9 C 212/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr Helenou Koniorovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 86 438 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci: a) částku ve výši 69 920 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 69 920 Kč, od 11. 11. 2019 do zaplacení. b) částku ve výši 16 518,88 Kč, c) částku ve výši 1 200 Kč, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 23 727,98 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce podal dne 20. 8. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 86 438 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil uzavřením smlouvy o zápůjčce dne 23. 7. 2019, na základě které byla žalovanému na účet, uvedený ve smlouvě, poskytnuta zápůjčka ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku v měsíčních splátkách po 4 573 Kč, počínaje měsícem srpen 2019, po dobu celkem 12 měsíců.

2. Smlouva byla uzavřena mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti. Žalovaný neuhradil žádnou splátku. Před zesplatněním zápůjčky vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut, sjednaných ve smlouvě, celkem 1 325 Kč, když výši této částky žalobce podrobně vysvětlil. Žalobce zesplatnil celou dlužnou splátku k datu 20. 10. 2019 s tím, že jistina zápůjčky činila 54 876 Kč a žalovaný byl vyzván, aby tuto částku zaplatil nejpozději do 21. 10. 2019. Žalobce dále požaduje smluvní pokutu z výše dlužné nové jistiny, do které vysvětlil, že se započítávají nesplacené smluvené úroky a vyčíslil tak smluvní pokutu na dalších 13 719 Kč. Žalobce se rovněž domáhá smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky, a to z částky 54 876 Kč za dobu od 22. 10. 2019 do data vyhotovení žaloby, tedy do dne 17. 8. 2020, kdy smluvní pokuta činí 16 518,88 Kč. Žalobce poukazuje na § 13 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že ve smyslu uvedeného ustanovení požaduje i částku 1 200 Kč, v souvislosti s uplatněním každé pohledávky, která mezi účastníky dosud vznikla.

3. Soud žalobě vyhověl platebním rozkazem ze dne 9. 9. 2020, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže musel být usnesením soudu ze dne 7. 10. 2020 zrušen.

4. Soud provedl důkaz oznámením o schválení zápůjčky ke smlouvě o podnikatelské zápůjčce ze dne 25. 7. 2019, splátkovým kalendářem ze dne 25. 7. 2019, předžalobní výzvou žalobce ze dne 29. 7. 2020, kartou klienta ke smlouvě [číslo] oznámením žalobce žalovanému ze dne 20. 10. 2019 o zesplatnění celé dlužné částky, vyčíslené na 56 201 Kč, fakturami za období od 20. 9. 2019 do 7. 10. 2019, od 20. 8. 2019 do 5. 2. 2019, smlouvou o podnikatelské zápůjčce, uzavřenou účastníky řízení dne 23. 7. 2019, dodejkou vrácenou žalobci zpět s tím, že žalovaný je na adrese [adresa žalovaného], neznámý, pokusem o smír ze dne 20. 9. 2019, dokladem o vyplacení zápůjčky na účet žalovaného ze dne 24. 7. 2019, poštovním podacím archem žalobce ze dne 30. 7. 2020.

5. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

6. Podle § 9 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

7. Podle § 2395 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2396 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

9. Podle § 2399 odst. 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

11. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., novely občanského zákoníku, dle něhož, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Podle § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., novely občanského zákoníku, nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

13. Podle § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., novely občanského zákoníku, ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

14. Podle § 122, odst. 1, zákona o spotřebitelském úvěru, č. 257/2016 Sb., věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze: a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

15. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

16. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč dle zákona o spotřebitelském úvěru.

17. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

18. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

20. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

21. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

22. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

23. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

24. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování ze skutkových zjištění, spočívajících v tom, že žalobce i žalovaný jsou osobami samostatně výdělečně činnými, když žalobce je zapsán v obchodním rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, v oddílu B, vložka [číslo] s identifikačním [číslo].

25. Žalovaný je podnikatelem, nezapsaným v obchodním rejstříku a podnikajícím s identifikačním [číslo].

26. Účastníci řízení uzavřeli dne 23. 7. 2019 jako podnikatelé smlouvu o podnikatelské zápůjčce [číslo] na základě které se dohodli na tom, že žalobce zapůjčí žalovanému částku ve výši 30 000 Kč, kterou převede na podnikatelský účet žalovaného číslo [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku žalobci, spolu s celkovým sjednaným úrokem za poskytnutí zápůjčky, ve výši 24 876 Kč a v této smlouvě, uzavřené dne 23. 7. 2019 se tak zavázal vrátit žalobci celkovou částku ve výši 54 876 Kč v celkem 12 měsíčních splátkách po 4 573 Kč.

27. Ve smlouvě o zápůjčce byly mezi účastníky řízení sjednány sankce, spočívající v tom, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s měsíční splátkou dlužné pohledávky o délce 15 dnů, žalobce má právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 365,84 Kč s tím, že žalovaný nezaplatil ve shora uvedené délce celkem 2 splátky, k jejichž zaplacení se zavázal vždy ke každému dvacátému dni v měsíci, počínaje kalendářním měsícem, následujícím po měsíci, ve které byla půjčka vyplacena. Žalovaný nadále dlužné splátky žalobci neplatil, takže žalobce podle uzavřené smlouvy o zápůjčce má právo na zaplacení další smluvní pokuty ve výši 594,49 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, takže proto tuto částku rovněž žalobce v podané žalobě uplatnil. Celkem tak z těchto důvodů žalobce požaduje na smluvní pokutě částku 1 325 Kč.

28. Žalovaný se ve smlouvě rovněž zavázal, že v případě prodlení se splátkami dlužné částky, se zavazuje žalobci zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny zápůjčky za každý den prodlení žalovaného s uhrazením dlužné částky, 29. Žalobce ze svého účtu číslo [bankovní účet] převedl na účet žalovaného [číslo] [bankovní účet] dne 24. 7. 2019 částku ve výši 30 000 Kč. Toto skutkové zjištění vyplývá z dokladů o vyplacení zápůjčky ze dne 24. 7. 2019, předloženého žalobcem k připojené žalobě, když částka ve výši 30 000 Kč byla v uvedený den odepsána ze žalobcova účtu.

30. Žalobce vystavil žalovanému fakturu [číslo] za období od 20. 9. 2019 do 7. 10. 2019 na částku ve výši 365 Kč, jakožto splátku dlužné zápůjčky a rovněž vystavil žalovanému fakturu [číslo] za období od 20. 8. 2019 do 5. 9. 2019 na splátku ve výši 365,84 Kč a za období od 5. 9. 2019 do 20. 9. 2019 na částku ve výši 594,49 Kč, když celkem žalovanému předepsal k úhradě částku 960 Kč Tyto faktury byly žalovanému zaslány na adresu jeho trvalého pobytu, tedy [adresa žalovaného].

31. Žalobce oznámil schválení zápůjčky ke smlouvě o podnikatelské zápůjčce [číslo] písemně, dopisem ze dne 25. 7. 2019 a rovněž připojil žalovanému splátkový kalendář, kde jsou vyznačeny splátky, splatné 20. 8. 2019 a další splátky, splatné vždy ke každému dvacátému dni, následujícího měsíce po srpnu 2019 a poslední, dvanáctá splátka, byla platná v den 20. 7. 2020. Žalobce vymezil ve splátkovém kalendáři jednak splátky úroku v přesně stanovených částkách, jednak splátky jistiny v přesně stanovených splátkách s tím, že každá měsíční splátka činila, v souladu s uzavřenou písemnou smlouvou o zápůjčce, částku ve výši 4 573 Kč.

32. Z karty klienta, číslo smlouvy [číslo] vyplývá, že žalobce zaslal žalovanému první upomínky, a to dne 26. 8. 2019, 26. 9. 2019, další 2 upomínky dne 5. 9. 2019, dne 7. 10. 2019 a poslední upomínku dne 20. 9. 2019.

33. Žalobce písemně, dopisem ze dne 20. 10. 2019, sdělil žalovanému, že je tímto vyzýván k okamžité úhradě dosud nesplacené části zápůjčky, běžných úroků a smluvních pokut s tím, že žalobce specifikoval dlužnou částku ke dni zesplatnění zápůjčky, na částku ve výši 54 876 Kč, na neuhrazené smluvní pokuty ve výši 1 325 Kč a vyzval tak žalovaného k zaplacení celkové částky ve výši 56 201 Kč ve lhůtě do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení s upozorněním, že v opačném případě se žalobce bude domáhat práva na zaplacení dlužné částky u příslušného soudu.

34. Žalobce dopisem ze dne 20. 9. 2019 v poslední výzvě před soudním řešením případu vyzval žalovaného k zaplacení částek, které jsou předmětem tohoto řízení a dne 29. 7. 2020 v předžalobní výzvě rovněž vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky s upozorněním na následky při nesplnění této výzvy. Žalovaný byl výslovně upozorněn na to, že pokud dlužnou částku žalobci nezaplatí, pak se žalobce obrátí s vymáháním na příslušný soud.

35. Náklady spojené s uplatněním pohledávky stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. mají za úkol věřiteli kompenzovat náklady, které vzniknou mimo samotné soudní řízení, náklady, které zahrnují například telefonní hovory s dlužníkem, písemné upomínky až po nutnost sjednat si externí finanční zajištění v případě druhotné platební neschopnosti. Tyto náklady jsou obvykle pro věřitele obtížně prokazatelné před soudními orgány a právě pro možnost náhrady těchto výdajů směřuje nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Mezi účastníky jde o podnikatelský smluvní vztah, žalobce zaslal žalovanému celkem 5 upomínek, jak to bylo prokázáno z karty klienta, připojené žalobcem k žalobě, takže žalobci vznikly, v souvislosti s upomínáním žalovaného, další náklady. Proto tedy soud přiznal úspěšnému žalobci i náklady na upomínání žalovaného ve výši 1 200 Kč.

36. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil částku 86 438 Kč ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

37. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, z. č. 99/1963 Sb., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

38. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. v platném znění za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty 86 438 Kč částku 4 580 Kč, tedy za 3 úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), za účast u jednání před soudem dne 12. 4. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. g) citované vyhlášky), celkem tedy částku 13 740 Kč.

39. Dále soud přiznal 3 režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé a za účast na jednání před soudem, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 900 Kč. Soud tedy přiznal žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku 14 640 Kč.

40. Soud přiznal také podle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. ve znění novely č. 276/2006 Sb. náhradu za promeškaný čas advokáta, stráveným jízdou z [obec] k Okresnímu soudu v Litoměřicích a zpět, za každou započatou půlhodinu 100 Kč, celkem za 4 půlhodiny, částku 400 Kč.

41. Soud přiznal jízdné advokáta podle § 157, odstavec 3 zákoníku práce, zákona číslo 262/2006 Sb., v platném znění, a to základní náhradu za používání silničních motorových vozidel za každý km jízdy (amortizace vozu), která činí ve spojení s § 1 písm. b) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb. 4,40 Kč za každý ujetý km, takže za celkem ujetých 146 km činí tato náhrada 642,40 Kč, a to za zastoupení u jednání před soudem dne 12. 4. 2021.

42. Soud přiznal náhradu za spotřebované pohonné hmoty podle shora citovaného ustanovení zákona, ve spojení s § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020, a to náhradu za benzín 95 oktanů, částku 27,80 Kč za 1 litr benzínu.

43. Právní zástupkyně žalobce prokázala, že k jízdě použila služební motorové vozidlo [příjmení] [jméno], [registrační značka], s průměrnou spotřebou 8,76 litrů benzínu Natural 95 oktanů na 100 ujetých km, takže za celkem ujetých 146 km spotřebovala 12, 7896 litrů benzínu Natural 95 oktanů, když za jeden litr požadovala částku 27,80 Kč, a to za jízdu ke zdejšímu soudu, soud tedy přiznal náhradu za spotřebované pohonné hmoty ve výši 355, 55088 Kč a náhradu za amortizaci vozu ve výši 342,40 Kč, jízdné advokáta zaokrouhleně celkem 998 Kč.

44. Právní zástupkyně žalobce prokázala, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci částku 3 367,98 Kč a dále částku 4 322 Kč za zaplacený soudní poplatek, celkem tedy náklady řízení ve výši 23 727,98 Kč, jak je to uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.