8 C 160/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 37 782,38 Kč s přísl. <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 37 782,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 37 782,38 Kč od 17. 8. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 17 104 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Lhůta k plnění ve výroku I. a II. se stanovuje v měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč do zaplacení, a to do 25. dne měsíce počínaje prvním celým měsícem po právní moci tohoto rozhodnutí, to vše pod sankcí ztráty výhody splátek.</b> 1. Žalobce návrhem podaným dne 24. 10. 2019 se po žalovaném domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. V žalobě uvedl, že žalobce je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu § 25 energetického zákona a je držitelem licence na distribuci elektřiny. Pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 18. 3. 2019 kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný provádí na adrese na [adresa] [anonymizováno], [obec] (žalobce v žalobě chybou v psaní uvedl původně [adresa] [adresa]) neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru. Na uvedeném odběrném místě byla dne 7. 4. 2019 zástupcem provozovatele distribuční soustavy přerušena dodávka elektřiny. Přerušení bylo provedeno vyjmutím pojistek v hlavní domovní skříni (dále jen HDS) a to z důvodu nepřístupnosti odběrného místa. Dne 13. 5. 2019 byla ukončena smlouva na distribuci elektrické energie stanovením náhradních hodnot měřidla (VT 1 143kWh, NT 2 233 kWh). Dne 17. 6. 2019 byl pořízen periodický odečet se stavy VT 2 520kWh, NT 5 642kWh. Při kontrole odběrného místa techniky společnosti [právnická osoba], bylo dne 16. 7. 2019 zjištěno připojení odběrného místa vložením pojistek do HDS, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Odběrné místo bylo následně opět odpojeno a HDS přelepena stříbrnou přelepkou. Následnou kontrolou dne 18. 7. 2019 bylo pouze ověřeno odpojení odběrného místa v HDS a následné přeplombování. Celkové množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo pak rozdílem stavů při odpojení v HDS (stavy při ukončení smlouvy) a kontrolou [právnická osoba] [anonymizováno] (periodický odečet). Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny se provede vynásobením množství odebrané elektrické energie a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Tedy následovně: ( (2 520,0 kWh - 1 143,0 kWh) + (5 642,0 kWh - 2 233,0 kWh)) x 5, 68748 Kč/kWh = 27 220,29 Kč. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 27 220,29 Kč vč. DPH vypočítané dle vyhlášky a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 10 562,09 Kč.

2. Žalovaný v podaném odporu ze dne 18. 12. 2019 uvedl, že neprováděl žádný odběr na adrese [adresa], ale že se daný odběr může týkat adresy [adresa žalovaného], nicméně popřel, že by prováděl jakýkoliv odběr či manipuloval se zaplombovanou pojistkou. Uvedl, že to učinil asi někdo jiný.

3. Z nařízeného jednání se žalovaný dne 12. 4. 2021 omluvil ze zdravotních důvodů a souhlasil, aby jednání proběhlo v jeho nepřítomnosti. Doplnil, že pokud by soud rozhodl, že má dluh zaplatit, požádal o možnost hradit dluh v nižších splátkách.

4. Žalobce soudu předložil k prokázání jeho tvrzení tyto důkazy: Oznámení o neoprávněném odběru, Faktura [číslo] Oznámení o výsledku kontroly, Protokol o kontrole, Čestné prohlášení, Doručenka, Výpočet náhrady škody, Výzva k plnění, Dopis ze dne 1. 8. 2019, Upomínka, Oznámení o provedených pracích.

5. Žalovaný ke svým tvrzením o tom, že nemanipuloval s pojistkami a že z jeho strany nedošlo k neoprávněnému odběru, žádné důkazy nepředložil ani soudu žádné nenavrhl.

6. Z provedených důkazů tak jednoznačně vyplývá, a to především z Oznámení o výsledku kontroly ze dne 16. 7. 2019, že na odběrném místě [číslo] proběhl odběr bez uzavřené smlouvy, kdy bylo zjištěno tzv. samopřipojení v HDS. Z oznámení o provedených pracích soud zjistil, že bylo na odběrném místě na [adresa] [anonymizováno], [obec], provedena plomba a provedena kontrola měření a tato skutečnost byla oznámena žalovanému. Tyto skutečnosti vyplývají rovněž z protokolu o kontrole odběrného místa. Žalovaný byl o provedené kontrole odběrného místa informován, což vyplývá z dopisu a předložené doručenky. Dlužné částky jsou pak prokázány předloženou fakturou a dále z výpočtu náhrady škody.

7. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

8. Podle § 51 odst. 3 zákona energetického zákona, při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

9. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Po provedeném dokazování má soud za prokázané skutečnosti uvedené v žalobě, tedy že ze strany žalovaného došlo k neoprávněnému odběru na odběrném místě na [adresa] [anonymizováno], [obec] a žalovaný se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatil a tímto jednáním žalovaného vznikla žalobci škoda.

11. Žalovaný neunesl důkazní břemeno, ke svým tvrzením, že on žádný neoprávněný odběr neprováděl, nepředložil ani nenavrhl žádné důkazy, ze kterých by soud mohl zjistit, že jeho tvrzení jsou pravdivá.

12. Z těchto důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 104 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 512 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 782,38 Kč sestávající z částky 2 620 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada za promeškaný čas ve výši 400 Kč, cestovné ve výši 806,69 Kč (cesta autem [obec] - [obec] a zpět, spotřeba 5,2 l benzinu, ujeto 138 km) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

14. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce.

15. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. k žádosti žalovaného o splátky, neboť rozložení plnění do takto určených splátek není dle názoru soudu nepřiměřeným zásahem do majetkových práv žalobce.