9 C 181/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudcem JUDr. Helenou Koniorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1.620 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1.620 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 252,39 Kč vzniklým zákonnou sazbou ročně z částky 1.620 Kč od 16. 1. 2018 do 30. 9. 2020, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce podal dne 20. 1. 2021 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 1.620 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, kdy rozhlasový poplatek činí od 13. 9. 2005 částku ve výši 45 Kč. Dále vymezil periodické období, ve kterém každá fyzická osoba je povinna tento poplatek platit, když toto období je měsíční a dále vymezil období čtvrtletní, ve kterém je povinna každá právnická osoba nebo fyzická osoba, která je osobou samostatně výdělečně činnou, povinna platit tento rozhlasový poplatek.

2. Žalovaný neuhradil, jakožto osoba samostatně výdělečně činná, zapsaná v obchodním rejstříku, rozhlasový poplatek po á 45 Kč měsíčně, za dobu od 1. 1. 2018 do 1. 12. 2020 v celkové výši 1.620 Kč, takže byl žalobcem dopisem ze dne 2. 3. 2020 vyzván k zaplacení této částky s tím, že v tomto dopise byl rovněž upozorněn na vymáhání této částky prostřednictvím soudu, nebude-li dlužný rozhlasový poplatek zaplacený ve lhůtě v tomto dopise stanoveném. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval, a do dnešního dne žalobci dlužnou pohledávku nezaplatil.

3. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 22. 2. 2021, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže musel být usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 9. 4. 2021 zrušen.

4. Žalobce připojil k žalobě listinné důkazy, a to předžalobní výzvu ze dne 2. 3. 2020, důkaz o zaslání předžalobní výzvy žalovanému do datové schránky, výpis z centrální evidence rozhlasového poplatníka ze dne 24. 9. 2020 a výpočet zákonného úroku z prodlení, který je předmětem žaloby.

5. Na základě těchto shora označených listinných důkazů bylo zjištěno a prokázáno, že žalovaný, jakožto osoba samostatně výdělečně činná, zapsaná v obchodním rejstříku, se stal od 12. 10. 2015 poplatníkem rozhlasového poplatku ve výši 45 Kč měsíčně, splatného ve čtvrtletních splátkách. Žalovaný neplatil od 1. 1. 2018 do 1. 12. 2020 rozhlasový poplatek, takže za uvedené období z tohoto důvodu dluží žalobci částku ve výši 1.620 Kč. Žalobce z této částky požaduje zákonný úrok z prodlení za dobu od 16. 1. 2018 do 30. 9. 2020, ve výši 252,39 Kč. Žalovaný byl v předžalobní výzvě žalobce ze dne 2. 3. 2020 vyzván k zaplacení dlužné částky s upozorněním, že pokud dlužnou částku nezaplatí do 23. 3. 2020, pak se žalobce obrátí s jejím vymáháním na příslušný soud.

6. Při právním věci soud rozhodoval podle § 3 odst. 1, zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, dle něhož poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.

7. Podle § 6 odst. 2, citovaného zákona, měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč.

8. Podle § 7 odst. 1 odst. 2 odst. 3, citovaného zákona, poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby.

9. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.

10. Je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce.

11. Podle § 8 odst. 1 odst. 2, citovaného zákona, správcem evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je provozovatel vysílání ze zákona. Provozovatel vysílání ze zákona vede evidenci poplatníků, pokud k tomu nezmocní pověřenou osobu, která je v takovém případě zpracovatelem evidence poplatníků.

12. Poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek.

13. Podle § 10, citovaného zákona, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

14. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

17. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

19. Po zhodnocení listinných důkazů připojených k žalobě a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

20. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že žalovaný, jakožto osoba samostatně výdělečně činná, zapsaná v obchodním rejstříku, se stal od 12. 10. 2015 poplatníkem rozhlasového poplatku ve výši 45 Kč měsíčně, splatného ve čtvrtletních splátkách. Žalovaný neplatil od 1. 1. 2018 do 1. 12. 2020 rozhlasový poplatek, takže za uvedené období z tohoto důvodu dluží žalobci částku ve výši 1.620 Kč. Žalobce z této částky požaduje zákonný úrok z prodlení za dobu od 16. 1. 2018 do 30. 9. 2020 v celkové výši 252,39 Kč. Žalovaný byl v předžalobní výzvě žalobce ze dne 2. 3. 2020 vyzván k zaplacení dlužné částky s upozorněním, že pokud dlužnou částku nezaplatí do 23. 3. 2020, pak se žalobce obrátí s jejím vymáháním na příslušný soud.

21. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil částku 1.620 Kč ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

23. Podle § 151/3 o.s.ř., účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

24. Zvláštním právním předpisem je vyhláška č. 254/2015 Sb. ze dne 23. září 2015, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3, občanského soudního řádu a podle § 89a, exekučního řádu.

25. Podle § 2 odst. 1 odst. 3 citované vyhlášky, při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč, činí pro účely § 151 odst. 3, občanského soudního řádu výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon.

26. V případech neuvedených v odst. 1 a 2, činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3, občanského soudního řádu, a pro účely § 89a, exekučního řádu, 300 Kč za každý úkon.

27. Podle § 1 odst. 2 citované vyhlášky, pro určení hodnoty sporu se použijí obdobně ustanovení o tarifní hodnotě podle advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb.

28. Podle § 1 odst. 3 citované vyhlášky, se pro účely vyhlášky úkonem rozumí zejména: j) písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění, k) příprava účastí na jednání, l) účast na jednání před soudem, a to každé započaté dvě hodiny, m) jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny, n) návrh na předběžné opatření, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim, o) odvolání, návrh na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost, p) návrh na zajištění důkazu nebo dědictví, q) návrh na opravu odůvodnění rozhodnutí, na odstranění následků zmeškání lhůty a na změnu rozhodnutí odsuzujícího k plnění v budoucnu splatných dávek, nebo k plnění ve splátkách, r) účast při přípravě jednání.

29. Vyhláška č. 254/2015 Sb., tedy v § 2 odst. 1 a v § 2 odst. 3, stanoví výši paušální náhrady buďto 100 Kč za každý úkon anebo 300 Kč za každý úkon.

30. S ohledem na to, že účastník tohoto řízení, nezastoupený advokátem, měl ve věci plný úspěch, přiznal mu soud paušální částku ve výši 100 Kč za jeho písemné podání nebo návrh ve věci samé, a za výzvu k plnění, tj. celkem částku ve výši 200 Kč.

31. Dále mu soud přiznal částku ve výši 400 Kč za jím zaplacený soudní poplatek, celkem tedy částku ve výši 600 Kč tak, jak je to uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

32. Soud prvého stupně při tomto rozhodování vycházel ze závazného právního názoru svého nadřízeného soudu, Krajského soudu v Ústí nad Labem v usnesení ze dne 15. března 2016, č. j. 10 Co 737/2015-49.