8 C 64/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 26 970 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 26 970 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 11. 9. 2019 se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>III. Ustanovenému zástupci žalovaného se přiznává odměna ve výši 11 311 Kč.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, Okresnímu soudu v Litoměřicích náklady za ustanoveného právního zástupce žalovaného ve výši 11 311 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 15.1.2020 domáhala zaplacení částky 26 970 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikla v ústní formě smlouva o provedení lékařského ošetření spočívající ve zhotovení protetických prací v obou čelistech. Žalovaný se u žalobkyně zaregistroval jako pacient dne 1.3.2019, tentýž den podstoupil vstupní vyšetření a rovněž zdravotní ošetření velmi poškozeného chrupu. Ošetřující lékařkou žalovaného, [titul] [jméno] [příjmení], která je současně statutárním orgánem žalobkyně, byla provedena řada zásadních zdravotních úkonů, které žalovaný řádně uhradil. Po předchozím objednání byly ve dnech 1.4.2019 a 8.4.2019 provedeny úkony spojené se zhotovením provizorií v obou čelistech - dolní čelist byla ošetřena provizorní celkovou snímatelnou náhradou. Dále bylo provedeno ošetření horní čelisti spočívající v broušení, trhání, provedení otisků a nasazení provizorního horního můstku. Následně bylo nutno vyčkat zhojení ran po trhaných zubech, aby bylo možno provést nasazení fixního horního zubního můstku. Žalovanému byly navrženy různé varianty protetických prací, a to použití materiálu, cenová hladina. Na základě vzájemné dohody byla žalovaným zvolena levnější varianta fixního můstku v horní čelisti v ceně cca 27.000 Kč spočívající v použití materiálu kov a pryskyřice. S cenou žalovaný souhlasil. Následně byl žalobkyní objednán na další zubní ošetření. Vzhledem k tomu, že žalovanému provizorní horní můstek praskl dříve, než byl objednán na řádný zdravotní zákrok, a protože měl naplánovanou zahraniční dovolenou, byl mu přednostně dne 20.6.2019 proveden otisk horního chrupu a byl odeslán do příslušné zubní laboratoře paní [celé jméno svědkyně] v [obec] za účelem zhotovení protetických prací. Téhož dne byl žalovanému také předložen již závěrečný cenový rozpočet prací v celkové výši 26.970 Kč. Po vyhotovení horního fixního můstku laboratoří byl žalovaný žalobkyní několikrát telefonicky a formou SMS vyzván k jeho nasazení a úhradě prací. Do dnešního dne se však žalovaný do zubní ordinace žalobkyně nedostavil a cenu zubní náhrady nezaplatil. Žalovaný byl písemně vyzván, avšak na výzvu nereagoval. Žalobkyně dále doplnila, že bylo prokázáno, že pacient byl seznámen s navrhovaným řešením, a to jak po stránce zákroku v ordinaci, tak laboratoří, ale také finanční zátěže. Podle léčebného plánu a se souhlasem žalovaného byly v měsíci dubnu 2019 provedeny lékařské výkony spojené s vyhotovením provizorií v obou čelistech. Dolní čelist byla ošetřena provizorní imediální celkovou snímatelnou náhradou, horní čelist byla ošetřena tak, že vhodné zuby byly zbroušeny a další zuby vytrženy, jeden zub byl celý dostavěn a takto byl chrup připraven na provizorní můstek. Všechny tyto práce žalovaný uhradil, nemohl se tedy domnívat, že jde o práce definitivní. Po uplynutí doby pro zhojení extrakčních ran byl žalovaný opět ošetřen dne 20. 6. 2019 v ordinaci tak, že se podrobil zcela dobrovolně novým otiskům, které sám se štítkem odnesl do příslušné laboratoře paní [celé jméno svědkyně]. Svědkyně [celé jméno svědkyně] potvrdila, že žalovanému bylo vždy vše náležitě vysvětleno a že bylo hovořilo o ceně mezi 20 000 Kč a 25 000 Kč. Pokud ze strany žalovaného zazněly výhrady či bylo požadováno předložení ceníků takovýchto prací, k tomu je nutno předeslat, že tyto práce jsou poměrně sofistikované, vyžadují mentální práci lékaře, pak jeho konkrétní zákrok a dále práci příslušné laboratoře a proto se oceňují individuálně. O tom, že došlo k dohodě o ceně, která byla tzv. zastropována částkou 30 tis. Kč vypovídala i svědkyně [celé jméno svědkyně], která tomuto finálnímu jednání byla přítomna. Žalovaný ve svém odporu k platebnímu rozkazu tvrdil, že se před ním hovořilo jen o možnosti vyhotovení horního můstku, přesto však dne 20. 6. uzavřel dohodu o sejmutí otisků pro výrobu této finální fixní náhrady. Žalovaný pomlčel o tom, že osobně donesl otisky do laboratoře, aktivně se podílel na výběru barvy zubů této zubní náhrady. Tady nemohl již být pochyb o tom, že můstek bude vyhotoven a že nejde jen o hypotetickou možnost jeho výroby. Je prokázáno, že s tímto zákrokem žalovaný souhlasil. Dále žalobkyně prokázala, že cena za definitivní fixní můstek je cenou obvyklou. Bylo vyvráceno tvrzení žalovaného, že s ním nikdo nekomunikoval, obdržel pouze překvapivou SMS zprávu o ceně prací. Svědkyně [celé jméno svědkyně] potvrdila, že osobně žalovaného telefonicky několikrát kontaktovala, ten sliboval, že se dostaví, avšak neučinil tak dodnes. Celou věc si lze vysvětlit pouze tak, že žalovaný nabyl dojmu, že si vystačí s provizorní náhradou.

2. Právní zástupkyně žalobkyně při jednání namítala nedůvodnost osvobození žalovaného od soudních poplatků a rovněž nesouhlasila s tím, aby mu byl ustanoven advokát. Podle ní soud nesprávně zkoumal majetkovou situaci žalovaného.

3. Žalovaný ve svém odporu sdělil, že je pravdou, že si nechal u žalobkyně ošetřit chrup a nechal vyrobit protézu, což ovšem uhradil. Ohledně sporného horního patra, tak se žalobkyní pouze konzultoval možnost výroby můstku horního patra a dohodli se na sejmutí otisku. Připustil, že mu bylo řečeno, že bude mít můstek hotový, až se vrátí z dovolené. Žalovaný však vyloučil, že došlo k dohodě ohledně ceny. Částka, která mu byla sdělena prostřednictvím SMS byla pro něj překvapivá a pokud by mu byla částka sdělena předem, tak by s ní nesouhlasil, neboť by vzhledem k jeho sociální situaci nebyla schopen takovou částku uhradit a rozhodně by si nedovolil něco takového objednat, protože by to nebyl schopen zaplatit.

4. Ustanovený právní zástupce žalovaného uvedl, že žalovaný nepopírá, že v loňském roce navštívil ordinaci žalobkyně, kde podepsal registrační list a absolvoval vstupní vyšetření. Následně mu byly provedeny lékařské výkony a došlo k dohodě o zhotovení provizorní náhrady na dolní čelist. Žalovaný byl v tomto případě informován o ceně této náhrady a o tom, že pro její zhotovení je potřeba předem uhradit zálohu. To na výzvu žalobkyně učinil a po zhotovení a osazení této náhrady uhradil i vyúčtovaný doplatek. Následně došlo stejným způsobem k ošetření horní čelisti, když byl žalovanému po odsouhlasení ceny a úhradě zálohy zhotoven provizorní můstek a po jeho osazení žalovaný uhradil i vyúčtovaný doplatek. Po nějaké době po zhojení ran navštívil ordinaci žalobkyně znovu a mělo dojít k hledání trvalého řešení můstku horní čelisti. Žalobkyně provedla žalovanému zubní otisky a následně jej s nimi a s číselným kódem poslala do zubní laboratoře, kam došel a poskytl potřebnou součinnost. Toto vnímal jako přípravu na ono definitivní řešení a důvodně očekával, že bude postupováno stejně jako ve shora uvedených dřívějších případech. Tedy, že mu bude předložena kalkulace ceny, po jejím odsouhlasení z jeho strany a zaplacení zálohy bude náhrada zhotovena a po jejím osazení uhradí doplatek do plné výše sjednané ceny. K tomu však nedošlo, žalovaný nebyl o žádnou zálohu požádán a následně byl žalobkyní kontaktován už s tím, že má přijít na nasazení náhrady a přitom uhradit částku 26.670 Kč. To žalovaný od samého počátku odmítal, když namítal, že se žalobkyní předem nesjednal přesný rozsah a provedení díla (zubní náhrady – fixního můstku), ani nedošlo k dohodě o ceně. Pokud jde o průběh řízení a v něm provedené dokazování, domnívá se žalovaný, že je třeba přihlédnout k rozporům v tvrzeních žalobkyně, slyšených svědkyň a předložené dokumentaci. Žalovaný předně poukazuje na to, že je zcela obvyklé, že stomatologické ordinace mají na svých webových stránkách nebo v tištěné podobě v recepcích ceníky svých služeb a zákroků. Je jasné, že kromě„ běžných“ věcí typu vyvrtání kazu a zubní výplně, je každý případ svým způsobem individuální a s tím souvisí i jeho cena. Ta by se měla ovšem pohybovat v nějakém předem daném rozmezí, které bývá vymezeno právě v cenících, se kterými je pacient před zákrokem seznámen. Naprosto běžnou praxí pak také je, že pacient je podrobně seznámen s plánovaným zákrokem, jeho potencionálními riziky a podepisuje stomatologovi, že tomuto poučení porozuměl a kvalifikovaný informovaný souhlas se zákrokem. V souladu s tím je pak proveden záznam do zdravotnické dokumentace. Nic takového se však v tomto případě nestalo, žalovaný nebyl dopředu poučen o zákroku, ani seznámen s rozpočtem prací, který tak neodsouhlasil. Žádný ceník v tištěné podobě od žalobkyně neobdržel, ten není dostupný ani na webových stránkách. Pokud o některých skutečnostech hovořily před soudem slyšené svědkyně, pak k tomu žalovaný uvádí, že svědkyně [celé jméno svědkyně] nepotvrdila skutečnosti uváděné v žalobě, když u žádných jednání mezi žalobkyní a žalovaným nebyla. Potvrdila jen, že se k ní dostavil žalovaný s otiskem svého chrupu a číselným kódem, dle kterého poznala, jakou práci po ní žalobkyně žádá. Cena zde uvedena žádná nebyla. Se žalovaným tato svědkyně řešila jen nějaké technické a estetické záležitosti, nicméně jejím obchodním partnerem byla žalobkyně. Svědkyně [celé jméno svědkyně], popsala, jak dle ní v dané době probíhala obecně činnost žalobkyně. K předmětnému případu uvedla, že si již vše přesně nepamatuje, ale že si myslí, že žalovanému byla sdělena cena kolem 20.000 Kč, maximálně 25.000 Kč. Svědkyně [celé jméno svědkyně], která dříve pracovala u žalobkyně jako recepční, popsala obecné fungování žalobkyně, když měl být údajně ceník v počítači, dle kterého měli být pacienti seznamováni s cenou zákroků (což však žalobkyně nepotvrdila). Pokud jde o případ žalovaného, uvedla, že do ordinace nesla nějaké papíry zrovna ve chvíli, kdy paní doktorka sdělovala žalovanému cenu, která měla být okolo 30.000 Kč. Tuto částku později opakovala, aby ji k dotazu právní zástupkyně žalobkyně upravila na částku kolem 27.000 Kč, čímž se zázračně trefila do částky žalované. Žalovaný nepovažuje tuto svědkyni za věrohodnou. Poukazuje na to, že tato svědkyně původně nebyla v žalobě žalobkyně vůbec navrhována a byla doplněna poté, co se žalobkyně dostala do důkazní nouze. Je pak velice zvláštní, že se po tak dlouhé době ze značného množství pacientů žalobkyně pamatuje právě žalovaného a že zrovna v jeho případě měla být přítomna v ordinaci (což nebylo u ní vůbec obvyklé) právě v době, kdy měla být sjednávána cena zákroku se žalovaným a tuto si pamatuje. Žalovaný poukazuje dále na fakt, že žalobkyně spolu se žalobou nepředložila zdravotnickou dokumentaci žalovaného a neučinila tak ani při prvním, ani při druhém jednání ve věci, ale až na výzvu soudu při jednáním třetím. Tato dokumentace přitom měla prokazovat obsah dohody žalobkyně se žalovaným o zákroku a jeho ceně. Nic takového však dle žalovaného neobsahovala, a proto nebyla žalobkyní předložena. Pokud by tam totiž tyto údaje z rozhodné doby byly, byl by to silný důkaz ve prospěch tvrzení žalobkyně a ta by jej nepochybně předložila. Pokud jde o posléze žalobkyní předloženou zdravotnickou dokumentaci žalovaného, má k ní žalovaný výhrady a pochybnosti o její autentičnosti a věrohodnosti. Tato dokumentace je z větší části pro laika nevyluštitelná. Pokud jde o dřívější zákroky, které si žalovaný objednal, dohodl se ohledně nich se žalobkyní na jejich ceně a tuto řádně ve formě zálohy a doplatku uhradil, neobsahuje o tom zdravotnická dokumentace žalovaného žádnou zmínku. Nejednalo se přitom o nijak zanedbatelnou částku, ale o částku přesahující 8.000 Kč. Oproti tomu u sporného zákroku, resp. fixní náhrady, se částka najednou objevuje, a to pro větší efekt dokonce červenou barvou. Jakákoli autorizace této částky ze strany žalovaného však chybí. Žalovaný má s ohledem na umístění tohoto zápisu a jeho podobu pochybnost, zda sem nebyl dodán později, právě v reakci na dosavadní průběh soudního řízení. S ohledem na vše shora uvedené má žalovaný za to, že v předmětném řízení nebylo prokázáno, že by si u žalobkyně objednal jí tvrzené ošetření (zákrok), ani výrobu fixní náhrady a že by s ní uzavřel dohodu o její ceně. Žalobkyně v tomto směru neunesla důkazní břemeno. Pokud si na rozdíl od běžné praxe nenechala žalobkyně od žalovaného potvrdit připravený rozpočet či odhad ceny, ani na rozdíl od své obvyklé praxe aplikované již dříve i na žalovaného nepožadovala zálohu na cenu, dokonce ani od žalovaného nepožadovala informovaný souhlas se zákrokem, nelze to přičítat k tíži žalovaného, ale výlučně k tíži její.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní a to z listiny označené jako Dotazník bylo zjištěno, že žalovaný vyplnil na této listině své osobní údaje dne 1.3.2019.

6. Z listin označených jako Čestné prohlášení ze dne 10.1.2020 vyplývá, že [celé jméno svědkyně] čestně prohlásila, že žalovaný navštívil ordinaci žalobkyně za účelem zhotovení protetických prací v obou čelistech a dále že byl žalovaný seznámen z cenou prací.

7. Z listin označených jako Čestné prohlášení ze dne 9.1.2020 vyplývá, že [celé jméno svědkyně] čestně prohlásila, že žalovaný navštívil laboratoř za účelem zhotovení protetických prací v obou čelistech.

8. Z výzvy ze dne 10.9.2019 je patrno, že jednatelka žalobkyně [titul] [příjmení] vyzvala žalovaného k úhradě ceny za zhotovení horního fixního můstku.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 28.11.2019 soud ověřil, že žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 26970 Kč.

10. Z listiny ze dne 9.12.2019 je patrno, že žalovaný písemně sdělil právní zástupkyni žalobkyně, že jemu zaslané dopisy od právní zástupkyně obsahují polopravdy a lži ohledně vyžádání zákroku v zubní ordinaci. Z listiny vyplývá, že žalovaný žádal, aby mu byla předložena písemná smlouva ohledně zákroku v zubní ordinaci.

11. Z listiny označené jako registrační list bylo zjištěno, že žalovaný tuto listinu podepsal dne 1.3.2019.

12. Ze zdravotního záznamu pro stomatologii (zdravotní karta žalovaného) vyplývá, že je zde uveden záznam dne 1.3.2019, který provedla [jméno] [příjmení], a je zde uvedeno: vstupní vyšetření, odeslán na OPG, hygiena, proveden výplach, polishing. Pak je zde datum 25.3.2019 a uvedeno – nedostavil se. Dále jsou záznamy ze dne 1.4.2019, 8.4.2019, 20.6.2019, přičemž soud konstatuje, že většinu těchto písemných záznamů nelze přečíst. Je zde u záznamu z 20.6.2019 uvedena cena cca 27 000 Kč. Listina dále obsahuje záznam o chrupu žalovaného. Tato listina byla soudu předložena až na třetím jednání dne 8.12.2020, a to až na výslovnou výzvu soudu u jednání dne 10.11.2020.

13. Dále byl soudu předložen tzv. štítek, listina, kde podle sdělení žalobkyně a svědkyně [celé jméno svědkyně] je popsán typ práce, kterou provádí laboratoř. Je zde uvedeno mimo jiné jméno laboranta – [jméno] a dále jméno žalovaného. Z této listiny nelze bez speciálních znalostí poznat jaké konkrétní práce se mají provádět.

14. Dále žalobkyně předložila soudu cenový rozpočet na Korunku fasetovou kompozitní plast a můstek, jenž si nechala žalobkyně nacenit u jiného stomatologa, a to [titul]. [jméno] [příjmení], cena 28 048 Kč Cena za stejné práce dodavatele [právnická osoba] pak činí 64 631 Kč a [titul] [příjmení] je pak cena 29 734 Kč.

15. Při jednání soudu byl předložen svědkyní sporný fasetový můstek, jenž byl dle sdělení svědkyně [celé jméno svědkyně] vyroben pro žalovaného.

16. Z výpovědí svědkyně [celé jméno svědkyně] vyplývá, že svědkyně pracovala pro žalobkyni v době, kdy žalovaný navštívil ordinaci. Svědkyně popsala praxi u žalobkyně při sjednávání konkrétních zákroků. Uvedla, že ona seděla na recepci a do ordinace chodila jen, když bylo něco třeba. Svědkyně popsala, že byla v ordinaci zrovna v době, kdy byl přítomen žalovaný a pamatovala si, že mu byla [titul] [příjmení] sdělena cena zákroku asi 30 000 Kč, svědky přesnou částku nevěděla. Doplnila, že zubní náhradu pro žalovaného prováděla paní [celé jméno svědkyně]. Podle svědkyně žalobkyně měla ceník v počítači a podle toho sdělovala ceny. Dále z její výpovědi bylo zjištěno, že pokud se dělala provizorní náhrada, tak pacient platil ten samý den a z laboratoře jí sdělovali, kolik bude stát doplatek. Na dotaz zástupce žalovaného upřesnila, že doplatek činil 27 000 Kč.

17. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že svědkyně byla zaměstnankyní žalobkyně, pracovala pro žalobkyni asi půl roku jako zdravotní sestra a to i v době, kdy byl v ordinaci přítomen žalovaný. Potvrdila, že se u žalobkyně písemné smlouvy nesepisovaly, vše se s [anonymizováno] dojednávalo ústně. Svědkyně uvedla, že si nepamatuje, jakou variantu úpravy chrupu si zvolil žalovaný, nicméně cena podle ní byla asi 20 000 Kč nebo 25000 Kč, přesně si to nepamatovala. Doplnila, že se za, dobu co u žalobkyně pracovala, nestalo, že by bylo něco zhotoveno, aniž by dal pacient souhlas a aniž by mu bylo vše řádně vysvětleno. Podle svědkyně měla žalobkyně ceník v počítači a podle něj určovala cenu, ale vždy s ohledem na konkrétní zákrok. Cena se s pacientem vždy domlouvala přímo v ordinaci. A cena se pak zapisovala do zdravotní dokumentace.

18. Svědkyně [celé jméno svědkyně] sdělila, že je zubním technikem a vyhotovuje práce mimo jiné podle zadání žalobkyně. Podle zkušeností svědkyně, tak za ní chodí pacienti po dohodě s žalobkyní. Svědkyně nebyla přítomna v ordinaci při uzavírání dohody žalobkyně s žalovaným. Svědkyně předpokládala, že pokud přinese pacient tzv. štítek k nim do laboratoře, tak ví, co se dohodlo a co se má vyrobit. Uvedla, že štítek k nim do laboratoře přinesl žalovaný, ale nepamatovala si, zda byla u toho přítomna a zda s ním vybírala odstín, pamatovala si, že zhotovila pro žalovaného konkrétní práci. Svědkyně u soudu předložila spornou zubní náhradu, můstek na horní čelist.

19. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu opisem rejstříků trestu žalovaného k prokázání jeho důvěryhodnosti z důvodů, že je na žalobkyni, aby prokázala svá tvrzení uvedená v žalobě, tudíž případná trestní minulost žalovaného nemá vliv na prokázání skutečností žalobkyní uvedených a proto je tento důkaz nadbytečný.

20. Soud rovněž zamítl návrh žalobkyně na opětovný výslech svědkyně [celé jméno svědkyně] v souvislosti s výslechem svědkyně [celé jméno svědkyně], neboť dle názoru soudu byla k věci dostatečně vyslechnuta a její opětovný výslech by byl nadbytečný.

21. Soud dále zamítl důkaz navržený žalobkyní a to vypracovaní odborného stanoviska k ocenění obvyklé ceny provedených prací na zubní náhradě, neboť v řízení nebylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření dohody o zhotovení zubní náhrady, navíc z listinných důkazů, které předložila žalobkyně lze informace o cenách zjistit. Sporné mezi účastníky bylo to, zda došlo vůbec k dohodě o provedených prací za cenu uvedenou v žalobě, nikoliv to kolik stojí zhotovení konkrétní zubní náhrady.

22. Po provedeném dokazování a ze shodných vyjádření obou účastníků byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný se dne 1.3.2019 zaregistroval jako pacient u žalobkyně a tentýž den podstoupil vstupní vyšetření a následně ve dnech 1.4.2019 a 8.4.2019 mu byl ošetřen chrup a zhotoveny provizorní náhrady. Žalovaný s těmito zákroky ústně souhlasil a za ošetření a náhrady zaplatil. Žalovaný nedal písemný informovaný souhlas s ošetřením (rovněž s trháním) chrupu. S žalovaným bylo dále jednáno o zhotovení trvalých zubních náhrad a to v obou čelistech. Spodní čelist byla vyřešena snímatelnou zubní náhradou. Tyto skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné. Sporné bylo ošetření a zhotovení trvalé zubní náhrady horní čelisti žalovaného, tedy jakým způsobem se žalovaný se žalobkyní dohodli na ošetření a jaká byla ujednána cena. Ze všech provedených důkazů nelze zjistit jednoznačně obsah dohody mezi žalobkyní a žalovaným. Je nepochybné, že žalobkyně žalovanému chrup ošetřila a byla mu zhotovena provizorní náhrada. Rovněž bylo prokázáno, že se žalovaný dostavil do laboratoře se sejmutými otisky a se tzv. štítkem, z něhož však laik nepozná co má laboratoř vyrobit. Konkrétní obsah jednání mezi žalobkyní a žalovaným ohledně zhotovení zubní náhrady horní čelisti je však nejasný. Z výpovědí svědkyně [celé jméno svědkyně], která byla kromě žalovaného a [titul] [příjmení], jednatelky žalobkyně přítomna v ordinaci, když byla žalovanému navrhován způsob ošetření a cena, nebylo jednoznačně zjištěno, jakým způsobem měl být žalovanému ošetřen chrup a cenu uvedla pouze přibližnou, neboť si to již přesně nepamatovala. Soud má rovněž pochybnosti o skutečnostech, které vypověděla svědkyně [celé jméno svědkyně]. Tato svědkyně neuvedla, na jakém konkrétním zákroku se žalobkyně se žalovaným dohodli a její tvrzení, že byla přítomna v ordinaci zrovna v okamžiku, kdy se žalobkyně domlouvala se žalovaným o ceně a že si toto přes množství pacientů pamatuje, se zdá nevěrohodné. Ani svědkyně [celé jméno svědkyně] nepotvrdila obsah dohody a cenu, neboť měla informace pouze z tzv. štítku, jež však vyplnila jednatelka žalobkyně, sama u jednání mezi žalobkyní- jednatelkou a žalovaným přítomna nebyla.

23. Podle § 1725 občanského zákoníku, zákon č. 89/2012 Sb., dále jen o.z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

24. Podle § 1734 o.z. nabídka učiněná ústně musí být přijata bezodkladně, ledaže něco jiného plyne z obsahu nebo z okolností, za nichž nastala.

25. Podle § 1726 o.z. Považují-li strany smlouvu za uzavřenou, ač si ve skutečnosti neujednaly náležitost, již měly ve smlouvě ujednat, hledí se na projev jejich vůle jako na uzavřenou smlouvu, lze-li, zvláště s přihlédnutím k jejich následnému chování, rozumně předpokládat, že by smlouvu uzavřely i bez ujednání této náležitosti. Dala-li však některá ze stran již při uzavírání smlouvy najevo, že dosažení shody o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy, má se za to, že smlouva uzavřena nebyla; tehdy ujednání o ostatních náležitostech strany nezavazuje, ani byl-li o nich vyhotoven zápis.

26. Podle § 1746 o.z. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

27. Podle § 31 odst. zákona č. 372/2011 sb., ve znění účinném do 30.9.2020 je poskytovatel povinen a) zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách (dále jen„ informace o zdravotním stavu“), b) umožnit pacientovi nebo osobě určené pacientem klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny.

28. S předmětným ustanovením souvisí § 94 odst. 1 o.z., podle kterého kdo chce provést na jiném člověku zákrok, vysvětlí mu srozumitelně povahu tohoto zákroku.

29. Podle § 96 o.z. souhlas k zásahu do integrity člověka vyžaduje písemnou formu, má-li být oddělena část těla, která se již neobnoví.

30. Podle § 2639 obč. zák. je vysvětlení řádně podáno, lze-li rozumně předpokládat, že druhá strana pochopila způsob a účel zákroku, včetně očekávaných následků i možných nebezpečí pro své zdraví, jakož i to, zda případně přichází v úvahu i jiný postup.

31. Podle § 2638 odst. 1 o.z. poskytovatel srozumitelně vysvětlí ošetřovanému zamýšlené vyšetření i navrhovanou péči o zdraví; po příslušném vyšetření poskytovatel vysvětlí ošetřovanému jeho zdravotní stav a péči o zdraví i při dalším postupu. Žádá-li o to ošetřovaný, podá mu poskytovatel vysvětlení v písemné formě.

32. Po provedeném dokazování bylo soudem zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla nejprve sjednána ústní dohoda o ošetření a zhotovení provizorní a dále trvalé zubní náhrady v dolní čelisti a dále že byla uzavřena dohoda o zhotovení provizorní náhrady v horní čelisti. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně se žalovaným dohodla o ošetření dolní čelisti, vyhotovila zubní náhradu a žalovaný za tuto práci zaplatil. Ohledně horní čelisti, tak dle názoru soudu nebylo prokázáno uzavření dohody mezi žalobkyní a žalovaným o zhotovení trvalé náhrady horního chrupu žalovaného. Rovněž nebylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně vysvětlila žalovanému, jakým způsobem mu bude ošetřen horní chrup a nesdělila žalovanému cenu provedených prací, ačkoliv se jedná o částku poměrně vysokou, nechtěla po něm úhradu zálohy, nebyl popřípadě sestaven splátkový kalendář. Nebylo rovněž prokázáno, že žalovaný dal souhlas ke zhotovením horního můstku. Přestože si žalovaný nechal ošetřit horní chrup, byla mu vyrobena provizorní protéza na horní chrup a nechal si zhotovit otisky, zanesl štítek do laboratoře, tak z toho nelze vyvodit závěr, že věděl, co přesně mu bude zhotoveno a kolik to bude stát. Jak sám žalovaný uvedl, byla pro něj cena překvapivá a nad jeho finanční možnosti. Žalobkyně nepředložila žádnou písemnou dokumentaci, ze které by vyplynulo, že žalovaný souhlasil s provedeným zákrokem a s cenou. Z výpovědi svědků, nelze tyto skutečnosti rovněž jednoznačně zjistit, když navíc svědkyně [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně] jsou bývalé zaměstnankyně žalobkyně a o sporu byly před podáním žaloby informovány, neboť podepisovaly čestná prohlášení. Žalobkyně sice soudu předložila zdravotní dokumentaci žalovaného, avšak z ní nelze také žádné relevantní informace zjistit, z důvodů nečitelnosti a navíc byla soudu předložena až po výsleších svědků, ač byla žalobkyní navrhována před těmito výslechy. Jak uvedla jednatelka žalobkyně, větší část dokumentace sepisovala ona, chybí zde jakékoliv ověření, kdy k sepisu dokumentace skutečně došlo. Z daného soud dovodil, že kdyby byl žalovaný dostatečně informován o ceně, tak by zřejmě na zhotovení takové zubní náhrady nepřistoupil a zřejmě by se spokojil s celkovou snímatelnou náhradou, která mu již byla žalobkyní zhotovena na dolní čelisti a za kterou řádně zaplatil. Úvaha žalobkyně, že žalovaný si celou věc rozmyslel a spokojil se s provizorní náhradou je nepravděpodobná, neboť žalovanému muselo být jasné, že mu provizorní náhrada dlouho nevydrží.

33. Soud k tomu dále připomíná, že i v případě zhotovení zubních náhrad a s tím souvisejícího ošetření chrupu by měl ošetřující lékař po pacientovi vyžadovat písemný souhlas se zákroky, na základě nichž dochází k trhání stálého chrupu, jelikož se jedná o zákrok mající povahu oddělení části těla, jenž se neobnoví. Jak vyplynulo s dokazování a rovněž s vyjádření žalobkyně jednatelka žalobkyně v rozporu s právními předpisy písemný informovaný souhlas od žalovaného nepožadovala. Žalovaný ústně souhlasil s ošetřením chrupu (tedy se zákroky zasahující do jeho integrity), avšak v rozporu se zákonem nebyl žalovanému řádně vysvětlen následný postup související s vyhotovením trvalé zubní náhrady a podány informace o ceně, a pokud ano, žalobkyně toto v řízení před soudem neprokázala.

34. Jelikož si strany mezi sebou nedojednali jednoznačně podstatnou náležitost smlouvy - cenu za zhotovení zubní náhrady a vzhledem k následnému chování žalovaného, nelze rozumně předpokládat, že by žalovaný smlouvu o zhotovení trvalé zubní náhrady uzavřel i bez ujednání o ceně.

35. Ze všech těchto důvodů soud žalobu zamítl, neboť nebylo prokázáno uzavření dohody o zhotovení zubní náhrady mezi žalobkyní a žalovaným, tudíž žalovanému nevznikla povinnost k úhradě žalobkyní požadované ceny.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení nebyla úspěšná a žalovaný žádné náklady řízení nepožadoval.

37. Soud určil žalobkyni povinnost uhradit náklady ustanovenému právnímu zástupci žalovaného, jako náklady státu v souladu s § 148 o.s.ř. v celkové výši 11 311 Kč Tyto náklady ustanoveného advokáta vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 7, ve spojení s § 12a odst. 1 (snížení odměny o 20%) a jsou tvořeny odměnou advokáta za 4 úkony právní služby po 1744 Kč (příprava a převzetí, porada s žalovaným, účast u dvou jednání) a jeden úkon podle § 11 odst. 2 (účast na vyhlášení rozsudku), 5 režijních paušálů po 300 Kč, DPH 21%.

38. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.