8 C 482/2022

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 1/0, IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/0 o zaplacení Anonymizováno příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení ve výši adresa Kč, k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení dlužné částky za elektrickou energii dodanou za období od datum do datum na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny na hladině NN ze dne datum a jejího dodatku ze dne datum, kterou dne datum vyúčtovala žalované fakturou Anonymizováno ve výši částka včetně DPH, splatnou dne datum a fakturou Anonymizováno ve výši částka včetně DPH, splatnou dne datum. Domáhala se též náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 x částka. Žalobkyně doplnila, že pohledávku, jenž uplatňuje žalovaná k započtení ve výši částka neuznává, námitku započtení považuje za neplatnou, když mají za to, že došlo k platnému odstoupení žalobkyně od smlouvy, a to z důvodů, že žalovaná nehradila řádně a včas faktury, jež jí žalobkyně vyúčtovala. Z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalované žalobkyně v průběhu roku 2022 odstoupila od smlouvy a oznámení o odstoupení bylo žalované zasláno doporučeně na adresu sídla žalované uvedené ve smlouvě a rovněž emailem. Dále sdělila, že v souvislosti s dodávkami energií společnostem skupiny Axxos bylo vystaveno zhruba 23 faktur, z toho 14 nebylo uhrazeno včas a to vedlo k tomu, že žalobkyně odstoupila od dodávek energií a od smluv ostatních společností skupiny Axxos. Skupina společností Axxos odebírala od žalobkyně zhruba 70 % veškeré energie, a masivní neplacení, musela žalobkyně řešit tím, že odstoupila datum od smluv o dodávkách elektrické energie. Žalobkyně z tohoto důvodu musela ukončit dodávky energií i licenci, jelikož jednotlivé společnosti přestaly platit faktury a celková dlužná částka se pohybovala přes částka.

2. Žalovaná k věci uvedla, že považují za nesporné, že žalobkyně dodávala žalované elektrickou energii, nezpochybnila jednotlivé faktury a ani částky v nich uvedené, pouze uplatnila námitku započtení ve výši částka z titulu náhrady škody. Doplnila, že žalobkyně od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny odstoupila neplatně. Žalovaná se o odstoupení od smlouvy dozvěděla, tak že na základě neplatného odstoupení přestala žalobkyně dodávat žalované elektrickou energii a žalovaná byla nucena najít narychlo nového dodavatele a jemu platit vyšší ceny za dodávku elektrické energie. adresa Kč představuje rozdíl ceny elektrické energie, kterou musela žalovaná platit svému novému dodavateli a ceny, kterou by bývala hradila dle smlouvy uzavřené s žalobkyní, pokud by nedošlo k žalobkyní protiprávnímu přerušení dodávek. Dle žalované žalobkyně navíc pozbyla dne datum možnost dodávat elektřinu. Při jednání žalovaná doplnila, že odstoupení od smlouvy neproběhlo bez zbytečného odkladu, jak je zákonný požadavek, jelikož bylo provedeno až za 3 měsíce po splatnosti faktury a zároveň dle názoru žalované toto odstoupení mělo být podepsáno v souladu se zápisem v OR dvěma jednateli společnosti. Podle žalované důvody pro ukončení činnosti žalobkyně byly rozhodně jiné, než co uvádí, když z vyjádření žalobkyně, které bylo zveřejněno dne datum na jejich stránkách vyplývá, že hlavním důvodem bylo růst cen energií v souvislosti s podezřelý výraz konfliktem na Ukrajině. právnická osoba nesporných tvrzení účastníků vyplývá, že žalobkyně dodávala žalované na základě smlouvy o sdružených dodávkách energií ze dne datum elektrickou energii. Žalovaná neuhradila žalobkyni dvě faktury a to fakturu č. FA 2022001265 ve výši částka včetně DPH, splatnou dne datum a fakturu č. Anonymizováno ve výši částka včetně DPH, splatnou dne datum.

4. Sporné mezi účastníky bylo pouze zda je oprávněný požadavek žalované na započtení částky částka z titulu náhrady škody.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující: Ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne datum bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala žalované dodávat elektrickou energii a žalovaná se zavázala za úhradu dodané elektrické energii hradit sjednanou cenu. Dle článku 13 smlouvy bylo mezi účastníky sjednán způsob doručení, a to buď osobně, nebo doporučeným dopisem či emailem na adresu příjemce uvedenou na první straně smlouvy a pro doručování emailem adresa uvedená v Příloze č. hodnota smlouvy. Za doručenou se považuje dokument v případě doručení doporučeným dopisem 5 dnů od vydání potvrzení o předání zásilky k poštovní přepravě. Z dodatku č. hodnota ze dne datum vyplývá, že se strany dohodly na tom, že neuhrazení jakékoliv platby v termínu splatnosti je důvodem k odstoupení dle čl. 8 odstavce 5 smlouvy a v případě prodlení žalované s platbou za spotřebovanou energii je toto považováno za hrubé porušení smlouvy. Žalované nevzniká pak nárok na náhradu případných škod v souvislosti s omezením či přerušením dodávek el. energie. Z poštovního podacího archu vyplývá, že žalobkyně dne datum doporučeně na sídlo žalované uvedené ve smlouvě zaslala oznámení o odstoupení od smlouvy.

6. Oznámení o odstoupení od smlouvy zaslala žalobkyně rovněž emailem na adresy: e-mail,e-mail,e-mail, e-mail.

7. Jelikož bylo mezi účastníky sporné pouze to, zda lze částku částka, jenž uplatnila strana žalovaná, započíst na pohledávku žalobkyně, soud se v prvé řádě zaobíral úkonem žalované směřujícím k započtení.

8. Podle § 1982 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 tamtéž započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

9. Podle § 1987 odst. 1 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2 tamtéž pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

10. Podle § 97 odst. 1 o. s. ř. žalovaný může za řízení uplatnit svá práva proti žalobci i vzájemným návrhem.

11. Podle § 98 o. s. ř. je vzájemným návrhem i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

12. Podle § 2079 občanského zákoníku, zákon č. 89/2012 Sb., dále jen o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

13. K dané věci soud odkazuje na judikát Nejvyššího soudu č. spisová značka. V daném rozhodnutí soud uvádí, ž započtení představuje způsob zániku závazků, k němuž dochází buď jednostranným právním jednáním jedné strany vůči druhé, anebo dohodou obou dotčených stran. Jednostranné započtení umožňuje započítávající straně vynutit si (a to bez ohledu na vůli druhé strany) "uspokojení" (vyrovnání) své pohledávky, aniž by byla nucena ji uplatnit u soudu. Občanský zákoník upravuje řadu předpokladů, jejichž naplnění je nezbytné pro způsobilost jak aktivní pohledávky (tj. pohledávky užité k započtení), tak i pasivní pohledávky (tj. pohledávky, proti které je započítáváno) k započtení.

14. Uplatní-li žalovaný dlužník pasivní pohledávky v tomto řízení námitku započtení a vznese-li žalobce (věřitel pasivní pohledávky) námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení, musí soud posoudit, zda je započítávaná pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., a tedy způsobilá přivodit svým započtením (v rozsahu, v jakém se pohledávky kryjí) zánik žalobou uplatněné pohledávky.

15. Tak tomu zpravidla nebude tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce.

16. Jelikož žalobkyně vznesla vůči pohledávce žalované ve výši částka námitku neplatnosti započtení, soud proto tuto pohledávku zkoumal a dospěl k závěru, že dokazování ohledně náhrady škody a s tím související řešení platnosti či neplatnosti odstoupení žalobkyně, by bylo složité a řízení by to neúměrně protáhlo.

17. Vzhledem k tomu, že smyslem institutu započtení je právě zánik vzájemných pohledávek, o nichž není větších pochyb, nikoli vyvolání následných sporů, nelze takto jednostranným započtením „překlenout“ nejasnosti ohledně výše či existence započítávané pohledávky. Taková pohledávka je tzv. ilikvidní a jako taková není ke vzájemnému započtení způsobilá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že právě pohledávka žalované za žalobkyní takovou ilikvidní pohledávkou je, a tudíž není způsobilá k jednostrannému započtení vůči jednoznačně v řízení prokázané pohledávce žalobkyně. Žalovaná jiné argumenty proti nároku žalobkyně nemá a věc bylo navíc možné skončit při prvním jednání.

18. Z provedených důkazů navíc vyplývá, že žalobkyně od smlouvy odstoupila platně, neboť žalovaná byla v prodlení se dvěma fakturami a vůle žalobkyně odstoupit od smlouvy byla řádně dle smlouvy doručena žalované.

19. Jelikož žalovaná žalovanou částku, co do důvodu a výše nesporovala soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobkyni vzniklo právo na zaplacení požadované částky z titulu kupní smlouvy na základě níž, se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektrickou energii a žalovaná se zavázala hradit sjednanou kupní cenu za dodanou komoditu.

20. Ohledně námitky žalované, že nebylo od smlouvy odstoupeno včas a písemný projev žalované nebyl podepsán dvěma jednateli, tak soud k těmto námitkám nepřihlédl. Odstoupení bylo učiněno v krátkém časovém horizontu po splatnosti faktur tedy včas. Ohledně chybějícího podpisu druhého jednatele má soud za to, že v dané věci žalobkyně jednoznačně projevila vůli ukončit smluvní vztah. Jelikož soud po vznesené námitce žalobkyně k pohledávce žalované nepřihlédl, dál se tvrzeními žalobkyně nezabýval.

21. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, neboť nárok žalobkyně na úhradu žalované částky byl v řízení prokázán, když se jedná o pohledávku z titulu kupní smlouvy podle § 2079 a násl. o.z. (pohledávka byla mezi účastníky navíc nesporná) a pohledávka žalované není v souladu s § 1987 odst. 1 o. z. způsobilá k započtení. Žalovaná se s úhradou částky žalobkyni ocitla dle § 1968 o. z. v prodlení, a žalobkyni byl proto dle § 1970 o. z. přiznán též zákonný úrok z prodlení ve výši v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně náhrady paušálních nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 x1 částka v souladu s § 3 tamtéž, když se žalobkyně po žalované domáhá úhrady dvou pohledávek z neuhrazených faktur.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce adresa Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. ( příprava a převzetí, podání žaloby, účast na jednání) a z částky částka za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. ( prostá předžalobní výzva, vyjádření k pokračování v řízení) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. , cestovné ve výši částka (cesta adresa a zpět- 502 km, spotřeba 5,5l nafty na 100 km, náhrada za ztrátu času částka) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % .

23. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. adresa ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.