9 C 258/2021
č. j. 9 C 258/2021-34
V PLATNOSTIOkresní soud v Litoměřicích vyhověl žalobě o zaplacení částky za neproplacené jízdné a přirážku k němu v rámci veřejné městské dopravy. Soud se opřel o § 2550 a § 2551 občanského zákoníku, podle nichž dopravce je povinen přepravit cestujícího a cestující zavazuje zaplatit jízdné. Dlužník nevyvrátil, že dluh splatil, a proto byl povinen zaplatit částku s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně. Soud přiznal žalobci paušální náhradu nákladů řízení ve výši určené vyhláškou č. 254/2015 Sb. za písemné podání a výzvu k plnění.
Plný text
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudcem JUDr. Helenou Koniorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka s 9 % úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku 1. Žalobce podal dne datum k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že provozuje městskou hromadnou dopravu v obec. Žalovaný jakožto cestující nastoupil dne datum do vozidla žalobce, kdy cestoval linkou číslo když nezaplatil jízdné ve výši částka a přirážku k jízdnému ve výši částka.
2. Soud žalobě vyhověl v celém rozsahu elektronickým platebním rozkazem ze dne datum, když tento platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, takže byl usnesením soudu ze dne datum zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání.
3. Soud provedl důkaz přílohou k zápisu o provedené přepravní kontrole zpracovanou dne datum, zápisem o provedené přepravní kontrole ze dne datum, kopií zásilky vrácené žalobci zpět, poštovním podacím archem žalobce ze dne datum a předžalobní výzvou žalobce ze dne datum.
4. Na základě těchto shora označených a soudem provedených důkazů bylo zjištěno a prokázáno, že žalobce provozuje městskou hromadnou dopravu v obec. Žalovaný cestoval linkou číslo v obec provozovanou žalobcem dne datum. Přepravní kontrolor žalobce zjistil, že žalovaný nezaplatil jízdné ve výši částka a přirážku k jízdnému ve výši částka.
5. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., novely občanského zákoníku, dle něhož se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
6. Podle § 2550 občanského zákoníku, dle něhož smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
7. Podle § 2551 občanského zákoníku dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády.
8. Uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky, vyhlášené dopravcem dle § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu.
9. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 1973 občanského zákoníku dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.
12. Podle § 2 nařízení vlády České republiky číslo kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
14. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
15. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění, spočívajících v tom, že žalovaný neprokázal, že žalovanou částku částka s příslušenstvím žalobci zaplatil, takže soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
17. Podle § 151/3 o. s. ř., účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.
18. Zvláštním právním předpisem je vyhláška č. 254/2015 Sb. ze dne datum, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3, občanského soudního řádu a podle § 89a, exekučního řádu.
19. Podle § 2 odst. 1 odst. 3 citované vyhlášky, při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje částka, činí pro účely § 151 odst. 3, občanského soudního řádu výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně částka za každý úkon.
20. V případech neuvedených v odst. 1 a 2, činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3, občanského soudního řádu, a pro účely § 89a, exekučního řádu, částka za každý úkon.
21. Podle § 1 odst. 2 citované vyhlášky, pro určení hodnoty sporu se použijí obdobně ustanovení o tarifní hodnotě podle advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb.
22. Podle § 1 odst. 3 citované vyhlášky, se pro účely vyhlášky úkonem rozumí zejména: a) písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění, b) příprava účastí na jednání, c) účast na jednání před soudem, a to každé započaté dvě hodiny, d) jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny, e) návrh na předběžné opatření, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim, f) odvolání, návrh na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost, g) návrh na zajištění důkazu nebo dědictví, h) návrh na opravu odůvodnění rozhodnutí, na odstranění následků zmeškání lhůty a na změnu rozhodnutí odsuzujícího k plnění v budoucnu splatných dávek, nebo k plnění ve splátkách, i) účast při přípravě jednání.
23. Vyhláška č. 254/2015 Sb., tedy v § 2 odst. 1 a v § 2 odst. 3, stanoví výši paušální náhrady buďto částka za každý úkon anebo částka za každý úkon.
24. S ohledem na to, že účastník tohoto řízení, nezastoupený advokátem, měl ve věci plný úspěch, přiznal mu soud paušální částku ve výši částka za jeho písemné podání nebo návrh ve věci samé, a za výzvu k plnění, tj. celkem částku ve výši částka.
25. Dále mu soud přiznal částku ve výši částka za jím zaplacený soudní poplatek, takže celkem částku ve výši částka tak, jak je to uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
26. Soud prvého stupně při tomto rozhodování vycházel ze závazného právního názoru svého nadřízeného soudu, Krajského soudu v Ústí nad Labem v usnesení ze dne 15. března 2016, č. j. 10 Co 737/2015-49. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání podle § 202 odst. 2, občanského soudního řádu, zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění, dle něhož odvolání není přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující částka, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.