9 C 252/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Koniorovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 23 863 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 23 863 Kč: a) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 723 Kč od 11. 11. 2017 do zaplacení, b) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 190 Kč od 23. 7. 2017 do zaplacení, c) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 190 Kč od 23. 6. 2017 do zaplacení, d) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 190 Kč od 23. 5. 2017 do zaplacení, e) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 190 Kč od 23. 4. 2017 do zaplacení, f) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 190 Kč od 23. 3. 2017 do zaplacení, g) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 190 Kč od 23. 2. 2017 do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 377,40 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce podal dne 21. 2. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 23 863 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že [právnická osoba], [IČO] a žalovaný uzavřeli dne 22. 7. 2016 smlouvu, na základě které se právní předchůdce zavázal poskytovat žalovanému služby v rámci členství v programu [právnická osoba] Tyto služby spočívaly v předání zařízení žalovanému za účelem dočasného užívání bez nároku na následný odkup a žalovaný se zavázal platit za to měsíční členský poplatek, který mu původní věřitel účtoval ve fakturách, specifikovaných v žalobě. Žalovaný zařízení nevrátil, takže proto se žalobce domáhá požadovanou žalobou zaplacení žalovanému předaného zařízení, a to mu za mobilní telefon [typ zařízení] [anonymizována dvě slova].

2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 28. 4. 2020, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže byl usnesením soudu ze dne 16. 7. 2020 zrušen.

3. Žalobce připojil k žalobě listinné důkazy, a to smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 17. 1. 2020, oznámení o postoupení pohledávky žalovanému ze dne 24. 1. 2020, výpis z obchodního rejstříku žalobce, předávací protokol přístroje ze dne 25. 7. 2016, faktury původního věřitele splatnými dne 22. 2. 2017, 22. 3. 2017, 22. 4. 2017, 22. 5. 2017, 22. 6. 2017, 22. 7. 2017, 10. 11. 2017, přehled nezaplacených faktur, předžalobní upomínku právního zástupce žalobce ze dne 24. 1. 2020 s podacím archem bez data.

4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

5. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Podle § 2999 odst. 1 odst. 2, odst. 3 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

7. Podle § 1879 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit písemnou smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle § 1880, odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., postoupení pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

12. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

14. Na základě listinných důkazů připojených k žalobě a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

15. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že žalobce je zapsán v obchodním rejstříku vedeným Městským soudem v Praze v oddílu C, vložka [číslo] od 28. 5. 2019 jako společnost s ručením omezeným, s identifikačním [číslo]. Žalobce uzavřel s [právnická osoba], [IČO], dne 17. 1. 2020 smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které se stal vlastníkem pohledávky za žalovaným ve výši 23 863 Kč s příslušenstvím. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena písemně právním předchůdcem žalobce v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 1. 2020.

16. Žalovaná pohledávka vznikla tím, že žalovaný, jak vyplývá z předávacího protokolu přístroje, ze dne 25. 7. 2016, převzal od právního předchůdce žalobce přístroj smartphone, [typ zařízení] [anonymizována tři slova] černý v hodnotě 22 599 Kč.

17. Právní předchůdce žalobce účtoval žalovanému za každý měsíc užívání shora uvedeného mobilního telefonu, částku ve výši 1 190 Kč, a to ve fakturách splatných dne 22. 2. 2017, 22. 3. 2017, 22. 4. 2017, 22. 5. 2017, 22. 6. 2017, 22. 7. 2017, když tyto částky žalovaný nezaplatil. Právní předchůdce žalobce vyúčtoval fakturou splatnou dne 10. 11. 2017 za nevrácení přístroje, shora označeného mobilního telefonu, částku ve výši 16 723 Kč, kterou žalovaný žalobci rovněž nezaplatil.

18. Právní zástupce žalobce v předžalobní upomínce ze dne 24. 1. 2020 vyzval žalovaného, aby ve lhůtě do sedmi dnů od jeho doručení této výzvy žalobci zaplatil částku ve výši 23 863 Kč s upozorněním, že v opačném případě žalobce s vymáháním částky obrátí na příslušný soud.

19. Žalovaný si ponechal telefonní přístroj smartphone, [typ zařízení] [anonymizována tři slova] černý v hodnotě 22 599 Kč a hodnotu tohoto přístroje dosud žalobci nezaplatil, takže se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil.

20. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil částku 23 863 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

22. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 7 vyhl. Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. v platném znění za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty 23 863 Kč částku 2 060 Kč, tedy za 4 úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), za účast u jednání před soudem (§ 11 odst. 1 písm. g) citované vyhlášky), celkem tedy částku 8 240 Kč.

23. Dále soud přiznal 4 režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, a to za přípravu a převzetí zastoupení, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, za písemný návrh ve věci samé a za účast na jednání před soudem, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 1200 Kč. Soud tedy přiznal žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku 9 440 Kč.

24. Právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci částku 1 982,40 Kč a dále částku 955 Kč za zaplacený soudní poplatek, celkem tedy náklady řízení ve výši 12 377,40 Kč, jak je to uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.