7 C 69/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Danielou Liscovou, jako samosoudkyní, ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce na žalované domáhá zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právní zástupkyně žalované, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se na žalované domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobce tento nárok vznikl z titulu náhrady škody, kterou žalovaná způsobila při provádění zemních prací, konkrétně při manipulaci s bagrem na pozemku žalobce, k jejichž provedení se zavázala na základě ústní smlouvy o dílo, uzavřené v dubnu 2020. Při provádění zemních prací a odvozu zeminy došlo k poškození kabeláže, základu pod tepelným čerpadlem a k částečnému poškození venkovní části tepelného čerpadla. Přestože byla ze strany žalované odpovědnost za způsobenou škodu uznána, neuhradila žalobci ani přes předžalobní upomínku ničeho.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla, aby ji soud zamítl. Argumentovala zejména tím, že mezi stranami nebyla uzavřena žádná smlouva o dílo, jejímž předmětem by bylo provedení zemních prací na pozemku žalobce. Žádné zemní práce pro žalobce ani mimosmluvně nerealizovala, a proto nemůže být odpovědná za vzniklou škodu.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

4. Z internetového nahlížení do katastru nemovitostí se podává, že žalobce je vlastníkem ideální [anonymizováno] pozemku p. č. st. [anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře [výměra], v katastrálním území Podsedice, obec Podsedice, zapsaného na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice, jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), stojící na pozemku [adresa] (dále jen„ ideální [anonymizováno] pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa]“) a dále vlastníkem ideální [anonymizováno] pozemku p. [číslo] (orná půda) o výměře [výměra], v katastrálním území Podsedice, obec Podsedice, zapsaného na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice (dále jen„ ideální [anonymizováno] pozemku p. [číslo]“).

5. Z faktury č. 2020 ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa], vystavil žalobci fakturu na částku [částka], za bourání poškozeného základu a zhotovení nového základu pod tepelné čerpadlo.

6. Z faktury č. 2020 (neúplné číslo na faktuře) ze dne [datum] (neúplné datum na faktuře) soud zjistil, že [celé jméno svědka], [IČO], sídlem [část obce a číslo], [PSČ] [obec] vystavil žalobci fakturu na částku [částka] se splatností dne [datum] (neúplný datum splatnosti), za opravy po poškození zemními pracemi- bagrováním; výměnu poškozeného přívodního kabelu, chráničky, kabelu HDO, proměření datových kabelů, za pískování, výkopové práce u novostavby - [obec a číslo].

7. Z výňatku z výpisu z bankovního účtu soud zjistil, že dne [datum] byla z blíže nespecifikovaného účtu odepsána částka [částka] ve prospěch účtu č. [bankovní účet] (příjemce: elektro [celé jméno svědka]) s popisem platby„ [obec]“.

8. Z přehledu bez bližšího označení s názvem„ Elektroinstalace oprava po poškození bagrem [obec a číslo]“ soud zjistil, že vyfakturovaná částka [částka] sestává z částky 7 473 Kč za kabel CYKY 4Bx16, částky 1 722 Kč za chráničku koruflex 110, částky 658 Kč za kabel cyky 3jx1.5m částky 500 Kč za písek na zapískování, částky 6 800 Kč za práce (odpojení poškozeného kabelu, natažené nového přívodního kabelu a kabelu hdo, uložení do drážky, zapískování, proměření stávajících datových kabelů, připojení nových kabelů), částky 3 600 Kč za výkopové práce.

9. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] vystavil žalobci fakturu na částku [částka] se splatností dne [datum], za montážní práce a materiál, opravu nabouraného venkovního agregátu tepelného čerpadla u rodinného domu v [obec].

10. Z listinného důkazu označeného jako potvrzení o provedení platby soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu žalobce odepsána částka [částka] ve prospěch účtu č. [bankovní účet] se zprávou pro příjemce„ [obec] [celé jméno žalobce] – oprava agregátu“.

11. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] vystavila žalobci fakturu na částku [částka] se splatností dne [datum], za opravu připojení venkovní části čerpadla po poškození bagrem na stavbě v [obec].

12. Z listinného důkazu označeného jako potvrzení o provedení platby soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu žalobce odepsána částka [částka] ve prospěch účtu č. [bankovní účet] se zprávou pro příjemce i plátce„ [celé jméno žalobce] [obec] tepelné čerpadlo servis“.

13. Z listinného důkazu označeného jako výzva k náhradě škody ze dne [datum] soud zjistil, že pojišťovna [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [příjmení], vyzvala jednatele žalované k náhradě škody ve výši [částka].

14. Z fotografií bez bližšího označení soud zjistil viditelné poškození betonového základu pod tepelným čerpadlem.

15. Z přípisu právního zástupce žalobce soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k náhradě škody ve výši [částka], a to ve lhůtě do [datum].

16. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že smlouva o dílo byla uzavřena ústně, a to mezi [celé jméno svědka] (stavebním dozorem žalobce), který byl k uzavření předmětné smlouvy zmocněn na základě ústní plné moci, a jednatelem žalované. Předmětem smlouvy mělo být provedení zemních prací na pozemku žalobce, konkrétně odvoz zeminy a zarovnání terénu. Poté, co žalobce zjistil, že při provádění zemních prací došlo ke vzniku škody, sjednal si schůzku s jednatelem žalované. Schůzka se uskutečnila dne [datum], celý její průběh si žalobce nahrával na mobilní telefon. Schůzce byla přítomna jeho manželka a její průběh zpovzdálí sledoval jeho tchán a jeden z řemeslníků. Z této schůzky nabyl žalobce dojmu, že osoba, která s bagrem manipulovala, byla zaměstnancem žalované, která za jednání svého zaměstnance převzala plnou odpovědnost a zavázala se k úhradě vzniklé škody. Žalobce vypověděl, že za provedené zemní práce dosud ničeho neuhradil, přestože byly vyčísleny částkou 60 000 Kč. Žalobce uvedl, že vzniklá škoda si vyžádala zbourání poškozeného základu pod tepelným čerpadlem, které muselo být nejprve z podesty sundáno a vypuštěno a následně po opravě poškozeného základu, bylo potřeba tepelné čerpadlo vrátit zpět na své místo, napustit jej, seřídit a opravit připojení venkovní části tepelného čerpadla a dále vyměnit elektroinstalaci. Za tyto opravy žalobce řádně zaplatil.

17. Jednatel žalované [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [obec a číslo], jako účastník řízení vypověděl, že žádné zemní práce na stavbě žalobce neprováděl, ani jako fyzická osoba, ani jako firma. Tyto práce mu byly nabídnuty ze strany pana [celé jméno svědka] (stavebního dozoru žalobce), nedohodli se však na ceně, a proto zakázku odmítl. Žádný smluvní vztah tak mezi žalovanou a žalobcem nikdy nevznikl. Jednatel žalované vypověděl, že se před žalobcem a jeho manželkou zmínil o tom, že zná několik osob, které by mohly mít o tuto práci zájem, není mu však známo, zda a případně na čem konkrétně se žalobce s těmito osobami domlouval. Na základě ústní dohody vypůjčil jednatel žalované panu [jméno] bagr, s nímž údajně pan [jméno] nakládal hlínu na stavbě žalobce. Nevyloučil, že tvrzenou škodu mohl způsobit právě tento člověk. Jedná se však o třetí osobu, která nemá k žalované žádný vztah (není zaměstnancem žalované). Jednatel žalované dále vypověděl, že přestože s provedenými na stavbě žalobce neměl ničeho společného, souhlasil se schůzkou s žalobcem a jeho manželkou, kteří mu chtěli ukázat vzniklou škodu, neboť manželka žalobce je jeho známá. V průběhu této schůzky hovořili o cenách za odvoz zeminy. [příjmení] si žalobce a jeho manželka mohli udělat reálnou představu o tom, kolik si zhruba účtují osoby provádějící odvoz zeminy, zmínil ceny, za které tyto práce provádí jeho firma. Jednatel žalované uvedl, že neeviduje za žalobcem žádnou pohledávku.

18. Svědek [celé jméno svědka], bytem [část obce a číslo], vypověděl, že ačkoliv nebyl přítomen vzniku škody, zaznamenal, že na pozemku žalobce došlo k poškození přívodního kabelu včetně chráničky a dalších kabelů včetně chrániček a dále k poškození základu pod tepelným čerpadlem. Svědek uvedl, že nemá pochyb o tom, že tato škoda byla způsobena od bagru, když na pozemku žalobce byla viditelná rýha od rypadla, nadto u domu žalobce bagr několikrát viděl, a to jak v období předcházejícím vzniku škody, tak i v období následujícím, není mu však známo, kdo konkrétně s bagrem manipuloval, ani kdo si bagr objednal, pouze se doslechl, že bagr měl údajně patřit žalované. Svědek vypověděl, že pro žalobce provedl opravu poškozených kabelů. Za tyto práce si vyúčtoval zhruba 21 000 Kč, přičemž tato částka zahrnovala i další související práce tj. výkopové práce a tzv. zapískování kabelů.

19. Svědek [celé jméno svědka], [datum narození], bytem [adresa svědka], že pro žalobce na základě ústní dohody vykonával stavebnětechnický dozor na stavbě rodinného domu v [obec], spočívající v doporučení jednotlivých stavebních firem a konzultaci nabídek, které žalobce od stavebních firem obdržel. Nebyl však osobou kompetentní k uzavírání smluv za žalobce. Žádnou plnou moc k takovému právnímu jednání od žalobce či manželky žalobce neobdržel. Svědek uvedl, že na doporučení si sjednal schůzku s jednatelem žalované, v rámci které mu ukázal staveniště, ze které bylo potřeba odvést výkopy, jednatel žalované však zakázku odmítl. Za účelem odstranění provedených výkopů si žalobce pronajal/vypůjčil bagr. S bagrem mohl manipulovat prakticky kdokoliv, on sám si práci s bagrem vyzkoušel a dvakrát si rýpnul do země, stejně tak si to vyzkoušel i žalobce. Svědek vypověděl, že nebyl přítomen na stavbě v okamžiku, kdy ke škodě došlo, není mu tak známo, kdo v daný okamžik s bagrem manipuloval. Navíc o skutečnosti, že škoda byla způsobena bagrem, se dozvěděl až zprostředkovaně. Nedozvěděl se však, kdo bagr řídil. Po svém příchodu na stavbu zaznamenal pouze poškození základu (podstavce) tepelného čerpadla, nikoliv však poškození tepelného čerpadla samotného, kabelů vedoucích k čerpadlu či přívodního kabelu. Svědek popřel, že by předmětnou smlouvu o dílo se žalovanou uzavřel. K ukončení spolupráce se žalobcem došlo v dubnu 2020.

20. Svědkyně [celé jméno svědkyně], manželka žalobce, ve své výpovědi potvrdila, že jim bagrista přesekl hlavní kabel od elektřiny, narazil do tepelného čerpadla, kde narušil podestu a pokřivil nožičky. Bylo nutno tepelné čerpadlo sundat, vodu vypustit, opět poté napustit a vše opravit. Bylo nutno opravit i elektřinu. Vnik škody zjistil otec svědkyně a řemeslníci, kteří i viděli, že škodu způsobila obsluha bagru. Uvedla, že pan [příjmení] říkal, že má své zaměstnance, kteří obsluhují bagr, a že aspoň jeden je pojištěný, a že by to nějak zařídil, rozhovor z [datum] si se žalobcem nahrávali. Práce pro žalobce vykonával pan [příjmení], na záznamu je slyšet, že pan [příjmení] peníze převzal, a že mu pan [celé jméno svědka] ještě dluží. Pan [celé jméno svědka] mu musel práci ukázat a peníze panu [příjmení] předat. Smluvní vztah sjednával pan [celé jméno svědka], nesjednávala jej svědkyně, ani žalobce, nebyla přítomna sjednávání smlouvy. Bagr obsluhoval někdo od pana [příjmení], nebo pan [příjmení]. Bagr byl na staveništi 2, 3, 4 dny, neví, zda tam zůstal stát, či zda s ním vždy obsluha bagru přijela a odjela. Firma žalované je žalována proto, že pan [příjmení] u nich sjednal bagr, má tuto firmu a slíbil jim faktury, tak svědkyně předpokládá, že jim dá fakturu na tuto firmu.

21. Z audio nahrávky rozhovoru se podává, že žalobce, paní [celé jméno svědkyně] (manželka žalobce) a pan [příjmení] hovoří o škodě, která byla způsobena při provádění zemních prací na pozemku žalobce při neodborné manipulaci s bagrem. Žalobce a jeho manželka poukazují na poškozený základ tepelného čerpadla a překopnuté kabely. S panem [příjmení] dále komunikují o provedených zemních pracích a o částce, za kterou měly být tyto zemní práce provedeny. Pan [anonymizováno] se představil, že„ je od toho bagru“. Pan [anonymizováno] uvedl, že mu pan [celé jméno svědka] říkal„ vyhrabej to a neřeš to“ bez faktury, ceny byly jako bez faktury, pan [celé jméno svědka] mu dluží ještě 10 000 Kč Pan [anonymizováno] mu slíbil vystavit fakturu na nějakou částku„ něco na auto a něco na bagr“. O obsluze bagru pan [příjmení] hovořil„ já mu platím hodiny“, že ho má„ odzkoušeného, že nelže“, s tím,„ já mám dva bagráky, jeden z nich je pojištěnej“.„ Za bagr“ chtěl pan [příjmení] 700 Kč za hodinu, pan [celé jméno svědka] mu dal jen 600. Co se týče vyložené hlíny, o tom pan [příjmení] uvedl, že ohledně náklaďáku to nebyla jeho firma, firmu sehnal přes známého, vše dal za nejnižší ceny.

22. Pokud jde o námitku žalované ohledně nepřípustnosti použití důkazu audio nahrávkou rozhovoru mezi žalobcem, paní [celé jméno svědkyně] (manželkou žalobce) a jednatelem žalované, pořízenou bez vědomí jednatele žalované, dospěl soud po provedení testu proporcionality chráněných zájmů účastníků řízení (právo na ochranu osobnosti žalované vs. právo na spravedlivý proces) a skutečnosti, že danou skutečnost (uznání způsobené škody ze strany žalované, resp. převzetí odpovědnosti za způsobenou škodu žalovanou) nelze prokázat jinak, k závěru, že tato námitka není opodstatněná a důkaz provedl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 24 Cdo 2949/2019).

23. Soud neprovedl ve věci důkaz výslechem svědka [příjmení], navrhovaného žalobcem, který měl dle tvrzení žalobce obsluhovat bagr a způsobit škodu, neboť i přes poučení soudu žalobce neuvedl přesnější údaje ohledně tohoto svědka, aby jej soud mohl předvolat či případně po něm pátrat.

24. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Žalobce je vlastníkem ideální [anonymizováno] pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] a dále vlastníkem ideální [anonymizováno] pozemku p. [číslo]. Z výpovědí svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] a předložených fotografií bez bližšího označení, dospěl soud k závěru, že na pozemku žalobce došlo při provádění zemních prací k poškození kabeláže, základu pod tepelným čerpadlem a k částečnému poškození venkovní části tepelného čerpadla, a to vlivem neodborné manipulace s bagrem. Žádný ze svědků nebyl přítomen vzniku škody a žádnému ze svědků není známo, kdo v daný okamžik s bagrem manipuloval. Způsobená škoda si vyžádala zbourání poškozeného základu pod tepelným čerpadlem a zhotovení nového základu, výměnu poškozených kabelů, opravu venkovního agregátu tepelného čerpadla a dále opravu připojení venkovní části čerpadla v celkové částce [částka]. To, že žalobce uhradil v souvislosti s novostavbou v [obec] [anonymizováno] – [jméno] [příjmení] za bourání poškozeného základu pod tepelné čerpadlo [částka], [právnická osoba] s.r.o. za opravu připojení venkovní části tepelného čerpadla [částka], [jméno] [příjmení] za montážní práce a materiál, opravu nabouraného venkovního agregátu tepelného čerpadla [částka] a [celé jméno svědka] za opravy po poškození bagrováním – výměnu poškozeného přívodního kabelu, chráničky, kabelu HDO, proměření datových kabelů, pískování, výkopové práce [částka], vyplynulo z provedeného dokazování, zejména vystavenými shora citovanými fakturami, výpisem z účtu a potvrzeními o provedení platby. Žalobce žalovanou vyzval k náhradě škody ve výši [částka] přípisem svého právního zástupce ve lhůtě do [datum].

25. Podle § 976 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), absolutní majetková práva působí vůči každému, nestanoví-li něco jiného zákon.

26. Podle § 977 o. z., jen zákon stanoví, která práva k majetku jsou absolutní.

27. Podle § 1011 o. z. vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím.

28. Podle § 3 odst. 2 písm. e) o. z., spočívá soukromé právo zejména na zásadách, že vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká.

29. Podle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

30. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti 31. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

32. Podle § 2914 o. z. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

33. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

34. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

35. Podle § 2969 odst. 1 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

36. Shora citovaná právní úprava stanovuje základní předpoklady, za nichž vzniká škůdci povinnost nahradit újmu způsobenou porušením zákonem stanovené povinnosti či smluvní povinnosti. Tyto předpoklady jsou následující: porušení povinnosti stanovené zákonem či smlouvou, zásah do absolutního práva poškozeného a s tím spojený vznik újmy, existence příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti stanovené zákonem či smlouvou a zásahem do absolutního práva poškozeného spojeným se vznikem újmy, zavinění (které se v případě způsobení újmy porušením zákonné povinnosti ve formě nedbalosti presumuje). Vzhledem k tomu, že se žalobci podařilo v řízení prokázat, že došlo ke způsobení újmy na jeho absolutním majetkovém právu (v jeho majetkové sféře) a že vynaložil částku [částka] na opravu poškozeného majetku, ke kterému došlo neodbornou manipulací s bagrem, se soud zabýval otázkou, zda jsou naplněny i další předpoklady zakládající odpovědnost škůdce za vzniklou škodu. Z provedeného dokazování však soud nemá za prokázané, že by se porušení smluvní (či zákonné) povinnosti dopustila právě žalovaná, ani příčinnou souvislost mezi jednáním žalované a vznikem újmy, ani zavinění. Z důkazů v řízení provedených nelze dospět k závěru, že škodu způsobila při provádění zemních prací právě žalovaná, resp. že osoba, která manipulovala s bagrem na pozemku žalobce, byla zaměstnancem žalované. V řízení se i přes poučení soudu nepodařilo žalobci unést důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi ním a žalovanou existoval smluvní vztah, a že se tento vztah týkal provádění bagrování. Smluvní vztah se žalovanou měl dle tvrzení žalobce uzavírat svědek [celé jméno svědka], ten však ve své výpovědi toto popřel, s tím, že smlouvu na bagr uzavřel žalobce, avšak neví, s kým a s jakými ujednáními. Z provedeného dokazování ani nevyplynulo, kdo (která konkrétní osoba) s bagrem manipulovala, a zda a jaký vztah měla k žalované. I s odhlédnutím od snížené věrohodnosti svědkyně [celé jméno svědkyně], která je manželkou žalobce a má zájem na výsledku sporu, navíc se žalobcem o celé věci hovořila, žalobce jí dal přečíst výpovědi ve věci slyšených svědků, dospěl soud k závěru, ani žalobce sám (a stejně tak i svědkyně [celé jméno svědkyně], jeho manželka) nevěděli, s kým přesně měl být smluvní vztah uzavřen, svědkyně [celé jméno svědkyně] ve své výpovědi mluvila o tom, že smluvní vztah byl uzavřen s panem [příjmení], a že firma žalované byla žalována kvůli tomu, že jim pan [příjmení] slíbil fakturu, a tak předpokládala, že jim pan [příjmení] dá fakturu na firmu žalované. Z provedeného důkazu audionahrávkou je zřejmé, že nějaká dohoda mezi panem [celé jméno svědka] a panem [příjmení] existovala, avšak není jasné, jaká zcela konkrétní smluvní ujednání byla mezi nimi sjednána (a navíc se jednalo o vzat mezi žalobcem (zastoupeným panem [celé jméno svědka]) a panem [příjmení], nikoli firmou žalované. Pan [příjmení] [příjmení] je sice jednatelem žalované, avšak ze žádného provedeného důkazu nevyplynulo, že by jednal jako jednatel žalované, a nikoli sám za sebe. Vše bylo činěno ústně, se snahou o co nejnižší náklady (jak vyplynulo i z audionahrávky, že s ohledem na to, že cena prací neměla být fakturována, byly ceny nižší), není tedy jasné, co přesně bylo předmětem ujednání. Není jasné, kdo zcela konkrétně byl druhou smluvní stranou (zda pan [příjmení] či firma žalované), a jaká byla zcela konkrétní smluvní ujednání, zda měl bagrovací práce provádět pan [příjmení] (či žalovaná) či jiná osoba, která měla bagr pouze od pana [příjmení] pronajatý. Jak se podává z výpovědi [jméno] [příjmení], tento bagr půjčoval panu [jméno] [jméno], který nemá s panem [příjmení] ani žalovanou nic společného, který měl na stavbě žalobce pracovat, na stavbě žalobce nepracoval zaměstnanec pana [příjmení]. I z audionahrávky nevyplývá, že obsluha bagru byla zaměstnancem pana [příjmení] či žalované, pan [příjmení] o obsluze bagru hovořil tak, že„ mu platí hodiny“, nikoli jako pracovní dobu sjednanou v pracovní smlouvě, a fakturovat měl i za odvoz zeminy auty, který prováděla zcela jiná firma. Jak vyplývá z výpovědi jednatele žalované, neeviduje za žalobcem žádnou pohledávku, která by zde dle audionahrávky měla být. Zde se nabízí, že pan [příjmení] byl pouze zprostředkovatelem mezi žalobcem, zastoupeným panem [celé jméno svědka], a jinými osobami, které přímo práce prováděly. Pouze z formulace„ já mám dva bagráky“ nelze automaticky dovozovat, že se jedná o pracovněprávní vztah, navíc k žalované. Navíc nutno zdůraznit, že u existence smlouvy o dílo by pokyny obsluze bagru dávala žalovaná, a došlo by k převzetí a předání staveniště, jak se však podává z audionahrávky, pokyny k práci obsluze bagru nedávala žalovaná (či pan [příjmení]), kdy pan [příjmení] o obsluze bagru uvádí„ řekli mu, ať hrabe, tak hrabal“, a tak je otázkou, zda spíše předmětem smluvních ujednání eventuálně nemělo být pouze dodání bagru s obsluhou (zapůjčení pracovní síly s bagrem), a nikoli smlouva o dílo.

37. Na základě provedeného dokazování tak soudu nezbylo, než uzavřít, že se žalobci nepodařilo unést důkazní břemeno ke svým tvrzením, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo na provedení bagrovacích prací, že škodu způsobila právě žalovaná, že je dáno zavinění žalované a příčinná souvislost mezi jednáním žalované a vznikem újmy (škody). Ve věci nešlo ani o škodu z provozní činnosti. Ani z audio nahrávky nevyplývá, že by existoval smluvní vztah mezi žalobcem a žalovanou, jaký a s jakými konkrétními ujednáními, nebo že by žalovaná převzala plnou odpovědnost za vzniklou škodu a zavázala se k její úhradě. Stejně tak z pořízené audio nahrávky nevyplývá, jaká konkrétní osoba škodu způsobila. Byť je zřejmé, že se jednatel žalované přinejmenším zná s osobou, která s bagrem na pozemku žalobce manipulovala, není však postavené na jisto, v jakém konkrétním vztahu byla tato osoba k žalované ke dni vzniku škody.

38. Není-li naplněn byť jen jeden ze shora citovaných předpokladů náhrady újmy (škody), povinnost k náhradě škody nevzniká. Soudu proto nezbylo, než žalobu zamítnout.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky 2 860 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum]) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 800 Kč ve výši 3 318 Kč.

40. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalované k rukám právní zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

41. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení delší lhůty splatnosti či plnění ve splátkách.