8 C 83/2026

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 37 457 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 32 921,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 32 921,00 Kč ve výši 11,5% ročně od 23. 10. 2025 do zaplacení, pohledávku ve výši 4 536,27 Kč, úrok ve výši 62,08 % p. a. z částky 24 917,99 Kč od 23. 10. 2025 do 15. 11. 2025 ve výši 992,64 Kč, úrok ve výši 11,5 % p. a. z částky 24 917,99 Kč od 16. 11. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 10. 2025 dosáhne částky 163 526,40 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala uhrazení částky 37 457 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 20. 7. 2022 a na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 50 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 21. 7. 2022. Žalovaný se zavázal uhradit úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 62,08 % ročně a splácet úvěr v 48 měsíčních splátkách ve výši 2 839 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2022. Žalobkyně kromě jistiny úvěru požaduje smluvní pokutu, úrok, smluvní pokutu, náhradu nákladů souvisejících s prodlením žalovaného.

2. Žalobkyně dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě podkladů a informací získaných od žalovaného, údajů z registrů SOLUS a NRKI a dalších dostupných zdrojů, přičemž dospěla k závěru, že žalovaný disponuje dostatečnými volnými prostředky ke splácení úvěru a že nebyly zjištěny žádné překážky bránící poskytnutí úvěru. Podle žalobkyně žalovaný své smluvní povinnosti řádně neplnil a dostal se do prodlení s úhradou sjednaných splátek, když do zesplatnění úvěru uhradil pouze žalobcem v žalobě jednotlivě specifikované částky v období od 16. 8. 2022 do 22. 5. 2025, celkem částku 102 217 Kč. Podle žalobkyně žalovaný úvěr řádně nesplácel, hradil jen část sjednaných splátek a dostal se do prodlení, v jehož důsledku žalobci vznikl nárok na smluvní pokuty podle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 2 994 Kč a na náhradu nákladů spojených s prodlením podle bodu 6.2 smlouvy v částce 1 400 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splátkou č. 37 splatnou dne 17. 8. 2025 po dobu delší než 65 dnů, došlo dne 21. 10. 2025 k zesplatnění celého úvěru, přičemž ke dni zesplatnění činila nová jistina úvěru částku 28 527,88 Kč, sestávající ze zbývající nesplacené jistiny 24 917,99 Kč a z dosud přirostlého úroku ve výši 3 609,89 Kč. Vedle této částky žalobce uplatnil smluvní pokutu podle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % denně z částky 28 527,88 Kč od 23. 10. 2025 do zaplacení, ke dni podání žaloby vyčíslenou částkou 4 536,27 Kč, a dále úrok z poskytnutého úvěru ze zbývající původní jistiny 24 917,99 Kč od 23. 10. 2025 do zaplacení, nejprve ve smluvní sazbě 62,08 % ročně a od 16. 11. 2025 v sazbě 11,5 % ročně. Uvedla také, že žalovaný dluh neuhradil ani přes předžalobní výzvu.

3. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 20. 5. 2026 uvedl, že není schopen uhradit celou dlužnou částku z důvodu nepříznivé finanční situace (vysoké náklady na bydlení a stravování). Navrhl splacení dluhu ve splátkách ve výši 1 500 Kč měsíčně.

4. Žalovaný se dostavil k jednání soudu dne datum a uvedl, že ho požádala vnučka, aby si vzal půjčku, protože potřebovala peníze na bydlení. Smlouvu nečetl, bylo mu řečeno, ať ji podepíše, že to stačí. Uzavřel dvě smlouvy. Nejprve šel do banky se zástupkyní žalobce a s vnučkou a tam si založil účet. Dále sdělil, že nevěděl, kolik měl vrátit celkem. To mu žalobkyně nesdělila. Obdržel 50 000 Kč a věděl, kolik má splácet a na jaký účet.

5. Z listiny označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 20. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaný akceptoval (podepsal) návrh na uzavření smlouvy o úvěru. Celková výše úvěru činila 50 000 Kč, přičemž celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, byla 136 272 Kč. Splácení úvěru bylo určeno prostřednictvím 48 měsíčních splátek po 2 839 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 62,08 % ročně a RPSN bylo stanoveno na 83,23 %.

6. Z předžalobní výzvy z 9. 3. 2026 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky v celkové výši 32 921 Kč s příslušenstvím a dále k úhradě smluvní pokuty, která v době vyhotovení výzvy činila 3 937,14 Kč.

7. Z listiny nazvané „Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. hodnota“ ze dne 20. 7. 2022 má soud za prokázané, že celková výše úvěru činila 50 000 Kč a částka, kterou měl žalovaný zaplatit, byla stanovena na 136 272 Kč. Úvěr měl být splácen prostřednictvím 48 měsíčních splátek po 2 839 Kč vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba činila 62,08 % a RPSN 86,23 %. Totožné informace soud zjistil i z předsmluvního formuláře z 20. 7. 2022 a z dodatku č. 1 k uvedené smlouvě z téhož dne.

8. Z listiny označené jako „Karta klienta“ soud zjistil průběh splácení předmětného úvěru. Zatímco splátky č. 1, 8, 11, 12, 14 až 36 byly uhrazeny včas a v plné výši, splátka č. 2 splatná dne 17. 9. 2022 byla doplacena až dne 17. 10. 2022, přičemž karta klienta u ní eviduje prodlení 30 dnů. Splátky č. 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10 a 13 byly uhrazeny s prodlením 37, 33, 32, 34, 12, 1, 12 a 1 den. Od splátky č. 38 žalovaný přestal splátky hradit úplně. V listině jsou dále evidovány neuhrazené smluvní pokuty ve výši 2 994 Kč, žalovaná suma ve výši 32 921 Kč, aktuální dluh po splatnosti ve výši 32 921 Kč, zákonný úrok ve výši 1 648,83 Kč a datum podání žaloby 30. 3. 2026. Dále z provedeného důkazu vyplývá, že žalovaný dosud uhradil celkem 102 217 Kč.

9. Z listiny nazvané „Oznámení“ ze dne 21. 10. 2025 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému sdělila, že došlo téhož dne k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývající z výše uvedené Smlouvy. Celková dlužná částka tak činila 32 921 Kč.

10. Z listiny označené jako „Výzva k zaplacení“ ze dne 18. 11. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných splátek č. 3, splatné dne 17. 10. 2022 a č. 4 splatné dne 17. 11. 2022. Zároveň žalovaného upozornila na možnost zesplatnění úvěru. Z listiny označené jako „Výzva k zaplacení“ ze dne 19. 12. 2022 a dále ze 17. 1. 2023 pak soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě splátky č. 5 splatné dne 17. 12. 2022, č. 6 splatné dne 17. 1. 2023 a taktéž upozornila na možnost zesplatnění úvěru. Z listiny označené jako „Výzva k zaplacení“ ze dne 17. 2. 2023 a dále ze 17. 9. 2025 pak soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě splátky č. 7 splatné dne 17. 2. 2023, č. 37 splatné dne 17. 8. 2025 a č. 38 splatné dne 17.9. 2025 a taktéž upozornila na možnost zesplatnění úvěru. Z listiny označené jako „Výzva k zaplacení“ ze dne 20. 10. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě splátky č. 39 splatné dne 17. 10. 2025 a taktéž upozornila na možnost zesplatnění úvěru.

11. Z výplatního dokladu České pošty soud zjistil, že žalovanému byl vyplacen invalidní důchod ve výši 13 428 Kč dne 23. 5. 2022 a dne 22. 6. 2022 ve výši 14 212 Kč.

12. Z listiny nazvané „Hodnocení klienta“ bylo zjištěno, že celkové příjmy žalovaného činily 14 241 Kč a celkové výdaje 7 820 Kč. Žalobkyně vycházela údajů, že žalovaný má výdaje na bydlení ve výši 3570 Kč a z předpokladu, že životní minimum činí 4250 Kč. Jiné výdaje uvedeny nejsou. Rezerva činila 5 921 Kč.

13. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně dne 21. 7. 2022 žalovanému na číslo účtu uvedené v návrhu smlouvy zaslala částku 50 000 Kč.

14. Z listiny označené jako Prohlášení klienta a Informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru soud zjistil, že žalovaný dne 20. 7. 2022 svým podpisem potvrdil převzetí předsmluvních informací a učinil vůči žalobkyni řadu prohlášení, mimo jiné že se seznámil s informacemi podle zákona o spotřebitelském úvěru, že úvěr bude použit pro jeho osobní potřebu a splácen z jeho vlastních zdrojů, že si je vědom sjednané výše úroku, že nemá splatné dluhy vůči třetím osobám ani státu, že proti němu není vedeno exekuční ani insolvenční řízení, že jím sdělené údaje jsou pravdivé a úplné a že je schopen úvěr řádně a včas splácet. Současně z této listiny vyplývá, že žalovanému byly poskytnuty informace o zprostředkovateli úvěru a o dalších skutečnostech vyžadovaných § 93 zákona č. 257/2016 Sb.

15. Soud dále zjistil, že totožnost žalovaného žalobkyně ověřila z přiložených fotokopií občanského průkazu.

16. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách a z Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 20. 7. 2022 uzavřené mezi společností právnická osoba. a žalovaným soud zjistil, že žalovanému byl založen běžný účet č. č. účtu.

17. Soud na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu skutkovému stavu: Účastníci dne 20. 7. 2022 uzavřeli smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč, který měl být splácen prostřednictvím 48měsíčních splátek po 2 839 Kč splatných vždy ke dni 17. každého kalendářního měsíce, přičemž celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 136 272 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 62,08 % ročně a RPSN 83,87 %. Žalobkyně zaslala žalovanému na účet uvedený ve smlouvě částku 50 000 Kč. Žalovaný před uzavřením smlouvy sice potvrdil převzetí předsmluvních informací a že nemá splatné dluhy vůči třetím osobám ani státu, že proti němu není vedeno exekuční ani insolvenční řízení a že je schopen úvěr řádně a včas splácet, ale bylo zjištěno, že přesně nevěděl kolik činí celkový dluh a že smlouvu celou nečetl. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, soud zjistil, že žalobkyně vycházela z údaje o celkových příjmech žalovaného ve výši 14 241 Kč, celkových výdajích ve výši 7 820 Kč a rezervě ve výši 5 921 Kč. Žalovaný doložil příjem – invalidní důchod ve výši 13 428 Kč dne 23. 5. 2022 a dne 22. 6. 2022 ve výši 14 212 Kč. Žalovaný hradil splátky č. 1, 8, 11, 12, 14 až 36 včas a v plné výši, splátka č. 2 splatná dne 17. 9. 2022 byla doplacena až dne 17. 10. 2022, přičemž karta klienta u ní eviduje prodlení 30 dnů. Splátky č. 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10 a 13 byly uhrazeny s prodlením 37, 33, 32, 34, 12, 1, 12 a 1 den. Od splátky č. 38 žalovaný přestal splátky hradit úplně. Dále z provedeného důkazu vyplývá, že žalovaný dosud uhradil celkem 102 217 Kč. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužných splátek, a současně jej upozorňovala na možnost zesplatnění úvěru. Žalobkyně žalovanému sdělila, že došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků ze smlouvy, přičemž celkovou dlužnou částku vyčíslila částkou 32 921 Kč, a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě částky 32 921 Kč s příslušenstvím a dále k úhradě smluvní pokuty, která v době vyhotovení výzvy činila 3 937,14 Kč.

18. Soud posuzoval daný spor po právní stránce s ohledem na okamžik uzavření úvěrové smlouvy a postavení žalovaného jako spotřebitele zejména podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru).

19. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru pak upravuje důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele: (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

22. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

23. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka spotřebitelského úvěru nedostála povinnosti postupovat při posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí, neboť ačkoli zkoumala příjmovou stránku, neprokázala, že by odpovídajícím a dostatečným způsobem zjistila a ověřila i jeho skutečné výdaje, tedy zda mu po úhradě běžných a nezbytných nákladů zbývala částka postačující ke splácení sjednaných měsíčních splátek. V tomto směru žalobkyně neunesla důkazní břemeno. Soud zjistil, že žalovaný byl poživatelem starobního důchodu ve výši okolo 14 000 Kč měsíčně. Podle žalobkyně byly jeho výdaje 7820 Kč, což dle názoru soudu neodpovídá reálné spotřebě a měsíční výdaje žalovaného musely být rozhodně vyšší. Žalobkyně se však spokojila se sdělením žalovaného o výdajích, aniž by je sama ověřila. Soud proto uzavřel, že předmětná spotřebitelská smlouva odporuje zákonu a je neplatná, přičemž k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu. Je-li smlouva neplatná, nemůže žalobkyně úspěšně požadovat plnění ze smlouvy, tedy ani smluvní úrok, smluvní pokutu, náhradu nákladů spojených s prodlením, ani další příslušenství odvozované od smluvního závazku. V úvahu by tak připadal toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení odpovídající skutečně poskytnuté jistině, kterou žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 50 000 Kč, zatímco žalovaný jí celkem uhradil částku 102 217 Kč, takže poskytnutou jistinu již zcela vrátil, a to dokonce nad její rámec. Žalobkyni proto nesvědčí ani nárok z titulu bezdůvodného obohacení, proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

27. Soud k tomu uvádí, že je to naopak žalobkyně, kdo se na úkor žalovaného obohatil a měla toto bezdůvodné obohacení žalovaného vrátit zpět.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., když ve věci úspěšný žalovaný žádné náklady řízení nepožadoval. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může podat oprávněný návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci dle zák. č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.