9 C 256/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr Helenou Koniorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí jméno příjmení , narozenou datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 000 Kč s 9 % úrokem z prodlení ročně od 5. 8. 2018 do zaplacení to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6 934 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce 1. Žalobce podal dne 5. 6. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 6 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel s původním věřitelem dne 27. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka jejíhož uhrazení se žalobce domáhá postoupena na žalobce. Původní věřitel [právnická osoba] se sídlem na [země] dne 4. 5. 2018 jako věřitel, uzavřel se žalovaným, jakožto dlužníkem, smlouvu o revolvingovém úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy žalobce řádně popsal, jakým konkrétním způsobem žalovaný reagoval ve své žádosti o uzavření smlouvy na webových stránkách původního věřitele. Došlo tak k uzavření revolvingového úvěru, když dle smlouvy se věřitel zavázal poskytnout žalovanému neúčelový bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal zaplatit za to 8,5 % úrok měsíčně a úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 12,5 % z každé čerpané splátky úvěru anebo částkou 1 000 Kč měsíčně podle toho, která z těchto částek je vyšší. Žalovaný vyčerpal částku 6 000 Kč prostřednictvím svého účtu, když tuto částku žalobci nezaplatil.

2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 16. 6. 2020, který se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, takže byl usnesením soudu ze dne 28. 7. 2020 zrušen.

3. Soud zjistil, že pravomocným rozhodnutím soudu byla omezena způsobilost žalovaného k právním úkonům, takže z toho důvodu vyzval žalobce k doplnění žaloby. Žalobce reagoval v podání svého právního zástupce doručeném 17. 12. 2020, kdy velmi podrobným způsobem uvedl způsob uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a trval na tom, že žalovaná částka 6 000 Kč je tvořena neuhrazenou jistinou úvěru. Přeposlal rovněž fotografie obou stránek občanského průkazu žalovaného.

4. Soud doručil žalobu a výzvu k vyjádření se k podané žalobě soudem ustanovenému opatrovníkovi [jméno] [příjmení], narozené [datum], která si zásilku soudu nevyzvedla, takže zásilka byla vyvěšena na úřední desce soudu dne 2. 2. 2021 a byla tak doručena v den 13. 2. 2021. Žalovaný se tedy prostřednictvím ustanoveného opatrovníka k věci samé nevyjádřil.

5. Soud nařídil ústní jednání ve věci samé, když provedl důkaz rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 4. 12. 2012, č.j. 11 Nc 2202/2012 - 43, který nabyl právní moci dne 17. 1. 2013, usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 19. 9. 2013, č.j. je P 169/2013 - 79, které nabylo právní moci dne 9. 10. 2013, obchodními podmínkami původního věřitele, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, platebními informacemi a to výpisem z účtu původního věřitele ze dne 4. 5. 2018, ze dne 4. 7. 2018, ze dne 4. 8. 2019, podacím lístkem právního zástupce žalobce ze dne 6. 2. 2020, oznámením o postoupení pohledávky na žalobce ze dne 6. 2. 2020, předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne 6. 2. 2020, výpisem z účtu původního věřitele číslo účtu [číslo] ze dne 4. 5. 2018, smlouvou o postoupení pohledávek založenou v elektronickém spise soudu, smlouvě o revolvingovém úvěru ze dne 4. 5. 2018, zprávou [bankovní ústav] ze dne 15. 1. 2021, včetně údajů o účtu žalovaného. napiš však soud přijde po čísle listu 61 6. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

7. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle § 2999 odst. 1, odst. 2, odst. 3 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

9. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

12. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

14. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

15. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 4. 12. 2012, č.j. 11 Nc 2202/2012 - 43, který nabyl právní moci dne 17. 1. 2013, bylo rozhodnuto, že [celé jméno žalovaného], narozen [datum] se omezuje ve způsobilosti k právním úkonům tak, že je pouze schopen nakládat s finanční částkou nepřesahující 200 Kč týdně.

16. Usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 19. 9. 2013, č.j. P 169/2013 - 79, které nabylo právní moci dne 9. 10. 2013, byla opatrovnicí žalovaného, omezeného ve způsobilosti k právním úkonům, ustanovena [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [obec a číslo]. Opatrovnice je oprávněna za částečně nesvéprávného jeho jménem jednat a činit právní úkony, zastupovat ho v řízení před soudem a jinými orgány, když [celé jméno žalovaného] byl omezen ve způsobilosti k právním úkonům tak, že je pouze schopen nakládat s finanční částkou nepřesahující 200 Kč týdně. Opatrovnice je oprávněna nakládat v běžném rozsahu majetkem částečně nesvéprávného, včetně jeho důchodu, za současné povinnosti toto řádně vyúčtovat, nejde-li o běžnou záležitost, je třeba nakládat s majetkem souhlasu soudu. Opatrovnice nemůže za částečně nesvéprávného jednat a činit právní úkony, dojde-li ke střetu zájmů mezi opatrovnicí a jím zastupovaným částečně nesvéprávným. Opatrovnice nemůže za částečně nesvéprávného uzavřít dohodu o odpovědnosti.

17. Žalobce uzavřel dne 27. 12. 2019 s původním věřitelem, zahraniční [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] zapsanou v zahraničním obchodním rejstříku se sídlem na [země] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které se stal vlastníkem pohledávky za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. Dne 4. 5. 2018 uzavřel původní věřitel se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 50 000 Kč, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně.

18. Původní věřitel vyúčtoval žalovanému v platební informaci částku ve výši 6 000 Kč, kterou označil jako výběr ze dle 4. 5. 2018. Aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti tedy ke dni 4. 6. 2018 činila 1 000 Kč. Původní věřitel vyúčtoval žalovanému v platební informaci opětovně výběr 6 000 Kč ze dne 4. 5. 2018 a dále mu v tomto, v této platební informaci vyúčtoval aktuální povinnou celkovou částku k úhradě k datu splatnosti 4. 7. 2018 částku 2 000 Kč. Původní věřitel vyúčtoval žalovanému v platební informaci znovu výběr částky 6 000 Kč dne 4. 5. 2018, dále mu vyúčtoval aktuální povinnou celkovou částku k úhradě k datu splatnosti tedy ke dni 4. 8. 2018 částku 3 000 Kč.

19. Žalovaný byl od 1. 5. 2018 do 18. 10. 2018 vlastníkem účtu u [bankovní ústav], číslo účtu [číslo], nikdo jiný neměl k účtu dispoziční právo. Na tento účet byla žalovanému připsána dne 4. 5. 2018 částka ve výši 6 000 Kč z proti účtu původního věřitele [číslo] [bankovní účet] přičemž v tomto výpise z účtu je uveden název vlastníka protiúčtu, tedy [právnická osoba] V den 4. 5. 2018 byla částka ve výši 6 000 Kč z tohoto účtu odepsána jako odchozí úhrada na protiúčet [číslo].

20. Původní věřitel dopisem ze dne 6. 2. 2020 sdělil žalovanému, že pohledávka ve výši 6 000 Kč s příslušenstvím byla postoupena na žalobce.

21. Právní zástupce žalobce dopisem ze dne 6. 2. 2020 vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky do tří dnů na bankovní účet v tomto dopise specifikovaný.

22. Soud prvého stupně dospěl k závěru, že smlouva o revolvingovém úvěru uzavřená mezi účastníky řízení prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 4. 5. 2018 je absolutně neplatná s ohledem na to, že shora citovaným rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 4. 12. 2012, č.j. 11 Nc 2202/2012 – 43, byl s účinností od 17. 1. 2013 žalovaný omezen ve způsobilosti k právním úkonům tak, že od tohoto data byl pouze schopen nakládat s finanční částkou nepřesahující 200 Kč týdně. Z tohoto důvodu tedy nebyl způsobilý uzavření jakékoliv úvěrové smlouvy. Žalobce však prokázal, že na účet žalovaného, k němuž neměl nikdo jiný, než-li žalovaný dispoziční právo, tedy na účet [číslo] [bankovní účet] převedl dne 4. 5. 2018 částku ve výši 6 000 Kč, takže se žalovaný na účet původního věřitele o tuto částku bezdůvodně obohatil a je povinen tuto částku žalobci vrátit. Důkaz o tom, kdo konkrétně za žalovaného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřel smlouvu o úvěru, kdo konkrétně vydal bance příkaz k převodu částky 6 000 Kč v den 4. 5. 2018 nebylo prokázáno. Proto tedy soud dospěl k závěru, že je to právě žalovaný, který je povinen žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 6 000 Kč vydat.

23. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. POKUD SE ŽALOVANý VYJÁDŘÍ SEM TO NAPIŠ A ODůVODNI TO Žalovaný se k věci samé nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil částku 6 000 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

25. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 7 vyhl. Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. v platném znění za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty od 5 000 Kč do 10 000 Kč částku 1 500 Kč, tedy za tři úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), celkem tedy částku 4 500 Kč.

26. Dále soud přiznal tři režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé a za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 900 Kč. Soud tedy přiznal žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku 5 400 Kč.

27. Právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci další částku ve výši 1 134 Kč, za zaplacený soudní poplatek pak částku 400 Kč Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku 6 934 Kč