8 C 316/2023

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený obecným zmocněncem Ing. Václavem Petráčkem bytem Hvězdenská 767/2a, 181 00 Praha 8 proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o: žaloba na odvolání daru a určení vlastnictví

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení neplatnosti Darovací smlouvy z , datum, vedené Katastrálním úřadem v Litoměřicích pod poř. č. , Anonymizováno, 97 a v evidenci položek výkazu změn kat. území , adresa, ve prospěch žalovaného, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že žalobce je vlastníkem nemovitosti čp. 51 se stavební parcelou č. , hodnota, o výměře 1 127 m2, zahrady parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 1 o výměře 359 m2 a parcely č. , hodnota, – ostatní plocha – o výměře 41 m2, zapsáno na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, k rukám právního zástupce žalovaného, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal: určení, že darovací smlouva z , datum, vedená Katastrálním úřadem v Litoměřicích pod poř. č. , Anonymizováno, a v evidenci položek výkazu změn kat. území , adresa, ve prospěch , Jméno žalovaného, nar. , Datum narození žalovaného, je neplatná, a že vlastníkem nemovitosti čp. 51 se stavební parcelou č. , hodnota, o výměře 1 127 m2, zahrady parc. č. 76/1 o výměře 359 m2 a parcely č. , hodnota, – ostatní plocha – o výměře 41 m2 se určuje , Jméno žalobce, , r. č. , RČ, , bytem , adresa, . V žalobě uvedl, že Smlouvou ze dne , datum, uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným, tehdy jednajícím matkou žalovaného , jméno FO, , daroval žalobce žalovanému – svému synovi – nemovitosti uvedené ve výroku tohoto rozsudku, a to se všemi součástmi a příslušenstvím a s právem doživotního užívání této nemovitosti vyjádřeného zapsaným věcným břemenem na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Žalobce doplnil, že s odvoláním na ustanovení § 630 Občanského zákoníku dárce využívá své právo k odvolání předmětného daru, neboť obdarovaný hrubě porušil dobré mravy tím, že se dopustil urážky osoby svého otce. Žalobce tvrdil, že žalovaný o něj dlouhodobě neprojevuje jakýkoli zájem – poslední setkání otce a syna proběhlo před 9 lety. Žalovaný se před svou někdejší přítelkyní vyjádřil v tom smyslu, že darovaná nemovitost ho vůbec nezajímá a že „dům stejně prodá, až otec vyhnije“. Takto obdarovaný často hovořil i v přítomnosti svých známých v hospodě, kde se opakovaně vychloubal svým vlastnickým titulem k darované nemovitosti. O tomto výroku žalovaného se žalobce dozvěděl před cca půl rokem, a to během náhodného rozhovoru s otcem zmíněné přítelkyně. S ohledem na okolnost, že ostatní mladší děti žalobce, ať už jeho dvě vlastní nebo tři ze strany manželky z druhého manželství se k dárci chovají se chvályhodnou úctou a vděčností za poskytovanou péči, rozhodl se dárce pro spravedlivější budoucí rozdělní svého majetku tak, aby budoucí podíly odkázaného majetku všech dětí, o něž dárce pečoval a které žalobce hodlá ve svém chystaném pořízení obmyslet, také odpovídaly etice obvyklých rodinných vztahů. Žalovaný nereagoval na mimosoudní pokus a žádost žalobce o dobrovolné vrácení daru obdarovaným.

2. Dále žalobce doplnil, že výzvu k vrácení daru z , datum, doporučeně odeslal žalovanému na žalobci posledně známou adresu žalovaného, na adresu babičky, kde měl dle informací žalobce žalovaný trvalé bydliště. Výzva se vrátila jako nedoručená. Žalobce zdůrazňuje, že hrubost porušení dobrých mravů je dána v daném případě právě zveřejněním a zveřejňováním, tj. verbálními projevy žalovaného na veřejnosti. V očích veřejnosti chování žalovaného žalobce poškodilo, a to i v rovině jeho podnikatelských aktivit. Byla tedy porušena čest a dobré jméno žalobce dle § 81 o. z. Jelikož byl žalovanému znám úmysl žalobce odvolat dar pro nevděk, když žalobce se o tomto úmyslu zmínil před svými známými, před nimiž se žalovaný vyjadřoval o žalobci hrubě, žalobce nevylučuje, že darování nemovitosti matce žalovaného bylo účelové, s cílem zmařit domoci se vracení nemovitosti žalobci. Z těchto důvodů žalobce rozšířil žalobu o návrh, aby soud určil, že darovací smlouva uzavřená mezi žalovaným a jeho matkou , tituly před jménem, , jméno FO, je neplatná. Žalobce se domnívá, že převod nemovitosti na matku žalovaného bylo účelové a žalobce má za to, že o úmyslu žalobce převést nemovitost žalovaný věděl.

3. Žalovaný k věci uvedl, že s žalobou nesouhlasí. Zdůraznil, že na adrese uvedené v žalobě se nezdržuje, bydlí tam jeho babička, která mu zásilku od soudu předala. Potvrdil, že nabyl na základě darovací smlouvy , Anonymizováno, , Anonymizováno, /1997 ze dne , datum, zapsané do katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, pod spis. zn. Z-, č. účtu, -506, , Anonymizováno, 1997, právní účinky vkladu ke dni , datum, pozemek parc. č. st. 22, jehož součástí je rodinný dům č. p. 51 a dále pozemek parc. č. 75/1 a parc. č. , hodnota, , se všemi součástmi a příslušenstvím, vše v k.ú. , adresa, , zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeném v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, pro k.ú. , adresa, (dále jen „nemovitosti“ nebo „sporné nemovitosti“) s tím, že žalobci bylo současně bezúplatně zřízeno v nemovitostech právo doživotního užívání. Výzvu k údajnému mimosoudnímu pokusu o dobrovolné vrácení daru nikdy neobdržel. Poprvé mohl žalovaný zjistit, že žalobce požaduje vrácení daru až poté, co byla zásilka obsahující žalobu vhozena do schránky jeho babičky dne , datum, a ta ji žalovanému předala. Žalovaný současně konstatuje, že nemovitosti aktuálně vlastní jeho matka, , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť jí je žalovaný daroval. Jelikož tedy došel projev vůle, jímž se žalobce jako dárce domáhal vrácení nemovitostí až poté, co předmět daru žalovaný zcizil, žalovaný už nemůže žalobci jako dárci nemovitosti vrátit. Žalovaný dále uvedl, že ani jedna z výše uvedených skutečností, které mají mít dle žalobce povahu hrubého porušení dobrých mravů, se nezakládá na pravdě. Žalovaný doplnil, že se do nemovitostí přestěhoval zpět když mu bylo 13 let a soužití s žalobcem bylo pro žalovaného problematické, neboť žalobce mu často nadával, mluvil o něm pohrdlivě a rovněž jej často fyzicky napadal. Žalovaný nemovitost na žádost žalobce v roce 2015 opustil. Jednou z příčin jejich hádek byla skutečnost, že žalobce žádal po žalovaném úhradu , částka, za užívání nemovitosti, ačkoliv byl její vlastník a ještě studoval. Žalobce žalovanému ničeho na výživném nepřispíval, a ještě chtěl po něm měsíčně částku , částka, . Žalovaný vzhledem k traumatům spojeným s otcem a jejich soužitím daroval sporné nemovitosti své matce, neboť s nemovitostí měl spojené velmi negativní zážitky. Žalovaný se domnívá, že tvrzení o hrubém porušení dobrých mravů, jenž uvádí žalobce se nezakládá na pravdě. Samotný fakt, že vztahy mezi účastníky nebyly dobré nemůže naplnit skutkovou podstatu uvedenou v § 630 Občanského zákoníku, a tedy vyvolat účinky vrácení daru. K doručování zásilky žalovaný uvedl, že pokud žalobce tvrdil, že neznal adresu žalovaného a vycházel z údajů finančního úřadu, tak si mohl adresu žalovaného ověřit z výpisu z katastru nemovitostí, tedy z veřejného rejstříku., právnická osoba, žalobcem navrženým svědkům žalovaný upozorňuje, že předně by svědci museli doložit nikoli úmysl žalobce dar odvolat, ale naprosto nesporně a jednoznačně prokázat, že žalovaný obdržel od žalobce výzvu k vrácení daru. To by bylo možné jednoznačně jen tehdy, pokud by svědci u doručování výzvy byli osobně přítomni, případně by ji osobně doručovali žalovanému, případně by měli jinou možnost prokázat, že žalovaný předmětnou výzvu otce k vrácení daru skutečně obdržel ještě před obdržením vlastní žaloby. Ovšem ani s jedním z navržených svědků se žalovaný osobně blíže nezná, nikdy nevedli žádný hovor, natož soukromý. Žalovaný přišel do kontaktu s panem Balšánkem někdy v roce 2021, když pan , jméno FO, přišel jako zákazník do firmy, v níž pracuje žalovaný a ten mu naložil paletu se zbožím. Oba se pozdravili, nic víc neproběhlo. Ani tehdy, ani nikdy poté. Dle žalovaného mu projev vůle, jímž se žalobce jako dárce domáhal vrácení nemovitostí, došel až poté, co předmět daru zcizil, navržení svědci nemohou beze vší pochybnosti nijak doložit nic jiného, protože s žalovaným v žádném soukromém kontaktu nikdy nebyli a nejsou. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný už nemůže žalobci jako dárci nemovitosti vrátit, tedy žalobce už nemůže vůči žalovanému vést řízení o vrácení nemovitosti. Žalovaný proto setrvává na svém stanovisku, aby soud žalobu v plném rozsahu jako nedůvodnou zamítl.

5. Nesporným mezi účastníky bylo, že žalovaný nabyl předmětné nemovitosti darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene uzavřené ze dne , datum, mezi žalobcem jako dárcem a žalovaným jako obdarovaným. Touto smlouvou bylo žalobci (dárci) zřízeno věcné břemeno doživotního užívání sporných nemovitostí.

6. Spornou byla otázka, zda a kdy žalobce žalovaného vyzval k vrácení daru. Rovněž bylo sporné, zda popsané chování žalovaného je takové intenzity, aby naplnilo zákonné podmínky pro vrácení daru uvedené v § 630 občanského zákoníku.

7. Z listinných důkazů, a to z listiny označené jako darovací smlouva se zřízením věcného břemene ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce tehdy nezletilému žalovanému (zastupován matkou, , jméno FO, ) převedl bezplatně do výlučného vlastnictví sporné nemovitosti. Tento úkon byl schválen rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích č. j. , spisová značka, ze dne , datum, . V darovací smlouvě bylo zřízeno právo doživotního užívání nemovitostí ve prospěch žalobce.

8. Z listiny datované , datum, , jenž není podepsána bylo soudem zjištěno, že obsahem je dopis žalobce adresovaný žalovanému, v němž žalobce vyzývá žalovaného k vrácení daru. Jako důvod je uvedeno, že žalovaný se posledních 9 let o žalobce nezajímal, nezajímal se ani o dům, a žalovaný se neuctivě vyjadřoval o žalobci před známými v hospodě, kdy měl uvést „že stejně žalovaný dům prodá až otec (žalobce) vyhnije“. Žalobce se v dopise vyjadřuje v tom smyslu, že darovaní bylo unáhlené, a že je nespravedlivé vůči bratrům žalovaného.

9. Z kopie notářského zápisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný daroval sporné nemovitosti , tituly před jménem, , jméno FO, . Obdarovaná ze smlouvy vzala na vědomí, že na sporném domu vázne věcné břemeno doživotního užívání zřízené ve prospěch žalobce. Kopie notářského zápisu je označena vkladovým číslem V-, č. účtu, -506.

10. Z výpisu z LV ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný je zapsán jako vlastník sporných nemovitostí ke dni , datum, , z výpisu vyplývá, že LV je dotčeno změnou č. V-, č. účtu, -506.

11. Z předloženého podacího lístku bylo soudem ověřeno, že žalobce zasílal žalovanému dne , datum, písemnou zásilku na adresu , adresa, .

12. Z výpisu z CEO vyplývá, že žalovaný má od , datum, trvalý pobyt hlášen na adrese , adresa, .

13. Soud ověřil z katastru nemovitostí, že vlastnicí sporných nemovitostí je ke dni rozhodování soudu , tituly před jménem, , jméno FO, , tato skutečnost nebyla v průběhu řízení mezi účastníky sporná.

14. Soud zamítl návrhy žalobce na výslech svědků Souška, Balšánka a Snopa. Vyjádření žalobce ohledně výpovědi svědků bylo nejednoznačné, a ač byl žalobce soudem poučen, nedoplnil řádně svá tvrzení ohledně porušování dobrých mravů žalovaným a rovněž tvrzení ohledně doručení zásilky, jejímž obsahem bylo vrácení daru. Z těchto důvodů soud tyto návrhy zamítl. Stejně tak nebylo jasné, k jakým relevantním skutečnostem má vypovídat svědek , adresa, . Samotný výslech svědků nemůže nahradit konkrétní skutková tvrzení, jež v žalobě absentovala.

15. K důkazům, které předložil žalobce až po vyhlášení rozsudku (listina nazvána místopřísežné prohlášení) soud nepřihlížel, neboť žalovaný byl k jednání, při němž se vyhlašoval rozsudek, řádně předvolán a bylo zjištěno, že se žalobce k jednání dostavil opožděně, neboť si zřejmě spletl čas jednání.

16. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Žalobce daroval žalovanému dne , datum, sporné nemovitosti. Žalobce poslal poštou dne , datum, žalobci na adresu , adresa, výzvu k vrácení daru, jenž nebyla žalobcem podepsaná. Zásilka byla předána k poštovní přepravě. Zásilka se vrátila jako nedoručená, což potvrdil sám žalobce. Adresa , adresa, , není trvalou ani doručovací adresou žalovaného. Od roku 2015 má žalovaný trvalou adresu , adresa, . Žalovaný se o úmyslu vrátit dar dozvěděl až z podané žaloby, která byla soudem žalovanému zaslána na adresu , adresa, (uvedenou v žalobě), na níž bydlí jeho babička a ta mu zásilku. Zásilka obsahující žalobu byla vhozena do schránky dne , datum, . Žalovaný převedl spornou nemovitost darovací smlouvou formou notářského zápisu dne , datum, na svou matku , jméno FO, . Žalobce spatřuje hrubé porušení dobrých mravů žalovaného v tom, že žalovaný o žalobce dlouhodobě neprojevuje jakýkoli zájem – poslední setkání otce a syna proběhlo před 9 lety, a že žalovaný se před svou někdejší přítelkyní vyjádřil v tom smyslu, že darovaná nemovitost ho vůbec nezajímá a že „dům stejně prodá, až otec vyhnije“. Žalobce s žalobou nesouhlasil. Dar žalobci nevrátil.

17. Soud rozhodoval za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od , datum, , dále jen o. z.

18. Dle ustanovení § 3028 odst. 3 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

19. Soud posuzoval žalobní nárok dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do , datum, (dále jen „obč. zák.“), neboť žalobní nárok vychází ze závazkového právního vztahu založeného darovací smlouvou ze dne , datum, , tj. před nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Vrácení daru je specifickým způsobem zániku právního vztahu založeného darovací smlouvou a právní poměry vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy.

20. Podle § 630 obč. zák. se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

21. Ustanovení § 80 občanského soudního řádu uvádí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

22. K tomu, aby se žalobce mohl domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, vyžaduje zákon existenci naléhavého právního zájmu.

23. Žaloba na určení existence jednotlivých právních skutečností by měla být způsobilá zjednat pevný základ pro právní vztahy procesních stran, a nemůže tak sloužit předcházení dalším sporům (procesní ekonomii a prevenci). Procesní nárok na určení pouhé právní skutečnosti tak nemá, nestanoví-li zákon výjimečně jinak, v právním řádu oporu. Úspěšná zpravidla nemůže být žaloba, kterou se žalobce domáhá určení neplatnosti určitého právního jednání (R 68/01). Otázka neplatnosti právního jednání má totiž povahu otázky předběžné ve vztahu k existenci právního poměru nebo práva, a nemůže řešit celý obsah nebo dosah sporného právního poměru nebo práva (důvody R 2/04; srov. též SoRo 5/96, s. 113, NS II Odon 50/96).

24. Naléhavý právní zájem nebude dán tam, kde právní postavení žalobce ohroženo není, k existenci naléhavého právního zájmu žalobce vyžaduje vedle "aktuálního stavu objektivní právní nejistoty" rovněž splnění podmínky, že takový stav nelze jiným právním prostředkem odstranit.

25. V dané věci se žalobce domáhá jednak určení neplatnosti darovací smlouvy a dále určení, že je vlastníkem sporných nemovitostí. Požadavek žalobce na určení, že je darovací smlouva neplatná, nemůže v intencích výše uvedeného obstát, neboť v daném sporu je primárním cílem žalobce domoci se vrácení daru dle § 630 obč. zák., tedy určení, že je žalobce vlastníkem sporné nemovitosti. Žalobou na vrácení daru se nelze domáhat zároveň určení neplatnosti darovací smlouvy, na základě níž žalovaný od žalobce spornou nemovitost nabyl. Žalobce v řízení navíc žádné konkrétní důvody neplatnosti darovací smlouvy netvrdil.

26. Z těchto důvodů soud zamítl žalobu v části, ve které se žalobce domáhal neplatnosti darovací smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným (výrok I.), neboť soud neshledal naléhavý právní zájem žalobce. Primární je v tomto sporu otázka, zda byly splněny podmínky uvedené v § 630 obč. zák. a žalobce je či není vlastník sporných nemovitostí a případný určovací rozsudek by byl podkladem pro změnu zápisu vlastníka v katastru nemovitostí.

27. Soud nepřipustil změnu žaloby, v níž se žalovaný domáhal určení neplatnosti darovací smlouvy z , datum, uzavřené mezi žalovaným a jeho matkou , tituly před jménem, , jméno FO, , jejíž předmětem byly sporné nemovitosti. Účastníky řízení o určení právního poměru nebo práva musí být všichni ti, o jejichž práva či povinnosti v řízení jde. Soud proto nepřipustil změnu žaloby, neboť by do řízení musel vstoupit další účastník, matka žalovaného.

28. K tomu dále soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, , kde Nejvyšší soud vyslovil právní názor, že dojde-li projev vůle, jímž se dárce domáhá vrácení darované věci, obdarovanému až poté, co předmět daru zcizil, je obdarovaný, pokud jsou splněny podmínky § 630 obč. zák. povinen poskytnout dárci peněžitou náhradu daru podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalobce se tedy mohl případně domáhat bezdůvodného obohacení nikoliv neplatnosti výše uvedené darovací smlouvy.

29. V ustanovení § 630 obč. zák. je upraven zvláštní způsob zániku darovacího vztahu jednostranným právním úkonem dárce. Okamžikem jednání obdarovaného, které naplňuje znaky uvedené v § 630 obč. zák., vzniká dárci právo domáhat se vrácení daru, tedy požadovat po obdarovaném vrácení toho, co bylo předmětem darování. Využije-li dárce tohoto práva, zaniká darovací vztah okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému. Projevem vůle dárce o odvolání daru došlým obdarovanému se ruší darovací smlouva a obnovuje se původní právní vztah, tj. obnoví se vlastnictví dárce k věci ex nunc a obdarovaný, který se stal neoprávněným držitelem, je povinen mu věc vydat (§ 126 odst. 1 obč. zák.). V případě, že obdarovaný předmět daru zcizil a dojde-li k tomu až poté, co je obdarovanému doručena důvodná výzva k vrácení daru podle § 630 obč. zák., tj. co se dárce v důsledku naplnění podmínek tohoto ustanovení s účinky ex nunc stane opět vlastníkem darované věci, jde o neplatný převod vlastnického práva, a v takovém případě zůstává právo dárce na fyzické vydání předmětu daru zachováno. Zcizí-li ovšem obdarovaný darovanou věc před doručením výzvy k vrácení daru, nelze platnost tohoto zcizení z hlediska oprávnění obdarovaného zpochybňovat, jelikož v době převodu mu náleželo vlastnické právo, a tím i právo s věcí nakládat. Obdarovaný tak z důvodů, které neodporují zákonu, nemůže splnit svoji povinnost fyzicky předat dárci předmět daru a tuto povinnost nemá ani nový vlastník věci. To však nemění nic na tom, že pokud byly podmínky § 630 obč. zák. splněny, okamžikem doručení výzvy ke vrácení daru povinnost obdarovaného vrátit dar vzniká. Obdarovaný by v tomto případě získal bezplatně určitou majetkovou hodnotu, kterou - za splnění zákonných podmínek – by musel vrátit. Nemůže-li tak učinit in natura, je povinen poskytnout dárci ekvivalent v podobě peněžitého plnění podle zásad o bezdůvodném obohacení (§ 458 obč. zák.). K tomu blíže rozhodnutí nejvyššího soudu sp. zn. Odo 563/2004.

30. V této věci se žalovaný o úmyslu žalobce k vrácení darů dozvěděl až ze žaloby. Žalovaný potvrdil, že ač mu byla zásilka zaslána na nesprávnou adresu, tak se se zásilkou, obsahující žalobu seznámil tak, že mu ji předala jeho babička, jenž bydlí na adrese , adresa, . Babičce žalovaného byla zásilka od soudu vhozena do schránky dne , datum, . Žalobce neprokázal, že by před darováním sporných nemovitostí matce žalovaného (dne , datum, ) vyzval žalovaného k vrácení daru. Žalobce sám potvrdil, že se mu vrátila zásilka obsahující výzvu k vrácení daru jako nedoručitelná. Bylo zjištěno, že žalobce nedoručoval žalovanému výzvu k vrácení daru na adresu jeho trvalého (i faktického) pobytu, ale na adresu jeho babičky. Žalovaný měl od roku 2015 adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel, , adresa, . Tuto adresu mohl žalobce zjistit z výpisu z katastru nemovitostí. Nelze tak uplatnil fikci doručení výzvy k vrácení daru. Smlouva darovací mezi žalovaným a jeho matkou je proto platná a žalobce nemůže po žalovaném požadovat fyzicky vrácení daru. Žalobce se mohl případně domáhat bezdůvodného obohacení za splnění podmínek uvedených v § 630 obč. zák., avšak takto neučinil.

31. Soud k tomu uvádí, že i kdyby se žalobce domáhal bezdůvodného obohacení místo vrácení nemovitostí, nebyla splněna podmínka uvedená v § 630 obč. zák. tedy že se žalovaný choval ve vztahu k žalobci či jeho rodině v rozporu z dobrými mravy.

32. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích, v nichž se obecně vyjadřoval k aplikovatelnosti § 630 obč. zák., opakovaně vyložil pojem „rozpor s dobrými mravy“ (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. 3097/2015, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). K naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci (nebo členům jeho rodiny), které s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu nevzbuzuje z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného chování účastníků právního vztahu objektivizovaně (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Soudy vždy hodnotí nejen to, zda chování obdarovaného vykazuje znaky závadnosti, ale i zda jde o porušení značné intenzity nebo o porušování dlouhodobé či soustavné (tj. opakované a časově související porušování dobrých mravů, které svědčí o hlubokém narušení vztahu mezi dárcem a obdarovaným, přičemž jednotlivá jednání obdarovaného sama o sobě nedosahují intenzity hrubě porušující dobré mravy), a to ať již fyzickým násilím, psychickým týráním, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci, apod.

33. Takovéto závadné chování žalovaného žalobce v žalobě netvrdil. Žalobce uvedl, že žalovaný o žalovaném při návštěvě hospody před známými tvrdil, že nemovitost prodá až žalobce vyhnije. Takovéto vyjádření žalovaného není dle názoru soudu chování takové intenzity, aby je bylo možno považovat za hrubé porušení dobrých mravů a bylo způsobilé vyvolat následky uvedené v § 630 obč. zák. ve smyslu výše uvedené judikatury.

34. V řízení bylo zjištěno, že vztahy mezi účastníky nejsou dobré, jsou dlouhodobě oboustranně narušeny. Žalobce žalobou cílí na to, aby majetek přerozdělil jinak, než jak učinil v roce 1997, kdy byly žalovanému pouze dva roky, nicméně v dané věci proto nejsou splněny zákonné podmínky.

35. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové částce , částka, (cesta , adresa, ke třem soudním jednáním - jedna cesta , částka, a náhrada za promeškaný čas ve výši , částka, ) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

37. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.