9 C 145/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudcem JUDr. Helenou Koniorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 799 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 799 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 74,41 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1.126 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce podal dne 15. 10. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 799 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Žalovaný se do evidence přihlásil dne 1. 7. 2020. Žalovaný byl povinen platit měsíční poplatek ve výši 135 Kč. Žalovaný nezaplatil tento poplatek za měsíce srpen 2019 - prosinec 2019, včetně, za leden 2020, takže celkem z tohoto důvodu dluží žalobci částku 799 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobce připojil k žalobě listinné důkazy, a to upomínku ze dne 15. 3. 2020, kopii zásilky žalobce vrácenou zpět s tím, že se žalovaný z adresy obec a číslo odstěhoval, výpis z evidence České pošty ze dne 16. 9. 2020 a specifikaci výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od 16. 8. 2019 do 15. 10. 2020.

3. Při právním věci soud rozhodoval podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., dle kterého poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.

4. Podle § 7 odst. 2 věta prvá uvedeného zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce.

5. Podle § 12 odst. 5 zákona, měsíční výše televizního poplatku činí od 1. ledna 2007 120 Kč a podle § 12 odst. 6 uvedeného zákona, měsíční výše televizního poplatku činí od 1. ledna 2008 135 Kč.

6. Podle § 10 zák. č. 348/2005, nezaplatí-li poplatník televizní poplatek, na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve kterém bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu, včetně zaplacení úroku z prodlení, určeného předpis práva občanského.

7. Podle § 8 odst. 2 cit. zákona je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem a to do 15 dnů od dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení.

8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 1973 občanského zákoníku dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

10. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

12. Po zhodnocení listinných důkazů připojených k žalobě a jejich právním posouzení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

13. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že žalovaný byl držitelem televizního přijímače, když se přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence dne 1. 7. 2000. Žalovaný byl povinen platit měsíční televizní poplatek po 135 Kč, když nezaplatil za měsíc srpen 2019 - prosinec 2019 včetně a za leden 2020. Z tohoto důvodu tedy dluží žalobci na nezaplaceném televizním poplatku částku ve výši 799 Kč s příslušenstvím. Žalobce vymezil příslušenství za období od 16. 8. 2019 do 15. 10. 2020 na celkovou částku ve výši 74,41 Kč.

14. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil částku 799 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

16. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 14b), odst. 1, bod 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty do 10.000 Kč částku 200 Kč, tedy za dva úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), celkem tedy částku 400 Kč.

17. Dále soud přiznal dva režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 100 Kč podle § 14b) odst. 5, písm. a) advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění, vyhlášky č. 120/2014 Sb. a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 200 Kč. Soud tedy přiznal žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku 600 Kč.

18. Právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci další částku ve výši 126 Kč, za zaplacený soudní poplatek pak částku 400 Kč Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku 1.126 Kč. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání podle § 202 odst. 2, občanského soudního řádu, zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění, dle něhož odvolání není přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.