8 C 51/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 000 Kč <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b> 1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (žalované byla doručena výzva a žaloba na adresu z CEO a písemnosti vyvěšeny na úřední desce).

3. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] a žalobkyně uzavřeli dne 31. 1. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly pohledávky předchůdce žalobkyně, včetně žalované pohledávky. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč za nevrácení poskytnutého zařízení – [anonymizováno 7 slov] (dále jen„ Zařízení“). Zařízení mělo být předchůdcem žalobkyně předáno žalované k užívání objednaných služeb v souladu se Smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 1. 7. 2014 (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí měly být i Všeobecné obchodní podmínky a ceník. Převzetí Zařízení stvrdila žalovaná svým podpisem na zakázkovém listě ze dne 2. 7. 2014. Vzhledem k tomu, žalovaná opakovaně porušila povinnosti vyplývající jí ze Smlouvy, předchůdce žalobkyně dopisem ze dne 9. 12. 2014 od Smlouvy odstoupila. Dle čl. 7 Všeobecných obchodních podmínek byla žalovaná povinna vrátit předchůdci žalobkyně Zařízení ve lhůtě 7 dnů. Pro případ nevrácení Zařízení si v rámci Smlouvy předchůdce žalobkyně sjednal s žalovanou povinnost žalované uhradit smluvní pokutu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná Zařízení předchůdci žalobkyně nevrátila, je žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu dle ceníku ve výši 2 000 Kč.

4. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů předložených žalobkyní. Z předložené Smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací verze E11 [číslo] soud zjistil, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 1. 7. 2014 uzavřena podle zákona o elektronických komunikacích smlouva, v jejíž rámci si žalovaná jako účastník od předchůdce žalobkyně jako poskytovatele mimo jiné pronajala modem WIFI ED3.

0. Dále soud zjistil, že žalovaná svým podpisem předložené Smlouvy potvrdila, že se seznámila se specifikací služeb, ceníkem předchůdce žalobkyně a Všeobecnými podmínkami pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a bere na vědomí, že jsou součástí Smlouvy a zavazuje se uhradit smluvní pokutu, pokud nevrátí pronajaté Zařízení včas a v pořádku.

5. Ze Zakázkového listu ze dne 2. 7. 2014 má soud za prokázané, že žalovaná téhož dne převzala Zařízení do své dispozice. Povinnost žalované vrátit předchůdci žalobkyně Zařízení, stejně jako závazek uhradit v případě porušení této povinnosti smluvní pokutu vyplývá z čl.

7. Všeobecných obchodních podmínek předchůdce žalobkyně, výši smluvní pokuty soud ověřil z Ceníku služeb [právnická osoba]

6. Upomínkou – odstoupením od smlouvy ze dne 9. 12. 2014 předchůdce žalobkyně jednostranně ukončil smluvní vztah. Dle čl. 7 VOP měla žalovaná vrátit poskytnuté zařízení do 2. 1. 2015.

7. Výzvou k úhradě dlužné částky a vrácení zařízení ze dne 22. 1. 2015 vyzval předchůdce žalobkyně žalovanou k vrácení Zařízení nebo k úhradě smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč.

8. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni a tato skutečnost byla oznámena žalované a rovněž byla vyzvána k úhradě prostřednictvím advokáta žalobkyně.

9. Soud učinil skutkový závěr, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce služeb podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), že součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba], pro domácnosti a ustanovení o smluvní pokutě pro případ nevrácení zapůjčeného Zařízení. Soud má rovněž za prokázané, předchůdce žalobkyně předal žalované Zařízení uvedené výše, toto Zařízení žalovaná převzala a měla jej vrátit do 7 dnů od ukončení smlouvy.

10. Po právní stránce soud vycházel z ustanovení § 2048 a § 2316 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“) a zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Žalobou uplatněný nárok je nárokem na zaplacení smluvní pokuty dle ustanovení § 2048 an. NOZ. Z uvedených důvodů soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

12. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.