8 C 197/2021
č. j. 8 C 197/2021-96
V PLATNOSTIOkresní soud v Litoměřicích rozhodl o náhradě škody způsobené úmyslným podvodem při získání dotace z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu. Soud se opřel o pravomocný trestní rozsudek, podle něhož byli žalovaní shledáni vinnými z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU. Podle § 2915 občanského zákoníku jsou škůdci povinni společně a nerozdílně nahradit škodu, i když jednotliví z nich způsobili škodu samostatnými činy. Soud určil žalovaným 1 a 2 povinnost zaplatit částku s úrokem z prodlení a stanovil pro žalovaného 2 splátkovou formu plnění s ohledem na jeho finanční situaci.
Plný text
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, IČO sídlem adresa žalovaného a žalovaného 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného 3. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalovaného a žalované pro zaplacení částky částka s příslušenstvím částečným rozsudkem
I. Žalovaní číslo jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem s prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to tak, že žalovaný číslo do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku a žalovaný číslo ve splátkách, tak že lhůta k plnění se stanový v měsíčních splátkách ve výši částka do zaplacení a to do 20. dne měsíce počínaje anonymizováno rok, to vše pod sankcí ztráty výhody splátek.
II. Žalovaní č. 1 a 2 jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích soudní poplatek ve výši částka a to tak, že žalovaný č. 1 do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku a žalovaný č. 2 do datum.
III. Žalovaní č. 1 a 2 jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka a to tak, že žalovaný č. 1 do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku a žalovaný č. 2 do datum.
1. Žalobce se žalobou ze dne datum domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku. V žalobě uvedl, že pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí byli žalovaní uznáni vinnými ze spáchání přečinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku, jednak přečinu poškození finančních zájmů Evropské unie dle § 260 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a všichni byli odsouzení k podmíněným trestům odnětí svobody. Žalobce doplnil, že uzavřel dne datum se společností anonymizována dvě slova, IČO, (dále jen„ zaměstnavatel“), dohodu o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu č. anonymizováno číslo. Zaměstnavatel splnil veškeré podmínky pro přiznání a poskytnutí příspěvku na vyhrazení společensky účelného pracovního místa, byly naplněny všechny požadované podmínky pro uzavření dohody jako nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Společensky účelné pracovní místo bylo obsazeno žalovanou – tehdy uchazečkou o zaměstnání paní celé jméno žalované (dříve příjmení), byly doloženy veškeré doklady osvědčující skutečnosti pro poskytování příspěvku, výkazy vyúčtování mzdových nákladů byly předkládány ve stanovených lhůtách. V době poskytování příspěvku nebyly žalobci známy žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly zneužití finančního příspěvku příjemcem a tím vzniku škody. Ve smyslu § 113 odst. 5 zákona o zaměstnanosti žalobce poskytl na základě dokladů doložených zaměstnavatelem (společností anonymizována dvě slova) příspěvek na již vynaložené prostředky na mzdy a zákonné odvody z mezd. S ohledem na skutečnost, že Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem č.j. číslo jednací rozhodl, že žalovaní celé jméno žalovaného, celé jméno žalovaného (jednatel společnosti anonymizována dvě slova) a celé jméno žalované, dříve příjmení (uchazečka o zaměstnání, pro kterou bylo společensky účelné pracovní místo vyhrazeno) jsou vinni, že v žádosti o poskytnutí příspěvku uvedli nepravdivé údaje, vyhotovili a předložili nepravdivé doklady a uvedli nepravdivé údaje, tím umožnili neoprávněné použití finančních prostředků pocházejících z rozpočtu Evropské unie, a způsobili takovým činem větší škodu, nemůže být o jejich úmyslu neoprávněně se obohatit na úkor žalobce pochyb. Tímto jejich úmyslným společným jednáním byla žalobci způsobena škoda částka, z toho vůči Evropskému sociálnímu fondu škoda ve výši částka.
2. Žalovaný č. 1 se k věci nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Žalovaný č. 2 při jednání uvedl, že si je dluhu vědom, vzhledem k finanční situaci zvažuje insolvenční návrh na svoji osobu. Uvedl, že má v současné době příjem částka čistého a požádal soud o možnost hradit svůj dluh ve splátkách.
4. Ohledně žalované č. 3 tak bylo soudem zjištěno, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne datum rozhodnutí č. j. spisová značka, bylo povoleno oddlužení žalované.
5. Z trestního spisu bylo zjištěno a to zejména z obžaloby, protokolu z hlavního líčení, z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. číslo jednací, že jednáním žalovaných a rovněž společnosti anonymizována dvě slova, v konkursu, v souvislosti s žádostí o příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání byla žalobkyni způsobena škoda ve výši celkem částka a že žalovaní byli v této věci shledáni vinnými z úmyslného přečinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku, jednak přečinu poškození finančních zájmů Evropské unie dle § 260 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a všichni byli pravomocně odsouzení k podmíněným trestům odnětí svobody.
6. Skutečnosti uvedené v rozsudku Krajského soudu číslo jednací korespondují z průběhem hlavního líčení a z obsahem spisu spisová značka.
7. Žalobkyně předložila důkazy, jež byly rovněž provedeny jako důkazy v trestním řízení a to dohodu o vyhrazení společensky účelného pracovního místa, žádost o příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa, oznámení o přijetí pracovníka, seznámení se se zařazením do projektu, pracovní smlouva, vyúčtování mzdových nákladů. Z těchto důkazů a z trestního spisu jednoznačně vyplývá, že se žalovaní dopustili protiprávního jednání, jímž byla žalobkyni způsobena škoda a to celkem částka, kdy z toho částka částka byla poskytnuta z prostředků Evropského sociálního fondu a zbytek vyplacené částky ze státního rozpočtu České republiky, tak jak je uvedeno v trestním rozsudku.
8. Podle § 135 odst. 1 o.s.ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.
9. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
10. Podle § 2915 o.z. je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila.
11. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. NS 25 Cdo 91/2010 rozhodnutím v trestním řízení je pro následné občanskoprávní řízení závazně rozhodnuto, jaký skutek se stal, kdo jej spáchal, i to, jaká újma na zdraví byla tímto skutkem poškozenému způsobena, tedy i příčinná souvislost mezi jednáním pachatele a újmou, spočívající v ublížení na zdraví. Ani otázku zavinění (tj. úmyslného či nedbalostního jednání) nelze v občanskoprávním řízení přezkoumávat.
14. Výše uvedené závěry lze aplikovat i v tomto řízení. V dané věci jednoznačně vyplývá z trestního spisu, že žalovaní byli shledáni vinnými a byli pravomocně odsouzeni z úmyslného přečinu dotačního podvodu a přečinu poškození finančních zájmů Evropské unie, neboť v žádosti o poskytnutí příspěvku uvedli nepravdivé údaje a způsobili takovým činem větší škodu, jednak vyhotovili a předložili nepravdivé doklady a uvedli nepravdivé údaje a tím umožnili neoprávněné použití finančních prostředků pocházejících z rozpočtu Evropské unie a způsobili takovým činem žalobkyni větší škodu. Tyto okolnosti nepřísluší soudu v civilním řízení přezkoumávat. Soud k tomu připomíná, že od výše zjištěné škody v trestním řízení se rovněž odvíjela skutková podstata trestného činu. Výše škody, kterou způsobili účastníci, byla v trestním řízení jednoznačně prokázána, proto soud v této souvislosti odkazuje na závěry uvedené v trestním rozsudku sp.zn. spisová značka. Žalovaný č. 2 v civilním řízení škodu nepopíral. Žalovaný č. 1 se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, k věci se nevyjádřil ani nedoložil, že by škodu uhradil, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku rozsudku.
15. Vzhledem k usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne datum rozhodnutí č. j. spisová značka, kterým zjistil úpadek žalované č. 3, a zároveň povolil řešení jejího úpadku oddlužením, však vůči žalované č. 3 nelze souladu s § 140a odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. v řízení pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku. Z těchto důvodů je řízení vůči žalované č. 3 řízení ze zákona přerušeno.
16. Jelikož žalovaní dosud neuhradili ničeho, soud rozhodl podle § 152 odst. 2 OSŘ částečným rozsudkem ve vztahu k žalovaným 1 a 2 a ve vztahu k těmto žalovaným žalobě v plném rozsahu vyhověl s tím, že vůči žalované č. 3 bude v řízení pokračováno po skončení insolvenčního řízení.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
18. Lhůtu k plnění soud určil u žalovaného č. 1 v souladu s § 160 o.s.ř., neboť pro prodloužení lhůty neshledal důvod. U žalovaného č. 2 rozhodl o hrazení dluhu ve splátkách vzhledem k jeho žádosti, s ohledem na jeho snížené příjmy, neboť hrazení dluhu ve splátkách není nepřiměřeným zásahem do majetkové sféry žalovaného.
19. Dle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen.
20. Z těchto důvodů soud určil žalovaným 1 a 2 povinnost uhradit České republice soudní poplatek a ohledně výše poplatku rozhodoval dle zákona o soudních poplatcích účinného v době podání návrhu. Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat výkonem rozhodnutí či exekucí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.