9 C 231/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr Helenou Koniorovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 423 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 770 Kč s 9,75% úrokem z prodlení ročně od 15. 1. 2019 do zaplacení, to vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce podal dne 4. 2. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 5 423 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], je evidováno v registru motorových vozidel jako provozované, avšak nemělo období od 19. 6. 2018 do 5. 10. 2018, tedy po dobu 109 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobce tedy vyzval žalovaného o zaplacení denního příspěvku ve výši 47 Kč a celkem tedy částky 5 123 Kč a další částky 300 Kč za poplatek, spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 9. 4. 2020, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže musel být usnesením soudu ze dne 8. 7. 2020 zrušen a aby věci bylo nařízeno ústní jednání.

3. Soud provedl důkaz doručenkou ze dne 19. 3. 2019, upomínkou ze dne 14. 3. 2019, předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobce ze dne 6. 12 2019, upomínkou ze dne 24. 1. 2019 a výzvou k úhradě příspěvku vozu dne 30. 11. 2018. Rovněž provedl důkaz potvrzením o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků ze dne 28. 6. 2018 a sdělením [stát. instituce], odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 22. 1. 2021.

4. Při právním posouzením věci, soud rozhodoval podle §1 odst. 2, zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), dle něhož, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

5. Podle § 4, odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 4, odst. 5, odst. 6, odst. 7, zákona č.168/1999 Sb., 6. Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

7. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že: a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.

8. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.

9. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

10. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

11. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

12. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

13. Podle § 2, odstavec 1, vyhlášky Ministerstva financí číslo 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro: a) motocykl se zdvihovým objemem válců motoru do 50 cm3 včetně ve výši 4 Kč, b) motocykl se zdvihovým objemem válců motoru nad 50 cm3 do 350 cm3 včetně ve výši 8 Kč, c) motocykl se zdvihovým objemem válců motoru nad 350 cm3 do 500 cm3 včetně ve výši 21 Kč, d) motocykl se zdvihovým objemem válců motoru nad 500 cm3 ve výši 25 Kč, e) osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru do 1 000 cm3 včetně ve výši 30 Kč, f) osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně ve výši 35 Kč, g) osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč, h) osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč, i) osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 ve výši 93 Kč, j) obytný automobil ve výši 61 Kč, k) sanitní automobil ve výši 94 Kč, l) autobus s nejvyšší povolenou hmotností do 5 000 kg včetně ve výši 155 Kč, m) autobus s nejvyšší povolenou hmotností nad 5 000 kg ve výši 290 Kč, n) trolejbus ve výši 56 Kč, o) nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč, p) nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg včetně ve výši 145 Kč, q) nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 12 000 kg ve výši 261 Kč, r) nákladní automobil, který je nebo má být v registru silničních vozidel zapsán jako tahač návěsů, nebo tahač přívěsů, ve výši 563 Kč, s) traktor ve výši 16 Kč, t) přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností do 750 kg včetně ve výši 4 Kč, u) přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností nad 750 kg do 10 000 kg včetně ve výši 7 Kč, v) přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností nad 10 000 kg ve výši 70 Kč, w) vozidla jiná než podle písmen a) až v ) ve výši 20 Kč.

14. Podle § 2a citované vyhlášky, výše nákladů [název žalobce] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.

15. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

16. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že žalobce vyzval žalovaného písemně ve výzvě k úhradě příspěvku do garančního fondu [zkrácený název žalobce], ze dne 30. 11. 2018 k zaplacení příspěvku neboť osobní vozidlo, registrační značky ve výzvě specifikované, [registrační značka] [číslo], nemělo v období od 19. 6. 2018 do 5. 10. 2018, tedy po dobu celkem 109 dnů, uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou tímto osobním automobilem, s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3. Žalobce tak požadoval příspěvek v denní sazbě 47 Kč a v celkové výši 5 123 Kč, jakožto i náklad na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Žalovaný byl vyzván, aby celkovou částku 5 423 Kč zaplatil žalobci nejpozději do 30 dnů od doručení tohoto dopisu anebo ve stejné lhůtě sdělil okolnosti, vylučující vznik nároku žalobce na požadovanou částku.

17. Žalovaný na výzvu nereagoval, takže žalobce upomínal žalovaného o zaplacení příspěvku dopisy ze dne 24. 1. 2019 a 14. 3. 2019. Právní zástupkyně žalobce, v předžalobní upomínce ze dne 6. 12. 2019, vyzvala žalovaného k zaplacení žalované pohledávky s upozorněním, že v opačném případě se žalobce s vymáháním této částky obrátí na příslušný soud.

18. Žalovaný dne 28. 6. 2018 předal své osobní vozidlo, [registrační značka] jako autovrak do zařízení ke sběru autovraků, [jméno] [příjmení], [obec a číslo], [IČO]. 19. [stát. instituce], odbor dopravy a silničního hospodářství, písemně, dne 22. 1. 2021 sdělil, že vozidlo tovární značky Renault Laguna, [registrační značka], je registrováno od 18. 6. 2018 na osobu [celé jméno žalovaného], narozen [datum], bytem [obec a číslo], [obec] a vozidlo je vedené ve statusu„ provozované“.

20. Žalovaný u jednání před soudem, konaným dne 24. 11. 2020, předložil soudu potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků, a to vozidla [registrační značka], za jehož nepojištění se žalobce žalobou domáhal příspěvku za nepojištění vozidla v původní výši 5 123 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaný neměl od 19. 6. 2018 do 5. 10. 2018, tedy po dobu 109 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti z uvedeného vozidla.

21. S ohledem na předložené potvrzení o autovraku do zařízení ke sběru autovraků, ze dne 28. 6. 2018, vzal žalobce částečně žalobu zpět pro částku 4 653 Kč s příslušenstvím s tím, že z předmětu řízení tuto částku vyloučil pro 99 dnů nepojištěného období shora označeného vozidla. Žalobce tvrdil, že žádné potvrzení o likvidaci vozidla od žalovaného neobdržel, takže omezil svůj nárok na částku 470 Kč, tedy na příspěvek za nepojištění vozidla žalovaného za dobu od 19. 6. 2018 do 28. 6. 2018, tedy na 10 dnů po 47 Kč denně. Rovněž se domáhá, v částečném zpětvzetí žaloby, zaplacení částky 300 Kč, jakožto nákladů, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

22. Žalovaný nepředložil listinný důkaz, na základě kterého by bylo prokázáno, že potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků ze dne 28. 6. 2018, předložil do dispozice žalobce. U ústního jednání, konaného dne 24. 11. 2020, pouze tvrdil, že předmětný doklad ve fotokopii dokonce 2 × zasílal žalobci, a to zejména poté, kdy mu přišla urgence k zaplacení dluhu. Soud proto žalovaného v usnesení ze dne 22. 2. 2021, č. j. [číslo jednací], výslovně vyzval, aby ve lhůtě do 15 dnů od doručení tohoto usnesení předložil listinný důkaz, prokazující datum doručení potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků, žalobci. Žalovaný tuto výzvu soudu převzal do vlastních rukou dne 25. 2. 2021, avšak ve lhůtě soudem stanovené žádné takové potvrzení nepředložil. Na základě tohoto postupu žalovaného dospěl soud k závěru, že žalovaný, ačkoliv byl opakovaně žalobcem vyzýván k zaplacení původně žalované částky a nákladu na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, přesto, že 28. 6. 2018 předal své vozidlo [registrační značka] do zařízení ke sběru autovraků, tuto skutečnost neoznámil příslušnému registru motorových vozidel a po doručení výzvy žalobce k zaplacení příspěvku za nepojištěné vozidlo, toto potvrzení žalobci nepředal.

23. Žalobce musel vycházet při svém rozhodování o tom, zda žalovaný je povinen zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů příspěvek za nepojištěné vozidlo, z registru motorových vozidel.

24. V registru motorových vozidel bylo ke dni podání žaloby evidováno motorové vozidlo žalovaného, Renault Laguna, [registrační značka], jako provozované, jak to vyplývá ze zprávy [stát. instituce], odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne 22. 1. 2021. V registru motorových vozidel je takto evidováno shora označené vozidlo žalovaného i ke dni 22. 1. 2021. Žalovaný tedy prokázal, že své motorové vozidlo předal do zařízení ke sběru autovraků dne 28. 6. 2018, avšak o této skutečnosti neinformoval [stát. instituce], odbor dopravy a silničního hospodářství a neinformoval o této skutečnosti ani samotného žalobce.

25. Žalobce zaslal žalovanému, dne 14. 3. 2019, druhou upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [zkrácený název žalobce] s tím, že na čísle listu 15 soudního spisu je založena kopie doručenky, která prokazuje, že žalovaný tuto upomínku žalobce, dne 19. 3. 2019, převzal do vlastních rukou, neboť doručenka obsahuje podpis žalovaného. Žalovaný tedy věděl již od 19. 3. 2019, že se žalobce domáhá, aby mu zaplatil příspěvek za nepojištěné vozidlo včetně částky 300 Kč, jakožto poplatku za uplatnění příspěvku. Žalobce totiž ve druhé upomínce ze dne 14. 3. 2019 vyzval žalovaného, aby mu zaplatil částku 5 498 Kč do 24. 3. 2019 a řádně specifikoval účet, na který je povinen žalovaný tuto částku zaplatit. Žalovaný měl na žalobce rovněž telefonický kontakt, avšak na tuto upomínku, jakožto i na předchozí 2 upomínky a zejména na výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [zkrácený název žalobce] ze dne 30. 11. 2018, vůbec nereagoval.

26. Žalovaný byl přitom povinen podle § 4, odst. 2 shora citovaného zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, po obdržení výzvy k příspěvku od žalobce namítat, že není vlastníkem motorového vozidla, za jehož nepojištění byl k zaplacení příspěvku žalobcem vyzván. Žalovaný tuto skutečnost vůbec nerozporoval, na výzvu nereagoval, a to ani přes poučení žalobce, spočívající ve výslovné výzvě ke sdělení okolností, vylučujících existenci nároku žalobce na příspěvek za nepojištěné motorové vozidlo ve výzvě ze dne 30. 11. 2018. Žalovaný je ještě ke dni 22. 1. 2021 registrován jako vlastník a provozovatel označeného vozidla, [registrační značka] a toto vozidlo je v registru evidováno jako provozované. Proto se tedy žalobce v původní žalobě právem domáhal zaplacení žalované pohledávky. Žalovaný byl povinen podle § 8 odst. 2, písm. a), zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, do 10 dnů od převodu vozidla na jiného, podat oznámení nebo žádost o zápis změny do registru silničních vozidel. Tuto zákonnou povinnost žalovaný nesplnil a z toho důvodu je tedy povinen za žalobcem omezené období, tedy za dobu od 19. 6. 2018 do 28. 6. 2018, celkem za 10 dnů, kdy své vozidlo neměl pojištěno, zaplatit denní sazbu příspěvku ve výši 47 Kč, celkem tedy příspěvek ve výši 470 Kč, jakožto i náklad na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč s příslušenstvím od 15. 9. 2019 do zaplacení.

27. Ve zbytku svého původního nároku vzal žalobce žalobu částečně zpět a řízení bylo tedy částečně, o 4 656 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,25 % ročně od 15. 1. 2019 do zaplacení, zastaveno, jak o tom bylo rozhodnuto v usnesení soudu ze dne 13. 1. 2021, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 13. 2. 2021. Žalobce ovšem žalobu o tuto částku podal zcela po právu, neboť ke dni 4. 2. 2020, kdy byla žaloba doručena zdejšímu soudu, žalobce nebyl informován o tom, že žalovaný, dne 28. 6. 2018, předal vozidlo, [registrační značka] jako autovrak do zařízení ke sběru autovraků, [jméno] [příjmení], [obec a číslo]. Byl to tedy žalovaný, kdo procesně zavinil, že řízení muselo být částečně zastaveno.

28. O náhradě nákladů řízení, ve vztahu k částce 4 656 Kč s příslušenstvím, bylo rozhodnuto podle ustanovení § 146 odst. 1, písm. b) o. s. ř., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno.

29. Výjimky z této zásady občanský soudní řád stanoví v ust. § 146 odst.

2. Podle § 146 odst. 2 věty 1. o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Podle věty 2. téhož ustanovení byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný.

30. Citované ustanovení vyjadřuje zásadu, že k náhradě nákladů řízení je povinen vždy ten účastník, který procesně zastavení řízení zavinil. Okresní soud v Litoměřicích dospěl k jednoznačnému závěru o tom, že to byl žalovaný, který procesně zavinil zastavení řízení o 4 653 Kč s příslušenstvím, z toho důvodu, že neoznámil registru motorových vozidel změnu svého vlastnictví k automobilu, za který žalobce požadoval v tomto řízení příspěvek za nepojištěné vozidlo, a že neinformoval ani samotného žalobce o tom, že již vozidlo dne 28. 6. 2018 předal jako autovrak do zařízení pro sběr autovraků. Proto tedy je povinen, ve vztahu k této částce, zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Za zavinění v procesním smyslu se ustálenou judikaturou považuje zpětvzetí žaloby. Protože v posuzované věci žalobce potvrdil, že žalovaný neinformoval žalobce tak, jak mu to ukládá shora citovaný zákon o tom, že již nebyl v původně žalovaném období vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla, jehož příspěvku se žalobce původně domáhal, tak z tohoto pohledu žalovaný zavinil, že řízení muselo být zastaveno a je tedy povinen zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení.

31. Ve vztahu ke zbývající částce, která je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy k částce 770 Kč s příslušenstvím, bylo rozhodnuto o nákladech řízení podle § 142 odst. 1, o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu nákladů, potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

32. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 14b), odst. 1, bod 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částku 200 Kč, tedy za tři úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé (§ 11 odst. 1, písm. d) citované vyhlášky, celkem tedy částku 600 Kč.

33. Dále soud přiznal tři režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 100 Kč podle § 14b) odst. 5, písm. a) advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění, vyhlášky č. 120/2014 Sb. a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 900 Kč. Soud tedy přiznal žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku 900 Kč.

34. Právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci další částku ve výši 189 Kč, za zaplacený soudní poplatek pak částku 400 Kč Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku 1 489 Kč.