8 C 255/2025

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky , částka, , kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, od , datum, do , datum, , smluvní úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, do , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované uhrazení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že BNP Paribas , právnická osoba, , jako postupitel a žalobkyně, jako postupník spolu uzavřeli dne , datum, Smlouvu o postoupení portfolia smluv o úvěrech, které BNP Paribas poskytla klientům v České republice, prostřednictvím své pobočky s účinky od , datum, . Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované nezajištěný spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem , částka, na dobu neurčitou. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr, a to na základě informací poskytnutých žalovanou v žádosti o poskytnutí úvěru. Zároveň byla pří žádosti o poskytnutí úvěru posouzena solventnost žalované v registru dlužníků SOLUS. Žalobkyně v tomto směru porovnávala výši požadovaného úvěru s příjmy žalované a jejími výdaji. Z žádného z těchto registrů nevyplývaly takové skutečnosti, které by odůvodňovaly to, aby žalobkyně žalované úvěr neposkytla, stejně tak z nich nevyplývalo, že by žalovaná měla dluhy po splatnosti. V souladu s čl. III Smlouvy byl žalované poskytnut na úvěrový účet revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem do , částka, při smluvní úrokové sazbě sjednané ve smlouvě. Celková výše měsíčních splátek byla ujednána tak, že splátka je ve výši minimálně 5 % z dlužné částky evidované na úvěrovém účtu, nejméně však , částka, . Splatnost splátky byla sjednána k 17. dni každého měsíce počínaje , datum, . Po dobu trvání úvěru žalovaná hradila měsíční splátky ve sjednané výši tak, jak žalobkyně dokládá na výpisu z účtu a v historii úvěru. V souladu s čl. III Smlouvy byla mezi žalobkyní a žalovanou sjednána pevná roční úroková sazba ve výši 23,41 %, přičemž úrok je počítán denně z nesplacené jistiny úvěru. Žalobkyně požaduje v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smluvní úrok v sazbě 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení. Žalobkyně kapitalizovala úrok v částce , částka, z částky dlužné jistiny za období od , datum, do předání nároku k soudnímu vymáhání, tj. , datum, . V případě porušení podmínek Smlouvy se žalovaná zavázala uhradit náklady spojené s vymáháním splatné pohledávky ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti závazku a poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky v měsíci následujícím po měsíci prodlení ve výši , částka, . Žalobkyně kapitalizovala zákonný úrok v částce , částka, v sazbě 12,75 % ročně z dlužné částky od , datum, do , datum, . Žalobkyně vyzvala žalovanou s účinností k , datum, k úhradě dlužné částky. Žalovaná se dostávala do prodlení s plněním splátek opakovaně, naposledy s více než dvěma splátkami splatnými do dne zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužné splátky neuhradila, žalobkyně prohlásila k , datum, celý úvěr za splatný a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě celé dlužné částky s tím, že ji poučila o tom, že dluh se dále navyšuje o úrokové příslušenství. Žalovaná ani přes předžalobní upomínku neuhradila žalobkyni ničeho. Žalobkyně tak po žalované požaduje zaplacení částky , částka, představující dlužnou jistinu ve výši , částka, a poplatky ve výši , částka, a dále příslušenství v podobě kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, z částky , částka, , v sazbě 12,75 % ročně, za období od , datum, do , datum, , dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, z částky , částka, za období od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a smluvní úrok z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně z částky od , datum, do zaplacení.

2. Žalobkyně se z nařízeného jednání před zdejším soudem dne , datum, omluvila.

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ač byla řádně předvolána.

4. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

5. Soud ve věci provedl následující listinné důkazy, které předložila žalobkyně:

6. Ze žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, a žádosti/smlouvy k rámcové smlouvy č. , hodnota, vyplývá, že ji uzavřela žalobkyně a žalovaná dne , datum, a obsahuje prohlášení žalované pro posouzení úvěru schopnosti a údaje o výši možného úvěru, smluvním úroku, RPSN, výši splátek, pokuty při řádném nesplácení, včetně ujednání o pokutě ve výši 0,1% denně z částky v prodlení. Z rámcové smlouvy č. , hodnota, vyplývá, že ji dne , datum, uzavřela žalobkyně a žalovaná a upravuje podmínky poskytování bankovních produktů žalobkyní. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském - klasickém úvěru vyplývají podrobnosti při poskytování úvěru včetně řešení sporů. Z výpisu z účtu soud zjistil že žalovaná za období od , datum, do , datum, již uhradila částku , částka, , přičemž k , datum, činí dlužná částka , částka, . Z oznámení ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně oznámila žalované s ohledem na neuhrazení pohledávky na úvěrovém účtu č. , č. účtu, , že dne , datum, nabylo účinnosti odstoupení od smlouvy a dluh se k uvedenému datu zesplatnila. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do 5 dnů ode dne doručení výzvy, přičemž dlužná částka činila , částka, s příslušenstvím. Zaslání předžalobní výzvy žalobkyně doložila podacím archem poštovního doručovatele.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

11. Podle § 588 o.z., věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Nejprve se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci C-449/13 Consumer Finance proti , jméno FO, a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

15. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdí, avšak neprokazuje, že by žalobkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalované) splácet poskytnutý úvěr dle tvrzení žalobkyně. Žalobkyně soudu nepředložila žádný dokument, ze kterého by vyplývalo, že byly zjišťovány celkové majetkové poměry žalované, výdaje, počet členů domácnosti, zda měla žalovaná další závazky a v jaké výši, zda údaje jím poskytnuté ke své osobě jsou pravdivé, atd. Žalobkyně se spokojila s prohlášením žalované.

16. Žalobkyně coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

17. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona č. 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

18. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z , datum, , sp. zn. , spisová značka, uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, . Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku konstatoval, že: “….poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady...“.

19. Vzhledem k výše uvedenému soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně nejenže neprokázala, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí poskytovatel úvěru zjišťoval potřebné skutečnost o schopnosti splácet úvěr žalovanou a ani že by poskytnuté informace náležitě ověřoval.

20. Jelikož žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce jako poskytovatel úvěru náležitě s odbornou péčí zjišťoval schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporují § 580 o.z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.).

21. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Soud se tedy zabýval otázkou, zda žalobkyně žalované finanční prostředky poskytla a v jaké výši a zda se žalovaná na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatila.

22. Úvěrová smlouva měla charakter tzv. revolvingového úvěru, pro něj je typické to, že úvěrující úvěrovanému nastaví úvěrový limit, v rámci kterého úvěrovaný může peněžní prostředky čerpat. Vyjádřeno jinak, splacením již čerpaného úvěru úvěrovaný získává možnost v uvedeném rozsahu čerpat úvěr znovu, a to do výše uvedené ve smlouvě.

23. V dané věci žalobkyně v návrhu uvedla, že žalovaná uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem , částka, při smluvní úrokové sazbě sjednané ve smlouvě. Žalobkyně ovšem řádně netvrdila, kolik přesně žalovaná od uzavření smlouvy (, datum, ) na základě smlouvy čerpala. Tedy kdy a kolik žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky, zda to bylo tvrzených , částka, či více. Z předložených důkazů soud zjistil, že žalovaná zaplatila žalobkyni celkem , částka, , dále že dlužná částka ke dni , datum, činila , částka, . Kolik si přesně žalovaná půjčila žalobkyně netvrdí a soudu se z předložených důkazů konkrétní částku nepodařilo zjistit. Za situace, kdy žalobkyně neoznačila konkrétní částku, resp. netvrdila, jakou konkrétní částku žalovaná z poskytnutého úvěrového rámce načerpala, hovořila pouze o rámci , částka, , a z důkazů bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobkyni vyšší částku než je tvrzený úvěrová rámec, soud žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť nebylo prokázáno, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Žalobkyně rovněž neprokázala, že žalované poskytla určité peněžní prostředky. Povinnost tvrzení a důkazní břemeno ohledně výše plnění leží na žalobkyni (§ 101 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož žalobkyně tyto povinnosti nesplnila, soud žalobu podle § 153 odst. 1 o. s. ř. zamítl., neboť v žalobě nebyly tvrzeny rozhodné skutečnosti pro vznik nároku žalobkyně. Žalobkyně se neúčastí při jednání před soudem dne , datum, připravila o možnost poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř.

24. K tomu soud uvádí, že není povinností soudu nad rámec žalobních tvrzení dohledávat to, zda žalobkyně (právní předchůdkyně) ve skutečnosti žalované poskytla peněžní prostředky ve větším rozsahu než jak je uvedeno v žalobním návrhu a ve smlouvě ( k tomu blíže rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, Co 219/2025).

25. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o.s.ř. soudem poučena o tom, že dosud nedoplnila skutková tvrzení ohledně ověření bonity dlužníka a nenavrhla důkazy potřebné k prokázání tvrzení ohledně kvalifikovaného prověření bonity žalované ke splácení úvěru a k prokázání tvrzení, v jaké výši poskytla žalovaná žalobkyni plnění z titulu bezdůvodného obohacení. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz. např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. , spisová značka, ), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř., a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.

26. Ohledně nákladů řízení sodu rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř. když plně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.