8 C 283/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 14 614,28 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se zastavuje v částce 11 614,28 Kč s příslušenstvím.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit částku 3 000 Kč se zákonný úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 22. 2. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobce požaduje částku 4 975,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22. 2. 2021 do zaplacení.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4130 Kč k rukám právního zástupce žalobce, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou dne 15.7.2020 domáhal po žalované uhrazení částky 14614,28 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalobce a žalovaná uzavřeli Smlouvu o obchodním zastoupení [číslo] která nabyla účinnosti dne 1.4.2014, na základě které se žalovaná zavázala, že bude pro žalobce vykonávat činnost směřující k uzavírání pojistných smluv mezi žalobcem a třetími stranami. Žalovaná vyhledávala zájemce o uzavření smluv, předkládala návrhy na uzavření pojistných smluv, prováděla přípravné práce směřující k uzavření pojistných smluv. Za tuto činnost náležela žalované odměna - provize, a to dle čl. 7 Smlouvy, která je podrobně specifikována v provizních podmínkách obsažených v příloze Smlouvy, jež tvoří její nedílnou součást. Smluvní vztah mezi žalobcem a žalovanou byl ukončen dohodou o ukončení smlouvy o obchodním zastoupení s účinností dle dohody, a to ke dni 3.8.2015. Podmínky zániku nároku na výplatu provize a odměny za plnění povinností při péči o pojistný kmen (tzv. stornopodmínky) jsou obsaženy v provizních podmínkách. Stav uzavřených/zprostředkovaných smluv toho kterého zprostředkovatele se pravidelně kontroluje, přičemž jakákoliv změna smlouvy se projeví v provizích a odměnách, a to kladně (např. uzavření smlouvy, platba pojistného, sjednání připojištění, apod.), tak záporně (např. zrušení smlouvy či připojištění, zrušení kontraktu pro neplacení, apod.). Žalobci tak vznikl nárok na zpětnou úhradu částky ve výši 14614.28 Kč. Tato částka představuje„ záporné provize, přičemž je specifikována v Informačním soupisu dlužných provizí a odměn. Tento soupis obsahuje identifikaci jednotlivých pojistných smluv, kterých se nárok na zápornou provizi, resp. počáteční podporu týká. Tyto pojistné smlouvy jsou identifikovány jednak číslem smlouvy, jménem pojistníka, datem sjednání pojistné smlouvy, datem počátku pojištění a také výší celkového pojistného. Úrok z prodlení je požadován od 1.6.2019 do zaplacení.

2. Žalobce dále doplnil svoji žalobu po výzvě soudu o tvrzení ohledně vzniku a soupisu dlužných provizí, když uvedl čísla smluv a dlužné částky. Žalobce dále navrhl rozšíření žaloby o částku 4975,42 Kč. Uvedl, že na základě výzvy soudu žalobce výši dluhu prověřil a zjistil, že na tento dluh byla v Soupisu dlužných provizí a odměn administrativní chybou započtena částka 7 975 Kč, představující soudní poplatek ve výši 1 144 Kč a úroky z prodlení ve výši 6 831Kč (v Soupise se jedná o kladné částky ze dne 18.12.2018), které byly vymoženy v exekučním řízení sp.zn. exekučního soudu [spisová značka], sp.zn. exekutora [spisová značka], a to na pohledávku přiznanou v řízení sp.zn. [spisová značka]. Vzhledem k tomu, že se jednak jednalo o platby, vymožené v rámci exekučního řízení na předchozí dluh žalované a dále se jednalo o platby určené na úhradu soudního poplatku a úroku z prodlení, nemohly být započteny na úhradu jistiny nově vzniklého dluhu. Z uvedeného vyplývá, že v době uzavření Dohody existoval dluh žalované ve výši 25 589,70 Kč, nikoliv pouze 17 614 Kč. Žalovaná následně provedla platby v celkové výši 6 000 Kč, a to dne 26.9.2019 ve výši 3 000 Kč a dne 30.7.2020 ve výši 3000 Kč. K dnešnímu dni tedy dluh žalované existuje ve výši 19 589,70 Kč.

3. Žalobce podáním ze dne 12.7.2021 soudu sdělil, že žalovaná po podání žaloby dne 26.5.2021 uhradila částku ve výši 11614,28 Kč a proto bere v této části žalobu zpět.

4. Žalovaná k věci uvedla, že uznává dluh ve výši 11.614 Kč, uvedla, že o dluhu ve výší 19589,70 Kč nevěděla, měla s pojišťovnou uzavřenu dohodu a uznává pouze částku 11 614 Kč, neuznává příslušenství pohledávky a ani úroky z prodlení. Uvedla, že byla v nelehké životní situaci, proto nebyla schopna svůj dluh uhradit.

5. Z listiny označení jako smlouva o obchodním zastoupení ze dne 30.7.2015 vyplývá, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalované vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví jménem žalobce a na jeho účet za podmínek stanovených ve smlouvě, přičemž se žalobce za tuto činnost zavázal žalované poskytnout provizi na základě smlouvy a smluvních podmínek. Z článku 7 smlouvy vyplývá, že výše provize je stanovena v provizních podmínkách, jež jsou nedílnou součástí smlouvy. Článek 7.9 uvádí, že pokud zprostředkovateli nevznikne nárok na výplatu provize nebo odměny je povinen pojišťovně vrátit částku ve výši provize nebo odměny, která mu již byla vyplacena to souladu se smluvními podmínkami.

6. Ze spisu Okresního soudu v Litoměřicích sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobce v žalobě ze dne 15.7.2020 uvedl, v podstatě shodná skutková tvrzení jako v žalobě ve spise [spisová značka] ze dne 18.1.2016. Z těchto důvodů jej soud vyzval, aby svá skutková tvrzení doplnil a soudu jednoznačně vysvětlil, z čeho vyplývá žalovaná částka. Ze spisu bylo zjištěno, že soud dne 16.12.2016 vydal rozsudek pro zmeškání č.j. [číslo jednací], jenž nabyl právní moci dne 8.2.2017, když z rozsudku není možno přesně zjistit skutkové okolnosti pouze to že žalovaná dle rozsudku byla povinna uhradit částku 28584 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 27.11.2015. I v tomto případě se žalobce domáhal po žalované vrácení provize ze smlouvy [číslo] jenž byla ukončena 3.8.2015. Žalovaná částka pak odpovídá informačnímu soupisu dlužných provizí a odměn- stav ke dni 5.11.2015.

7. Z informačního soupisu dlužných provizí a odměn ke dni 5.3.2020 soud zjistil, že žalovaná dluží žalobci částku 14614,28 Kč.

8. Dále žalobce předložil excelovou tabulku, ve které je pod kolonkou SOP uvedena částka 1144 Kč, pod kolonkou úroky částka 6831 Kč.

9. Z výpisu z banky soud ověřil, že žalovaná dne 26.5.2021 uhradila částku 11 614,28 Kč.

10. Z listiny označené jako uznání dluhu ze dne 21.5.2019 vyplývá, že žalovaná uznala vůči žalobci částku ve výši 17614 Kč z titulu odpadnutí důvodu k výplatě provizí, jenž byly již vyplaceny.

11. Z listiny ze dne 3.8.2015 označené jako Dohoda o ukončení obchodního zastoupení soud zjistil, že se účastníci dohodli na ukončení smlouvy o obchodním zastoupení ke dni 3.8.2015.

12. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne 23.6.2020 k úhradě částky 14614 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1518,58 Kč a nákladů advokáta.

13. Z emailové korespondence vyplývá, že žalovaná učinila dotaz ohledně svého dluhu z provizí na pobočce žalobce a bylo jí sděleno dne 27.5.2021, že nemá žádnou neuhrazenou pohledávku z titulu provizí.

14. Dle ustanovení § 96 o. s. ř. může vzít žalobce za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí, zastaví.

15. Soud tedy řízení v souladu s dispozitivním projevem žalobce dle ustanovení § 96, odst. 1, 2 o. s. ř. zastavil řízení v částce 11614,28 Kč.

16. Podle § 2483 odst. 1 občanského zákoníku, zákon č. 89/201 Sb., dále jen o.z. smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi.

17. Podle § 2483 odst.2 o.z. smlouva o obchodním zastoupení vyžaduje písemnou formu. 18. § 2507 o.z. uvádí, že je-li zřejmé, že obchod mezi zastoupeným a třetí osobou nebude splněn, právo na provizi nevzniklo; to neplatí, nesplní-li se obchod z důvodů na straně zastoupeného.

19. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o obchodním zastoupení, jenž byla ukončena dohodou. Tyto skutečnosti žalovaná nerozporovala. Sporné mezi účastníky byla výše částky, jež měla žalovaná žalobci uhradit z titulu vrácených provizí. Soud k tomu podotýká, že žalobce podal žalobu, v níž je minimum konkrétních skutkových tvrzení, a až na výzvu soudu pak doplnil svá tvrzení o výši žalované částky. Soud z předložených důkazů však nemohl řádně zjistit, kolik vlastně žalovaná měla hradit a kolik žalobci dluží. Žalovaná uznala pouze částku 11641,28 Kč, jenž také zaplatila. Ohledně zbytku soud přiznal žalobci pouze částku 3000 Kč s příslušenstvím, jenž vyplývá z předloženého vyúčtování ze dne 5.3.2020 (částka 14 614,28 Kč), zbytek ve výši 4 975,14 Kč však žalobce neprokázal. Žalobce se k jednání nedostavil, tudíž jej soud nemohl poučit podle § 118a o.s.ř., aby doplnil důkazy ke svým tvrzením. Tvrzení žalovaného ohledně exekučního řízení a špatného započtení nemohl soud žádným způsobem ověřit a z předložených důkazů nevyplývají. Navíc žalovaná předložila sdělení žalobce, že nemá žádné další dluhy v souvislosti s nevrácenými provizemi. Za těchto okolností soud žalobu zamítl v části 4 975,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení (výrok III.), přiznal žalobci částku ve výši 3000 Kč se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. (výrok II.) a řízení zastavil, co do částky 11614,28 Kč zastavil (výrok I.).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná jen částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4130 Kč, jež činí polovinu celkových nákladů řízení (8 260 Kč), když soud vycházel z toho, že žalobce byl úspěšný v částce 74% a neúspěšný z 26 %. Žalobce byl úspěšný co do částky 3000 Kč a ohledně částky 11 614,28 Kč ta byla zaplacena až po podání žaloby, tudíž má v této části žalobce rovněž právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce byl pak neúspěšný ohledně částky 4975,42 Kč. Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 614,28 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 000 Kč ve výši 1 260 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.