl, že tento provedl odborný odhad obrazu [anonymizována dvě slova], když ze zákona není stanovena povinnost zadat zkoumání ceny znalci, natož zjišťovat jeho originalitu. Žalobce a) splnil svou zákonnou povinnost tím, že nechal provést odborný odhad ceny.

23. Na listině nazvané„ Politika společnosti“ je uveden vlastnoruční podpis žalovaného. K tomuto důkazu právní zástupce žalobců uvedl, že vlastnoruční podpis žalovaného se na této listině shoduje s podpisem uvedeným na listině„ Potvrzení o nabytí vlastnictví a převzetí předmětu dražby“.

24. Z výpisu z účtu žalobce a) je zřejmé, že žalobce a) zaslal dne [datum] platbu ve výši 37 500 Kč na účet č. [bankovní účet] spolu se zprávou pro příjemce - vratka odměny dražebníka, pol. 141, 272. K tomuto důkazu právní zástupce žalovaného zdůraznil, že příkaz k úhradě se vztahuje k oběma dotčeným obrazům. K tomuto právní zástupce žalobců dodává, že poznámka pro příjemce je irelevantní, neboť k žádné dohodě mezi stranami nedošlo. Z výpisu z účtu žalobce b) je zřejmé, že žalobce b) zaslal dne [datum] platbu ve výši 250 000 Kč na účet č. [bankovní účet] spolu se zprávou pro příjemce - za díla J. [příjmení], J. [anonymizováno]. Z výpisu z účtu žalobce c) vyplývá, že žalobce c) zaslal dne [datum] platbu ve výši 10 000 Kč na účet č. [bankovní účet] spolu se zprávou pro příjemce – příspěvek pro Ing. [celé jméno žalovaného] ([celé jméno svědkyně]). K těmto důkazům právní zástupce žalobců dále uvedl, že mezi žalobcem b) a c) a žalovaným není žádný vztah, který by dovoloval přijetí této částky žalovaným. Ponechání si částky je tvrzeno jen ve vztahu k žalobci a).

25. Z výpisu z účtu právního zástupce žalovaného je zřejmé, že dne [datum] obdržel tento od žalobce a) částku 37 500 Kč a od žalobce b) částku 250 000 Kč, dne [datum] obdržel od žalobce c) částku 10 000 Kč.

26. Ze Smlouvy o advokátní úschově má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se svým právním zástupcem smlouvu o advokátní úschově dne [datum] s tím, že žalovaný jakožto složitel vložil právnímu zástupci jakožto schovateli do úschovy předmětné obrazy, které vydražil v aukci dne [datum] konané žalobcem a).

27. Z tisku seznamu uměleckých falzifikátů uveřejněných na internetových stránkách falzum. cz bylo zjištěno, že v předmětném seznamu je veden obraz se signaturou [jméno] [příjmení] pod názvem„ [obec]“. K tomuto důkazu se vyjádřil právní zástupce žalovaného s tím, že tento obraz byl dražen v předmětné dražbě pod položkou 41, z čehož je pravděpodobné, že i mezi dalšími obrazy byl falzifikát. K tomuto důkazu uvedl právní zástupce žalobců, že se nejedná o relevantní zdroj informací, které by mohly být považovaný za nepochybné.

28. Ze znaleckého posudku [celé jméno svědka] (kopie) bylo zjištěno, že předmětem posouzení byl obraz [anonymizována dvě slova], který byl znalcem jednoznačně označen za [anonymizováno] dílo.

29. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] před Okresním soudem v Českých Budějovicích bylo zjištěno, že vypracoval znalecký posudek, jehož předmětem bylo určení pravosti obrazu [anonymizována dvě slova]. Tento obraz je dle jeho názoru originálním dílem [jméno] [příjmení]. Kresba [anonymizována dvě slova] toho času nacházející se v úschově právního zástupce žalovaného je totožná s kresbou v Aukčním katalogu [číslo] Aukční síně [právnická osoba] (žalobce a)). Obraz [anonymizována dvě slova] odborně neposuzoval. Cenou relaci u obrazu Na houpačce nestanovoval. Svědek je znalcem od roku 1993. V rámci své odbornosti je oprávněn posuzovat autorství děl. Obraz [anonymizována dvě slova] nelze jednoznačně označit za falzifikát. Dále se vyjádřil k technikám, které malíř [příjmení] užíval s tím, že existují četné výjimky, ve kterých nepoužil [příjmení] techniku máčeného pastelu. Viděl desítky [anonymizováno] prací, ve kterých užil techniky suchého pastelu či akvarelu. Na závěrech svého posudku trvá, obraz je originálem. Svědkovi se již v jeho praxi stalo, že ve svém znaleckém posudku označil obraz za pravý a později se zjistilo, že to byl falzifikát. Stává se to běžně i ve světě, je to tvrzení proti tvrzení. Znalecký posudek k obrazu [anonymizována dvě slova] si objednal [jméno] [příjmení].

30. Ze znaleckého posudku vypracovaného PhDr. [jméno] [celé jméno svědkyně] CSc. (kopie) vyplývá, že obraz [anonymizována dvě slova] předložený znalkyní žalovaným nelze uznat za originální práci [jméno] [příjmení]. Znalkyně je přesvědčena, že se jedná o napodobeninu [anonymizováno] děl z cyklu [anonymizována dvě slova] motiv a doporučuje obraz předložit k expertíze Národní galerii.

31. Z výslechu znalkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno svědkyně], CSc. bylo zjištěno, že vypracovala znalecký posudek pro žalovaného, přičemž jeho závěr byl jednoznačný, tedy, že nejde o pravé [anonymizováno] dílo. Stává se to poměrně často, že někdo koupí výhodně„ Čapkovo“ dílo, ale ukáže se, že není pravé. Při vypracování znaleckého posudku přihlížela k srovnávacím materiálům, dílům tohoto typu [jméno] [příjmení], ke kterým má přístup, z větší části jsou uloženy v pozůstalosti, ke které zpracovávala kompletní soupis jeho děl, všechna [ulice] díla z pozůstalosti jí procházela rukama, těchto pastelů je tam uloženo několik desítek. V posuzovaném případě neodpovídal papír, rukopis, signatura, ani technika provedení originálu. [jméno] [příjmení] pracoval technikou rozmývaného pastelu, což je v odborných kruzích známým faktem. Tuto odlišnost zmínil i doktor [celé jméno svědka] ve svém posudku, vysvětloval ji poukazem na řadu prací provedenou tímto způsobem, tato však v pozůstalosti a v galeriích neexistuje, takové obrazy se objevují jen na [anonymizováno]. Expertíza restaurátorského oddělení Národní galerie by na závěru jejího posudku nemohla nic změnit. Ke znaleckému posudku doktora [celé jméno svědka] znalkyně uvedla, že se nevypořádal s odlišnostmi obrazu, naznačoval vazby k cyklu, když pravost díla dosvědčoval cyklem, nikoliv konkrétními vlastnostmi díla. Když posuzovala několik dalších prací, které nemohla uznat za pravé, zarazilo ji, že doktor [celé jméno svědka] tyto práce posoudil jako pravé. Posuzované dílo by označila za méně kvalitní napodobeninu. O závěrech svého znaleckého posudku nemá žádné pochyby.

32. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], jehož předmětem bylo posouzení, zda obraz [anonymizována dvě slova], nacházející se u právního zástupce žalovaného je totožný s obrazem na fotografii v aukčním katalogu [číslo] žalobce a), bylo zjištěno, že se dle znalce jedná o totožné obrazy.

33. Ze znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně], Ph.D., jehož předmětem bylo posouzení uměleckého díla - obrazu [anonymizována dvě slova], který se nacházel v dispozici právního zástupce žalovaného, bylo zjištěno, že posuzovaný obraz není autentickým dílem [jméno] [příjmení], jedná se o falzifikát. K tomuto posudku právní zástupce žalobců uvedl, že je tento důkaz nadbytečný, neboť se věnuje pravosti díla, které má u sebe právní zástupce žalovaného, ale není prokázáno, že jedná o totožný obraz, který byl v aukci vydražen. Dále k posudku uvedl, že obraz nebyl posouzen v originále, ale pouze přes zarámování, když je otázkou, na kolik byla expertíza podrobná. Posudek hodnotí jako nekomplexní, nesprávný, neúplný, zejména ohledně prohlášení znalkyně, že k závěrům dochází komparativní metodou. Znalkyně uvedla, že nemá dost podkladů pro komparaci, ale přesto užije komparace kresby s temperou. Žalobci nesouhlasí se závěrem znalkyně, že věnování nepsal [jméno] [příjmení], neboť z jiných jeho psaných textů je zřejmé, že používá písmeno„ z“ v novotvaru i ve starém tvaru. Žalobci navrhují vypracování revizního znaleckého posudku.

34. K provedenému listinnému důkazu – profil PhDr. [celé jméno znalkyně], Ph.D. na internetových stránkách wikipedia. org soud konstatuje, že se jedná o stránky, které mohou být předmětem libovolné editace, a proto je soud nepovažuje za důvěryhodný zdroj informací, ze kterých by mohl v dané věci vycházet.

35. K provedenému listinnému důkazu – Informace o [jméno] [příjmení] na internetových stránkách abart. org soud konstatuje, že se nejedná o internetové stránky státní nebo veřejné instituce, které by byly považovány za oficiální stránky této instituce, informace na těchto stránkách nejsou ověřené a soud je tedy nepovažuje za relevantní zdroj informací, které by soud mohl označit za ověřené.

36. Z výslechu znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně], Ph.D. bylo soudem zjištěno, že na závěrech svého znaleckého posudku trvá. Jako znalkyně působí v oboru od roku 2012 s tím, že již 8 až 10 let se zaměřuje na posuzování pravosti uměleckých děl. Znalkyně je schopna s 99% pravděpodobností posoudit, zda obrazy, které jí byly předloženy ve fyzické podobě, jsou shodné s obrazy, které jí byly předloženy ve formě fotografie v katalogu. K tvorbě malíře [jméno] [příjmení] uvedla, že se v průběhu času vyvíjela, svůj podpis varioval, tvořil i v určitých obdobích rukopisně rozvolněná díla, expresivnější díla. V případě posuzovaného díla nelze toto dílo vložit do žádné z fází tvorby [ulice], byť se jedná o téma, které [anonymizováno] zpracovával. Existují různé stupně falzifikátů, tento falzifikát patří mezi méně zdařilé, odborník by měl poznat, že jde o falzifikát. Jedná se o polo neumělou, polo diletantskou práci, která nemá s profesionalitou a skutečnou vytrvalostí děl [ulice] nic společného. Jde o novodobý padělek, které se na trhu s uměním objevují poměrně často. Co se týče přípisu uvedeného na posuzovaném obraze, nejedná se o rukopis [ulice], jeho písmo je precizněji vykreslené, má jiné tvary písmen, věnování je příliš veliké, signatura je příliš humpolácká. Navíc je jí známo, že [anonymizováno] byl precizní, skoupý a s těmito věcmi šetřil, a pokud by napsal na obraz věnování, napsal by ho decentně a umístil ho někam dozadu tak, aby nenarušovalo kompozici obrazu.

37. Soud následně zadal znalkyni [příjmení] [celé jméno znalkyně], Ph.D. vypracování znaleckého posudku, jehož předmětem bylo posouzení, zda obraz [anonymizována dvě slova], nacházející se u právního zástupce žalovaného je totožný s obrazem na fotografii v aukčním katalogu [číslo] žalobce a). Znalkyně ve svém posudku dopěla k závěru, že tyto obrazy jsou totožné.

38. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu Národní galerie v [obec] č. NG421/2018 ze dne 13. 6. 2018 bylo zjištěno, že posuzované obrazy [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] jsou falzifikáty. V případě posouzení obrazu Na houpačce znalec [příjmení] [jméno] [jméno] plně odkázal na závěry znaleckého posudku PhDr. [jméno] [celé jméno svědkyně], CSc. Z vyjádření Národní galerie v [obec] ze dne [datum] bylo ohledně hodnoty předmětných falzifikátů zjištěno, že tato falza posuzuje Národní galerie jako práce, které poškozují umělecký odkaz napodobovaného autora, tedy [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a proto jejich hodnotu určují jako 0 Kč.

39. Z výslechu znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ze znaleckého ústavu Národní galerie v [obec] vyplývá, že na závěrech svého znaleckého posudku trvá, stejně tak na vyjádření Národní galerie týkající se hodnoty obrazů, která je nulová. Znalkyně dále uvedla, že [jméno] [příjmení] používal techniku suchého pastelu, na předmětném obraze byla tato technika špatně použita. K závěrům znaleckého posudku Mgr. [celé jméno svědka] znalkyně uvedla, že tento znalec nejspíše spoléhal pouze na svou paměť a svou zkušenost a neporovnal posuzované dílo s originálním dílem, spletl se. Pro posouzení pravostí díla je nutné rozebírat detaily a srovnat je s originálem. Ve svém posudku se zaobíral znalecký ústav i obrazem [anonymizována dvě slova] s tím, že oba předmětné obrazy jsou špatně nakreslené, u [ulice] je dedikace napsána naivním způsobem, oba dva umělci jsou nenapodobitelní.

40. Z výslechu znalce znaleckého ústavu Národní galerie v [obec] MgA. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento se na vytváření znaleckého posudku nepodílel, k soudu se dostavil za kolegu znalce [příjmení] [jméno] [jméno], který již ve znaleckém ústavu nepracuje.

41. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] vydražil věci, které byly nabízeny v jejich aukci, v Aukční síni [právnická osoba], kde je jednatelkou. Byla to dražba se standartním průběhem. 14 dní před dražbou byly obrazy vystaveny v galerii. Jedná se o tzv. předaukční výstavu, v rámci které je dána možnost všem zájemcům, aby se mohli na věci přijet podívat, rozhodnout se, zda se aukce zúčastní. Žalovaný přijel do [obec], prohlédl si všechny dražené obrazy a projevil zájem o dva obrazy, a to [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalovaný si prohlédl obrázky, pročetl dokumenty, ptal se na detaily původu a názory jejího muže (žalobce c)) a rozhodl se, že se dražby ohledně těchto dvou obrazů zúčastní. V poslední době se v praxi používá několik typů účasti zájemců na aukci a to buďto fyzická účast na sále nebo může zájemce podat písemný limit, kdy si sjedná, že ho zastupujeme v dražbě a chce dražit až do stanovené výše a není fyzicky přítomen na sále a třetím typem, který využil i žalovaný je dražba po telefonu, kdy ten, kdo chce dražit má objednáno, že se mu zavolá z dražební síně v době, kdy dojde k nabídce v dražbě, toto vyřizuji většinou ona, či kolegyně, či i další kolegové, kteří jsou na sále a každý má na starosti jednoho klienta. Co se týče žalovaného, pak vyplnili žádost o tom, že mu bude z dražby zavoláno, zavolala mu v době, kdy slečna, která předčítá, vyvolala, že se draží obraz, o který měl zájem, spolu s uvedením vyvolávací ceny. Dražbu mají od vyvolávací ceny nahoru. Ona říká zájemci na telefonu, která částka padá na něj, a nechá si od něj potvrdit, zda s takovou cenou souhlasí, či nikoliv. V daném případě se začalo dražit na sále, fyzicky přítomní dražitelé mají přednost. Na sále byli dva zájemci. Dražilo se a obraz se pro žalovaného vydražil za 200 000 Kč. Za tuto cenu byl žalovanému udělen příklep. Též ohledně obrazu [jméno] [příjmení] vytočila číslo žalovaného, také byl nějaké zájemce na sále, neví však kolik. Obraz byl vydražen žalovaným, příklep byl udělen za cenu 50 000 Kč O průběhu dražby žalovaný věděl z telefonu. Nakonec mu sdělila, že obraz je jeho a sdělila mu kupní cenu. Poté se domluvil způsob převzetí obrazů a zaplacení ceny. Bylo dohodnuto, že žalovaný cenu obrazů do týdne zaplatí a 4. 10. mu bylo potvrzeno zaplacení ceny a obrazy si převzal. Následně jim přišel dopis, kterým jim bylo vyhrožováno, že prodali falešný obraz a že věc bude medializována. Dohodu o narovnání uzavřít nechtěli, neboť není co narovnávat, nejsou vlastníky předmětných obrazů. Co se týče oznámení o zmaření dražby, pak zmařit dražbu lze, když od příklepu do určité doby nedojde k zaplacení ceny a převzetí věci. Dále když se dokladuje v účetnictví vrácení peněz. V takém případě nejsou povinni z toho platit poplatky gestorovi, když obchod byl tzv.„ stornován“. V daném případě byl sepsán protokol o zmaření dražby, ačkoliv dražba jako taková podle zákona zmařena nebyla. Protokol byl vydán pro účely jejich účetnictví, aby z prodeje nebyly odvedeny poplatky gestorovi a aby vykázali vyplacení částky 37 500 Kč. Peníze obdržené od žalovaného nebyly vráceny žalovanému, byly zaslány advokátní kanceláři na základě dost nevybíravého nátlaku, že jejich jméno bude medializováno. Aukční síň takto zaslala provizi 37.500 Kč, z manželova účtu šlo 10 000 Kč a z účtu Galerie [celé jméno žalobce] 250 000 Kč. Navrhovatel dražby neupozornil Aukční síň [celé jméno žalobce] na jakékoliv vady. Obrazy neměly žádné vady. Dražší byl vybaven znaleckým posudkem. Levnější znalecký posudek neměl. Žádnou pochybnost ohledně obrazů neměli. Vybírají, jaké věci do akce dají. Proces dražby a přípravy je dost dlouhý. V předdražebním procesu přijímají věci od navrhovatelů, připravují je pro dražbu, vydávají vyhlášku, veřejně dotčené věci zpřístupní, vedou evidenci, vydají katalog, vše v prostorách chráněných, zabezpečených a pojištěných. Takový tištěný aukční katalog byl vydán i ohledně této konkrétní dražby. Katalog mají ve dvou vlastních archivních výtiscích. Dražba probíhá podle zákona. Ve veřejné společné dobrovolné dražbě draží věci, když se jedná o aukci více kusů, tak 120 až 280, 350 kusů, různých věcí. Nutno o tom sepsat protokol, pořídit záznam. Poté nastává podražební proces, kdy se vyrovnávají závazky vydražitelů, jakožto nových nabyvatelů. Věc se jim předá a dokončí se proces. Aukční síň věci neprodává, nemá k nim vlastnické právo, pouze převádí jejich vlastnické právo, přičemž proces má dva úkony a to příklep v dražbě a zaplacení ceny. Musí dojít k oběma úkonům. Příklepová cena se povyšuje o tzv. odměnu dražebníka, s čímž jsou všichni zájemci o dražbu srozuměni, vydražitel tak zaplatí o 15% víc, než činí příklepová cena a navrhovatel dostane o 15% méně, než je cena udělená příklepem a oněch 15% je odměna dražebníka. V daném případě to bylo 37.500 Kč Pan [anonymizováno] obdržel příklepovou cenu obrazů ve výši 250 000 Kč mínus 15%. Ke znaleckému posudku PhDr. [celé jméno znalkyně] svědkyně uvedla, že každý vychází ze svých osobních zkušeností. Oni jednali na základě jejich přesvědčení a jejich názoru. O pravosti díla leckdy pochybují i vlastní autoři.

42. Z účastnického výslechu žalovaného bylo zjištěno, že se dozvěděl o aukci obrazů, ve které měl být dražen obraz od [jméno] [příjmení]. Měl služební cestu do [obec], tak se stavil v [obec], se na tento obraz podívat. Setkal se s panem [celé jméno žalobce] a paní [celé jméno svědkyně], měl možnost si obraz prohlédnout. Bylo to tak týden, deset dní před konáním aukce. Když zjistil, že k obrazu byl vypracován posudek od doktora [celé jméno svědka], o kterém z regionálního tisku věděl, že je to osoba, se kterou byly spojeny určitá podezření, že posudky, které podával, byly na obrazy, o kterých byla významná pochybnost o jejich pravosti, zeptal se na něj pana [celé jméno žalobce] Pan [celé jméno žalobce] mu řekl, že doktor [celé jméno svědka] byl ředitel [anonymizována dvě slova] v [obec], že jej dlouho znají a mají v něj důvěru. Při této prohlídce [anonymizováno] všiml ještě jednoho obrazu, od [ulice], který se mu zalíbil a jehož vyvolávací cena byla poměrně nízká. Posléze byl účasten aukce po telefonu ohledně uvedených obrazů. Někdo mu volal z aukční síně a provedli dražbu. Pak se domluvili, že si za nějaký den pro obrazy přijede a převezme si je. Pochybnosti u žalovaného vyvstali, když si obraz přivezl domů, a to při přímém srovnání s jiným pastelem [jméno] [příjmení], kterého má doma. Na první pohled bylo vidět, že nově vydražený obraz je falzifikátem, některé věci mu při první prohlídce v [obec] nedošly, například, že pastely [jméno] [příjmení] bývají rozmývané, toto byl pastel nerozmývaný a byl i zarážející nápadně zvláštní formát obrazu, když dotčený pastel je zhruba 2,5krát větší, než jsou standartní pastely od [jméno] [příjmení]. Standartní pastely jsou velikosti zhruba formátu A4 a tento byl výrazně větší. Vyvstala u něj pochybnost ohledně pravosti obrazu. Oslovil tedy doktorku [celé jméno svědkyně] a požádal ji o vypracování posudku. Když obraz hodnotila, tak hned na první pohled hovořila o rozdílech mezi dotčeným obrazem a obrazy [jméno] [příjmení], neměla vůbec pochybnost o tom, že dílo není pravé. U obrazu [ulice] řekla, že není odborníkem na [ulice], ale řekla mu svůj soukromý názor, že i tento obraz je falzifikátem a doporučila mu, aby se obrátil na pana [jméno] [příjmení], který je pravděpodobně největším znalcem [příjmení], ale ten není soudním znalcem. Doktorka [celé jméno svědkyně] během krátké doby posudek zpracovala. Potvrdila, že se jedná o falzifikát, a tak se obrátil na právní kancelář, která začala věc s Galerií [celé jméno žalobce] řešit. Obrazy měl doma do okamžiku, než je předal kanceláři [příjmení], [jméno]. Peníze od žalobců, které žádal vrátit, dostal, ale nepamatuje si kdy. Peníze nežádal vrátit od pana [příjmení], neboť nezjišťoval, kdo je navrhovatel dražby, kupoval desítky obrazů a jen asi u jednoho či dvou věděl, kdo byl jejich původní majitel, galerie tyto informace nesdělují. Pan [celé jméno žalobce] mu pouze řekl, že obraz je ze zdroje, který sbírá umění od 80. let minulého století a že podobných obrazů vlastní tři tisíce kusů. Až z korespondence právníků se dozvěděl, že původním vlastníkem byl pan [příjmení]. Ohledně doktora [celé jméno svědka] mu tehdy ujištění pana [celé jméno žalobce] stačilo, dnes má řadu informací, například z regionálního tisku, že Aukční síň [celé jméno žalobce] figurovala v řadě pochybných kauz, tehdy si však žádnou rešerši nedělal. [příjmení] koupit [jméno] [příjmení] se objeví jeden krát za rok, byl nadšený z toho, že se pastel vyskytl na trhu, potlačil v sobě obezřetnost, jakou měl mít.

43. Z předložené fotodokumentace žalobců soud zjistil, že oblíbeným námětem malíře [jméno] [příjmení] byly lodě. Ohledně tohoto námětu vytvořil několik typů obrazů, které se vzájemně liší na základě použití různé techniky díla. Žalobci předložili soudu dále fotografii obrazu s námětem loděk, který se vydražil v roce 2013, jehož pravost nebyla nikým napadena. Ve fotodokumentaci se dále nacházejí doklady prokazující rukopis [jméno] [příjmení], ve kterých v textu použil novotvar písmena„ z“ a ve svém podpisu užil písmeno„ z“ ve starém tvaru.

44. Soud provedl důkaz také novinovými články předkládané právním zástupcem žalovaného, avšak nečiní z nich pro věc žádná relevantní skutková zjištění.

45. Soud zamítl návrh na provedení důkazu revizního znaleckého posudku ke znaleckému posudku PhDr. [celé jméno znalkyně], neboť ho soud shledává nadbytečným, když znalecký posudek této znalkyně je pro účely dané věci zcela dostačující, prostý jakýkoliv vad. Závěry tohoto posudku jsou zcela v souladu se závěry znaleckého posudku znaleckého ústavu.

46. Soud si pro doplnění dokazování nevyžádal znalecký posudek Kriminalistického ústavu v [obec], neboť by byl nadbytečný a pro rozhodnutí soudu v dané věci by s velkou pravděpodobností nepřinesl dalších relevantních zjištění.

47. Soud si nevyžádal zprávu od Policie ČR ve věci vedené pod [číslo jednací] za účelem informace o aktuálním stavu vedeného řízení, neboť tato informace není pro skutkový stav v dané věci podstatná.

48. Soud neprovedl důkaz článkem z internetu zabývajícím se trestním stíháním Mgr. [celé jméno svědka], jelikož informace v něm obsažené nejsou předmětem tohoto řízení.

49. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:

50. Z provedeného dokazování, zejména dražební vyhlášky [číslo] 2013, Smlouvy o provedení veřejné společné dobrovolné dražby ze dne [datum], včetně Protokolu o převzetí věci do veřejné společné dobrovolné dražby a Protokolu o dražbě [číslo] tisku z internetu, aukčního katalogu [číslo] aukce výtvarného umění a starožitností [datum], plné moci k zastupování při aukci [číslo] výpovědi Ing. [celé jméno svědkyně] a žalovaného má soud za prokázané, a nebylo ani mezi účastníky sporným, že dne [datum] na 40. aukci výtvarného umění pořádané žalobcem a) pan [jméno] [příjmení] odevzdal do dražby žalobci a) soubor několika obrazů, které žalobce a) převzal a následně několik z nich vydražil, z těchto obrazů vydražil žalovaný obraz nazvaný„ [anonymizována dvě slova]“, datováno 1933 [číslo], signováno vpravo dole„ [jméno] [příjmení] [rok]“, pastel, formát papíru 41 x 50 cm, kresba cca 33 x 46 cm, v kresbě vepsána dedikace, pasparta, sklo, rámováno (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“) za cenu 200 000 Kč + 30 000 Kč provize a obraz nazvaný„ [anonymizována dvě slova]“, nedatováno, signováno vpravo dole„ [jméno] [příjmení]“, značeno monogramem vpravo dole„ J.“, pastel/papír, 20,5 x 12,5 cm, pasparta, sklo rámováno (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“) za cenu 50 000 Kč + 7 500 Kč provize, celkem tedy 287 500 Kč (250 000 Kč + provize 37 500 Kč). Před konáním aukce posoudil obraz„ Na [anonymizováno]“ znalec [celé jméno svědka], který ve znaleckém posudku ze dne [datum] jako autora obrazu označil [jméno] [příjmení]. Z listiny označené„ Doklad o úhradě ceny ze dne [datum], včetně listiny označené jako„ Potvrzení o nabytí vlastnictví a převzetí předmětu dražby“, podepsané dražebníkem a vydražitelem, má soud za prokázané, že žalovaný jako vydražitel uhradil za vydražený obraz„ [anonymizována dvě slova]“ pod katalogovým [číslo] částku 230 000 Kč a za vydražený obraz„ [anonymizována dvě slova]“ pod katalogovým [číslo] částku 57 500 Kč a tyto obrazy si převzal. Částku 287 500 Kč žalobce a) zaúčtoval v říjnu 2013, jak vyplynulo z přehledu tržeb žalobce a). Jak se podává z výdajového pokladního dokladu ze dne [datum], žalobce a) vyplatil panu [jméno] [příjmení] dne [datum] částku 232 650 Kč, včetně částky za prodej dotčených obrazů (položka [číslo]). Žalovaný nechal znalkyní [příjmení] [jméno] [celé jméno svědkyně], CSc., posoudit pravost obrazu„ Na houpačce“. Znalkyně ve svém znaleckém posudku ze dne [datum] uzavřela, že nemůže předložený obraz uznat za originální práci [jméno] [příjmení], je přesvědčena, že jde o novodobou napodobeninu [anonymizováno] děl a doporučila předložit dílo k expertize restaurátorskému oddělení Národní galerie. Za vypracování tohoto znaleckého posudku uhradil žalovaný znalkyni částku 10 000 Kč, jak vyplynulo z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum]. Na základě závěrů tohoto znaleckého posudku právní zástupce žalovaného vyzval žalobce a) přípisem ze dne [datum] k navrácení zaplacené kupní ceny a aukční provize v celkové výši 287 500 Kč (uhrazenou cenu obrazů + provizi) a k náhradě škody představující náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku PhDr. [jméno] [celé jméno svědkyně], CSc., ve výši 10 000 Kč, celkem k zaplacení částky 297 500 Kč. Jak vyplynulo z předložených výpisů z účtu, z účtu žalobce a) č. [bankovní účet] byla zaslána na účet žalovaného dne [datum] částka 37.500 Kč se zprávou (příjemci i plátci)„ vratka odměny dražebníka, pol. 141, 272“, z účtu žalobce b) č. [bankovní účet] byla na účet žalovaného dne [datum] zaslána částka 250.000 Kč se zprávou (příjemci i plátci)„ za díla J. [příjmení], J. Zrzavý“, a z účtu žalobce c) č. [bankovní účet] byla zaslána dne [datum] na účet žalovaného částka 10.000 Kč se zprávou (příjemci i plátci)„ příspěvek pro ing. [celé jméno žalovaného] ([celé jméno svědkyně]). Jak vyplynulo z Oznámení o zmaření dražby obrazu„ [anonymizována dvě slova]“ ze dne [datum] a Oznámení o zmaření dražby obrazu„ [anonymizována dvě slova]“ ze dne [datum], žalobce a) vydal dne [datum] Oznámení o zmaření dražby dotčených obrazů, s tím, že vydražitel (žalovaný) způsobil zmaření dražby. Přípisem ze dne [datum] vyzýval právní zástupce žalobců žalovaného (prostřednictvím jeho právního zástupce) k zaplacení částky 297 500 Kč (250 000 Kč + 37 500 Kč + 10 000 Kč), jako bezdůvodného obohacení, ve lhůtě do [datum], přípisem ze dne [datum] ve lhůtě do [datum] a přípisem ze dne [datum] ve lhůtě do [datum]. Přípisem ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobců před podáním žaloby žalovaného k zaplacení žalované částky 297 500 Kč (250 000 Kč + 37 500 Kč + 10 000 Kč), jako bezdůvodného obohacení, s tím, že tyto částky žalobci žalovanému uhradili bez právního důvodu, když žalovaný vymáhal přípisem ze dne [datum] vrácení plnění spočívajícího ve vrácení kupní ceny za dotčené obrazy a nákladů za zpracování znaleckého posudku 10 000 Kč nedůvodně. S tím, že žalobce nabyl vlastnické právo k dotčeným obrazům a měl tak uplatnit svá práva z vadného plnění vůči bývalému vlastníku obrazů, nikoli vůči žalobcům.

51. Na základě provedeného dokazování a zjištěného skutkového stavu, po zhodnocení každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl soud k následujícím právním závěrům:

52. Podle ust. § 30 odst.1 zák.č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění platném do [datum], uhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu.

53. Podle ust. § 29 odst.3 zák.č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění platném do [datum], není-li cena dosažená vydražením vyšší než 200 000 Kč, je vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením ihned po skončení dražby. Podle odst.4 cit. ustanovení je-li cena dosažená vydražením vyšší než 500 000 Kč, je vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením ve lhůtě, která je stanovena v dražební vyhlášce, která však nesmí být a) kratší než 10 dní ode dne skončení dražby, b) kratší než 30 dnů a delší než 90 dnů ode dne skončení dražby, jde-li o dražbu zahájenou na návrh správce konkursní podstaty.

54. Podle ust. § 31/1 zák.č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění platném do [datum], dražebník vydá bez zbytečného odkladu vydražiteli, který nabyl vlastnictví předmětu dražby podle § 29 (úhrada ceny dosažené vydražením), písemné potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby. Písemné potvrzení obsahuje označení předmětu dražby, bývalého vlastníka, dražebníka a vydražitele; přílohou potvrzení o nabytí vlastnictví musí být doklad, z něhož bude zřejmé datum a způsob úhrady ceny dosažené vydražením. Nejde-li o vydražení věci movité, musí být podpis dražebníka na potvrzení o nabytí vlastnictví úředně ověřen.

55. Podle ust. § 24 odst.1 zák.č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, vydražitel, který zmařil dražbu, nenabývá vlastnictví předmětu dražby vydraženého ve zmařené dražbě.

56. Podle ust. § 2 písm. n) zák.č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění platném do [datum], se pro účely tohoto zákona rozumí zmařením dražby neuhrazení ceny vydražitelem ve stanovené lhůtě.

57. Podle ust. § 24 odst.2 zák.č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, o zmaření dražby vyrozumí dražebník bez zbytečného odkladu osoby uvedené v § 20 odst.

5. Oznámení o zmaření dražby uveřejní dražebník bez zbytečného odkladu obdobným způsobem jako dražební vyhlášku. Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese, uveřejní tam dražebník i oznámení o zmaření dražby.

58. Podle ust. § 24 odst.3 zák.č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

59. Na základě provedeného dokazování a zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný jako vydražitel vydražil dne [datum] na 40. aukci výtvarného umění pořádané žalobcem a) dotčené obrazy„ [anonymizována dvě slova]“ a„ [anonymizována dvě slova]“, když mu v rámci této dražby byl k dotčeným obrazům udělen příklep. Téhož dne [datum] uhradil žalobci a) cenu vydražených obrazů (včetně provize) 287 500 Kč a obrazy převzal. Udělením příklepu v dražbě a zaplacením ceny dosažené vydražením dle ust. § 29 zák.č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách se tak žalovaný ve smyslu ust. § 30 odst.1 cit. zákona stal vlastníkem dotčených obrazů a přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu, tj. ke dni [datum]. Veřejná dražba je neplatná jen tehdy, vyslovil-li neplatnost dražby soud, neplatnost dražby soud nemůže posuzovat v jiném řízení než dle ust. § 24/3 zák.č. 26/2000 Sb. (srov. rozhodnutí NS ČR 21 Cdo 32/2005). K vyslovení neplatnosti dotčené dražby v daném případě nedošlo. Co se týče otázky zmaření dražby, pak je sice pravdou, že dle ust. § 24 odst.1 zákona o veřejných dražbách, vydražitel, který zmařil dražbu, nenabývá vlastnictví předmětu dražby vydraženého ve zmařené dražbě, avšak podle ust. § 2 písm. n) cit. zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zmařením dražby neuhrazení ceny vydražitelem ve stanovené lhůtě, což se v daném případě nestalo, vydražitel (žalovaný) uhradil cenu ve stanovené lhůtě, a stal se vlastníkem dotčených obrazů, ke zmaření dražby nedošlo. Navíc žalobce a), jako dražebník, vydal podle ust. § 31/1 zákona o veřejných dražbách vydražiteli (žalovanému), který nabyl vlastnictví předmětu dražby podle § 29 (úhrada ceny dosažené vydražením), písemné potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby. Na závěru, že ke zmaření dražby nedošlo, nemůže změnit ani to, že následně žalobce a) dne [datum] vydal Oznámení o zmaření dražby dotčených obrazů, ve kterém konstatoval, že vydražitel (žalovaný) způsobil zmaření dražby.

60. Podle ust. § 13 odst.1 zák.č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění platném do [datum], dražebník zajistí odhad ceny předmětu dražby v místě a čase obvyklé. Odhad nesmí být v den konání dražby starší šesti měsíců. Jde-li o nemovitost, podnik, jeho organizační složku, nebo o věc prohlášenou za kulturní památku, musí být cena předmětu dražby zjištěna posudkem znalce. Znalec odhadne i závady, které v důsledku přechodu vlastnictví nezaniknou, a upraví příslušným způsobem odhad ceny.

61. Podle ust. § 63 odst.1 zák.č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, u dražby dobrovolné navrhovatel odpovídá za vady předmětu dražby, které mu byly či měly být při podání návrhu na provedení dražby známy a neupozornil na ně včas dražebníka ve smlouvě o provedení dražby. To neplatí, pokud z dražební vyhlášky vyplývá něco jiného. Je-li navrhovatelů jedné dražby více, odpovídají podle první věty za vady předmětu dražby společně a nerozdílně.

62. Podle ust. § 63 odst.4 zák.č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, dražebník odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením ustanovení tohoto zákona; neodpovídá však za škodu, která vznikla v důsledku nesprávnosti či neúplnosti údajů o předmětu dražby uvedených v dražební vyhlášce na základě podkladů poskytnutých navrhovatelem, případně třetí osobou. Své odpovědnosti se dražebník zprostí, jestliže prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat. Dražebník odpovídá i za škodu způsobenou třetím osobám postupem licitátora; této odpovědnosti se nelze zprostit.

63. Podle ust. § 504 zák.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč.zák.“), ve znění účinném do 31.12.2013, nabyvatel může uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady u soudu jen tehdy, vytkl-li vady bez zbytečného odkladu po té, kdy měl možnost věc prohlédnout. Nabyvatel může vadu vytknout nejpozději do šesti měsíců, pokud zákon nestanoví jinak. Nevytkne-li v této lhůtě vadu, právo zanikne.

64. Podle ust. § 3028 odst.1 zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen„ o.z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

65. Podle ust. § 3028 odst.3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

66. Podle ust. § 451 odst.1 zák.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31.12.2013 (dále jen„ obč.zák.“) kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

67. Podle ust. § 451 odst.2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

68. Podle ust. § 2991 odst.1 zák.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen„ o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

69. Podle ust. § 2991 odst.2 zák.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen„ o.z.“) bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

70. Podle ust. § 2993 zák.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen „o.z.“) plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

71. Soud též dospěl k závěru, že za vady, které mu měly či mohly být známy při podání návrhu na provedení dražby a neupozornil na ně, odpovídá navrhovatel dražby, zde pan [jméno] [příjmení] (srov. též rozhodnutí NS ČR 21 Cdo 534/2009). Autorství obrazu (jedna ze stěžejních charakteristik daného díla pro určení jeho ceny), je pro laika povětšinou obtížně ověřitelná. Je na kupujícím, případně vydražiteli, aby při nabývání obrazu zohlednil problematičnost určení autorství, jehož spornosti si nemusí být vědoma ani osoba dávající obraz do dražby, a dbal na jeho náležité a včasné doložení či ověření. Neučiní-li tak, a zjistí až následně, že obraz nebyl zhotoven autorem, za jehož dílo byl považován, pak je možno tuto skutečnost reparovat především těmi právními prostředky, jež zákon poskytuje pro nápravu takto vzniklých situací v závislosti na nabývacím titulu (srov. rozhodnutí NS ČR 28 Cdo 2750/2013). Tvrzení, že vydražený obraz je falzifikát, je možno pokládat za tvrzení o vadě předmětu dražby ve smyslu ust. § 63 odst.1 zák.č. 26/2000 Sb. (které má přednost před aplikací ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení, zde § 451 obč.zák.), za tuto vadu odpovídá navrhovatel. V daném případě žalobce a) vydal oznámení o zmaření dražby dotčených obrazů, ač dražba zmařena nebyla. V tomto směru se žalovaný neměl spoléhat na oznámení vydané žalobcem a) o zmaření dražby, měl vytknout vady obrazů vůči navrhovateli dražby v 6ti měsíční prekluzivní lhůtě dle ust. § 504 zák.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, jak charakterizování shora. Žalovaný tak neučinil, a toto právo uplynutím stanovené prekluzivní lhůty zaniklo.

72. Tedy na základě všech shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že plnění žalobce a) dne [datum] na účet žalovaného ve výši 37 500 Kč a plnění žalobce b) na účet žalovaného dne [datum] ve výši 250 000 Kč bylo plněním bez právního důvodu dle ust. § 451 odst.2 obč. zák. a plnění žalobce c) na účet žalovaného dne [datum] ve výši 10 000 Kč plněním bez právního důvodu dle ust. § 2991 odst.2 o.z., a žalobci tak dle ust. § 451 odst.1 obč. zák. a ust. § 2991 odst.2 o.z. vznikla povinnost ochuzenému bezdůvodné obohacení vydat.

73. Žalovaný vůči žalobcům u jednání soudu dne [datum] učinil úkon započtení svého nároku na náhradu škody ve výši žalované částky.

74. Podle ust. § 1982 odst.1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

75. Podle ust. § 1982 odst.2 o.z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

76. Již ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] žalovaný poukazuje na škodu, která mu vznikla protiprávním jednáním žalobce a), který porušil svou zákonnou povinnost zajistit řádný odhad ceny sporných obrazů a svou povinnost jednat v souladu s lex artis dražebníka, s tím, že porušení této povinnosti dle zákona o veřejných dražbách je odpovědností objektivní. V tomto směru, jak vyplynulo z provedeného dokazování, zejména znaleckého posudku Mgr. [celé jméno svědka], žalobce a) před dražbou nechal znalcem posoudit obraz„ [anonymizována dvě slova]“. Co se týče obrazu„ [anonymizována dvě slova]“, zde cenu obrazu odhadl sám. Zákon (ust. § 13 odst.1 zákona o veřejných dražbách) nestanoví, jakým způsobem má dražebník tuto cenu odhadnout, v praxi tak dražebník vychází zejména ze svých zkušeností a poptávky trhu. Dle názoru soudu nebylo povinností dražebníka zkoumat pravost obrazů, neboť ust. § 13 odst.2 zákona o veřejných dražbách tuto povinnost nestanoví. Soud tak nedospěl k závěru, že by byla na místě odpovědnost dražebníka za škodu dle zákona o veřejných dražbách (ust. § 63 odst.4).

77. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný charakterizoval, že vrácením ceny dotčených obrazů a odměny dražebníka a následným vydáním dvou oznámení o zmaření dražby žalobce a) uvedl žalovaného v omyl, žalovaný se totiž v dobré víře spoléhal na to, že ke zmaření dražby došlo a že mu předmětné finanční prostředky byly vyplaceny po právu.

78. Podle ust. § 2909 o.z. škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.

79. Podle ust. § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

80. Podle ust. § 2911 o.z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

81. V dané věci nelze odhlédnout od toho, že jak vyplynulo z provedeného dokazování, zejména ve věci vypracovaných znaleckých posudků a výpovědi slyšených znalců, dotčené obrazy jsou falzifikáty. Ze znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně], Ph.D., jehož předmětem bylo posouzení uměleckého díla - obrazu„ [anonymizována dvě slova]“, který se nacházel v dispozici právního zástupce žalovaného, bylo zjištěno, že posuzovaný obraz není autentickým dílem [jméno] [příjmení], jedná se o falzifikát. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu Národní galerie v [obec] č. NG421/2018 ze dne 13. 6. 2018, a výslechu znalců tohoto ústavu, bylo zjištěno, že posuzované obrazy„ [anonymizována dvě slova]“ a„ [anonymizována dvě slova]“ jsou falzifikáty.

82. K výzvě žalovaného, ve které žalovaný vyzval žalobce a) k vrácení žalovaným zaplacených částek na úhradu ceny dotčených obrazů a částky 10 000 Kč vynaložené žalovaným na náklady znaleckého posudku PhDr. [jméno] [celé jméno svědkyně], CSc., ze kterého vyplynulo, že obraz„ [anonymizována dvě slova]“ je falzifikát (a žalovaný tak s ohledem i na skutečnosti, že obraz„ [anonymizována dvě slova]“ byl dán do dražby týmž navrhovatelem, který dal do dražby větší množství obrazů, vyzval žalobce a) k vrácení ceny za oba obrazy), žalobce a) vrátil žalovanému žalovaným uhrazenou cenu dotčených obrazů, a to dne [datum] částku 37 500 Kč, prostřednictvím žalobce b) dne [datum] částku 250 000 Kč a prostřednictvím žalobce c) uhradil žalovanému dne [datum] částku 10 000 Kč vynaloženou žalovaným na úhradu znaleckého posudku PhDr. [jméno] [celé jméno svědkyně], CSc. Následně žalobce a) dne [datum] vydal oznámení o zmaření dražby dotčených obrazů. Žalovaný tak byl v dobré víře, že není vlastníkem obrazů, že došlo ke zmaření dražby, a byly mu vráceny jím vynaložené finanční prostředky, neměl tak důvod věc dál právně řešit, zejména ve vztahu k navrhovateli dražby (původnímu vlastníku obrazů), vytknutím vady obrazů ve smyslu ust. § 63 odst.1 zák.č. 26/2000 Sb. vůči navrhovateli dražby v 6ti měsíční prekluzivní lhůtě dle ust. § 504 zák.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a toto právo tak žalovanému zaniklo dnem [datum]. Je skutečností, že ke zmaření dotčené dražby nedošlo, jak charakterizováno shora, a žalobce a) tak vydáním oznámení o zmaření dražby dne [datum] porušil svou právní povinnost stanovenou v ust. § 24 odst.2 zák.č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, a contrario, a tím žalovaného uvedl v omyl, že dražba byla zmařena, a že budou vynaložené peníze žalovanému vráceny, což se i stalo. Žalovaný tak již neměl důvod domáhat se svých nároků z odpovědnosti za vady předmětu dražby dle ust. ust. § 63 odst.1 zák.č. 26/2000 Sb. vůči navrhovateli dražby v 6ti měsíční prekluzivní lhůtě dle ust. § 504 zák.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a toto právo tak žalovanému zaniklo. Žalovanému tak ve smyslu ust. § 2910 o.z. vzniklo vůči žalobci a) právo na náhradu toho, co žalobce a) způsobil svým jednáním, když porušil vlastním zaviněním povinnost stanovenou zákonem. Jedná se o zaviněné jednání žalobce a), který vydal oznámení o zmaření dražby, ač ke zmaření dražby nedošlo, a vrátil žalovanému žalovaným uhrazenou cenu vydražených obrazů, včetně úhrady částky 10 000 Kč za vypracovaný znalecký posudek PhDr. [jméno] [celé jméno svědkyně], ač k tomu neměl právní důvod. Tímto svým jednáním uvedl žalovaného v omyl, a žalovaný byl v dobré víře, že ke zmaření dražby došlo, jak uvedeno shora. Tímto jednáním, když se svého nároku již žalovaný nemůže domáhat vůči navrhovateli dražby, jak uvedeno shora, vznikla žalovanému škoda právě ve výši 297 500 Kč (cena obrazů, včetně provize 230 000 Kč + 57 500 Kč a cena za náklady spojené se zjišťováním pravosti obrazu„ [anonymizována dvě slova]“ znaleckým posudkem PhDr. [jméno] [celé jméno svědkyně], CSc. 10 000 Kč). Co se týče příčinné souvislosti mezi jednáním žalobce a) a způsobenou škodou, pak tato je dána právě jednáním žalobce a), který vydal oznámení o zmaření dražby, ač ke zmaření dražby nedošlo a vrátil žalovanému žalovaným uhrazenou cenu vydražených obrazů, včetně částky 10 000 Kč vynaložené na vypracování znaleckého posudku směřujícímu ke zjištění nároku na náhradu škody, čímž byl žalovaný uveden v omyl a byl nadále v dobré víře. Tento omyl byl zaviněný jednáním žalobce a), který měl příčinu pochybovat o pravosti dotčených obrazů (na základě předloženého znaleckého posudku zaslaného žalobci a) ze strany žalovaného) a vydáním oznámení o zmaření dražby řešil tuto otázku a následně žalovaným vynaložené finanční prostředky žalovanému vrátil. Tím, že žalovanému byly vráceny peníze, neměl žalovaný důvod domáhat se svých nároků vůči navrhovateli dražby z titulu jeho odpovědnosti za vady obrazů (a marně tak uplynula prekluzivní lhůta pro vytčení vad), jak uvedeno shora.

83. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný by v tomto směru měl za splnění zákonných podmínek nárok na náhradu škody vůči žalobci a), za současného unesení důkazního břemene ohledně tvrzení, že předmětné obrazy jsou právě těmi obrazy, které byly vydraženy na 40. aukci výtvarného umění pořádané žalobcem a) dne [datum].

84. V tomto směru žalovaný unesl své důkazní břemeno. Smlouva o advokátní úschově dotčených obrazů je sice ze dne [datum], tedy v určitém časovém odstupu od převzetí obrazů [datum], avšak tento časový odstup je dán tím, že až následně po převzetí obrazů žalovaný nechal vypracoval znalecký posudek PhDr. [jméno] [celé jméno svědkyně], CSc. Ze znaleckého posudku PhDr. [celé jméno znalkyně], Ph.D. vyplynulo, že obraz [anonymizována dvě slova], nacházející se u právního zástupce žalovaného, je totožný s obrazem na fotografii v aukčním katalogu [číslo] žalobce a). Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], jehož předmětem bylo posouzení, zda obraz [anonymizována dvě slova], nacházející se u právního zástupce žalovaného je totožný s obrazem na fotografii v aukčním katalogu [číslo] žalobce a), bylo zjištěno, že se dle znalce jedná o totožné obrazy. Taktéž svědek [celé jméno svědka] ve své výpovědi potvrdil, že před konáním aukce posuzoval obraz„ [anonymizována dvě slova]“, jedná se o totožný obraz, který se v současnosti nachází v úschově u právního zástupce žalovaného. Soud tak nemá pochybnosti o tom, že obrazy, které se nacházejí v úschově u právního zástupce žalovaného, jsou těmi obrazy, které žalovaný vydražil na aukci pořádané žalobcem a) dne [datum].

85. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný má vůči žalobci a) nárok na náhradu újmy (škody) ve výši 297 500 Kč (cena obrazů, včetně provize 230 000 Kč [anonymizováno] [částka] [anonymizováno 11 slov]“ znaleckým posudkem PhDr. [jméno] [celé jméno svědkyně], CSc. 10 000 Kč, tedy základu nároku na náhradu újmy), když co se týče hodnoty dotčených obrazů, pak Národní galerie v [obec] charakterizovala, že se jedná o práce, které poškozují umělecký odkaz napodobovaného autora, tedy [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a proto jejich hodnotu určují jako 0 Kč, tyto závěry potvrdila i znalkyně tohoto ústavu Mgr. [jméno] [příjmení] ve své výpovědi.

86. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, z účtu žalobce a) bylo žalovanému zaplaceno dne [datum] 37 500 Kč (a zbytek byl uhrazen ze strany žalobce b) dne [datum] 250 000 Kč a žalobce c) dne [datum] 10 000 Kč), a nárok na náhradu újmy vznikl žalovanému vůči žalobci a). Nicméně z provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobci existovala dohoda, že žalobci b) a c) jimi uhrazené částky žalovanému uhradí jménem žalobce a). K těmto závěrům soud vede zejména skutečnost, že žalovaný komunikoval (i ohledně vrácení peněz) pouze se žalobcem a) (č.l. 22), a peníze mu sice byly vráceny i z účtů žalobců b) a c), avšak součet částek odpovídá žalovaným požadovanému plnění po žalobci a). Mezi žalobci a), b) a c) existuje personální provázanost, když jednatelem a společníkem žalobce b) je [celé jméno žalobce] (žalobce c)) a [celé jméno svědkyně], taktéž jednatelem a společníkem žalobce a) je [celé jméno žalobce] (žalobce c)) a [celé jméno svědkyně]. Navíc žalobce c) zaslal žalovanému dne [datum] částku 10.000 Kč z účtu [bankovní účet] se zprávou (příjemci i plátci)„ příspěvek pro ing. [celé jméno žalovaného] ([celé jméno svědkyně]), žalobce b) zaslal žalovanému dne [datum] částku 250.000 Kč z účtu č. [bankovní účet] se zprávou (příjemci i plátci)„ za díla J. [příjmení], J. [anonymizováno]“ a žalobce a) zaslal žalovanému dne [datum] částku 37.500 Kč z účtu č. [bankovní účet] se zprávou (příjemci i plátci)„ vratka odměny dražebníka, pol. 141, 272“, je tedy evidentní, že částky zasílané žalobci b) a c) byly žalovanému zasílány jménem žalobce a). Navíc zůstatek na účtu žalobce a) ke dni [datum] činil 490,84 Kč (č.l. 120), a k [datum] 166.737,21 Kč, tedy žalobce a) neměl na tomto účtu k dispozici dostatečné množství peněz k úhradě požadované částky žalovaným. Nelze odhlédnout ani od toho, že v plné moci k zastupování při aukci (č.l. 115) se žalovaný zavázal složit zálohu v [právnická osoba] (tedy u žalobce b), a k odevzdání předmětu dražby došlo v prostorách [právnická osoba] (viz dražební vyhláška č.l. 125 p.v.), kde byla organizována i prohlídka předmětu dražby. Soud tak dospěl k závěru, že mezi žalobci existovala dohoda, že žalobci b) a c) jimi uhrazené částky žalovanému uhradí jménem žalobce a), a tedy nejde o bezdůvodné obohacení žalobců b) a c), ale o bezdůvodné obohacení pouze žalobce a).

87. S ohledem na to, že pohledávka žalobce a) vůči žalovanému na zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 297 500 Kč s příslušenstvím a pohledávka žalovaného vůči žalobci a) na náhradu újmy ve výši 297 500 Kč s příslušenstvím jsou stejného druhu (peněžní plnění), žalovaný a žalobce a) si tak dluží vzájemně plnění stejného druhu, žalovanému vzniklo právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh, má tak soud námitku započtení vznesenou ze strany žalovaného dle ust. § 1982 odst.1 o.z. za důvodnou, a započtením se tak obě pohledávky dle ust. § 1982 odst.2 o.z. ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí, tedy co do 297 500 Kč s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení (když žalovaný požadoval po žalobci a) zaplacení částky 297 500 Kč již přípisem ze dne [datum]). Tyto účinky nastaly k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení, jednostranným prohlášením ze strany žalovaného při jednání soudu dne [datum], kdy též projev vůle došel žalobci a).

88. Soud tak na základě provedeného dokazování, skutečností a závěrů charakterizovaných shora dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto žalobu zamítl (výrok ad. I., II. a III. rozsudku).

89. Ve věci byly státem zálohovány náklady řízení ve formě svědečného a znalečného. Podle ust. § 148 odst.1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě měli žalobci v řízení plný neúspěch (žalovaný plný úspěch), u žalobců soud neshledal předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, žalobci tak mají povinnost dle ust. § 148 odst.1 o.s.ř. nahradit státu státem zálohované náklady řízení. Avšak k datu vyhlášení rozhodnutí soudu nebyla soudu známa jejich přesná celková výše, když dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o nákladech znalečného znalců znaleckého ústavu Národní galerie v [obec], vzniklé jejich výpovědí u jednání soudu dne [datum], nezbylo tak, než vyslovit, že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit státu České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích státem zálohované náklady řízení, jejichž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením (výrok ad. IV. rozsudku).

90. Vzhledem k tomu, že žalovaný měl ve věci plný úspěch, přiznal mu soud podle ust. § 142 odst.1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Tyto náklady spočívají v náhradě nákladů právního zastoupení žalobce advokátem 151 006,40 Kč. Právní zástupce žalobce učinil ve smyslu ust. § 11 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve věci 11 úkonů právní služby – příprava a převzetí zastoupení, vyjádření žalovaného k žalobě, účast na jednání soudu [datum], doplnění skutkových tvrzení žalovaného na základě poučení soudu, účast na jednání soudu dne [datum] (kdy délka jednání přesáhla 2 hodiny), účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] (kdy délka jednání přesáhla 2 hodiny), účast na provedení důkazu před dožádaným soudem v [obec] dne [datum], a účast na jednání soudu dne [datum], za jeden úkon právní služby mu náleží mimosmluvní odměna dle ust. § 6 odst.1, §7, §8, §11 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 9 500 Kč, tj. celkem 104 500 Kč, 11 x 300 Kč režijní paušál dle §13 odst.3, § 11 odst.1 vyhl.č. 177/1996 Sb. (3 300 Kč), advokátní tarif, náhrada cestovních výdajů dle ust. § 13 odst.4 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, spočívající v náhradě cestovného osobním automobilem mercedes benz k jednání soudu dne [datum], [číslo] a [datum] při průměrné spotřebě 7,2 l nafty motorové na 100 km, v ceně 29,50 Kč za litr na trase [obec] – [obec] a zpět, celkem 3 x 140 km ( ( (7,2 x 29,50) / 100) + 3,80) x 140), tj. 3 x 829,36 Kč, tj. 2 488,08 Kč, dále náhradě cestovného osobním automobilem mercedes benz k jednání soudu dne [datum] při průměrné spotřebě 7,2 l nafty motorové na 100 km, v ceně 28,60 Kč za litr na trase [obec] – [obec] a zpět, celkem 140 km ( ( (7,2 x 28,60) / 100) + 3,90) x 140), tj. 834,29 Kč, dále náhradě cestovného osobním automobilem BMW k provedení důkazu dožádaným soudem dne [datum] při průměrné spotřebě 5,6 l nafty motorové na 100 km, v ceně 28,60 Kč za litr na trase [obec] – [obec] a zpět, celkem 306 km ( ( (5,6 x 28,60) / 100) + 3,90) x 306), tj. 1 683,49 Kč, a náhradě cestovného osobním automobilem BMW k jednání soudu dne [datum] při průměrné spotřebě 5,6 l nafty motorové na 100 km, v ceně 33,60 Kč za litr na trase [obec] – [obec] a zpět, celkem 140 km ( ( (5,6 x 33,60) / 100) + 4,10) x 140), tj. 837,42 Kč, dále v náhradě za ztrátu času podle ust. § 14 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 100 Kč za každou i započatou půlhodinu, stráveného na cestě k jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] z [obec] do [obec] a zpět, tj. 2 000 Kč za 20 (5 x 2 x 2) půlhodin, a stráveného na cestě k provedení důkazu před dožádaným soudem dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět, tj. 800 Kč za 8 (2 x 4) půlhodin, DPH 21% z částky 116 443,28 Kč (104 500 Kč + 3 300 Kč + 2 488,08 Kč + 834,29 Kč + 1 683,49 Kč + 837,42 Kč + 2 000 Kč + 800 Kč), tj. 24 453,09 Kč (§ 137 odst.3 o.s.ř.). Dále náklady řízení žalovaného spočívají v nákladech za zpracování znaleckého posudku PhDr. [příjmení] [celé jméno znalkyně], PhD. (ohledně posouzení pravosti obrazu„ Dvě bárky“) ve výši 10 000 Kč a parkovném u budovy soudu v [obec] ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] 110 Kč (10 Kč + 10 Kč + 20 Kč + 10 Kč + 60 Kč).

91. Soud žalovanému neuznal jako účelně vynaložený úkon písemné podání ze dne [datum], písemné podání ze dne [datum], písemné podání ze dne [datum], písemné podání ze dne [datum]. Soud uvedené úkony po žalovaném nepožadoval, žalovaný se v těchto podáních pouze vyjadřoval ke v řízení zjištěným skutečnostem a tvrzením žalobce, korigoval některá svá tvrzení a navrhl důkazy (podání ze dne [datum]). Nutno konstatovat, že nelze souhlasit s praxí, kdy účastník bude soudu svá tvrzení zasílat„ po dávkách“ a rovněž tak bude„ dávkovat“ i důkazy a následně za takovýto úkon požadovat odměnu jakožto za úkon účelně vynaložený, nelze mu k tíži žalobce přiznat odměnu za takovéto úkony. Co se týče úkonů písemné podání ze dne [datum], písemné podání ze dne [datum], písemné podání ze dne [datum], pak dle názoru soudu nelze za tyto úkony žalované náhradu nákladů přiznat. Nejedná se o žádný z úkonů charakterizovaných v ust. § 11 odst.1,2 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, žalovaný sdělil soudu stanovisko ohledně umožnění prohlídky obrazů (podání ze dne [datum]), sdělil soudu informace o průběhu prohlídky obrazů (podání doručené soudu dne [datum]) a sdělil, že netrvá na osobním výslechu znalce (podání ze dne [datum]. Nejedná se o písemné podání nebo návrh ve věci samé či písemné podání blízké podání ve věci samé, proto soudu nezbylo, než náhradu nákladů žalovanému za tyto úkony nepřiznat.

92. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou žalobci povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného.

93. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud patnáctidenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., a to s ohledem na výši přiznané částky.