8 C 115/2022

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. jméno příjmení a soudci ve věci žalobkyně právnická osoba , IČO , se sídlem v  obec a číslo , část obce , ulice a číslo , zastoupené JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D., advokátem se sídlem v  obec a číslo , část obce , ulice a číslo , proti žalovanému celé jméno žalovaného , narozenému datum , trvale bytem v  obec , ulice a číslo , o zaplacení 22 924,52 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 23. srpna 2022, č. j. 8 C 115/2022-35,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části výroku I., jíž bylo rozhodnuto o povinnosti k zaplacení úroku z prodlení z částek 29 590 Kč a 9 290 Kč za období od [datum] do zaplacení, mění tak, že výše tohoto úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž prodlení trvá, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., na nákladech řízení před soudem prvního stupně 9 569,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., na nákladech odvolacího řízení 3 274,80 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V projednávané věci se žalobkyně domáhala zaplacení celkem 38 880 Kč, z čehož činí jistina 22 924,52 Kč, s úrokem z prodlení z částky 29 590 za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 26 254,80 Kč a za období od [datum] ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž prodlení trvá, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a z částky 9 290 za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 7 481,95 Kč a za období od [datum] ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž prodlení trvá, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Výslovně přitom uvedla, že v období od [datum] do [datum] činí takto určená výše úroků z prodlení 7,25 % (což odpovídá odvolacímu soudu z jeho úřední činnosti známé skutečnosti, že ke dni [datum] i [datum] činila výše repo sazby stanovené Českou národní bankou 0,25 %).

2. V záhlaví označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 38 880 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 590 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 9 290 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 26 254,80 Kč a 7 481,95 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), a v téže lhůtě k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení v částce 12 869,50 Kč (výrok II.).

3. Při svém rozhodnutí soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byly dne [datum] a dne [datum] uzavřeny dvě smlouvy o půjčce, na jejichž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částky 20 000 Kč a 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvách zavázal uhradit půjčené částky a dalších 13 920 Kč a 6 960 Kč, a to vždy v 53 týdenních splátkách; poslední splátka podle první uvedené smlouvy měla být uhrazena [datum], podle druhé pak [datum]. Žalovaný však uhradil pouze 4 330 Kč a 7 670 Kč. Sedmidenní lhůta po úhradě poslední splátky uplynula u první uvedené smlouvy dnem [datum] a u druhé dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek byly pohledávky z uvedených smluv postoupeny žalobkyni a tato skutečnost byla oznámena žalovanému.

4. Po právním posouzení takto zjištěného skutkového stavu podle § 657 a 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“) dospěl okresní soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly platně uzavřeny smlouvy o půjčce, na jejichž základě žalovaný obdržel částky 20 000 Kč a 10 000 Kč, které měl vrátit spolu s dalšími 13 920 Kč a 6 960 Kč (které, jak plyne z citace § 658 odst. 1 obč. zák., okresní soud posuzoval jako platně sjednané úroky) vždy v 53 - týdenních splátkách. Žalobce tak měl podle smluv zaplatit celkem 50 880 Kč (20 000 + 10 000 + 13 920 + 6 960). Jelikož však zaplatil jen 12 000 Kč (4 330 Kč a 7 670 Kč), shledal okresní soud důvodným žalobní požadavek na zaplacení 38 880 Kč (50 880 – 12 000). Přiznání úroku z prodlení okresní soud odůvodnil tím, že jej přiznává za období požadované žalobkyní, tj. od [datum] z částky 29 590 Kč (20 000 Kč + 13 920 – 4 330) a od [datum] z částky 9 290 Kč (10 000 + 6 960 – 7 670). Výši přiznaných úroků z prodlení okresní soud odůvodnil lakonickým konstatováním, že se jedná o úroky z prodlení„ zákonné“, aniž však uvedl, podle jakého„ zákona“ jejich výši určil, jakož i to, proč v období od [datum] do [datum] překročil žalobní návrh, pokud jde výši úroků, když přiznány byly úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně (1,25 + 7), přičemž od [datum] až do [datum], tedy včetně prvního dne druhého pololetí roku 2021, byla výše repo sazby stanovené Českou národní bankou nižší než 1,25 %. Teprve od [datum] převýšil žalobkyní požadovaný úrok z prodlení přiznaných 8,25 % ročně, když k tomuto datu již činila repo sazba stanovená Českou národní bankou 3,75 % a následně dále (a to až do vydání tohoto rozhodnutí odvolacího soudu) jen rostla.

5. Výrok o nákladech řízení co do jeho základu okresní soud s odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) odůvodnil tím, že žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná (aniž vysvětlil, proč považuje žalobkyni za úspěšnou i v té části výroku ve věci samé, jíž žalobkyni – za období od [datum] – přiznal nižší úroky z prodlení, než požadovala). Pokud jde o výši přiznaných nákladů řízení, uvedl okresní soud, že tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 556 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 38 880 Kč, sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, z částky 2 660 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci a z částky 1 330 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 350 Kč, tj. ve výši 1 963,50 Kč.

6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, jímž jej napadla toliko té části výroku ve věci samé, jíž bylo rozhodnuto o úrocích z prodlení za období od [datum] do zaplacení, domáhajíc se jeho změny tak, že za toto období bude žalobkyni přiznán úrok z prodlení v souladu s výše (v odst. 1 tohoto odůvodnění) citovaným žalobním návrhem. Namítala, že výši úroku z prodlení je třeba určit podle právní úpravy platné v období, kdy došlo k prodlení dlužníka, přičemž v daném případě se žalovaný dostal do prodlení s plněním svých povinností dne [datum], respektive dne [datum], nikoli dne [datum]. Kapitalizovaný a běžící úrok z prodlení je stále stejným úrokem z prodlení a žalovaný se nedostal do prodlení s plněním téhož dluhu dvakrát.

7. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

8. Přestože odvolatelka v odvolání uvedené odvolací důvody podřadila pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. b) až g) o. s. ř., podle jeho obsahu je jako odvolací důvod uplatněno pouze nesprávné právní posouzení věci soudem prvního stupně, a tedy odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Proti skutkovým závěrům, k nimž dospěl okresní soud, jak již byly svrchu (v odst. 3. tohoto odůvodnění) shrnuty, žalobkyně ničeho nenamítá, ani s nimi nepolemizuje, rovněž tak nenamítá žádnou konkrétní vadu řízení, která by mohla mít za následek nesprávnost napadené části výroku rozsudku okresního soudu ve věci samé.

9. Protože tedy odvolání bylo – posuzováno podle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř. za použití § 211 o. s. ř.) – podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci, v odvolacím řízení nebylo třeba provádět šetření ani dokazování a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žalobkyně výslovně a u žalovaného, který se k výzvě odvolacího soudu nevyjádřil, se podle § 101 odst. 3 o. s. ř. za použití § 211 o. s. ř. předpokládá, že proti takovému postupu odvolacího soudu nemá námitky), rozhodl o něm odvolací soud, aniž k jeho projednání nařizoval jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř.).

10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které mu předcházelo, podle § 212, 212a o. s. ř., a to pouze v mezích, ve kterých se odvolatelka domáhala jeho přezkumu, tedy v té části jeho výroku ve věci samé (výroku I.), jíž bylo rozhodnuto o úrocích z prodlení za období od [datum] do zaplacení. V ostatních částech výroku ve věci samé, jimiž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 33 880 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 26 254,80 Kč a 7 481,95 Kč, odvoláním nenapadených a na napadeném výroku nezávislých, zůstává tímto rozhodnutím odvolacího soudu přezkoumávaný rozsudek nedotčen. Odvolání přitom odvolací soud shledal důvodným.

11. Z obsahu spisu nevyplývá žádná vada řízení před soudem prvního stupně, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; žádná takováto konkrétní procesní vada, jak již bylo výše uvedeno, ostatně ani nebyla odvolatelkou namítána.

12. Spolehlivou oporu v okresním soudem provedených důkazech mají jeho skutková zjištění, jak již byla shora (v odst. 3 tohoto odůvodnění) shrnuta. Jak již bylo uvedeno, ani v projednávaném odvolání žalobkyně závěr okresního soudu o skutkovém stavu nezpochybňuje, proto i odvolací soud z něho při svém rozhodnutí vycházel.

13. Nesprávným však shledal odvolací právní posouzení zjištěného skutkového stavu, pokud jde o určení výše úroků z prodlení.

14. Především je třeba konstatovat, že v občanském soudním řízení sporném platí zásada dispoziční, z níž plyne, že soud je – s výjimkami v zákoně uvedenými – vázán návrhem účastníků. V případě úroku z prodlení se přitom nejedná o případ, pro který by byla výjimka z této zásady zákonem stanovena, neboť nejde o případ, kdy by z právního předpisu vyplýval určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky, který by ve smyslu § 153 o. s. ř. opravňoval soud k překročení návrhu účastníků, nebo přisouzení něčeho jiného nebo více, než čeho se domáhají. Je sice pravdou, že výše úroků z prodlení je upravena hmotněprávními předpisy, jak budou níže citovány. Tato úprava však neznamená, že úroky z prodlení mohou být věřiteli, jehož dlužník je v prodlení, soudem„ vnuceny“ proti jeho vůli. Takovýto výklad by byl v příkrém rozporu se zásadou autonomie vůle účastníků soukromoprávních vztahů. Na úrocích z prodlení lze proto ve sporném řízení sporném žalobci přiznat nejvýše tolik, kolik účastník požaduje; jeho návrh překročit nelze. Jestliže tedy žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, s tím, že v každém kalendářním pololetí, v němž prodlení trvá, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, přičemž za období prodlení od [datum] do [datum] takto určená výše úroku z prodlení činila 7,25 % ročně a v období [datum] do [datum] pak 7,50 % ročně, avšak okresní soud za celé období od [datum] přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně, pak za období od [datum] do [datum] překročil žalobkynin návrh o 1 % ročně a za období od [datum] do [datum] o 0,75 % ročně. Již z tohoto důvodu je rozsudek okresního soudu v jeho přezkoumávané části věcně nesprávný. Nesprávně však určil okresní soud výši sazby úroku z prodlení i za období následující od [datum], za něž žalobkyni naopak přiznal méně, než kolik požadovala a na kolik má po právu nárok.

15. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“, nebo zák. [číslo] Sb.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 téhož ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 citovaného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. Podle § 3081 o. z. tento zákon nabývá účinnosti dnem [datum].

17. V daném případě jde o právní poměr ze závazkového právního vztahu založeného smlouvami o půjčce. Nejedná se tedy o právní poměr týkající se práv osobních rodinných, nebo věcných, a tedy ani o právní poměr na který by dopadala úprava působnosti zákona č. 89/2012 Sb. založená jeho § [číslo] odst.

2. Obě smlouvy o půjčce, z nichž je požadováno plnění v této věci, byly uzavřeny před [datum]. I sjednané lhůty ke splacení půjček a jejich příslušenství (úroků) skončily před uvedeným datem. I právo žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, které vzešlo z porušení smluvního závazku žalovaného splatit půjčku včas, vzniklo již okamžikem prodlení, tedy opět před [datum]. Právo žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení se proto podle citovaného ustanovení § 3028 odst. 1, 3 o. z. řídí právními předpisy účinnými do [datum].

18. Podle § 517 odst. 1 věty prvé obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. podle odst. 2 téhož ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

19. V daném případě bylo plnění žalobou požadované částky sjednáno ve splátkách výše uvedených. Dluh se tak stával splatným postupně v období od uzavření každé z posuzovaných smluv o půjčce do [datum] respektive do [datum]. Pro posouzení toho, co je předmětem tohoto odvolacího řízení, tj. otázky výše úroků z prodlení, je rozhodné, že u všech jednotlivých dílčích plnění (splátek), které ve svém souhrnu tvoří žalobkyni přiznanou částku 38 880 Kč, nastala splatnost v období mezi [datum], kdy byla uzavřena v pořadí první smlouva o půjčce, a [datum] kdy byla splatná poslední splátka podle v pořadí druhé uzavřené smlouvy o půjčce. Do prodlení se zaplacením první splátky se tak žalovaný nedostal přede dnem [datum], přičemž prvním dnem prodlení se zaplacením poslední sjednané splátky bylo [datum]; počínaje od tohoto data tudíž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení z celé žalobou požadované částky 38 880 Kč.

20. Prováděcím předpisem podle výše citovaného ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. bylo od [datum], a tedy i v době uzavření v tomto řízení posuzovaných smluv o půjčce, nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nař. vl. [číslo] Sb., které bylo následně, pokud jde o jeho § 1 stanovící výši úroků z prodlení, novelizováno jednak nařízením vlády č. 33/2010 Sb. s účinností od [datum], podle jehož čl. II. výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí dosavadními právními předpisy a dále pak nařízením vlády č. 180/2013 Sb. s účinností od. [datum], podle jehož čl. II. bodu 1. výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí dosavadními právními předpisy.

21. Z citovaných přechodných ustanovení tudíž plyne, že výši úroků z prodlení je třeba v daném případě posuzovat podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., které bylo účinné od 28. 4. 2005 do [datum], tedy v období, kdy nastal první den prodlení žalovaného se zaplacením každé z jednotlivých splátek sjednaných v obou posuzovaných smlouvách o půjčce.

22. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

23. Takto stanovená výše úroku z prodlení platí až do zaplacení celé žalobou požadované částky, neboť, jak plyne z výše citovaných intertemporálních ustanovení, pozdější změny právní úpravy výše úroků z prodlení se ve vztahu k úrokům z prodlení, k němuž došlo před účinnosti předpisů, které je zavedly, neuplatní.

24. Z vyložených důvodů odvolací soud odvolání vyhověl a rozsudek okresního soudu v napadené části jeho výroku ve věci samé podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

25. Vzhledem k , byť jen částečné, změně výroku napadeného rozsudku ve věci samé neobstojí ani jeho nákladový výrok, a proto musel odvolací soud za použití § 224 odst. 2 o. s. ř. znovu (tj. nově) rozhodnout o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně. V něm byla po změně provedené odvolacím soudem plně úspěšnou žalobkyně, neboť jejímu žalobnímu návrhu bylo v plném rozsahu vyhověno, proto jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží plná náhrada nákladů řízení účelně vynaložených před soudem prvního stupně ve výši 9 569,50 Kč Tyto náklady tvoří soudní poplatek a náklady právního zastoupení. Pokud jde o soudní poplatek, ten byl sice zaplacen v částce 1 556 Kč, nebyl však vyměřen správně. Jak plyne z žaloby, z žalobou požadované částky tvoří jistinu pouze 22 924,52 Kč (17 446,93 + 5 477,59 Kč), zbytek požadované částky má povahu příslušenství této pohledávky, tj. úroku, jakožto úplaty za poskytnutí peněz, byť byl ve smlouvě označován jako„ souhrnný poplatek“; takto, tj. jako úrok, byl tento dílčí nárok i okresním soudem posouzen (vizte výše v odst. 4. tohoto odůvodnění). Cena příslušenství předmětu řízení přitom tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení (§ 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů), tak tomu však v řízení před soudem prvního stupně (na rozdíl od řízení odvolacího) nebylo. Počítáno z této částky pak soudní poplatek činí 918 Kč (položka 2 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, který tvoří přílohu zákona o soudních poplatcích). Pouze tuto částku je možno považovat za účelně vynaložený náklad na zaplacení soudního poplatku. [příjmení] na okresním soudu (§ 3 odst. 1 zákona o soudních poplatcích), aby rozhodl o vrácení přeplatku (§ 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Účelně vynaložené náklady právního zastoupení pak tvoří odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 22 924 Kč (i zde platí, že při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok; srov. § 8 odst. 1 a. t.) ve výši 3 x 300 Kč za 3 úkony právní služby učiněné do podáním žaloby včetně (tj. převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci a sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1. a. t. za použití § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t., 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 1 písm. a) a. t., mimosmluvní odměna ve výši 2,5 x 2 020 Kč za úkony učiněné po podání žaloby (2 x účast u jednání a jednoduché vyjádření k obraně žalovaného) dle § 14b odst. 3 a. t. ve spojení s § 7 bodem 5. a. t. za použití § 11 odst. 1 písm. g), odst. 2, 3 a. t., 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedené odměny a náhrad ve výši 1 501,50 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

26. I v odvolacím řízení byla plně úspěšnou účastnicí žalobkyně, a proto jí přísluší podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení. Tyto náklady ve výši 3 274,80 Kč tvoří zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení. Jelikož bylo předmětem odvolacího řízení pouze příslušenství pohledávky – úrok z prodlení požadovaný jako opětující se plnění na dobu neurčitou (do zaplacení dlužné částky, o němž se neví, kdy k němu dojde) stanoví se tarifní hodnota pětinásobkem ročního plnění (§ 8 odst. 1 věta druhá, odst. 2 a. t.). Žalobkyně se přitom domáhala takové změny napadené části výroku ve věci samé, podle níž měla být výše úroku z prodlení – stanovená napadeným rozhodnutím ve výši 8,25 % ročně z částky 38 880 Kč (29 590 + 9 290) – závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné vždy pro první den příslušného kalendářního pololetí zvýšené o sedm procentní bodů, a tedy na okolnostech do budoucna neznámých. Tarifní hodnotu proto odvolací soud stanovil následujícím způsobem: Ke dni učinění jediného úkonu právní služby ve věci samé, který žalobkyně učinila za odvolacího řízení – podání odvolání, tj. ke dni [datum], činil žalobkyní požadovaný úrok z prodlení 14 % z téže částky ročně (ku dni [datum] činila repo sazba [obec] národní banky 7 %). Předmětem odvolacího řízení tak v době, kdy byl úkon právní služby, za nějž odměna náleží, proveden – nad rámec úroku z prodlení přiznaného již okresním soudem – dalších 5,75 % ročně z částky 38 880 Kč. Vycházeje z této sazby pak pětinásobek ročního plnění činí 11 178 Kč (38 880 x 5,75 % x 5). Tuto částku proto vzal odvolací soud za tarifní hodnotu a z ní vypočtená odměna dle 7 bodu 5. a. t. za použití § 14b odst. 3 a. t. činí 1 580 Kč (Částku 11 178 Kč vzal odvolací soud i za základ výše uvedeného soudního poplatku za odvolání vyměřeného dle položky 1 bodu 1. písm. a) za použití položky 22 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků; srov. § 6 odst. 1 větu druhou, odst. 3 větu druhou zákona o soudních poplatcích). Spolu s touto odměnou náleží žalobkyni i paušální náhrada hotových výdajů jejího advokáta ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady, a tedy ve výši 394,80 (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).