8 C 278/2020
č. j. 8 C 278/2020-28
V PLATNOSTIOkresní soud v Litoměřicích vyhověl žalobkyni v nároku na zaplacení částky 1 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 9. června do splacení. Soud uznal, že žalovaná v písemné formě uznala svůj dluh za ošetření a pobyt v protialkoholní záchytné stanici. Rozsudek se opřel o § 2053 občanského zákoníku, podle něhož uznání dluhu ve výši a důvodu má za následek závazek v tomto rozsahu. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, která zahrnuje soudní poplatek a odměnu advokáta podle advokátního tarifu.
Rubrum
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 1 950 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 950 Kč od 9. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalobce v žalobě uvedl, že žalovaná byla dne 9. 5. 2019 ošetřena a pobývala v Protialkoholní záchytné stanici ulice, obec a číslo, která je provozována žalobcem (dále jen "PZS"). K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt v PZS jí byl žalobcem vystaven daňový doklad číslo ze dne 9. 5. 2019, znějící na částku 1 950 Kč, se splatností dne 8. 6. 2019. Žalovaná výše uvedený dluh vůči žalobci písemně uznala co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne 9. 5. 2019. Žalovaná však uvedenou pohledávku v termínu její splatnosti neuhradila. Na tuto skutečnost byla žalovaná upozorněna právním zástupcem předžalobní upomínkou, žalovaná přesto svůj dluh do dnešního dne neuhradila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Dne 9. 5. 2019 žalovaná uznala vůči žalobkyni svůj závazek zaplatit žalobkyni částku 1 950 Kč za dopravu a ošetření v protialkoholní záchytné stanici, kde byla přijata a ošetřena dne 9. 5. 2019, a to do 30 dnů od propuštění ze stanice. K propuštění žalované došlo dne 9. 5. 2019. Podle § 2053 obč. zák. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 89a zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (dále jen "záchytná služba") je zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Podle § 89e výše uvedeného zákona prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že žalobkyně prokázala, že došlo k ošetření a pobytu žalované na záchytné stanici a přes výzvu žalobkyně žalovaná svůj dluh, jenž vůči žalobkyni uznala, neuhradila. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu, přičemž zákonné úroky z prodlení vyplývají z § 1970 občanského zákoníku a příslušného nařízení vlády. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 950 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.