8 C 18/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 22 212 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 962Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7210,83 Kč od 21.5.2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 1563,55 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1006,1 Kč, úrok ve výši 15% ročně z částky 6928,69 Kč od 21.5.2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požaduje zaplatit smluvní pokutu ve výši 10250 Kč.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 396 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně a to do 3 dnů od právní moci toto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 10.12.2020 domáhala zaplacení částky 22 212 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], došlo dne 20.12.2017 k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč (dále jen„ úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši 1637 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím úvěru, a to úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 7650 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1565 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3060 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 30912 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby, se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 2453 Kč Poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do 20.2.2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 18.10.2018 ve výši 5000 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve Smlouvě, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 6928,69 Kč od 21.2.2019 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15,00% ročně. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně rovněž požaduje smluvní pokutu, jenž vyplývá přímo ze smlouvy a žalobkyně požaduje částku 10250 Kč. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 8.7.2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně dále doplnila, že právní předchůdce řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného před uzavřením, smlouvy, když vycházel z příjmů ve výši 23 973 Kč a měsíčních výdajů ve výši 17467 Kč.

2. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila.

3. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k jednání se nedostavil.

4. Z předložené listiny označené jako smlouva o úvěru ze dne 20.12.2017 soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě níž právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému částku 17.000 Kč, žalovaný se zavázal uhradit žalobci celkově 30912 Kč a to v 14-ti měsíčních splátkách po 2453 Kč. Tato částka se skládá z jistiny ve výši 17000 Kč, úroku ve výši 1637 Kč, úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 7650 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1565 Kč, inkasa ve výši 3060 Kč. Z předložené výzvy je patrno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně postoupil předmětnou pohledávku žalobkyni a tato skutečnost byla oznámena žalovanému.

5. Z listiny označené jako Žádost o úvěr ze dne 20.12.2017 bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, což žalobkyně doložila především pracovní smlouvou a výplatní páskou žalovaného.

6. Dle § 2395 obč. zákoníku, zákon č. 89/2012 Sb., dále jen o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 553 odst. 1 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. 10. § 2048 odst. 1 o.z. uvádí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným (žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru ve výši 17 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit ve sjednané výši do 20.2.2019.

13. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

14. Soud posoudil ustanovení ohledně poplatků a výši úvěrů jako platné a proto v této části žalobě vyhověl.

15. Ohledně smluvní pokuty ve výši 10 250 Kč, tak soud žalobu v této části zamítl, neboť nebylo možno jednoznačně zjistit, jakým způsobem dospěla žalobkyně k požadované výši smluvní pokuty, když v žalobě pouze uvedla neurčité tvrzení, že v důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo předchůdci žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve smlouvě. Žalobkyně neuvedla, kde konkrétně ve smlouvě byla smluvní pokuta sjednána a v jaké výši. Samotné vyčíslení smluvní pokuty bez konkrétního tvrzení o tom jakým způsobem byla smluvní pokuta sjednaná je neurčité, nebylo možno zjistit, jakým způsobem předchůdce žalobce dospěl k požadované částce 10250 Kč, proto k takovému ujednání o smluvní pokutě nelze přihlížet. V předložené smlouvě je navíc většina textu upravující smluvní podmínky a tedy zřejmě i smluvní pokutu, napsána velmi malým písmem a nečitelně. Jelikož žalobkyně se z jednání omluvila, nemohl ji soud při jednání poučit podle § 118a o.s.ř., aby svá tvrzení ohledně smluvní pokuty doplnila.

16. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 2. o.s.ř.. Žalobce byl v řízení úspěšný pouze částečně. Po odečtení úspěchu a neúspěchu soud přiznal žalobkyni náklady řízení v části 17 % z celkových nákladů řízení, jenž činí 2330 Kč, tedy 396 Kč. Žalobce podal u Okresního soudu v Litoměřicích více obdobných žalob, návrhy v těchto věcech mají podobu, která se odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však je totožný či jen s drobnými odchylkami, je zde jednota v osobě žalobce a jeho advokáta, sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby, úkony právní služby jsou poskytnuty v zásadě jen při podání první formulářové žaloby. Navíc ve sporu jde o pohledávku ze smlouvy, kde jednou ze stran byl spotřebitel, a jde o smlouvu, nebo podmínky jiného právního důvodu k plnění, při nichž je spotřebitel fakticky zásadně vyloučen z možnosti sjednat si je s jiným obsahem. Soud proto hodnotí žalobu ve věci jako tzv.„ formulářovou“ žalobu. Proto soud při určování výše odměny za učiněné úkony právní pomoci dle ust. § 11 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k úhradě a podání žaloby vyšel z ust. § 14b odst.1 bod 1. vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, když řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Celkové náklady se tedy skládají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 878 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 212 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

17. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.