8 C 88/2018

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) Mgr. celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka celé jméno vedlejší účastnice , narozené datum bytem adresa vedlejšího účastníka a vedlejší účastnice za účasti vedlejšího účastníka celé jméno vedlejšího účastníka , narozeného datum bytem adresa vedlejšího účastníka a vedlejší účastnice o: uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků <b>I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s žalobci tuto smlouvu o převodu pozemku:</b> <b>Česká republika - Státní pozemkový úřad</b> <b>[IČO]</b> <b>se sídlem [adresa]</b> <b>(dále je n„ převodce")</b> <b>a</b> <b>[celé jméno žalobce]</b> <b>[rodné číslo]</b> <b>bytem [adresa žalobce]</b> <b>a</b> <b>Mgr. [celé jméno žalobkyně], [datum narození]</b> <b>bytem na [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec a číslo], [PSČ]</b> <b>(dále je n„ nabyvatelé")</b> <b>uzavírají podle ust. §lla zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále je n„ zákon o půdě"), tuto:</b> <b>Smlouvu o převodu pozemku:</b> <b>I. </b> <b>Česká republika - Státní pozemkový úřad jako převodce spravuje mimo jiné nemovitost (dále jen„ pozemek"):</b> <b>- parc. [číslo] zahrada, zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, [stát. instituce].</b> <b>II. </b> <b>Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. § 11a zákona o půdě plynoucí z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy -Pozemkového úřadu zn. PÚ [číslo], ze dne [datum]; rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy - Pozemkového úřadu zn. PÚ [číslo], ze dne [datum]; rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy - Pozemkového úřadu zn. PÚ [číslo], ze dne [datum]; rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy - Pozemkového úřadu zn. PÚ [číslo], ze dne [datum]; rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy - Pozemkového úřadu zn. PÚ [číslo], ze dne [datum]; rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy - Pozemkového úřadu zn. PÚ [číslo], ze dne [datum]; rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy - Pozemkového úřadu zn. PÚ [číslo], ze dne [datum]; rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy - Pozemkového úřadu zn. PÚ [číslo], ze dne [datum]; rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy - Pozemkového úřadu zn. PÚ [číslo], ze dne [anonymizováno] [číslo]; rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy - Pozemkového úřadu zn. PÚ [číslo], ze dne [datum] a rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy - Pozemkového úřadu zn. PÚ [číslo], ze dne [datum] a rozhodnutí Státního pozemkového úřadu - Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kra j a hlavní město Praha, sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo], [číslo jednací] (PÚ [číslo]).</b> <b>III. </b> <b>Na uspokojení nároku nabyvatelů dle čl. II. této smlouvy převádí převodce do spoluvlastnictví nabyvatelů pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí, a nabyvatelé je přijímá do svého spoluvlastnictví, a to každý z nabyvatelů v podílu id. 1/2 k celku daného pozemku.</b> <b>Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně součástí, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí.</b> <b>Převodce: Nabyvatel:</b> <b>Česká republika - Státní pozemkový úřad [celé jméno žalobce]</b> <b>[anonymizováno] [celé jméno žalobkyně]</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobce, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] žalobce a), původně společně s [jméno] [příjmení], proti žalované domáhal vydání rozsudku, jímž by soud nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobci v žalobním petitu přesně označenou smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Konkrétně se jedná o pozemek [parcelní číslo], zahrada, zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], obec Litoměřice, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice, (dále jen sporný pozemek). Žalobci svoji žalobu odůvodnili tím, že navrhované znění výroku rozsudku směřuje k uspokojení nároku žalobců na náhradu za pozemky nevydané v restituci, když v části II. žaloby označenými rozhodnutími Magistrátu hlavního města Prahy – Pozemkového úřadu (dále jen„ Pozemkový úřad“) bylo rozhodnuto o restitučních nárocích žalobců na vydání pozemků specifikovaných v blíže uvedených rozhodnutích Pozemkového úřadu. Původní oprávněná [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], zemřela dne [datum] a její restituční nárok plynoucí z rozhodnutí PÚ 209/97, PÚ 210/97, PÚ 211/97 a PÚ 2297/97, PÚ 2525/99 a PÚ 548/97 přešel v rámci dědického řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. 20D 631/2008 na pozůstalého syna [celé jméno žalobce], žalobce a). S ohledem na zjištěná pochybení žalované při ocenění restitučního nároku inicioval první žalobce zahájení řízení o dodatečném projednání dědictví po své matce [jméno] [příjmení] za účelem projednání přechodu restitučního nároku plynoucího též ze zbývajících rozhodnutí Pozemkového úřadu, která nebyla předmětem původního dědického řízení. Restituční nárok právní předchůdkyně žalobce a) paní [jméno] [příjmení] plynoucí z výše uvedených rozhodnutí žalovaná (v době sepisu žaloby) vyčíslila v souhrnné výši [částka]. Restituční nárok plynoucí z rozhodnutí Pozemkového úřadu, který přešel v rámci dědického řízení na žalobce a), žalovaná vyčíslila na [částka]. Restituční nárok žalobce b) žalovaná vyčíslila v souhrnné výši [částka]. Žalobci s takto stanovenou výší restitučního nároku nesouhlasí, přičemž se žalovanou v této věci opakovaně jednali a sdělili jí své pochyby o správnosti provedeného ocenění pozemků, které jim nebyly výše uvedenými rozhodnutími vydány. Ani přes tyto skutečnosti žalovaná svůj postoj v otázce ocenění restitučního nároku nepřehodnotila. Žalobcům nebyly v řízení před Pozemkovým úřadem navráceny pozemky o celkové rozloze [výměra]. Za tyto nevydané pozemky na území Hlavního města Prahy náleží žalobcům v souladu se zákonem o půdě náhrada. Žalobci mají za to, že žalovaná při stanovení výše jejich restitučního nároku pochybila, když nevzala v potaz stavební charakter části nevydaných pozemků dle dobově platné územně plánovací dokumentace. Žalovaná dle žalobců nevzala v potaz, že v případě části nevydaných pozemků se ke dni jejich přechodu na stát jednalo o pozemky účelově určené k zástavbě. Žalovaná se na zjištění skutečné výše restitučního nároků žalobců a na určení povahy odňatých pozemků ke dni jejich přechodu na stát nikterak nepodílela, i tuto skutečnost považují žalobci za projev svévole žalované. Žalobci se s oceněním nevydaných pozemků obrátili na soudního znalce doc. Ing. [jméno] [příjmení]. Znalcem zpracovaný posudek určuje hodnotu odňatých pozemků na základě územně plánovací dokumentace platné v době přechodu pozemků na stát. Vlastnické právo k odňatým pozemkům přešlo z rodiny žalobců na stát dne [datum] na základě Výměru ÚNV hl. m. [obec], č. j. 6245-XI / [číslo], ze dne [datum]. Dle závěru znaleckého posudku by tak hodnota žalobců nevydaných pozemků (a tedy hodnota původního celkového restitučního nároku) měla správně činit [částka]. Žalobci mají za to, že postup žalované při ocenění žalobcům nevydaných pozemků, a tedy stanovení výše jejich restitučního nároku vypovídá o liknavém a svévolném přístupu žalované vůči žalobcům. Liknavost a svévoli žalované lze shledat i v dalších skutečnostech, zejména pak v dlouhodobém prodlení žalované s uspokojením restitučního nároku žalobců a nedostatečné podobě vyhlašovaných veřejných nabídek. Žalobci namítají též, že žalovanou jsou uspokojovány jiné nároky, které nemají prioritu (před nároky žalobců). Z hlediska převoditelnosti pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] žalobce doplnil, že při místním šetření bylo zjištěno, že k převodu tohoto pozemku nebrání žádná zákonná překážka a pozemek je vhodný pro převod. V souvislosti s tím, žalobci uvádí, že dle jejich právního názoru má být tento pozemek oceněn na částku [částka], neboť znalec použil nesprávně sazbu [částka] za 1m2 dle § 14 odst. oceňovací vyhlášky č. 182/1988, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Znalec vycházel z toho, že [obec] je město, kde působí národní výbory 1. kategorie, avšak měla být použita částka [částka], neboť v [obec] se nikdy nenacházel národní výbor 1. kategorie. Závěrem žalobci odkazují na rozhodnutí [název soudu] (sp. zn. 19 Co 870/2019), ve kterém bylo pravomocně shledáno, že žalovaný jednal liknavě a svévolně, přičemž výše restitučního nároku žalobců činí víc jak [anonymizováno] mil Kč. V tomto řízení se výše uvedený soud taktéž vypořádal se všemi námitkami žalovaného, které jsou předmětem tohoto řízení. Žalobce dále uvedl, že v situaci, kdy [název soudu] dospěl k závěru (potvrzeno výše uvedeným rozsudkem [název soudu]), že hodnota žalobcům nevydaných pozemků v k. ú. [část obce] a [část obce] činí v souhrnu [částka] ([částka] pro každého žalobce) lze s ohledem na plnění, které bylo dosud žalobcům poskytnuto v rámci veřejných nabídek v souhrnné výši [částka] (žalobce [číslo] jeho právní předchůdkyně [částka]; žalobce č. 2 a jeho právní předchůdce [částka]) uzavřít, že po provedení vkladu vlastnického práva k náhradním pozemkům dle shora uvedeného rozsudku [název soudu], bude činit dosud neuspokojený nárok žalobců částku [částka] (pro žalobce [číslo] částku [částka] [anonymizováno], [částka] a pro žalobce b) částku [částka] [anonymizováno], [částka]).

2. Původní žalobci pak podáním doručeným soudu dne [datum] navrhli vstup nového účastníka do řízení na straně žalobce, a to na místo žalobce b) [jméno] [příjmení] s odůvodněním, že jmenovaný žalobce po zahájení tohoto řízení převedl (s ohledem na svůj pokročilý věk 86 let a zdravotní stav) Smlouvou o bezúplatném převodu – darování – restitučního nároku osob blízkých ze dne [datum] svůj restituční nárok na osobu blízkou svou dceru Mgr. [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud v souladu s ustanovením § 107a odst. 2 o. s. ř. připustil, aby na místo původního žalobce b) [jméno] [příjmení] vstoupila do řízení právě Mgr. [celé jméno žalobkyně], s níž bylo v řízení pokračováno.

3. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] a v dalších písemných a ústních podáních shrnula svoji obranu proti žalobě a navrhla její zamítnutí v plném rozsahu s poukazem na to, že žalobce a) částečně není ve sporu vůbec aktivně legitimován, neboť na žalobce a) přešly pouze nároky jeho právní předchůdkyně vyplývající z rozhodnutí č. j. PÚ 209/97, PÚ 210/97, PÚ 211/97, PÚ 2297/97, PÚ 2525/99 a PÚ 548/97, přičemž sám je uveden v rozhodnutí č. j. PÚ 150/91. Žalovaná dále namítla promlčení dodatečně vznášených nároků žalobců, když k projednání dědictví po právní předchůdkyni žalobce a) došlo již v roce 2008 a již před tím byly nároky vypořádány. Za částečně promlčené považuje i dodatečně vznášené nároky žalobkyně b). U obou žalobců je žalovaná přesvědčena, že nejsou splněny podmínky vyžadované judikaturou proto, aby bylo možno nahradit projev vůle žalované. Žalobci se dle žalované mohou účastnit veřejných nabídek pozemků, což ostatně dříve úspěšně činili. Tyto nabídky byly dle žalované zcela dostatečné co do kvality i kvantity nabízených pozemků. Ke sporu o charakter a ocenění nevydaných pozemků žalovaná doplnila, že tyto byly v době přechodu na stát zemědělské, nejednalo se o stavební parcely. Žalovaná tyto pozemky v souladu s jejich zemědělským charakterem ocenila, její liknavost či svévoli nelze spatřovat. Dle žalované pozemky nebyly vykupovány za účelem výstavby, nýbrž byly odnímány v rámci pozemkové reformy v roce 1950. Na odňatých pozemcích nebyla ani bezprostředně realizována výstavba. Regulační plán SRK 380 nebyl potvrzen Ministerstvem veřejných prací, tudíž nikdy nenabyl právní moci a nebyl právně závazný. Předmětné odňaté pozemky pak byly oceněny správně, a to jako pozemky zemědělské. Žalovaná uvedla, že žalobci (případně jejich předchůdci) se hojně účastnili veřejných nabídek a došlo k téměř úplnému vypořádání jejich restitučního nároku. Žalovaná nejednala svévolně, liknavě či diskriminačně. Potvrdila, že doplnění rozhodnutí o nevydání odňatých pozemků bylo provedeno v roce 2017. Žalovaná tvrdí, že některé restituční nároky právního předchůdce žalobce a) byly zcela vypořádány, nejpozději uzavřením smlouvy o převodu pozemků č. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí]. Nevypořádaný zůstává pouze nárok žalobce a) ve výši [částka] a nárok žalobkyně b) ve výši [částka] Tyto však mohou být i nadále uspokojeny náhradními pozemky z veřejné nabídky nebo finanční kompenzací. Žalovaná pak vznesla námitku proti znaleckému posudku doc. Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], neboť tento znalecký posudek považuje za nesprávný, žalovaná nesouhlasí s cenou zde vyčíslenou, ani se závěry znalce. Znalec při výslechu svůj posudek neobhájil a neodůvodnil, proč nebyly uplatněny srážky dle oceňovací vyhlášky, přestože skutková situace je taková, že uplatněny být měly. Ohledně sporného pozemku [parcelní číslo], žalovaná namítá, že tvoří funkční celek s rodinným domem [adresa], který se nacházející na pozemku [parcelní číslo], jehož vlastníkem je [celé jméno vedlejší účastnice], přičemž je propachtován na základě smlouvy uživateli [celé jméno vedlejšího účastníka]. Žalovaná sdělila, že je zjevné, že pozemek slouží jako zahrada rodinného domu, tedy je k převodu nevhodný. Žalobci neprokázali možnost řádného zemědělského využití, což je v tomto typu řízení jejich povinnost, jak vyplývá například z rozsudku [název soudu] sp. zn. 16Co 26/2019, který žalovaná zakládá do spisu. Žalobci se na žalovanou obrátili s přeceněným nárokem až prostřednictvím žaloby, nebyly tedy splněny podmínky pro toto řízení před podáním žaloby, jak vyžaduje judikatura [název soudu]. Celková výše restitučního nároku žalobců není ani v případě připuštění stavebního charakteru nevydaných pozemků zřejmá a z rozsudku [název soudu] nelze v této otázce vycházet.

4. Obě procesní strany odkazují na rozsáhlou judikaturu vyšších soudů vztahující se k dané problematice, když předkládají též rozhodnutí soudu nižších stupňů, jimiž byla završena řízení v obdobných věcech, přičemž pravomocné je pouze rozhodnutí [název soudu], sp. zn. 25 C 98/2018, potvrzeno rozsudkem [název soudu] sp. zn. 19 Co 870/2019.

5. Do řízení vstoupili na návrh žalované dne [datum] vedlejší účastníci a to [celé jméno vedlejšího účastníka], jež je od roku [rok] pachtýřem sporného pozemku, jež je předmětem žaloby. Dále jako vedlejší účastnice vstoupila do řízení [celé jméno vedlejší účastnice], jenž je vlastnicí pozemku p. [číslo] který bezprostředně sousedí se sporným pozemkem a dále pozemku [parcelní číslo], na němž se nachází rodinný dům [adresa]. 6. [ulice] účastníci k věci sdělili, že s žalobou nesouhlasí. Uvedli, že stav sporného pozemku, který sousedí bezprostředně s jejich domem a pozemkem byl neutěšený, byl pronajímán, avšak řádně neudržován, v roce 1996 požádali Pozemkový fond o odkoupení, či pronájem a od [datum] tento pozemek rodina užívá na základě nájemní smlouvy. Tento pozemek vyklidili, zrekultivovali, oplotili, vysadili smrky a snažili se o jeho odkup, což se jim podařilo jen částečně, a to v dubnu 2007, kdy došlo k oddělení 108 m2 a tento pozemek získali do výlučného vlastnictví. [příjmení] pozemku mají pronajato, přičemž i nadále mají zájem o jeho odkup. Přes četné žádosti k odkoupení nedošlo, do pozemku investovali, a v současné době mají obavy, jak s pozemkem bude naloženo, a to i z důvodu, že na stranu pozemku mají situovány okna ložnice.

7. Mezi účastníky je nesporné, že k odnětí pozemků, o jejichž nevydání oprávněným osobám bylo rozhodnuto žalovanou, v k. ú. [část obce] a k. ú. [část obce] došlo na základě Výměru ÚNV hl. m. [obec], č. j. 6245-XI / 19-49- /1 ze dne [datum], a že vlastnické právo k odňatým pozemkům přešlo na stát. Dále bylo nesporné, že původní žalobce b) [jméno] [příjmení], byl oprávněnou osobou dle zákona o půdě. Z vyjádření žalobce a žalovaného lze považovat za nesporné, že si právní předchůdci obou žalobců v zákonné lhůtě o vrácení pozemků požádali a že některé pozemky nemohly být pro vznik zákonné překážky vráceny a právním předchůdcům žalobců tak vznikl nárok na náhradu za tyto pozemky. Aktivní legitimace obou žalobců v době vyhlášení rozhodnutí byla nesporná ve vztahu k těm restitučním nárokům, které byly projednány [název soudu] v řízení sp. zn. 20 D 631/2008 a na přímý nárok žalobce a), v případě žalobkyně b) je aktivní legitimace odvozena od [jméno] [příjmení]. Nárok na žalobkyni b) přešel uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky, došlo k připuštění přistoupení žalobkyně b) do řízení, přičemž žalovaná nárok žalobkyně b) nerozporovala. [příjmení] pak byla i pasivní legitimace žalované odvozená ze zákona č. 503/2012 Sb. [příjmení] byla dále skutečnost, že mezi účastníky byla ke dni vyhlášení rozsudku vedena i jiná řízení o nahrazení projevu vůle, jejichž podstata spočívala na stejném právním základě (restitučním nároku) u jiných soudů, přičemž pravomocně bylo skončeno řízení vedené u [název soudu], pod sp. zn. 25 C 98/2018 ve spojení s rozsudkem [název soudu] sp. zn. 19 Co 870/2019.

8. Soud k tomu konstatuje, že rozhodnutím [název soudu] sp. zn. 19 Co 870/2019 byly žalobcům vydány pozemky v celkové hodnotě [částka], přičemž [název soudu] konstatuje, že nárok žalobců nebyl dosud v plné výši uspokojen. V tomto rozhodnutí je odkázáno na závěry soudu okresního, jenž vychází z posudku Ing. [příjmení], který ocenil odňaté pozemky na částku [částka]. Tento znalecký posudek je odvolacím i okresním soudem akceptován, nebyly v něm shledány žádné pochybnosti. Ostatní rozhodnutí u jiných soudů týkající vypořádání nároků žalobců ke dni vyhlášení tohoto rozsudku dosud nenabyla právní moci.

9. V řízení tedy zůstaly spornými tyto podstatné skutečnosti: 1) aktivní legitimace žalobce a), 2) zda nárok žalobců byl již vypořádán, 3) promlčení nároků žalobců, 4) zda na straně žalované lze její přístup hodnotit jako liknavý a svévolný, 5) zda charakter původních pozemků odňatých právním předchůdcům žalobců či jejich části je možné považovat za stavební, a zda došlo k jejich správnému ocenění ve znaleckém posudku předloženém žalobci, 6) zda je možný převod sporného pozemku, a jaká je hodnota tohoto pozemku.

10. Z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy – Pozemkového úřadu, spisových značek tak, jak jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku shora (v článku II. navrhované Smlouvy o převodu pozemků), vzal soud dále za prokázané, že vyjmenovanými rozhodnutími bylo postupně rozhodováno o restitučních nárocích žalobců, respektive jejich právních předchůdců na vydání pozemků, a to vždy specifikovaných v jednotlivých rozhodnutích Pozemkového úřadu. Z odůvodnění citovaných rozhodnutí vyplývá, že oprávněným osobám – paní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nebyly odňaté pozemky vydány s poukazem na to, že takovému postupu brání překážka uvedená v ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě s tím, že oprávněným osobám přísluší za nevydaný pozemek náhrada dle zákona o půdě. Oprávněné osoby uplatnily v zákonem stanovené lhůtě nárok na vydání nemovitostí v katastrálním území Malešice a [část obce] po původním vlastníkovi [jméno] [celé jméno žalobce].

11. Rozhodnutími Pozemkového úřadu č. j. PÚ 209/97, PÚ 210/97, PÚ 211/97, PÚ 548/97, PÚ 2297/97, PÚ 2525/99 a SPÚ 426287 2017 Kav (PÚ 150/91) ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne 7. 10. 2008, č. j. 20 D 631/2008-68 první žalobce prokázal, že je právním nástupcem původní oprávněné paní [jméno] [příjmení]. Z citovaného usnesení, které nabylo právní moci dne [datum], vzal soud za prokázané, že tímto rozhodnutím bylo potvrzeno nabytí dědictví (veškerého majetku spadajícího do dědictví) pozůstalým synem [celé jméno žalobce], žalobcem a), po zůstavitelce [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum]. Žalobce a) se tak stal výhradním dědicem veškerého majetku své matky – původně oprávněné a stal se tak oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“).

12. Usnesením [název soudu] ze dne 17. 5. 2018, č. j. 20 D 631/2008-163 bylo dodatečné dědické řízení po matce prvního žalobce ohledně rozhodnutí PÚ 262/97, PÚ 549/97 2285/97, PÚ 2286/97, PÚ 2526/99 a PÚ 496/00 zastaveno. Usnesení ve věci dodatečného projednání dědictví nabylo právní moci dne [datum]. V odůvodnění citovaného rozhodnutí se podává, že dle sdělení Státního pozemkového úřadu byly veškeré restituční nároky zůstavitelky vypořádány a není proto dán předmět řízení, protože se neobjevil nově najevo vyšlý majetek zůstavitelky. Z žádosti ze dne [datum] o přehodnocení výsledku dodatečného projednání dědictví a z odpovědi notářky Mgr. [jméno] [příjmení] je zřejmé, že důvodem pro zastavení dodatečného dědického řízení je skutečnost, že Státní pozemkový úřad sdělil, že restituční nárok je již vypořádán. Žalobci však spornou výší ocenění odůvodňují podáním žaloby v této věci.

13. Ohledně otázky aktivní legitimace žalobce a) dle názoru soudu tomuto žalobci svědčí uplatňování práva v tomto řízení i ve vztahu k pozemkům a restitučním nárokům zůstavitelky [jméno] [příjmení], které nebyly projednány v dědickém řízení. Z notářského zápisu označeného [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] sepsaného dne [datum] JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec] soud zjistil, že právní předchůdkyně prvního žalobce paní [jméno] [příjmení] prohlásila před jmenovanou notářkou výše uvedeného dne svoji závěť, dle které dědicem veškerého ostatního movitého i nemovitého majetku vyjma učiněného odkazu svým dvěma vnukům, každému částky ve výši [částka], ustanovila právě svého syna – žalobce a) [celé jméno žalobce]. Žalobci předložili přehled nároků plynoucích z jednotlivých rozhodnutí pozemkového úřadu. Soud uzavírá, že i ve vztahu k právům a pozemkům dosud neprojednaným v dědickém řízení je žalobce a) v tomto řízení aktivně věcně legitimován, neboť v projednávané věci soud dovodil, že žalobce [celé jméno žalobce] je dle výše citovaného rozhodnutí o potvrzení nabytí dědictví jediným dědicem zůstavitelky, a tedy i před rozhodnutím soudu o potvrzení dědictví je oprávněn domáhat se práv, o něž v řízení jde. Soud vychází z pravomocného rozhodnutí o dědickém právu, tj. o tom, kdo je dědicem zůstavitelky, jež bylo vydáno v řízení o dědictví (k tomu blíže rozhodnutí [název soudu] v rozsudku ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 25 Cdo 2393/2000).

14. Jak již bylo výše uvedeno druhá žalobkyně [příjmení] [celé jméno žalobkyně] je v tomto sporu rovněž aktivně věcně legitimována, když restituční nárok oprávněné osoby – původního žalobce [jméno] [příjmení] byl na tuto převeden Smlouvou o bezúplatném převodu – darování – restitučního nároku osob blízkých ze dne [datum].

15. Pokud jde o námitku promlčení, tak dle názoru soudu, je nedůvodná, neboť nárok žalobců na správné ocenění jim nevydaných pozemků je třeba posuzovat jako právo vlastnické, které promlčení nepodléhá (k tomu srovnej např. rozsudek NS sp. zn. 28 Cdo 3381/2009).

16. Ohledně prokázání liknavosti a svévolného postupu žalovaného, tak žalobci předložili k prokázání této otázky rozsáhlou korespondenci a listinné důkazy. Žalobci v článku IV. Žaloby a v dalších vyjádřeních podrobně popsali dlouhodobou a marnou snahu svých právních předchůdců o získání náhradních pozemků za pozemky nevydané. Původní oprávněná [jméno] [příjmení] již zemřela, druhý dřívější žalobce, pan [jméno] [příjmení] též poukázal na svůj vysoký věk a s tím spojený nepříznivý zdravotní stav. K napravení dřívějších křivd však ani po více než 25 letech nedošlo, když dosud není jejich restituční nárok zcela vypořádán. Z jednotlivých žádostí oprávněných osob o náhradu, urgencí těchto žádostí, žádostí o zařazení do evidence oprávněných osob, žádostí o bezúplatný převod jiných pozemků, reakcí a sdělením Pozemkového fondu ČR na tyto přípisy a z přihlášek k veřejné nabídce pozemků, popřípadě žádostí oprávněných osob o převod zemědělských pozemků (tyto listinné důkazy žalobců založeny pak na čl. 88 až 134 spisu, konkrétně tyto specifikovány v čl. IV. [příjmení]) vzal soud za prokázané, že již od roku 1998 žalobci požadovali vydání náhradních pozemků, účastnili se veřejných nabídek pozemků, avšak byli pouze částečně se svými restitučními nároky uspokojeni.

17. Převodními smlouvami žalovaná doložila, že restituční nároky právní předchůdkyně žalobce a) byly vypořádány zčásti naposledy uzavřením Smlouvy o převodu pozemků č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], v případě původně žalobce b) pak došlo k částečnému uspokojení jeho nároku naposledy uzavřením Smlouvy o převodu pozemků č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí].

18. K problematice poskytování náhradních pozemků oprávněným osobám se [název soudu] vyslovil v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, uveřejněném pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž formuloval a odůvodnil závěr, že„ důvodnost žaloby na uložení povinnosti Pozemkovému fondu ČR (jehož nástupkyní je od [datum] žalovaná) uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků není třeba„ při liknavém postupu Pozemkového fondu ČR – vázat na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky žalovaného“. V citovaném rozhodnutí [název soudu] reagoval i na změnu právní úpravy při převodu náhradních pozemků oprávněným osobám, ke které došlo s účinností od [datum], zákonem [číslo] uzavíraje, že ani postup podle nového ustanovení § 11a zákona o půdě (který zásadně předpokládá převod pozemků oprávněným osobám na základě veřejných nabídek Pozemkového fondu ČR) nemusí být vždy zárukou řádného plnění povinností Pozemkového fondu ČR k převodu náhradních pozemků. [název soudu] připomněl, že poskytování náhradních pozemků oprávněným osobám patří k základním povinnostem Pozemkového fondu ČR, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby náhrada byla poskytnuta v co možná nejkratší době, v co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Dodal, že takové rozhodnutí, v němž bude Pozemkovému fondu ČR uložena povinnost uzavřít s osobou oprávněnou smlouvu o bezúplatném převodu vlastnického práva ke konkrétním pozemkům, i když tyto nebyly uveřejněny ve veřejné nabídce, nelze ve vztahu k ostatním osobám oprávněným pokládat za diskriminující, a že takové rozhodnutí je v souladu s principem ovládajícím soukromé právo, totiž, že každý si má střežit svá práva.

19. Z výše provedených listinných důkazů je prokázáno, že žalobci, respektive jejich právní předchůdci se zúčastňovali veřejné nabídky pozemků a byli úspěšní pouze částečně. Je nutné zdůraznit, že žalobci až do vypracování znaleckého posudku Ing. [příjmení] neměli jednoznačnou představu o konečné výši – rozsahu jejich restitučního nároku, nemohli tak úspěšně konkurovat dalším oprávněným osobám – účastníkům veřejných nabídek pozemků. Žalobcům tak nelze oprávněně vytýkat jejich případnou další neúčast v nabídkách pozemků uskutečňovaných žalovanou a dovozovat z tohoto nedostatek aktivního přístupu žalobců. Soud se ztotožňuje s tvrzením žalobců o tom, že veřejná nabídka pozemků byla omezená.

20. Z listinných důkazů jednoznačně vyplývá, že žalobci i jejich právní předchůdci, aktivně vynaložili značné úsilí k uspokojení svého nároku, zejména pak v souvislosti s vyhledáním podkladů ke zjištění charakteru a hodnoty nevydaných pozemků, popřípadě s vyhledáním náhradních pozemků mimo veřejnou nabídku a z ocenění odňatých pozemků. Právní předchůdkyně prvního žalobce se za svého života svých nároků úspěšně nedomohla. Dlouhodobě a marně v jejím úsilí pokračuje i první žalobce a původně druhý žalobce. Žalobci si nechali vyhotovit znalecký posudek k ocenění výše jejich nevydaných pozemků. Mezi stranami zůstal sporný způsob určení ceny pozemků nevydaných, a to v návaznosti na odlišně stranami tvrzený charakter těchto pozemků. Soud k tomu podotýká, že vzhledem k diametrálně odlišnému ocenění odňatých pozemků, bylo jedinou možnou cestou pro žalobce domáhat se svého nároku prostřednictvím soudní žaloby a to právě i vzhledem k liknavému postupu žalované. Neobstojí proto argument žalované, že žalobci se na žalovanou obrátili s přeceněným nárokem až prostřednictvím žaloby a nebyly tedy splněny podmínky pro toto řízení před podáním žaloby. <b>21. Charakter původních odňatých pozemků</b> Žalobci v řízení předložili znalecký posudek doc. Ing. [jméno] [příjmení], CSc. [číslo] [rok] ze dne [datum], jímž znalec provedl ocenění restitučních nároků plynoucí z vydaných rozhodnutí Pozemkového úřadu, týkající se pozemků vyvlastněných a nevydaných restituentům ke zpětnému datu [datum]. Znalec ocenil nevydané pozemky ke stavu v době jejich odnětí, když přitom vycházel zejména z platných regulačních plánů v době odnětí pozemků. Soud se ztotožňuje se závěry citovaného znaleckého posudku ve znění jeho dodatku [číslo] ze dne [datum] a to i s přihlédnutím k výpovědi znalce při jednání dne [datum] u [název soudu] - město. Při jednání soudu dne [datum] obě strany výslovně sdělily, že již netrvají na osobním výslechu znalce doc. Ing. [příjmení], když obě strany se shodly na tom, že namísto osobního výslechu znalce bude proveden pouze důkaz čtením výpovědi tohoto znalce z protokolu o jednání před soudem prvního stupně – Okresním soudem [okres] ze dne 11. 2. 2019, sp. zn. 19 C 48/2018. Znalecký posudek soud hodnotí jako vnitřně logicky uspořádaný, nerozporný, přičemž vyslovené závěry jsou dostatečně podloženy znaleckým zkoumáním a korespondují s obsahem v řízení provedených listinných důkazů. Znalec přehledně popsal, z jakých podkladů při stanovení závěru svého znaleckého posudku vycházel a označil i metody, za jejichž užití k těmto závěrům dospěl, když tyto soud shledal v souladu s aktuální judikaturou [název soudu]. Své závěry o administrativní ceně pozemků, které nebyly vydány v restituci oprávněným osobám, znalec provedl v souladu s příslušným ustanovením zákona o půdě.

22. Ohledně problematiky charakteru a oceňování pozemků, tak [název soudu] vyslovil názor, že situace, kdy pozemky byly v době přechodu na stát sice vedeny v evidenci jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (v době převodu existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem stavby, bezprostřední realizace výstavby), je třeba pozemky ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ust. § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1998 Sb. ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. (např. na rozsudek [název soudu] ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2956/2014).

23. I v projednávané věci byly pozemky, jež nebylo možné oprávněným osobám vydat pro zákonnou překážku, uvedeny v době přechodu na stát, jak tvrdí žalovaná, v evidenci jako zemědělské. Z návrhu Rady ÚNV na schválení programu výstavby Malešického města ze dne [datum], a regulačních a zastavovacích plánů pro oblast [část obce] a [část obce], vydaných Státní regulační komisí z roku 1938 je však patrno, že předmětné pozemky byly v době přechodu na stát dle existující územně plánovací dokumentace zařazeny do funkční plochy územně plánovací dokumentace platné ke dni přechodu na stát a určené k zastavění. Platnost této regulace k datu [datum] je výslovně potvrzena i v citovaném návrhu Rady ÚNV, v němž je zmiňován dobově platný plán Státní regulační komise z roku 1938 pro oblast [část obce] a [část obce] určující část řešené oblasti k zastavení rodinnými domy, když platnost této regulace potvrzuje i Zápis sepsaný o stavební komisi konané dne [datum] týkající se výstavby jednoho z bytových domů, když z této se podává, že území je regulováno potvrzeným přehledným plánem. Uvedené materiály zahrnul do svých podkladů (včetně sdělení Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy) výše jmenovaný znalec při vyhotovování znaleckého posudku.

24. Ve smyslu usnesení [název soudu], sp. zn. 28 Cdo 1227/2015 ze dne 1. 9. 2015 mezi faktory podstatnými pro úsudek o tom, zda-li se v určité situaci jednalo o stavební pozemky, má přitom zpravidla značný význam existence územně plánovací dokumentace, jež dané pozemky předurčuje ke stavebnímu využití. I v projednávaném případě byly odňaté pozemky převážně začleněny do funkční plochy dle citované územně plánovací dokumentace a touto určeny v okamžiku jejich přechodu na stát k zastavění. I z usnesení [název soudu] ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3689/2015 vyplývá, že zpravidla bude mít značnou váhu obsah územně plánovací dokumentace, determinující funkční využití dotčených nemovitostí ke dni jejich přechodu na stát. [název soudu] poukázal na již výše citovanou, v posuzované době platnou, vyhlášku [číslo] 1950 Ú. l, od níž se odvíjí stavební charakter odňatých pozemků. V souladu s uváděnou argumentací je tak namístě odmítnout námitky žalované, neboť dle názoru soudu postačovalo začlenění pozemků do funkční plochy územně plánovací dokumentace ke dni přechodu na stát. Žalovaná předloženými dobovými důkazy nezpochybnila samotnou existence takové územně plánovací dokumentace. Argumentace žalovaného ohledně charakteru původních pozemků spočívala v tom, že Regulační plán z roku 1938 nebyl platným a závazným územně plánovacím dokumentem, neboť nebylo prokázáno, že by byl potvrzen Ministerstvem veřejných prací, bylo prokázáno pouze jeho vyvěšení, a že tudíž nikdy nenabyl právní závaznosti. Současně žalovaný argumentoval tím, že na pozemcích nebyla ani bezprostředně po jejich přechodu na stát realizována výstavba, nebyla na nich umístěna stavba ani v roce 1953. Dle názoru soudu však bylo jednoznačně prokázáno, že předmětný Regulační a zastavovací plán právě pro tyto citované pozemky existoval, bylo nesporné, že byl regulační komisí zpracován a byl tzv. vyložen, nebylo ale jednoznačně prokázáno, že by byl Ministerstvem veřejných prací schválen. Bylo prokázáno, že příslušnými orgány státní správy v roce 1958 byl považován za závazný, platný, když jiná územně plánovací dokumentace zpracována nebyla a bylo též prokázáno, že na předmětných pozemcích byla prováděna následně výstavba, a to zejména v 60. a 70. letech Pojem vyložení regulačního plánu lze v souladu s tehdy platnými obecně závaznými právními předpisy chápat jako zveřejnění regulačního plánu za účelem seznámení se s ním poté, kdy regulační komise práci na něm ukončila, bylo též možné proti němu podávat námitky a připomínky.

25. K tomu soud připomíná, že základním smyslem restitucí je najít spravedlivý přístup k poskytnutí přiměřené náhrady za odňaté pozemky, náhrady, která je dostatečným a přiměřeným ekvivalentem ceny odňatých pozemků. Je pravdou, že na pozemcích nebyla provedena výstavba ani k roku 1958 a že pozemky nebyly na stát převáděny za účelem již v době převodu aktuálního procesu zastavování, nicméně je možné jednoznačně dovodit záměr existující již v době přechodu pozemků na stát, tedy použít pozemky k zástavbě, k využití v rámci intravilánu obce jako pozemky stavební. Jednalo se o pozemky, do kterých postupně zástavba prorůstá. I pozdější průběh výstavby jednoznačně pozemky zasáhl a záměr, který byl již od 30. tých let jednoznačně prokázán, byl použít předmětné pozemky k budoucímu rozšiřování [obec]. Nelze odhlédnout ani od historických okolností, tedy skutečnosti, že územně plánovací dokumentace vznikla časově v období těsně před podpisem Mnichovské dohody a následující Druhou světovou válkou. S ohledem na konstantní judikaturu, jejímž smyslem není striktně formálně posuzovat platnost územně plánovací dokumentace té doby, ale naopak snaha najít spravedlivé řešení náhrady osob poškozených v minulosti, zasadit do předmětné doby posouzení záměru tehdejších orgánů státní správy, soud považuje v návaznosti na zjištěný skutkový stav za dostatečně prokázané, že pozemky byly zahrnuty do oblasti určené k budoucímu zastavění, a je tedy i dán důvod pro jejich ocenění jako pozemků charakterem stavebních.

26. Žalovaná dále namítla, že ve znaleckém posudku Ing. [příjmení] nebyly zohledněny srážky dle oceňovacího předpisu. K této otázce se znalec vyjádřil v dodatku ke znaleckému posudku a též v rámci svého výslechu, při kterém dostatečně určitě a přesvědčivě vysvětlil jednak důvody jej vedoucí k závěru, že pozemky byly svým charakterem stavebními a dále i proč k aplikaci srážek nepřistoupil. Soud považuje vysvětlení znalce za dostatečné, navíc s ohledem na hodnotu pozemku, který je jako náhradní předmětem tohoto rozhodnutí by na závěry soudu nemělo uplatnění srážek žádný dopad.

27. Z výše uvedených důvodů znalecký posudek, který předložil při posledním jednání žalovaný a závěry v něm uvedené, nemají vliv na posouzení vydání sporného pozemku. Žalovaný si v tomto posudku vypracovaném Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] nechal původní pozemky ocenit ve dvou variantách a to jako zemědělské a jako stavební, přičemž jako stavební byly oceněny ve výši [částka], oproti [částka] ve znaleckém posudku Ing. [příjmení]. Vzhledem k tomu, že byly žalobci vydány pravomocně pozemky ve výši [částka] (k tomu rozsudek [název soudu] sp. zn. 25 C 98/2018, ve spojení s rozsudkem [název soudu] sp. zn. 19 Co 870/2019) a hodnota vydávaného sporného pozemku v tomto řízení činí pouze [částka] (k tomu viz níže), soud se rozporem v těchto posudcích z důvodů hospodárnosti řízení nezabýval. Z nesporných tvrzení účastníků sice vyplynulo, že mezi nimi probíhají další soudní řízení o vydání dalších pozemků u jiných soudů, v nichž však nebylo ke dni vyhlášení rozsudku rozhodnuto, soud proto nepřihlížel k případnému snížení nároku žalobců tím, že by se stali vlastníky dalších pozemků na základě jiných soudních rozhodnutí. V daném případě má soud za to, že vzhledem k výši restitučních nároků žalobců a při porovnání této s hodnotou náhradního pozemku, který byl soudem shledán jako pozemek k převodu vhodný, je případný rozdíl ve výši ocenění náhradních pozemků bezpředmětný.

28. Ze znaleckého posudku Ing. [příjmení] vzal soud za prokázané, že celková zjištěná cena pozemků vyvlastněných a nevydaných oprávněným osobám v dané věci činí částku [částka]. Z toho tedy nárok žalobce a) činí částku [částka] a nárok druhé žalobkyně převedený na ni z původního žalobce b) pak částku [částka].

29. Z přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby (aktualizován ve vyjádření žalované ze dne [datum]) vyplývá, že žalovaná ocenila neuspokojené nároky žalobců vyplývající z rozhodnutí Pozemkového úřadu ve vztahu k žalobci a) ve výši [částka] a ve vztahu k žalobkyni b) ve výši [částka].

30. Ze znaleckého posudku, jenž předložil žalovaný ze dne [datum], vypracovaný Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že sporný pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] byl oceněn ke dni [datum] na částku [částka].

31. Žalobce ohledně tohoto posudku rozporoval pouze sazbu 100 Kč/m2, kterou podle jeho názoru znalec špatně aplikoval. Dle právního názoru žalobců je znalecký posudek předložený žalovaným věcně nesprávný, protože znalec nesprávně použil sazbu dle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky ve výši [částka] za 1 m2, ačkoliv měla být aplikována sazba ve výši [částka] za 1 m2. S tímto právním názorem se soud ztotožnil s odkazem na § 14 odst. 1 Oceňovací vyhlášky:„ Cena za 1 m2 pozemku nebo jeho části určeného pro stavbu nebo ke zřízení zahrady anebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, nejde-li o pozemek oceňovaný podle odstavce 2, činí [částka] v ostatních městech, v nichž působí národní výbory první kategorie, [částka] v dalších městech, v nichž působí MěNV, [částka] v ostatních obcích.“ 32. Jak správně uvedl žalobce ve městě [obec], kde se nachází sporný náhradní pozemek, nikdy nepůsobil některý z národních výborů první kategorie specifikovaných v § 1 nařízení vlády ČSR č. 152/1982 Sb., kterým se určují významná velká města a významná lázeňská města, nýbrž Městský národní výbor. 33. § 1 nařízení vlády ČSR č. 152/1982 Sb., kterým se určují významná velká města a významná lázeňská města: Za významná velká města a významná lázeňská města, v nichž působí městský národní výbor první kategorie (§ 10 odst. 3 zákona), se určují a) v kraji Středočeském [obec], [obec], b) v kraji Západočeském [obec], [obec], c) v kraji Severočeském [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], d) v kraji Východočeském [obec], e) v kraji Jihomoravském Gottwaldov, [obec], [obec], f) v kraji Severomoravském [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec].

34. Vzhledem k tomu, že žalobce znalecký posudek jinak nerozporoval, soud vyšel se závěrů výše uvedeného znaleckého posudku a přepočítal v souladu s vyhláškou cenu sporného pozemku k rozhodnému dni na částku [částka] vycházeje z údajů v čl. 3 až 5 znaleckého posudku, kdy při výpočtu pak byl použit koeficient 70 Kč/m2, místo znalcem uvedených 100 Kč/m2.

35. Vzhledem k tomu, že se jednalo o rozpor v otázce právní nikoliv skutkové, soud zamítl návrh na výslech znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], neboť jeho výslech by byl nadbytečný, když soud si rozpor ve znaleckém posudku vyřešil vlastní právní úvahou.

36. Ohledně sporného pozemku tak soud z místního šetření, z výpisu z LV, z vyjádření vedlejšího účastníka a žalovaného a z ortofotomap zjistil, že sporný pozemek dlouhodobě užívají vedlejší účastníci na základě nájemní smlouvy s žalovaným. Na sporný pozemek je možný vstup z ulice [ulice], přes pozemek ve vlastnictví vedlejší účastnice. [příjmení] pozemek bezprostředně sousedí s pozemkem a domem ve vlastnictví vedlejší účastnice, přičemž vstup k domu mají vedlejší účastníci zajištěn přes vlastní pozemek. [příjmení] pozemek – zahrada – je rovinatý, mírně svažitý, pozemek, ze tří stran oplocen, podél tří stran pozemku (podél plotu) jsou vysoké smrky. Na pozemku se nachází velký kontejner, ve kterém má vedlejší účastník zahradní nářadí. Kontejner není spojen se zemí pevným základem. Na sporný pozemek by se dalo teoreticky vstoupit i z ulice [ulice], a to tak, že by byl částečně odstraněn plot. Pozemek je zahradou, která je zatravněna. [ulice] účastníci pozemek využívají pouze k uskladnění věcí. Posezení mají vedlejší účastníci přímo za domem, na vlastním pozemku, kde je větší klid.

37. Ostatní zjištěné skutečnosti a ostatní provedené důkazy nemají vliv na právní závěry soudu.

38. Po právní stránce soud posoudil spor podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému pozemku (zákona o půdě), s přihlédnutím k ustálené judikatuře Nejvyššího a Ústavního soudu ČR.

39. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. [příjmení], na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

40. Podle § 11a odst. 2 zákona o půdě veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.

41. Podle § 14 odst. 1 zákona o půdě je stanoveno, že oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který podle tohoto zákona se nevydává a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

42. Podle § 16 odst. 1 zákona o půdě, za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout oprávněné osobě jiné pozemky, poskytne stát finanční náhradu podle zvláštních předpisů (vyhláška č. 182/1988 Sb.).

43. Podle § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni [datum], a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.

44. Podle § 6 zákona č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu (dále jen „zákon o SPÚ“), podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků převáděných podle § 3 odst. 4, § 7 nebo § 10 odst. 1, zemědělských pozemků již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování, c) zemědělské pozemky určené podle schváleného návrhu pozemkové úpravy pro výstavbu polních cest a na provedení technických, vodohospodářských a ekologických opatření 9), d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu, e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech, f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků, g) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b) s výjimkou nakládání podle § 3 odst. 4.

45. Jiným právním předpisem podle § 6 odst. 1, písm. a) tohoto zákona je zák. č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

46. V daném případě se žalobce domáhá žalobou nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s ním smlouvu o bezúplatném převodu pozemků, které si žalobce sám vybral a to jako náhradu za pozemky nevydané v restituci dle zákona o půdě.

47. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu smyslem a účelem restitučních zákonů je snaha alespoň částečně zmírnit následky minulých majetkových křivd, přičemž ke splnění účelu a cíle restitucí je zejména nutné, aby obecné soudy interpretovaly restituční zákony ve vztahu k oprávněným osobám co nejvstřícněji (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1088/12 či nález sp. zn. I. ÚS 755/06).

48. Podle dnes již konstantní judikatury Nejvyššího soudu České republiky se žalobce může domáhat vydání či převodu konkrétních náhradních pozemků, které si sám vybere, a to i když tyto pozemky neprošly veřejnou nabídkou žalované, jen tehdy, pokud bude prokázáno, že žalovaná se chovala vůči nároku žalobce liknavě a s libovůlí. Pokud by liknavost a libovůle na straně žalované nebyly prokázány, musí být zjištěno, zda takové pozemky lze zařadit do veřejné nabídky, které by se žalobce zúčastnil, případně zda by souhlasil s převodem jiného náhradního pozemku (k tomu srov. rozhodnutí Velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2008 sp. zn. 28 Cdo 808/2008).

49. Pro úspěch žaloby je tedy ve světle nastíněné judikatury [název soudu] nezbytné, aby: a) žalobce byl oprávněnou osobou podle § 11 zákona o půdě, b) aby ve vztahu k němu byl postup žalované shledán liknavým či svévolným, c) aby náhradní pozemky dosud nezařazené ve veřejné nabídce byly způsobilé k vydání a d) aby cena náhradních pozemků významným způsobem nepřekračovala aktuální hodnotu restitučního nároku žalobce.

50. Podle názoru soudu žalobce prokázal, že splnil všechny výše uvedené podmínky, jak vyplývá z provedeného dokazování.

51. U sporného pozemku nebyla soudem shledána překážka uzavření smlouvy o bezúplatném převodu. Soud sporný pozemek považuje za vhodný k převodu. To že sporný pozemek dlouhodobě užívají vedlejší účastníci na základě nájemní smlouvy s žalovaným, samo o sobě není důvodem k nevydání pozemku. Jak bylo soudem zjištěno na místním šetření, tak tento pozemek sice navazuje na pozemek ve vlastnictví vedlejší účastnice, avšak netvoří s pozemkem a domem funkční celek. [ulice] účastnice má ke svému domu i pozemku samostatný vchod i vjezd, nezávislý na sporném pozemku, na sporném pozemku se nenachází ani zázemí domu vedlejší účastnice. Je možno jej užívat samostatně, lze k němu zřídit jednoduše i samostatný přístup a využít pozemek k drobným zemědělským účelům, např. jako zahrádka.

52. Ze všech shora popsaných důvodů soud hodnotí postup žalované a jejího právního předchůdce jako svévolný, liknavý, když nárok žalobců nebyl dosud zcela uspokojen. Je tak namístě, aby se žalobci domohli uspokojení svého nároku oprávněných osob v podobě soudního rozsudku, jímž bude nahrazen projev vůle žalované k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu vhodného pozemku ve vlastnictví státu. Podle § 11 zákona o půdě ve spojení s ust. § 14 odst. 1 věta druhá a § 17 odst. 3, písm. a) zákona o půdě náleží žalobcům oprávněný nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům, a to právě náhradou za pozemky nevydané v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě.

53. Ve vztahu k navrženému pozemku, soud má za to, že nic nebrání jeho vydání a žalobě o nahrazení projevu vůle vyhověl s tím, že žalobci nabývají do spoluvlastnictví dle navrhovaného znění smlouvy o bezúplatném převodu pozemků tyto pozemky, a to každý v rozsahu spoluvlastnického podílu 1/2 ve vztahu k celku, a to v souladu s § [číslo] ve spojení s § 1122 odstavec 2) a 3) občanského zákoníku.

54. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého soud plně procesně úspěšným žalobcům přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, tj. náhradu nákladů právního zastoupení žalobců advokátem, a to ve výši celkem [částka]. A to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) § 7 bod 5, tarifní hodnota [částka] (cena převáděného náhradního pozemku), kdy sazba za 1 úkon právní služby činí u žalobce [číslo] – [částka] a u žalobkyně [číslo] – [částka]. S ohledem na ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že v tomto případě jde o společné úkony při zastupování dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou osobu shora uvedená mimosmluvní odměna snížená o 20 %. Z tohoto důvodu činí sazba za 1 úkon právní služby u žalobce [číslo] – [částka] a u žalobkyně b) – [částka].

55. Soud přiznal žalobcům náklady za tyto úkony: 1) převzetí věci a první porada s klientem; 2) sepis žaloby o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemku ze dne [datum]; 3) písemné podání žalobců ze dne [datum]; 4) písemné podání žalobců ze dne [datum]; 5) písemné podání žalobců ze dne [datum]; 6-7) účast na jednání dne [datum] v délce přesahující 2 hodiny; 8) písemné podání žalobců ze dne [datum]; 9) písemné podání žalobců ze dne [datum]; [číslo]) účast na jednání dne [datum] v délce přesahující 2 hodiny; 12) písemné podání žalobců ze dne [datum]; 13) písemné podání žalobců ze dne [datum]; 14) účast na místním šetření dne [datum]; 15) písemné podání žalobců ze dne [datum]; 16) písemné podání žalobců ze dne [datum]; 17) účast na jednání dne [datum]; tj. celkem 17 úkonů právní služby u každého z žalobců + 17 režijních paušálů podle § 13 advokátní tarifu po [částka]. Celkem 17 úkonů právní služby po [částka] a žalobkyně [číslo] účtuje celkem 17 úkonů právní služby po [částka] + oba žalobci společně 17 režijních paušálů podle § 13 advokátního tarifu po [částka]. K tomu DPH ve výši 21 %. Dále cestovní výdaje a ztráty času za 4 cesty na jednání ze sídla advokátní kanceláře právního zástupce žalobců k [název soudu] a zpět. Jedna cesta 73 km při průměrné spotřebě nafty 8 l [číslo] km a při průměrné ztrátě času 2 půlhodiny za jednu cestu. Celkem 4 cesty osobním automobilem. Celkem náklady na cestovné činí [částka] vč. DPH a náhrada za ztrátu času činí [částka] včetně DPH.

56. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.