8 C 352/2019

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci b) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně zastoupený obecným údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o zabezpečení havarijního stavu obkladní zdi

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhají, aby žalovaný zabezpečil havarijní stav obkladní zdi na stavební parcele číslo k. ú. anonymizováno, zajišťující sjízdnost silnice spisová značka do doby jím realizované opěrné zdi, nejpozději do 20 dnů od první moci rozsudku se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka k rukám právního zástupce žalobce, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou podanou dne datum domáhali zabezpečení havarijního stavu obkladní zdi na pozemku anonymizována dvě slova v k. ú. anonymizováno (dále také jako„ pozemek žalobců“), a to do 20 dnů od právní moci rozsudku, přičemž zabezpečení obkladní zdi mělo zajistit sjízdnost silnice spisová značka do doby realizace stavby opěrné zdi ze strany žalovaného. Žalobci uvedli, že dne datum došlo k částečnému zborcení obkladní zdi, nacházející se na pozemku anonymizována dvě slova, který je ve vlastnictví žalobců. Obkladní zeď plnila dle tvrzení žalobců funkci zdi opěrné a zajišťovala stabilitu vozovky silnice spisová značka, postavené na pozemku číslo ve vlastnictví územní celek. Vozovka silnice spisová značka přitom zčásti zasahuje na pozemek žalobců. Ze znaleckého posudku číslo ze dne datum zpracovaného soudním znalcem příjmení jméno jméno, anonymizováno vyplývá, že ke zborcení obkladní zdi došlo v důsledku zatékání kyselých dešťů skrze nezpevněnou krajnici a zvyšujícího se tlaku projíždějících vozidel, což způsobilo pokles podloží, projevujícího se trhlinami ve vozovce. K zabezpečení stavu znalec doporučil současnou obkladní zeď nahradit zdí opěrnou, a zakázal vstup k bezprostřednímu okolí obkladní zdi (z pozemku žalobců na vzdálenost 5 metrů a menší a z vozovky silnice na vzdálenost 3 metry a menší). Žalobci v řízení odkazovali na § 11 odst. 2 a § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb. a § 3055 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a měli za to, že obkladní zeď je součástí tělesa silnice, nikoliv součástí pozemku, na němž se nachází (tj. pozemku žalobců). S odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2315/15 ze dne datum uváděli, že k zabezpečení bezpečnosti silničního provozu a sjízdnosti nejsou jako vlastníci pozemku anonymizována dvě slova povinni, tato povinnost náleží anonymizováno kraji jako vlastníku obkladní zdi. Ze skutečnosti, že žalovaný poblíž zborcené zdi umístil dopravní značku Z4a dovozovali, že si je žalovaný havarijního stavu vozovky silnice vědom a zdůrazňovali, že stav obkladní zdi se neustále zhoršuje. Přestože pozemek žalobců přispívá ke stabilitě vozovky silnice, nelze touto skutečností nahrazovat povinnost vlastníka silnice zabezpečit bezpečnost silničního provozu, když nedostatečná únosnost vozovky a obkladní zdi může způsobit závadu ve sjízdnosti vozovky silnice. Dle tvrzení žalobců je vlastník silnice povinen nahradit vlastníkům nemovitosti škody, které jim vznikly v důsledku stavebního stavu komunikace, z čehož vyplývá i povinnost vlastníka silnice zabezpečit sjízdnost silnice zahrnující její prohlídky, údržbu a opravy. Podle žalobců je pozemek mezi obkladní zdí a silnicí silničním pozemkem, pozemek žalobců zasahuje do vozovky silnice spisová značka a tvoří tak těleso silnice. K prokázání vlastnictví zdi žalovaným žalobci odkazovali na § 287 AGBG a skutečnost, že po znárodnění majetku se vlastníkem silnice a jejích součástí stal na základě Benešových dekretů stát, přídělovou listinou ze dne datum byl převeden na manžele příjmení. Směnnou smlouvou ze dne datum došlo k převodu pozemku žalobců na manžele příjmení, kteří se jej dne datum vzdali ve prospěch československého státu. Nemovitost byla po provedeném restitučním řízení vrácena původnímu majiteli na základě rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu ze dne datum číslo. příjmení obkladní zdi však dle tvrzení žalobců zůstal stát, neboť majetek státu nelze převádět bez jeho účasti jako vlastníka a žalovaný je tak jako vlastník zdi odpovědný za její stav. Zdůrazňovali také skutečnost, že byli a jsou omezeni ve svých vlastnických právech, když nemohou pozemek anonymizována dvě slova jako těleso silnice spisová značka užívat v plném rozsahu.

2. Žalovaný ve vyjádření ze dne datum potvrdil, že vykonává správu silnice č. spisová značka, nacházející se ve vlastnictví anonymizováno kraje. Provedenou kontrolou na místě samém žalovaný zjistil, že pozemek anonymizována dvě slova v k. ú. anonymizováno je ve vlastnictví žalobců, obkladní zeď nepřiléhá k pozemku parc. číslo ale nachází se 0,5 – 2 metry od silnice, obkladní zeď slouží jako oplocení vnitřní části pozemku žalobců, tato přitom nikdy nebyla ve vlastnictví anonymizováno kraje a není tak ve správě žalovaného. Z konfigurace terénu žalovaný dovozuje, že obkladní zeď byla postavena za účelem zvýšení užitkovosti pozemku žalobců a nechrání vozovku silnice, ale pozemek žalobců. Vzhledem k této skutečnosti žalovaný odmítl vkládat prostředky do majetku žalobců. Ze statického posouzení právnická osoba anonymizováno dle žalovaného vyplývá, že příčinou havarijního stavu obkladní zdi je nedostatečná únosnost a údržba zdiva, prorůstání zdi kořeny stromů, chybějící odvodnění v západní části zdi a chybějící odvodnění vozovky. Žalovaný připustil, že je ochoten chybějící odvodnění vozovky jako jednu z možných příčin havarijního stavu zdi odstranit, neboť tato je jediná, kterou může vlastník vozovky ovlivnit. Žalovaný nesouhlasil s tvrzením žalobců o tom, že pozemek mezi obkladní zdí a silnicí naplňuje znaky silničního pozemku uvedené v § 11 zákona č. 13/1997 Sb., anonymizováno kraj ani žalovaný jej žádným způsobem neužívá. K umístění dopravní značky Z4a doplnil, že se snažil předejít případným škodám na majetku a plnil svou prevenční povinnosti s ohledem na to, že jiné zásahy není oprávněn činit. Žalovaný uvedl, že nevlastní žádný nemovitý majetek a pro případ prokázání skutečnosti, že zeď je součástí vozovky silnice, tuto by mohl vlastnit pouze anonymizováno kraj. Kromě výše uvedeného poukázal na to, že návrh uplatněný žalobci je neurčitý, neboť v něm chybí uvedení způsobu a rozsahu zabezpečení havarijního stavu zdi. Ze všech těchto důvodů navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci jsou vlastníky pozemku anonymizována dvě slova v k. ú. anonymizováno, na němž se nachází obkladní zeď.

4. Mezi účastníky byl sporný charakter sporné zdi a její funkce.

5. Ze Statického posouzení z anonymizováno rok, zpracovaného k žádosti žalovaného příjmení jméno příjmení se podává, že zeď byla dle názoru zpracovatele vybudována za účelem rozšíření stávající části pozemku žalobců, příčinu havarijního stavu zdi shledal zpracovatel ve stoupající míře zatížení vozovky v důsledku rozmachu dopravy, nedostatečné údržbě (související s prorůstáním keřů a zatékáním dešťové vody) a chybějícímu systému odvodňování.

6. Z emailové a písemné komunikace žalobců s Krajským úřadem vyplývá, že žalobci opakovaně vyzývali Krajský úřad k zabezpečení havarijního stavu obkladní zdi.

7. Z fotografií žalobců je zjevné, že došlo ke zborcení části obkladní zdi ve směru od vozovky silnice na pozemek žalobců.

8. Z vyjádření žalovaného k předžalobní upomínce ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný nárok žalobců na zabezpečení havarijního stavu obkladní zdi odmítl jako nedůvodný s ohledem na skutečnost, že vlastníkem předmětné zdi není ani žalovaný ani anonymizováno kraj.

9. Z vyjádření žalobců ze dne datum vyplývá, že dle názoru žalobců je pozemek žalobců součástí tělesa silnice spisová značka.

10. Ze znaleckého posudku ze dne datum číslo zpracovaného anonymizováno. jméno jméno, anonymizováno bylo prokázáno, že zpracovatel příčinu havarijního stavu zdi shledává v zatížení obkladní zdi, když tato supluje zeď opěrnou, průsacích kyselých dešťů, působení tlaku od projíždějících motorových vozidel. Zpracovatel shledává část pozemku, na níž se nachází obkladní zeď, za součást silničního pozemku silnice spisová značka.

11. Z vyjádření Krajského úřadu – odboru dopravy a silničního hospodářství ke stížnosti žalobců ze dne datum a z emailového vyjádření Krajského úřadu – odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne datum soud zjistil, že shodně se žalovaným Krajský úřad odmítl nárok žalobců jako nedůvodný s ohledem na skutečnost, že vlastníkem předmětné zdi není ani žalovaný ani anonymizováno kraj.

12. Místním šetřením provedeným dne datum bylo ověřeno, že obkladní zeď se zbortila směrem od vozovky silnice do dvora žalobců. Soud dále zjistil, že sporná zeď obklopuje pozemek žalobců a je součástí zdi, jenž chrání zázemí přiléhající k domu adresa ve vlastnictví žalobců. Sporná zeď přímo nepřiléhá k silnici.

13. Ze znaleckého posudku číslo ze dne datum zpracovaného jméno příjmení soud zjistil, že k datu zpracování znaleckého posudku vlastnili pozemek žalobců manželé příjmení, znalecký posudek se mj. týká i ocenění kamenné plotové zdi.

14. Ze žádosti žalovaného o povolení pokládky žlabovnic a vytyčení pozemků ze dne datum soud ověřil, že žalovaný požádal žalobce o povolení provedení odvodnění na pozemku žalobců.

15. Z emailové korespondence ze dne datum mezi žalobci a žalovaným vyplývá, že žalobci odmítli návrh žalovaného na vybudování odvodnění s poukazem na havarijní stav zdi.

16. Z fotografií zaslaných žalovaným dne datum je zjevné, že předmětná zeď je stále v havarijním stavu.

17. Kupní smlouva ze dne datum dokládá převod pozemku žalobců z manželů příjmení na manželé příjmení.

18. Z výpisu z list vlastnictví pro k. ú. anonymizováno bylo ověřeno, že žalobci jsou vlastníky pozemku anonymizována dvě slova. Z výpisu z list vlastnictví pro k.ú. anonymizováno bylo dále ověřeno, že vlastníkem pozemku parc. číslo je anonymizováno kraj.

19. Z fotografie žalobců je patrný havarijní stav obkladní zdi.

20. Soud zamítl návrh žalobců na výslech svědků – ředitele žalovaného a vedoucího výroby provozu žalovaného jméno příjmení, neboť z něj nebylo zřejmé, jaká tvrzení žalobců by svědecké výpovědi měly prokázat.

21. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobci jsou vlastníky pozemku anonymizována dvě slova, zapsaném na list vlastnictví pro k. ú. anonymizováno, územní celek, vedeném stát. instituce, stát. instituce. Součástí pozemku žalobců je stavba obkladní zdi, opticky oddělující pozemek žalobců od vozovky silnice spisová značka, postavené na pozemku parc. číslo zapsaném na list vlastnictví pro k. ú. anonymizováno, územní celek vedeném stát. instituce, stát. instituce, k silnici vozovky však přímo nepřiléhá. Pozemek parc. číslo je ve vlastnictví anonymizováno kraje, přičemž jeho správu vykonává žalovaný.

22. V roce rok došlo ke zborcení obkladní zdi stojící na pozemku žalobců, a to směrem od vozovky silnice na pozemek žalobců. Žalobci opakovaně upozorňovali Krajský úřad a žalovaného ke sjednání nápravy a k zabezpečení havarijního stavu obkladní zdi, maje přitom za to, že zborcená obkladní zeď je ve vlastnictví žalovaného (resp. je součástí silničního pozemku), což Krajský úřad i žalovaný odmítli a žádosti žalobců zhodnotili jako nedůvodné.

23. V řízení představoval spornou otázku především charakter předmětné obkladní zdi a vlastnictví k ní. Soudem bylo zjištěno, že obkladní zeď stojí na pozemku žalobců. V řízení nebylo prokázáno, zda obkladní zeď slouží či sloužila jako zeď opěrná ve vztahu k blízké vozovce silnice, stejně jako nebylo prokázáno, kdo předmětnou zeď vybudoval.

24. Přestože žalobci k důkazům předložili znalecký posudek zřejmě k prokázání skutečnosti, že předmětná zeď nebyla součástí převáděných nemovitostí, resp. pozemku anonymizována dvě slova, tento dokládá opačný závěr, když v části anonymizována dvě slova anonymizováno) anonymizována dvě slova a anonymizováno výslovně zmiňuje dvě kamenné plotové zdi a tyto činí součástí ocenění.

25. Z provedeného místního šetření vyplynulo, že obkladní zeď, včetně zborcené části, neměla zajišťovat ochranu vozovky silnice, její realizace měla sloužit spíše k ochraně pozemku, který obklopuje. Obkladní zeď vede v podstatě okolo celého pozemku žalobců, a to i z opačné části dvora, a plynule navazuje na vstupní bránu, přičemž konstrukce obkladní zdi je po celé délce zbudována z totožného materiálu, tedy z kamenů a degradované malty. K charakteru obkladní zdi soud rovněž dodává, že tato nestojí v těsné blízkosti vozovky silnice, ale tuto část odděluje travnatý pás.

26. Podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

27. Podle § 506 odst. 1 o. z. součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

28. Podle § 11 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen„ ZPK“) silničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek.

29. Podle § 11 odst. 2 ZPK těleso dálnice nebo těleso silnice a místní komunikace mimo území zastavěné nebo zastavitelné je ohraničeno spodním okrajem a vnějšími okraji stavby pozemní komunikace, kterými jsou vnější okraje zaoblených hran zářezů či zaoblených pat náspů, vnější hrany silničních nebo záchytných příkopů nebo rigolů nebo vnější hrany pat opěrných zdí, tarasů, koruny obkladních nebo zárubních zdí nebo zářezů nad těmito zdmi.

30. Podle § 11 odst. 3 věty první ZPK těleso průjezdního úseku silnice je ohraničeno šířkou vozovky s krajnicemi mezi zvýšenými obrubami chodníků, zelených pásů nebo obdobných ploch.

31. Soud má na základě shora uvedených skutečností za to, že žalobci neprokázali, že je sporná obkladní zeď ve vlastnictví žalovaného, a soud tak neshledal jejich návrh na zabezpečení stavu obkladní zdi za důvodný. V souladu s § 506 o. z. soud konstatuje, že obkladní zeď je součástí pozemku žalobců, tedy pozemku anonymizována dvě slova. V tomto případě tak není možné aplikovat § 1054 o. z., neboť tento je podmíněn prokázáním vlastnického práva žalovaného ve vztahu k obkladní zdi. Jak navíc správně poznamenal žalovaný, i kdyby v řízení bylo prokázáno, že obkladní zeď je ve vlastnictví anonymizováno kraje, bylo by třeba žalobu směřovat vůči tomuto subjektu, nikoliv vůči žalovanému. Stejně tak nelze uvažovat o obkladní zdi jako o součásti tělesa silnice, neboť nevyhovuje dikci ustanovení § 11 odst. 1 a 2 ZPK, resp. není postavena mimo zastavěné či zastavitelné území obce. Průjezdní úsek silnice, jak je vymezen v § 11 odst. 3 ZPK, již ve výčtu obkladní zdi jako jejich součásti neobsahuje, naopak je daný úsek ohraničen šířkou vozovky s krajnicemi. Soud navíc poznamenává, že návrh žalobců vyjádřený v žalobě, v navazujících vyjádřeních a předložených důkazech (zejména co do vyjádření zasílaných žalobci) se vyznačuje vysokou mírou neurčitosti a nesrozumitelnosti, když žalobci v žalobě ani neuvádí navrhovaný způsob či rozsah zabezpečovacích úkonů žalovaného ve vztahu k předmětné zdi, a odklání se od původního vymezení zdi jako„ opěrné“ k „ obkladní“. V souzené věci je třeba rovněž uvést, že svou opakovanou neúčastí na jednání žalobci zmařili poučovací povinnost soudu podle § 118a odst. 3 o.s.ř., a zmařili si také možnost být seznámeni s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z anonymizováno úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně anonymizováno paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za anonymizováno ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě anonymizováno l číslo km a anonymizováno Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání anonymizováno × anonymizováno minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za anonymizováno ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě anonymizováno l číslo km a anonymizováno Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × anonymizováno minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za anonymizováno ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě anonymizováno l číslo km a anonymizováno Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × anonymizováno minut v částce částka podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za anonymizováno ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě anonymizováno l číslo km a anonymizováno Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × anonymizováno minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

33. Lhůta ke splnění povinnosti byla uložena jako patnáctidenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu v obec, a to ve dvojím vyhotovení.