7 C 95/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Danielou Liscovou, jako samosoudkyní, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč ve výši 8,05% ročně za dobu od 25. 7. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 653,04 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 2 229 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč ve výši 8,05% ročně za dobu od 25. 7. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 653,04 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 2 229 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne 15. 9. 2016 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), Smlouvu o úvěru číslo (dále jen "smlouva"), na jejímž základě obdržel žalovaný bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši 3 000 Kč, jak vyplývá z čl. 2, odst. 2.1 smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutou jistinu úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 780 Kč, celkem se tak žalovaný ve Smlouvě zavázal právnímu předchůdci žalobkyně uhradit částku ve výši 3 780 Kč, tj. částku, kterou právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl navýšenou o poplatek za poskytnutí úvěru, viz. čl. 2 odst. 2.2. smlouvy. Dle čl. 2 odst. 2.1. smlouvy byla celková dlužná částka splatná dne 16. 10. 2016, a to v jediné splátce na bankovní účet právního předchůdce žalobkyně spolu s veškerými poplatky, viz. čl. 4 odst. 4.2. smlouvy. K samotnému procesu uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně uvedla, že žalovaný provedl svoji registraci na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně webová adresa, kde mu byl po řádně provedené registraci založen uživatelský účet. V rámci registrace žalovaný vyplnil své osobní a kontaktní údaje, dále pak číslo účtu pro poukazování schválených úvěrů. Následně prostřednictvím internetového formuláře vyplnil žádost o uzavření smlouvy o úvěru, ve které vyplnil požadovanou výši úvěru, a dobu splatnosti úvěru, kdy se žalovanému automaticky zobrazil i vygenerovaný poplatek za požadovaný úvěr. Navrhované znění smlouvy o úvěru včetně Všeobecných obchodních podmínek (dále jen„ VOP“) žalovaný akceptoval vložením unikátního kódu, a následně je v rámci uživatelského účtu zaslal právnímu předchůdci žalobkyně. Samotná smlouva o úvěru byla uzavřena přijetím návrhu smlouvy žalovaným, kdy tuto skutečnost následně právní předchůdce věřitele potvrdil na uživatelském účtu žalovaného, a to pomocí prostředků elektronické komunikace. Následně byly žalovanému na jím sdělený bankovní účet poskytnuty požadované finanční prostředky v souladu s čl. 5 VOP. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaný získal z dokumentu„ Standardní informace o spotřebitelském úvěru“. Tento dokument byl žalovanému zpřístupněn v rámci jeho uživatelského účtu na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně a rovněž mu byl zaslán na žalovaným uvedenou e-mailovou adresu spolu s ostatní smluvní dokumentací. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne 16. 10. 2016. Žalovaný na svůj závazek právnímu předchůdci žalobkyně ničeho neuhradil. Ode dne 17. 10. 2016 se tak žalovaný ocitl v prodlení s úhradou částky ve výši 3 629 Kč, kterou tvořil nedoplatek jistiny úvěru 3 000 Kč a nedoplatek poplatku za sjednání úvěru 629 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. 5 odst. 5.1 smlouvy i právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019 s účinností ke dni 24. 7. 2019 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 19. 8. 2019. Tím je dána aktivní procesní legitimace žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když přes řádně vykázané doručení se účastníci k jednání nedostavili. Z účasti na jednání se žalobkyně a její právní zástupce omluvili, nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav, po jehož zhodnocení a po zhodnocení důkazů, každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti, podle § 132 o. s. ř. dospěl soud k následujícím právním závěrům:

4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V daném případě soud provedl listinné důkazy: Smlouvou o úvěru číslo formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přehledem údajů o úvěrové smlouvě anonymizováno číslo, výpisem z účtu u Fio banky ze dne 15. 9. 2016, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně, smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi společností právnická osoba, IČO, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, dne 22. 7. 2019, včetně příloh, potvrzením o přijetí platby právnická osoba anonymizováno ze dne 9. 8. 2019, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2019, výpisem z poštovního podacího archu ze dne 20. 8. 2019, přípisem právního zástupce žalobkyně ze dne 14. 9. 2020, výpisem z poštovního podacího archu ze dne 15. 9. 2020.

5. Ze smlouvy o úvěru číslo včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, se podává, že byla uzavřena dne 15. 9. 2016 mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovaným, ohledně úvěrované částky 3 000 Kč, smlouva neobsahuje podpis žalovaného. Z přehledu údajů o úvěrové smlouvě anonymizováno číslo se podává telefonního číslo, e-mailový kontakt a adresa žalovaného. Z výpisu z účtu u bankovní ústav anonymizováno ze dne 15. 9. 2016 bylo zjištěno, že z účtu právního předchůdce žalobkyně byla odeslána částka 3 000 Kč na účet č. bankovní účet. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi společností právnická osoba, IČO, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, dne 22. 7. 2019, včetně příloh, bylo zjištěno, že na základě této smlouvy postoupila společnost právnická osoba, IČO, pohledávku za žalovaným, která je předmětem tohoto sporu, žalobkyni. Z potvrzení o přijetí platby právnická osoba anonymizováno ze dne 9. 8. 2017 vyplynulo, že společnost právnická osoba, IČO, obdržela dne 24. 7. 2019 platbu za prodané portfolio žalobkyni na základě smlouvy ze dne 22. 7. 2019. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2019 se podává, že společnost právnická osoba, IČO, oznamovala žalovanému postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto sporu, na žalobkyni. Z výpisu z poštovního podacího archu ze dne 20. 8. 2019, bylo zjištěno, že tohoto dne zasílala žalobkyně žalovanému zásilku. Z přípisu právního zástupce žalobkyně ze dne 14. 9. 2020 vyplynulo, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby vyzývala žalovaného k zaplacení žalované částky. Z výpisu z poštovního podacího archu ze dne 15. 9. 2020 bylo zjištěno, že tohoto dne zasílal právní zástupce žalobkyně žalovanému zásilku.

6. Ze zprávy bankovní ústav ze dne 29. 4. 2021 vyplynulo, že majitelem a jediným disponentem účtu číslo bankovní účet byl od založení účtu 19. 7. 2000 do jeho zrušení dne 1. 6. 2020 jméno příjmení, narozený dne datum, dne 16. 9. 2016 banka eviduje na tomto účtu příchozí platbu 3 000 Kč z účtu č. bankovní účet společnosti právnická osoba 7. Aktivní legitimace žalobkyně je prokázána smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi společností právnická osoba, IČO, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, dne 22. 7. 2019, včetně příloh, potvrzením o přijetí platby právnická osoba anonymizováno ze dne 9. 8. 2017, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2019, včetně výpisu z poštovního podacího archu ze dne 20. 8. 2019.

8. Podle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

9. Podle ust. § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

10. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

11. Podle ust. § 2 písm. a) zák. č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném od 1.5.2014 (do 18.9.2016), se pro účely tohoto zákona rozumí elektronickým podpisem údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě.

12. Podle ust. § 3 odst.1 citovaného zákona je datová zpráva podepsána, pokud je opatřena elektronickým podpisem. Pokud se neprokáže opak, má se za to, že se podepisující osoba před podepsáním datové zprávy s jejím obsahem seznámila.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 14. Otázkou zůstává otázka splnění požadavku písemnosti Smlouvy o úvěru číslo ze dne 15. 9. 2016. Obecně lze uvést, že pojem písemnosti zahrnuje textové či obrazové informace zachycené nejen v listinné, ale též v elektronické či jakékoliv jiné podobě, která umožňuje trvalý a písemný záznam dané informace s možností její autentizace, tj. přičitatelnosti určitému subjektu. Písemná forma je tak naplněna i tehdy, pokud bylo určité právní jednání provedeno za pomoci elektronických prostředků, jako je internet, elektronická pošta apod. Avšak v kontextu posuzované věci je stěžejní otázkou naplnění požadavku autentizace. Tomuto účelu nejlépe slouží podpis, díky němuž lze identifikovat jednající subjekt a současně ověřit, že skutečně jednal ten, kdo se podepsal. Elektronické dokumenty je nutno podepsat pomocí tzv. elektronického podpisu, jehož právní status zakotvoval zák. č. 227/2000 Sb. Zaručený elektronický podpis je plnohodnotným ekvivalentem úředně ověřeného vlastnoručního podpisu, a vyznačuje se vysokou mírou spolehlivosti a autentičnosti, prostý elektronický podpis takovou míru identifikační a autentizační jistoty neskýtá.

15. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že písemná forma úvěrové smlouvy, tak jak požaduje zákon, nebyla zachována. Písemná forma vyžaduje zachycení obsahu jednání včetně označení (identifikace) jednající osoby v písmenech a číslech a také podpis, tedy ověření (autentizaci) jednající osoby ve vztahu k obsahu písemnosti. Písemný projev tedy musí být podepsán a je platný až po podpisu jednající osoby bez ohledu na to, zda byl zachycen v listinné nebo elektronické podobě. Z formálního hlediska se za podpis považuje pouze takové technické provedení identifikace osoby, které umožňuje objektivně (tedy samo o sobě, ze svých vlastností) ověřit identitu osoby, která jej provedla. V případě zachycení písemného projevu v listinné podobě je nahrazení vlastnoručního podpisu užitím mechanických prostředků zcela výjimečné, zejména jedná-li se o podpis spotřebitele. Soud nevidí důvod, proč by v případě zachycení písemného projevu v elektronické podobě měla být míra spolehlivosti při určení jednající osoby nižší než je tomu v podobě listinné. Naopak v situaci, kdy ve světě elektronických dokumentů je padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů mnohem snazší, než je tomu u listinných dokumentů, je potřeba důsledně vyžadovat, aby byl elektronický dokument podepsán takovým podpisem, který zaručuje jak to, že dokument nebyl po připojení podpisu změněn, tak identitu podepisující osoby. Je evidentní, že zaručený elektronický podpis je založený na kvalifikovaném certifikátu (vytvořen pomocí prostředku pro bezpečné vytváření elektronického podpisu). Pouze takový elektronický podpis zaručuje integritu podepsaných dat i identitu podepsané osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 10. 2009 sp. zn. 33 Cdo 3210/2007).

16. Formulář vystavený na webových stánkách předchůdce žalobkyně by nevyhovoval požadavku adresnosti návrhu na uzavření smlouvy, neboť není určen (adresován) konkrétní osobě (osobám), a nesplňuje ani požadavek písemnosti právního úkonu učiněného elektronickými prostředky, jelikož není opatřen elektronickým podpisem podle zvláštního předpisu (srovnej § 2 písm. a), § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu). Formulář vyplněný návštěvníkem webových stránek předchůdce žalobkyně, je impulzem k iniciativě vůči ní předložit adresovaný písemný návrh smlouvy zákazníkovi. Pouze na základě takového návrhu podepsaného jednající osobou, popř. návrhu předkládaného prostřednictvím elektronických prostředků, opatřeného zaručeným elektronickým podpisem (§ 2 písm. b) zákona č. 227/2000 Sb.), který bude stejným způsobem akceptován, může být završen kontraktační proces – dojde k uzavření smlouvy (ať již platné nebo neplatné pro nedostatek formy). Typickým jednostranným adresovaným právním úkonem směřujícím ke vzniku dvoustranného právního úkonu (smlouvy) je návrh na uzavření smlouvy. U smlouvy, pro niž zákon předepisuje písemnou formu, musí mít písemnou formu i oferta. Písemný právní úkon (tedy i písemný návrh na uzavření smlouvy) je platný jen tehdy, je-li podepsán jednající osobou (tedy oferentem); podpis přitom může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé nebo je-li učiněn elektronickými prostředky, může být podepsán elektronicky podle zvláštních předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007 (C 8011)).

17. Žalobkyně neprokázala a nenabídla soudu důkazy k prokázání tvrzení, zda a kdy se žalovaný (osoba s jeho elektronickou identitou) do systému právního předchůdce žalobkyně přihlásil a jaké konkrétní dokumenty odsouhlasil a v jakém znění, tedy, zda smlouva o poskytnutí úvěru číslo ze dne 15. 9. 2016 byla žalovanému skutečně zobrazena v nyní předloženém znění nejen na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně, ale i v uživatelském rozhraní žalovaného (byla mu adresována) a autentizována (podepsána), a že žalovaný odsouhlasil právě soudu předložené znění smlouvy kliknutím na virtuální tlačítko„ clickthrough smlouva“ (či jiným způsobem a jakým).

18. Úvěrová smlouva nebyla platně uzavřena ani podle § 562 odst. 2 o. z., tedy za použití elektronických nebo jiných technických prostředků umožňující zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Žalobkyně neprokázala, že právním předchůdcem žalobkyně ovládané elektronické prostředí, ve kterém mělo dojít k právnímu jednání se žalovaným, samo o sobě umožňuje zachycení obsahu jednání a určení osoby jinak než elektronickým podpisem alespoň se značnou úrovní důvěry odpovídající míře identifikace a autentizace na základě vlastnoručního podpisu či zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu.

19. Prokazovanou skutečnost lze mít za prokázanou, jestliže lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala (že je pravdivá); nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti (na její pravděpodobnost) – např. 21 Cdo 2682/2013. V dané věci dospěl soud k závěru, že nedošlo k řádnému ujednání o uzavření smlouvy včetně ujednání o poplatcích a smluvní pokutě mezi účastníky učiněné elektronickými prostředky. Smlouva o poskytnutí úvěru číslo ze dne 15. 9. 2016 není opatřena řádným popisem žalovaného, a soudu nebyla doložena ani žádná odpovídající písemná korespondence mezi účastníky zachycující její obsah. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by smlouva mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo podpis právního jednání učiněného elektronickými prostředky ve smyslu zákona zák. č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, tj. způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě nebo že podpis byl nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Uvedené lze považovat za splněné například při sjednávání smlouvy prostřednictvím internetového bankovnictví, zřízeného již na základě existujícího smluvního vztahu mezi spotřebitelem a finanční institucí, kdy finanční instituce již dříve klienta identifikovala, přičemž pro další komunikaci s ním mu přidělila personalizované údaje, jejichž prostřednictvím se spotřebitel přihlašuje do internetového bankovnictví, pokud následně v kontraktační fázi učiní další úkon, ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán. Elektronická značka (ve smyslu zákona o elektronickém podpisu) není pro účely sjednávání spotřebitelského úvěru relevantní. V řízení tedy nebylo prokázáno uzavření smlouvy, když smlouva opatřená písemným podpisem žalované nebyla soudu předložena a nebylo ani prokázáno, že by ji žalovaný podepsal elektronicky dle zák. č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, a změně některých dalších zákonů. Soudu tak nezbylo, než konstatovat, že v řízení nebylo prokázáno uzavření dotčené smlouvy mezi účastníky.

20. Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje, že s ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného (srov. čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008, a rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další, zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016), shledal by soud ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, (ve znění účinném k době uzavření smlouvy o úvěru absolutní neplatnost uvedené smlouvy o úvěru ve smyslu § 580 odst. l zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 588 téhož zákona.

21. Pokud by právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 3 000 Kč skutečně poskytl, bylo by možno právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako právní vztah z bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z.. Žalobkyně však neprokázala, že by částku 3 000 Kč dne 16. 9. 2019 skutečně poskytla, částku 3 000 Kč zaslala na účet číslo bankovní účet, jehož majitelem a disponentem však byla třetí osoba, odlišná od osoby žalovaného.

22. Soudu proto na základě všech shora uvedených skutečností nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

23. V řízení byl úspěšný žalovaný, který by dle § 142 odst. 1 o. s. ř. měl právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, jak se však podává z obsahu spisu, žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, bylo proto vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu)