8 C 92/2025
č. j. 8 C 92/2025-43
V PLATNOSTIOkresní soud v Litoměřicích schválil soudní smír ve věci o výživném nerozvedené manželky. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni částku za období před rozhodnutím o rozvodu. Soud se opřel o § 99 odst. 1 a § 157 odst. 4 o. s. ř., podle nichž je smír přípustný, pokud nevychází z právních předpisů. Rozhodnutí bylo založeno na možnosti účastníků volně upravit své majetkové právní vztahy.
Rubrum
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní tituly před jménem jméno FO ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o: výživné nerozvedené manželky Soud schvaluje tento smír účastníků: I. Žalovaný se zavazuje zaplatit žalobkyni na výživném nerozvedené manželky za období od datum do datum částku ve výši částka a to do datum k rukám právního zástupce žalobkyně. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
tohoto usnesení odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s § 169 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně se v žalobě podané dne datum domáhala po žalovaném uhrazení výživného nerozvedené manželky, a to od datum do právní moci rozsudku o rozvodu tedy do datum. Účastníci při jednání dne datum shodně navrhli, aby soud schválil smír ve znění uvedeném ve výrokové části tohoto usnesení. Podle § 99 odst. 1 věty první o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Podle § 99 odst. 2 věty první o. s. ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. Z citovaných ustanovení vyplývá, že nelze schválit smír ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby smír byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. V posuzované věci se žalobkyně domáhá výživného nerozvedené manželky. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů (k tomu srovnej § 697 o.z.) volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Soud proto účastníky navržený smír schválil. Součástí smíru je ujednání účastníků o nákladech řízení, a proto o nich soud zvlášť nerozhodoval. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.