8 C 75/2023

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Anonymizováno bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Anonymizováno . 8. 1979 bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o: vypořádání společného jmění manželů

I. Z věcí, jež měli žalovaní ve společném jmění manželů, připadá do výlučného vlastnictví žalovaného:a) pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , o výměře , Anonymizováno, m2, zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, jehož součástí je budova bez čísla popisného nebo evidenčního, zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. č. , Anonymizováno, m2, orná půda vše zapsáno katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, na LV , Anonymizováno, , , adresa, , obec , adresa, , kat. území , adresab) dluh z úvěrové smlouvu č. , hodnota, (půjčka od státního fondu podpory investic),II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku , částka, a to do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu ČR - Okresnímu soudu v Litoměřicích za znalečné částku , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit státu ČR - Okresnímu soudu v Litoměřicích za znalečné částku , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne , datum, domáhala vypořádání společného jmění manželů. V žalobě uvedla, že manželství bylo uzavřeno dne , datum, a bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích č.j. , spisová značka, , jenž nabyl právní moc dne , datum, . Žalobkyně se domáhala vypořádat nemovitosti uvedené ve výroku I., přičemž při posledním jednání navrhla, aby tyto nemovitosti nabyl do výlučného vlastnictví žalovaný a jí vyplatil vypořádací podíl. V návrhu žalobkyně původně požadovala vypořádat movité věci, v průběhu jednání účastníci učinili nesporná tvrzení o tom, že movité věci vypořádávat soudem nechtějí a každý bude užívat ty movité věci, jenž má ve svém užívání. Stejně nežádali započítávat cenu movitých věcí na vypořádací podíl. Žalobkyně doplnila, že investice do sporných nemovitostí byly z financí, jež účastníci získali prací ve Velké Británii, kde byli před svatbou, nikoliv z darů od rodičů žalovaného, přičemž žalobkyně zdůraznila podporu od jejích rodičů. Žalobkyně nesouhlasila s aplikací ustanovení o disparitě podílů, když z její strany nedocházelo k žádným excesům, jež by zakládaly prostor k uplatnění disparity. Disparitu rovněž nelze uplatnit v rámci zásluhovosti na nabytí majetku, když tuto lze uplatnit pouze při mimořádných případech, jenž v dané věci nenastaly. Žalobkyně zdůraznila svoji péči a domácnost , právnická osoba, . Žalobkyně se ohradila proti tvrzením žalovaného ohledně odklonů, kdy vzhledem k jejímu příjmů zhruba kolem , částka, měsíčně by nebyla ani schopna odklonit částku více jak , částka, , jak uvedl žalovaný. Žalovaný navíc ničím svá tvrzení o odklonech nepodložil. Podle žalobkyně naopak žalovaný odkláněl nemalé finanční prostředky. Žalovaný si založil svůj vlastní účet až v roce 2019, do té doby účastníci užívali společný účet , č. účtu, . Po celou dobu manželství žalovaný z tohoto účtu vybíral značné částky v hotovosti, z jeho platu a odůvodňoval to tím, že spoří v rámci rodiny, zbývající část příjmů zhruba , částka, ponechával pro potřeby domácnosti. Žalovaný měl ke společného účtu on-line přístup i platební kartu. Ohledně spořícího účtu, tak na něj se přesouvali ušetřené peníze z běžného účtu a z něj se pak hradili dovolené a nečekané výdaje. Žalobkyně rozhodně popírá, že by z její strany docházelo k odklonům peněz.

2. Žalobkyně uznala nárok žalovaného na vypořádání novomanželské půjčky. Dále uvedla, že jelikož v domě, jenž je v SJM od , datum, nežije, tak žádá zohlednění ½ měsíčního nájemného od , datum, do dne vypořádání SJM a to v celkové výši , částka, , jenž požaduje vypořádat Žalobkyně dále poukázala na smluvený režim SJM, kdy notářským zápisem ze dne , datum, došlo k rozšíření SJM podle § 143 a) občanského zákoníku a to tak, že prostředky vynaložené na nabytí věcí, práv a jiných majetkových hodnot, nebudou považovány za prostředky vynaložené z výlučného majetku jednoho manželů na společný majetek a kterýkoliv z manželů nemůže vznést požadavek obsažený v § 149 odst. 2 občanského zákoníku s tím, že totéž platí pro prostředky použité na údržbu, užívání či jiné případné investice do tohoto majetku včetně nemovitostí. Z těchto důvodů, by se k tvrzeným vnosům žalovaného nemělo přihlížet a podle žalobkyně ani rodiče žalovaného žádné peníze žalovanému nedarovali. Žalobkyně měla výhrady k posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a navrhla, aby k němu nebylo přihlédnuto, když znalec nezohlednil veškerou obytnou plochu nemovitosti (nebyla započítána plocha garáže) a rovněž znalec porovnával nemovitosti s menšími výměrami pozemků. Žalobkyně uvedla, že by měl soud při stanovení vypořádacího podílu vycházet ze znaleckého posudku znalkyně ustanovené soudem, tedy z částky , částka, , který je správný a na jeho podporu pak předložila znalecký posudek zpracovaný společností , právnická osoba, , jenž dokládá mimo jiné růst cen nemovitostí.

3. Žalovaný k věci uvedl, že získal před uzavřením manželství (, datum, ) na základě kupní smlouvy uzavřené formou notářského zápisu pozemek parc. č. , Anonymizováno, /1, v obci a katastrálním území , adresa, . Na základě žádosti o stavební povolení ze dne , datum, bylo vydáno dne , datum, stavební povolení k rodinnému domu s garáží včetně napojení na IS a hospodářskou budovu s doložkou právní moci ke dni , datum, , č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /03/Ko. Žalovaný stavbu domu prováděl za pomoci rodičů a strýce a finančních darů od rodičů, přičemž bylo dohodnuto, že finanční dary poskytnuté takto žalovanému budou započteny na jeho dědický podíl. Ke dni uzavření manželství byla stavba domu ve fázi před dokončením, geometrickým plánem rozdělen pozemek parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 1 v obci a k.ú. , adresa, a vyznačena rozestavěná budova na odděleném pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , nebylo jí však přiděleno číslo popisné. Několik dní po uzavření manželství byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o rozšíření společného jmění manželů, která se týkala výše uvedeného pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 a pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, včetně rozestavěného domu v obci a k.ú. , adresa, .Za trvání manželství nabyli účastníci do SJM pozemek parc. č. , Anonymizováno, /39 v obci a k.ú. , adresa, kupní smlouvou ze dne , datum, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, /40 v obci a k.ú. , adresa, kupní smlouvou ze dne , datum, , kdy kupní cena byla zaplacena z finančních darů poskytnutých od rodiči žalovaného. Za trvání manželství proběhlo kolaudační rozhodnutí s právním mocí ke dni , datum, , čímž se povolilo užívání domu na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, a hospodářského objektu na parc. č. St. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Žalovaný nesouhlasil s výší vypořádacího podílu, jenž navrhla žalobkyně, žádal soud, aby zohlednil jeho vnosy do sporných nemovitostí ve výši , částka, . Konkrétně uvedl, že po uzavření manželství se prováděla ještě dostavba na domě, dokončovala se část střechy - osazovala se střešní okna a na materiál a práci darovali žalovanému rodiče nejméně částku , částka, , dále se postavila hospodářská budova - kolna, na kterou rodiče darovali žalovanému částku , částka, , dále na práci zedníka darovali rodiče žalovanému částku , částka, . Za trvání manželství oba účastníci ještě kupovali pozemky - parc.č. , Anonymizováno, /39 dle kupní smlouvy ze dne , datum, za částku , částka, a parc.č. , Anonymizováno, /40 dle kupní smlouvy ze dne , datum, za částku , částka, , rovněž z peněz jeho rodičů. Žalobkyně uvedené parcely nechtěla kupovat, odmítala je platit ze společných finančních prostředků, a proto je uhradil žalovaný ze svých výlučných finančních prostředků, neboť jeho rodiče mu darovali celkem částku , částka, na zaplacení uvedených kupních cen. Na zaplacení kupní ceny ve výši , částka, poskytla jeho matka žalovanému částku , částka, tak, že ji přímo zaslala na účet. , adresa, .000 Kč na zaplacení dalšího pozemku obdržel žalovaný darem od rodičů v hotovosti a předal žalobkyni, aby je zaslala přes jejich účet vedený u KB a.s. paní prodávající. Žalovaný uvedl, že žalobkyně pravidelně po částkách min. ve výši , částka, až , částka, a vyšších, převáděla finanční prostředky na své účty, o nichž žalovaný nevěděl, a to jednak na další účet vedený u KB a.s. - tj. č. účtu , č. účtu, a na další její účet vedený u , právnická osoba, . - tj. na č. účtu , č. účtu, . Žalovaný žádal vypořádat finanční prostředky na účtu žalobkyně a dále odkloněné finanční prostředky. Žalobkyně dle žalovaného odklonila nemalé finanční prostředky, které celkem dosahují částky , částka, . Žalovaný ani nedisponoval žádnou kartou, kartu pro výběry z účtu měla k dispozici žalobkyně. Tvrzení žalobkyně, že by svými finančními prostředky přispěla na výstavbu domu, není pravdivé. Žalovaný zdůrazňuje vysokou míru své zásluhovosti na získání nemovitých věcí a z tohoto důvodu navrhuje disparitu podílů v poměru 70:30 ve prospěch žalovaného.

4. Účastníci v průběhu řízení učinili nesporným, že předmětem řízení nebudou movité věci a jejich hodnota se nebude započítávat na vypořádací podíl a dále že si mezi sebou nebudou vypořádávat finanční prostředky z penzijního připojištění.

5. Dále učinili nesporným, že byla za manželství uzavřena novomanželská půjčka a po rozvodu ji hradil výlučně žalovaný, ke dni posledního jednání uhradil , částka, . Účastníci se dohodli, že tento dluh převezme a doplatí žalovaný.

6. Z rozsudku ze dne , datum, č.j. , spisová značka, soud ověřil, že zdejší soud rozvedl manželství účastníků, právní moc nastala dne , datum, , z manželství se narodily dvě dcery, příčinou rozvratu manželství byl rozdílný názor účastníků na společný život. Žalobkyně se od žalovaného po dlouhodobých neshodách v listopadu 2021 odstěhovala.

7. Z výpisu z LV bylo zjištěno, že účastníci mají ve společném jmění manželů sporné nemovitosti uvedené ve výroku I.

8. Z notářského zápisu ze dne , datum, vyplývá, že účastníci za manželství uzavřeli smlouvu o rozšíření stanoveného rozsahu společného jmění dle § 143a) občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Účastníci se dohodli, že rozestavěný dům na st.p.č. , hodnota, , p.p.č. , Anonymizováno, / o výměře , Anonymizováno, m2 v obci , adresa, , k.ú. , adresa, s veškerým příslušenstvím bude předmětem jejich společného jmění manželů. Z článku čtvrtého vyplývá, že si dále rozšířili rozsah společného jmění tak, že prostředky vynaložené na nabytí věcí práv a jiných majetkových hodnot nebudou považovány za prostředky vynaložené z výlučného majetku jednoho z manželů na společný majetek a ani jeden z manželů nemůže vznést požadavek obsažený v § 149 odst. 2 občanského zákoníku, s tím, že totéž platí i pro prostředky na údržbu užívání a jiné případné investice do tohoto majetku včetně nemovitostí.

9. Ze znaleckého posudku ze dne , datum, vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž byla ustanovena soudem, byla zjištěna cena sporných nemovitostí , částka, . Z posudku bylo zjištěno, že nemovitosti se nachází v obci , adresa, , 6 km od , adresa, , v místě je minimální občanská vybavenost. Obec se nachází blízko dálnice D8, zhruba 40 km od Prahy. Je zde dobrá dopravní obslužnost. Dispozice domu je 7+kk, v domě jsou dvě koupelny a tři toalety, garáž je umístěna v 1.NP a nad ní se nachází obytná místnost s balkonem, jsou zde technické místnosti. Dům je koncipován jako jedna bytová jednotka. U domu se nachází pergola. Vedlejší stavby tvoří sklad strojů-objekt bez čp. s WC a s rozvody vody. Dům je užíván od roku 2006 a kolaudační rozhodnutí je z roku 2013. Celková užitná plocha domu dle znalkyně činí 277,50 m2 a plocha stavby bez čp. 64,42 m2. Sporné pozemky jsou rovné, nachází se na nich zimní sklep a včelín. Dům se nachází v ochranném pásmu nemovité kulturní památky – Říp. Znalkyně uvedla, že při hledání porovnatelných nemovitostí, tak nebyly nalezeny, proto použila nejblíže porovnatelné nemovitosti a použila variační koeficienty a z toho pak vycházela při stanovení ceny.

10. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil výslednou obvyklou cenu , částka, . Ostatní skutečnosti vyplývající z tohoto posudku se téměř shodují se znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, vyjma započitatelné plochy, když znalec , tituly před jménem, , jméno FO, do plochy nezapočítal plochu garáže. Ze znaleckého posudku vyplývá, že garáž není vnitřně komunikačně propojena s obytnou částí. Půdorys domu je ve tvaru L. Dispozičně je dům dle znalce 6+1, užíván od roku 2006, stáří domu 17 roků, všechny konstrukce a vybavení jsou původní. Znalec zjistil celkovou plochu 248,25m2.

11. Při konfrontaci znalců při jednání bylo zjištěno, že se lišily jejich zjištění v posouzení započitatelné plochy, když znalec , tituly před jménem, , jméno FO, do výpočtu nezahrnul plochu garáže z důvodu, že garáž nebyla vnitřkem propojena s ostatní obytnou plochou. Dále bylo zjištěno, že znalci oba vycházeli z obdobné jednotkové ceny i koeficientů. Znalkyně vycházela z toho, že ze stavebního hlediska není složité garáž propojit, a proto v rámci ocenění a celkové plochy s plochou garáže počítala. Dle znalce , tituly před jménem, , jméno FO, jsou nemovitosti obchodovatelné v max. rozpětí do 9 mil. Znalkyně ustanovená soudem vycházela z ceny okolo 10 milionů, obchodovatelnou cenu určila plus minus 10 % z deseti milionů.

12. Z kupní smlouvy ze dne , datum, vyplývá, že účastníci nabyli do spoluvlastnictví pozemek p.č. , Anonymizováno, /40 o výměře , Anonymizováno, m2 za cenu , částka, .

13. Z kupní smlouvy ze dne , datum, vyplývá, že účastníci nabyli do spoluvlastnictví pozemek p.č. o výměře , Anonymizováno, m2 za cenu , částka, .

14. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že si před svatbou společně se žalovaným vydělali peníze v Anglii. Žalovaný v té době vlastnil pozemek, ale neměl peníze na stavbu a nedostal půjčku. Žalobkyně nezpochybnila, že v Anglii žalovaný vydělal víc, ona studovala a zároveň k tomu pracovala, byla mezi nimi dohoda vydělat společně peníze na dům. Z její výpovědi vyplývá, že si společně vydělali asi , částka, . Peníze z Anglie vozili domů a z nich se stavělo. Žalobkyně zpochybnila, že by rodiče žalovaného dali žalovanému přes milion korun, neměla o tom informace, podle ní byli rodiče obyčejní lidé, matka žalovaného od 40 let nepracovala, otec pracoval v důchodu jako hlídač. Potvrdila, že měli se žalovaným společný účet, ke kterému měl žalovaný dispoziční právo. Podle ní si k rodičům ukládal žalovaný peníze v hotovosti, jenž vybral z jejich účtu. Uvedla, že oba účastníky finančně podporovali její rodiče, ale nesepisovala s nimi o tom, žádnou smlouvu. Z výpovědi vyplynulo, že se žalobkyně nezajímala o stavbu kůlny, ona se stavbou moc nesouhlasila, hlavně kvůli tomu, že jim rodiče žalovaného v té souvislosti se stavbou narušovali soukromí. Ona měla spíš na starosti děti a domácnost, a ne stavbu, proto nevěděla, z jakých peněz se kůlna stavěla, nicméně měla za to, že to má být pro manžela na podnikání a považovala to za společný majetek.

15. Žalovaný ve svém výslechu popíral zásluhy žalobkyně na výši vydělaných prostředků, nicméně z výpovědi vyplynulo, že účastníci jeli do Anglie společně za účelem si vydělat peníze, práci mu pomohla sehnat žalobkyně. Uvedl, že s jeho rodiči začal stavět dům a společně kupoval s nimi i , právnická osoba, . Potvrdil, že si se žalobkyní v Anglii vydělali peníze a část z nich použili na stavbu domu a vybavení domácnosti. Podle žalovaného stála kůlna , částka, a dle názoru žalovaného by si účastníci z prostředků ze SJM na tak vysokou částku nenašetřili. Sdělil, že převedl nemovitosti po svatbě na žalovanou, protože by se k němu jinak do sporných nemovitostí nenastěhovala. Dle názoru žalované žalobkyně další pozemky kupovat nechtěla, ale když zjistila, že to jde z peněz rodičů tak s tím souhlasila.

16. Z výslechů rodičů obou účastníků vyplývá, že jak rodiče žalobkyně, tak žalovaného finančně podporovali během manželství oba účastníky. Matka žalobkyně hovořila o tom, že peníze za manželství dávala oběma účastníkům, a to na různé účely. Oproti tomu rodiče žalovaného hovořili o tom, že peníze dávali pouze žalovanému, a to na investice do domu a na zakoupení pozemků a dostavbu kůlny. Z výslechu matky žalobkyně dále vyplynulo, že si oba účastníci vydělali v Anglii přes , částka, , neměla informace, že by účastníkům za manželství rodiče žalovaného dávali peníze. Z výslechu matky žalovaného soud zjistil, že s manželem měli doma peníze v hotovosti po babičce a ty pak dali synovi, aby koupil pozemky. Ohledně peněz sepsali darovací smlouvu a upravili v ní započtení daru na dědický podíl žalovaného. Matka žalovaného vyjádřila nesouhlas s tím, že žalovaný přepsal dům na žalobkyni, stejně tak otec žalovaného s tím nesouhlasil. Otec žalovaného potvrdil, že žalovanému dávali peníze kolem 1 mil korun, aby se dostavěl dům.

17. Žalovaný po koncentraci řízení předložil listiny, označené jako darovací smlouvy, z nichž bylo zjištěno, že mezi žalovaným a jeho rodiči byla uzavřena smlouva, jejichž obsahem bylo poskytnutí finančních prostředků jak dar. Rodiče darovali žalovanému v roce 2007 celkem částku , částka, a v roce 2012 částku , částka, a , částka, . Žalovaný tyto listiny neuvedl ani neoznačil při svých vyjádřeních k žalobě, a to ani během lhůty, jenž soud účastníkům poskytl při prvním jednání. Žalovaný předložil kopie těchto listin až se svým vyjádřením ze dne , datum, . Žalobkyně zpochybnila pravost těchto listin.

18. Soud měl k dispozici výpisy z účtů žalobkyně, jež sama předložila na prvním jednání. Dále měl dispozici výpisy z účtu žalovaného. Z výpisů bylo zjištěno, že zůstatek žalobkyně na jejím účtu ke dni právní moci rozvodu činil , částka, .

19. Ohledně tvrzených odklonů nebylo z provedených důkazů-výpisů z účtu žalobkyně a žalovaného, a to ani ze spořícího účtu žalobkyně ani z jiných důkazů zjištěny žádné nestandartní převody finančních prostředků ze strany žalobkyně ani žalovaného. Byly vybírány měsíčně menší částky kolem 10 000 až , částka, , ze spořícího účtu jednou max. dvakrát za rok odešly částky na zaplacení dovolené, žádné výrazné odtoky financí zjištěny v řízení nebyly.

20. Žalovaný žádal vypořádat účet žalobkyně vedený u , právnická osoba, . - tj. na č. účtu , č. účtu, , bylo však zjištěno, že se jedná o účet matky žalobkyně.

21. Z potvrzení banky a prohlášení rodičů žalovaného soud ověřil schopnost žalovaného vyplatit žalobkyni vypořádací podíl.

22. Soud při rozhodování nepřihlédl k dalším znaleckým posudkům a znaleckým vyjádřením předložených v průběhu řízení účastníky z důvodu, že některé nebyly aktuální (posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ), další neobsahovali znaleckou doložku (znalecký posudek č. , č. účtu, -čl.258), či měly jiné nedostatky (odhad tržní hodnoty-čl.21, analýza č.1/2024- zhotovitel , tituly před jménem, , jméno FO, ).

23. V souvislosti s prokazováním vnosů žalovaného do sporných nemovitostí soud zamítl výslech svědků Kučery, Nováka, Hejduka a Špády pro nadbytečnost.

24. Dále zamítl rovněž navržený výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, z důvodů nadbytečnosti.

25. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, jež by měly mít vliv na rozhodování soudu ve věci samé.

26. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Manželství účastníků bylo uzavřeno , datum, a rozvedeno dne , datum, . Z manželství účastníků se narodily dvě děti. Žalobkyně se ze společné domácnosti odstěhovala v listopadu 2021. Manželé v roce 2006 po svatbě rozšířili SJM formou notářského zápisu o pozemek a rozestavěný dům. V této smlouvě rozšířili rozsah společného jmění i do budoucna tak, že prostředky vynaložené na nabytí věcí práv a jiných majetkových hodnot nebudou považovány za prostředky vynaložené z výlučného majetku jednoho z manželů na společný majetek a ani jeden z manželů nemůže vznést požadavek obsažený v 149 odst. 2 občanského zákoníku, s tím, že totéž platí i pro prostředky na údržbu užívání a jiné případné investice do tohoto majetku včetně nemovitostí. V roce 2012 a 2013 účastníci zakoupili pozemky p.č. , Anonymizováno, /40 a , Anonymizováno, , Anonymizováno, 39 a vložili je do SJM. Na účtu žalobkyně bylo ke dni právní moci rozvodu částka , částka, . Rodiče žalobkyně i žalovaného finančně podporovali účastníky. Za manželství byla uzavřena novomanželská půjčka a po rozvodu ji hradil výlučně žalovaný, když k poslednímu dni jednání uhradil celkem , částka, . Hodnota sporných nemovitostí dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, činí , částka, , dle , tituly před jménem, , jméno FO, činila hodnota , částka, , když , tituly před jménem, , jméno FO, při stanovení ceny nezapočítal plochu garáže. Nebyly zjištěny konkrétní skutečnosti, které by nasvědčovaly odklony peněz na účtech účastníků, vše bylo na úrovni spekulací. Žalobkyně žádala zohlednit při vypořádání polovinu měsíčního nájemného od , datum, do dne vypořádání SJM ve výši , částka, .

27. Ostatní movité věci a práva uvedené v návrzích účastníků po provedeném dokazování a nesporných tvrzeních účastníci nežádali vypořádat.

28. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen nový o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

29. Protože společné jmění manželů účastníků tohoto řízení zaniklo za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud při posuzování majetkového uspořádání mezi manželi postupoval dle nové právní úpravy.

30. Při posuzování dohody mezi manželi o rozšíření SJM sepsané formu notářského zápisu však soud vycházel ze zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném ke dni , datum, , dále jen starý o.z. to dle § 143a, neboť tato dohoda byla podepsána , datum, tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb.

31. Podle § 143a starého o.z manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.

32. Dle §149 odst. 2 starého o.z. zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem.

33. Podle §149 odst. 3 starého o.z. při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti.

34. Podle § 709 nového o.z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

35. Podle § 736 věta první nového o. z. , je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

36. Podle § 740 věta první nového o. z. , nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud.

37. Podle § 765 odst. 2 nového o. z. , nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

38. Podle § 742 odst. 1 nového o. z. , nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného.

39. Po provedeném dokazování má soud za to, že předmětem vypořádání jsou nemovitosti uvedené ve výroku I., finanční prostředky na účtu žalobkyně ke dni právní moci rozsudku o rozvodu ve výši , částka, , novomanželská půjčka a vnos žalovaného ve výši , částka, na úhradu půjčky po právní moci rozsudku o rozvodu.

40. Soud při stanovení vypořádacího podílu nepřihlédl vzhledem k dohodě účastníků o rozšíření SJM notářským zápisem k tvrzeným vnosům žalovaného (finanční dary od rodičů). Dle názoru soudu byla jednoznačně projevena vůle účastníků upravit majetková práva manželů tak, že veškeré nabyté věci a práva budou mít účastníci ve společném jmění, a i případné vnosy se stanou majetkovou hodnotou patřící do SJM. Ohledně námitky žalovaného, že žalobkyně svá tvrzení ohledně obsahu notářského zápisu ve vztahu k vnosů uplatnila až po koncentrační lhůtě soud uvádí, že žalobkyně předložila při podání žaloby kopii notářského zápisu a tento důkaz byl řádně proveden v tzv. „koncentrační lhůtě“ tedy ve lhůtě dle § 118b o.s.ř. Z výslechů rodičů vyplývá, že rodiče účastníků finančně podporovali oba účastníky, matka žalobkyně hovořila, že peníze dávali oběma. Naproti tomu rodiče žalovaného striktně tvrdili, že vše bylo jen pro syna. Přesto pozemky nabyté po svatbě a stavba bez čp. jsou zapsány na LV na oba účastníky, tedy v SJM. Jednoznačně bylo zjištěno, že v době manželství, kdy vše mezi účastníky fungovalo, byla vůle účastníků tvořit a budovat zázemí rodinného domu společně, a to i zřejmě proti vůli rodičů žalovaného. Rozhodné při vypořádání SJM, je vůle účastníků během manželství, nikoliv v době, kdy jsou manželé rozvedeni a jejich vztahy napjaté. Vůle účastníků ohledně úpravy společného majetku, jednoznačně vyplývá z notářského zápisu a i dalšího chování účastníků během manželství, kdy nabývali všechna práva a věci společně do SJM, což vyplývá i z výpisu LV, kdy pozemky, na něž dle tvrzení žalovaného obdržel peníze od jeho rodičů jako dar, byly vloženy do SJM. Mezi manželi probíhal normální chod věcí, měli společný účet, společně hospodařili a vychovávali děti.

41. K námitkám obou účastníků, že docházelo k tzv. odklonům, tedy odvádění majetku (financí) ze SJM, má soud za to, že v daném případě mezi účastníky docházelo ke standartnímu běhu věcí při nakládání s prostředky v SJM. Byly vybírány měsíčně menší částky v řádech desetitisíců, ze spořícího účtu jednou max. dvakrát za rok odešla částky na zaplacení dovolené, žádné výrazné odtoky financí zjištěny v řízení nebyly. Manželé měli po většinu manželství společný účet, na nějž měli oba přístup. Na běžných účtech docházelo k běžným transakcím. Ani jednomu z účastníků během manželství nevadilo, že jsou z účtu vybírány a spotřebovány finanční prostředky. Za této situace v řízení o vypořádání SJM se nelze dovolávat odklonů, i když celkově vybrané částky mohou za léta soužití dosáhnout i milionových hodnot.

42. K problematice odklonům soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, , jenž v tomto rozhodnutí zdůraznil, že je nutné posoudit, zda nakládání s majetkem v konkrétním případě tvoří obvyklou správu majetku ve společném jmění manželů. Na to, zda právní úkon manžela je ve smyslu § 145 odst. 2 obč. zák. obvyklou správou majetku ve společném jmění manželů, či ji přesahuje, je třeba usuzovat z konkrétních majetkových poměrů manželů, je však třeba přihlížet i k obecným zvyklostem. To, zda v konkrétní věci jde vzhledem k majetkovým poměrům manželů o obvyklou správu, je na úvaze soudů rozhodujících o vypořádání společného jmění manželů; jejich úvahu by mohl dovolací soud přezkoumat, jen pokud by byla zjevně nepřiměřená. Výběr prostředků z účtu nemůže být neplatným právním úkonem, a to ani v případě, že se vymyká obvyklé správě společného majetku. Samotný výběr z účtu takto kvalifikován být nemůže; přesahuje-li však následné nakládání s vybranými prostředky rámec obvyklé správy, pak k němu nelze přihlížet, a tyto prostředky je třeba zařadit do společného jmění manželů a vypořádat (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. , hodnota, , ročník 2013, str. 62).

43. V dané věci nebylo prokázáno, že by vybrané prostředky z účtu účastníků byly použity nad rámec obvyklé správy majetku náležející do SJM, proto soud k těmto skutečnostem tvrzeným účastníky při vypořádání SJM a stanovení vypořádacího podílu nepřihlédl.

44. Ohledně půjčky se účastníci dohodli, vzhledem k její výši, že tuto převezme a doplatí žalovaný (výrok I.b).

45. Ohledně požadavku žalobkyně na zohlednění poloviny měsíčního nájemného od , datum, do dne vypořádání SJM ve výši , částka, , má soud za to, že žalobkyně svůj nárok na úhradu nájemného uplatnila až po uplynutí soudem stanovené koncentrační lhůtě ve svém podání ze dne , datum, (lhůta byla stanovena soudem do , datum, ), tedy v rozporu a §118b o.s.ř. Z těchto důvodů soud k požadavku žalobkyně k vypořádání této částky nepřihlédl. Nad to soud uvádí, že se žalobkyně dobrovolně po neshodách s manželem v roce 2021 ze společné nemovitosti odstěhovala, po žalovaném náhradu nepožadovala, a tento svůj požadavek vznesla až v řízení o vypořádání SJM, za této situace lze tuto situaci posoudit jako dohodu mezi účastníky, že žalobkyně užívat nemovitost nechtěla.

46. K požadavku žalovaného na disparitu podílů, tak soud disparitu podílů v dané věci neshledal. Manželé se oba finančně podíleli na získání nemovitého majetku. Společně vychovávali děti a podíleli se na zajištění potřeb rodiny. I přesto, že žalovaný vložil do SJM pozemek a rozestavěný dům a jeho rodiče mu finančně pomáhali, tak nelze odhlédnout od toho, že i žalobkyně se finančně podílela na stavbě domu a potřebách rodiny (vydělané peníze v Anglii, výchova dětí) a i její rodiče oba účastníky finančně podporovali. Za těchto okolností zde důvod k disparitě podílů nebyl shledán.

47. Žalobkyně i žalovaný se shodli na tom, že sporné nemovitosti připadnou žalovanému a že žalobkyni bude vyplacen vypořádací podíl. Žalovaný prokázal svoji solventnost, proto soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I a přikázal sporné nemovitosti do výlučného vlastnictví žalovaného.

48. Při stanovení výše vypořádacího podílu (výrok II.), vyšel soud z hodnoty sporných nemovitostí ve výši , částka, stanovené znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, . Dle soudu znalkyně ustanovená soudem přesvědčivě zdůvodnila výši ceny, vysvětlila možné cenové rozpětí. Zdůvodnila rovněž velikost započitatelné plochy včetně garáže. Soud souhlasí s názorem znalkyně, že by plocha garáže měla být započítána a zohledněna při stanovení výše obvyklé ceny nemovitostí. Z předložených fotografií a popisu nemovitostí vyplývá, že garáž tvoří s domem jednotný celek, ač není vnitřně propojena. Jak uvedla znalkyně propojení je technicky možně, když navíc nad garáží se nachází obytné místnosti a balkón. Stanovená cena je v souladu se všemi zjištěnými skutečnostmi, sporné nemovitosti se nachází v blízko dálnice D8, 40 km od Prahy, tedy krátká dojezdová vzdálenost do hlavního města. I tato skutečnost je dle názoru soudu rozhodující ke stanovení ceny, jež by se měla pohybovat spíše v intervalu kolem 10 miliony nikoliv pod 9 miliony jak uvedl , tituly před jménem, , jméno FO, .

49. Konkrétní výše vypořádacího podílu , částka, byla zjištěna takto: , adresa, 990 000 Kč soud vydělil dvěma a od této částky dále odečetl částku , částka, (vnos žalovaného na půjčku) a částku , částka, , což je polovina zůstatku na účtu žalobkyně ke dni rozvodu.

50. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Dle názoru soudu je lhůta 4 měsíců přiměřená vzhledem k výši vypořádacího podílu a stanovení této lhůty není nepřiměřeným zásahem do práv žalobkyně a žalovanému poskytne dostatek času, aby si mohl zajistit finanční prostředky k vyplacení žalobkyně, když žalovaný schopnost vyplatit žalobkyni v řízení prokázal.

51. Dle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil.

52. Žalobkyni soud určil povinnost nahradit státu částku , částka, (výrok III.), jež odpovídá polovině částky, kterou stát vynaložil na znalečné, s přihlédnutím k žalobkyní zaplacené záloze na náklady znaleckého posudku ve výši , částka, .

53. Žalovanému soud určil povinnost nahradit státu částku , částka, (výrok IV.), jež odpovídá polovině částky, kterou stát vynaložil na znalečné, s přihlédnutím k žalobkyní zaplacené záloze na náklady znaleckého posudku ve výši , částka, .

54. Ohledně nákladů řízení (výrok V.) soud nepřiznal žádnému z účastníků náhradu v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. s odkazem na nejnovější judikaturu Ústavního soudu (Stanovisko pléna ústavního soudu sp.zn. ÚS-st. 59/23). V řízení o vypořádání spoluvlastnictví majícího povahu řízení iudicii duplicis není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nejde určit, který účastník měl ve věci plný úspěch. Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva a práva na soudní ochranu, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by proto byly dány zvláštní důvody. Tyto závěry lze použít i na řízení o vypořádání společného jmění manželů. V tomto konkrétním případě soud neshledal zvláštní důvody proto, aby jednomu z účastníků přiznal náhradu nákladů řízení. Nebylo shledáno ani obstrukční chování, ani nezájem na vyřešení věci či jiné okolnosti.