7 C 90/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr Danielou Liscovou ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené dne datum, a celé jméno manžela, narozeného dne datum, uzavřené dne 1. 4. 2017 před stát. instituce, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se domáhala rozvodu manželství s manželem.

2. Manžel s rozvodem manželství souhlasil 3. Z oddacího listu, občanských průkazů účastníků a jejich výpovědi soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 1. 4. 2017 před stát. instituce, u obou účastníků se jedná o manželství první, oba účastníci jsou české národnosti, státními příslušníky ČR, poslední společné bydliště účastníků bylo na adrese obec a číslo. Účastníkům se dne datum narodila nezletilá dcera jméno celé jméno manželky.

4. Z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 23. 12. 2019, č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne 23. 12. 2019, soud zjistil, že byla schválena dohoda rodičů, podle které byla nezletilá jméno celé jméno manželky, datum narození, jak na dobu do, tak na dobu po rozvodu manželství rodičů svěřena do péče matky, a otec se zavázal přispívat na výživu nezletilé částkou 3 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do 15. dne každého měsíce předem k rukám matky s účinností od 1. 1. 2020 a dále počínaje dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství.

5. Podle ust. § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

6. Podle ust. § 755 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

7. Podle ust. § 755 odst.3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

8. Podle ust. § 756 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Jednoznačně bylo prokázáno, že došlo ke vzájemnému citovému odcizení účastníků.

10. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno tak, že nelze očekávat obnovení manželského soužití, když manželství účastníků je již dlouhou dobu pouze formální, neplní žádnou ze svých funkcí. Je zřejmé, že mezi účastníky je tak ve smyslu shora citovaných ustanovení občanského zákoníku patrný trvalý rozvrat, který neodčinitelně brání dalšímu plnění společenského účelu manželství, příčiny rozpadu manželství soud spatřuje zejména ve vzájemném citovém odcizení účastníků, nefunkčnosti jejich manželství.

11. V daném případě dospěl soud k závěru, že zde není reálná naděje na obnovení manželství účastníků, a ani nebyly zjištěny zvláštní důvody odůvodňující zájem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, na trvání manželství.

12. Soud má za to, že podmínka vyžadovaná zákonem o rodině, tj. kvalifikovaný rozvrat manželství, je dána, když i účastníci možnost obnovení manželského soužití vylučují, a nebyly zjištěny okolnosti ve smyslu ust. § 755 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, které by bránily rozvodu manželství účastníků, a proto manželství účastníků rozvedl, když i podmínka stanovená ust. § 755 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tj. pravomocné rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilého dítěte manželů pro dobu po rozvodu, je splněna.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dle kterého v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Uvedené předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení však v projednávané věci splněny nebyly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích, a to ve dvojím vyhotovení. Právo podat odvolání nemá ten, kdo se tohoto práva po vyhlášení rozhodnutí výslovně vzdal. Podle § 759 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení. Podle § 14 odst. 1 písm. d) bod 3. zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, je občan povinen požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství. S tím, že občan je povinen požádat o vydání nového občanského průkazu, jen pokud je v jeho dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu nebo partnerství. Podle ust. § 4 odst.1 cit. zákona občanský průkaz vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v hlavním městě obec úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy (dále jen„ obecní úřad obce s rozšířenou působností“), u něhož občan podal žádost o jeho vydání.