9 C 100/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudcem JUDr. Helenou Koniorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4.550 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4.550 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od 14. 1. 2019 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5.119 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce podal dne 9. 7. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 4.550 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel dne 11. 12. 2019 se společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž již byl žalovaný informován. Žalovaný coby úvěrovaný uzavřel dne 13. 12. 2017 s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru, na základě které obdržel bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 5.000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou a úvěr byl sjednán na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem 8.450 Kč ve 13 splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná dne 13. 1. 2019. Žalovaný splátky nezaplatil a žalobce se domáhá jistiny se zákonným úrokem z prodlení od 14. 1. 2019 až do zaplacení.

2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 18. 11. 2020, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže byl usnesením ze dne 18. 2. 2021 zrušen.

3. Žalobce připojil k žalobě smlouvu o úvěru ze dne 13. 12. 2017, předpis splátek ze dne 13. 12. 2017, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, finanční analýzu ze dne 13. 12. 2017, čestné prohlášení žalovaného, žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze 13. 12. 2017, výplatní lístky žalovaného ze září a října 2017, pracovní smlouvu žalovaného ze dne 31. 8. 2017, ústřižky poukázek SIPO za září, říjen a listopad 2017, podací lístek ze dne 27. 2. 2020, předžalobní výzvu právního zástupce žalobce ze dne 26. 2. 2020 a smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019.

4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

5. Podle § 9 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

6. Podle § 2395 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2396 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

8. Podle § 2399 odst. 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle § 1971 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., věřitel má právo na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení.

11. Podle § 1879 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

16. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

18. Po zhodnocení listinných důkazů připojených k žalobě a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

19. Soud I. stupně vycházel při svém rozhodování ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že žalobce uzavřel dne 11. 12. 2019 se společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které přešla do vlastnictví žalobce pohledávka za žalovaným ve výši 4.550 Kč s příslušenstvím. Pohledávka vznikla tím, že žalovaný uzavřel dne 13. 12. 2017 s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o úvěru [číslo] [rok] [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 5.000 Kč, a to na dobu určitou, do splatnosti poslední 13. měsíční splátky. Úvěr byl poskytnout za úroky ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku ve výši 5.000 Kč, zaplatit poplatek za uzavření smlouvy ve výši 200 Kč, celkový poplatek ve výši 1.100 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 950 Kč. Žalovaný se tak zavázal vrátit původnímu věřiteli částku ve výši 8.650 Kč ve 13 měsíčních splátkách po 650 Kč.

20. Žalovaný dne 13. 12. 2017 podepsal předpis splátek k úvěrové smlouvě, který vystavil původní věřitel.

21. Právní zástupce žalobce v předžalobní výzvě ze dne 26. 2. 2020 vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky s upozorněním, že v opačném případě se žalobce s vymáháním dluhu obrátí na příslušný soud.

22. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil částku 4.550 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

24. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 7 vyhl. Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. v platném znění za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty od 1.000 Kč do 5.000 Kč částku 1.000 Kč, tedy za tři úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), celkem tedy částku 3.000 Kč.

25. Dále soud přiznal tři režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé a výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 900 Kč. Soud tedy přiznal žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku 3.900 Kč.

26. Právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci další částku ve výši 819 Kč, za zaplacený soudní poplatek pak částku 400 Kč Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku 5.119 Kč.