8 C 169/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci manžela: osobní údaje manžela a manželky: osobní údaje manželky o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manžela, datum narození a celé jméno manželky, rozené příjmení datum narození, uzavřené před stát. instituce dne datum, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel se domáhal rozvodu manželství s tím, že s manželkou nežijí od anonymizováno rok. V návrhu uvedl, že po svatbě se chování manželky změnilo, začala fyzicky napadat ho i syna.

2. Manželka s rozvodem manželství nesouhlasila. Potvrdila to, že spolu s manželem nežijí od anonymizováno rok, soužití obnovit nechtěla. Jako důvod proč se nechce rozvést, uvedla probíhající insolvenční řízení u obou manželů. Vyjádřila obavy, že by pak po rozvodu musela hradit dluhy sama.

3. Z oddacího listu a jejich výpovědi soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před stát. instituce, u manžela se jedná o manželství první, u manželky rovněž o manželství první, oba účastníci jsou české národnosti, státními příslušníky ČR, poslední společné bydliště účastníků bylo na adrese adresa manžela a manželky. Z manželství se narodil nezl. celé jméno manžela datum narození.

4. Z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, soud zjistil, že byla schválena dohoda rodičů, podle které byl nezl. jméno na dobu po rozvodu manželství rodičů svěřen do střídavé péče obou rodičů.

5. Z výpovědi manžela bylo dále zjištěno, že manželé spolu nežijí od anonymizováno rok, nevedou společnou domácnost, intimně se nestýkají rovněž od anonymizováno rok. Podle manžela jej manželka fyzicky napadala. Vyloučil možnost, že by bylo možné obnovit manželské soužití. Uvedl, že manželka měla poměr s jiným mužem. Potvrdil, že mají s manželkou společně insolvenci.

6. Manželka ve své výpovědi shodně uvedla, že s manželem nevedou společnou domácnost a intimně se nestýkají od anonymizováno rok. Sdělila, že pro ni bylo manželství„ peklo“ a obviňovala manžela z nevěry a špatného zacházení. Sdělila, že se manžel zamiloval do vdané ženy, jenž však umřela.

7. Jako důvod proč se nechce rozvést, uvedla, že mají s manželem společnou insolvenci a ona nechce nic platit.

8. Špatné vztahy mezi manželi byly potvrzeny výpovědí matky manžela a rovněž matky manželky. Obě svědkyně shodně uvedli, že manželé spolu delší dobu nežijí a jejich vzájemné vztahy nejsou dobré. Matka manžela vyloučila možnost obnovy soužití.

9. Podle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

10. Podle § 755 odst. 2 o. z., přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

11. Podle § 755 odst. 3 o. z., mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

12. Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Jednoznačně bylo prokázáno, že došlo ke vzájemnému citovému odcizení účastníků.

14. Manželé spolu nežijí, prakticky nekomunikují, dochází mezi nimi dlouhodobě k neshodám a hádkám mají rozdílné názory na společný život. Manželka sice s rozvodem nesouhlasila, ale zároveň uvedla, že s manželem žít nechce a své setrvání v manželství zdůvodnila pouze probíhající insolvencí manželů.

15. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno tak, že nelze očekávat obnovení manželského soužití, když manželství účastníků je již dlouhou dobu pouze formální, neplní žádnou ze svých funkcí. Je zřejmé, že mezi účastníky je tak ve smyslu shora citovaných ustanovení občanského zákoníku patrný trvalý rozvrat, který neodčinitelně brání dalšímu plnění společenského účelu manželství, příčiny rozpadu manželství soud spatřuje zejména ve vzájemném citovém odcizení účastníků, nefunkčnosti jejich manželství, hádkami mezi manželi.

16. V daném případě dospěl soud k závěru, že zde není reálná naděje na obnovení manželství účastníků, a ani nebyly zjištěny zvláštní důvody odůvodňující zájem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, na trvání manželství.

17. Soud má za to, že podmínka vyžadovaná zákonem o rodině, tj. kvalifikovaný rozvrat manželství, je dána, když i účastníci možnost obnovení manželského soužití vylučují, a nebyly zjištěny okolnosti ve smyslu § 755 odst. 2 o. z., které by bránily rozvodu manželství účastníků, a proto manželství účastníků rozvedl, když i podmínka stanovená ust. § 755 odst. 3 o. z., tj. pravomocné rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu, je splněna.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dle kterého v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Uvedené předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení však v projednávané věci splněny nebyly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích, a to ve dvojím vyhotovení. Právo podat odvolání nemá ten, kdo se tohoto práva po vyhlášení rozhodnutí výslovně vzdal. Podle § 759 zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení. Podle ust. § 14 odst.1 písm. d) bod 3. zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, je občan povinen požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství. S tím, že občan je povinen požádat o vydání nového občanského průkazu, jen pokud je v jeho dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu nebo partnerství. Podle ust. § 4 odst.1 cit. zákona občanský průkaz vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy (dále jen„ obecní úřad obce s rozšířenou působností“), u něhož občan podal žádost o jeho vydání (u kteréhokoli obecního úřadu obce s rozšířenou působností).