9 C 261/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Koniorovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 780 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 780 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 606,22 Kč, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce podal dne datum k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 3 780 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto povinnost žalovaný splnil dne datum. Žalovaný byl povinen platit měsíční televizní poplatek ve stanovené výši, tj. 135 Kč. Žalovaný nezaplatil tento poplatek za měsíce duben až prosinec 2017, leden až prosinec 2018 a leden až červenec 2019, takže celkem z tohoto důvodu dluží žalobci 3 780 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobce k žalobě připojil listinné důkazy, a to dodejku ze dne datum, upomínku ze dne datum, upomínku ze dne datum, dodejku ze dne datum, předžalobní upomínku ze dne datum, kopii zásilky, vrácené žalobci zpět s tím, že žalovaný si zásilku nevyzvednul, potvrzení České pošty, potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – výpis z evidence České pošty z října 2013, specifikaci výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od datum do datum. Na základě těchto shora označených listinných důkazů bylo zjištěno a prokázáno, že žalovaný byl držitelem televizního přijímače, když se přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence a datum. Žalovaný byl povinen zaplatit měsíční televizní poplatek po 135 Kč, když nezaplatil za měsíce duben až prosinec 2017, leden až prosinec 2018 a leden až červenec 2019, takže celkem z tohoto důvodu dluží žalobci na nezaplaceném televizním poplatku částku 3 780 Kč s příslušenstvím.

3. Při právním věci soud rozhodoval podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., dle kterého poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.

4. Podle § 7 odst. 2 věta prvá uvedeného zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce.

5. Podle § 12 odst. 5 zákona, měsíční výše televizního poplatku činí od 1. ledna 2007 120 Kč a podle § 12 odst. 6 uvedeného zákona, měsíční výše televizního poplatku činí od 1. ledna 2008 135 Kč.

6. Podle § 10 zák. č. 348/2005, nezaplatí-li poplatník televizní poplatek, na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve kterém bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu, včetně zaplacení úroku z prodlení, určeného předpis práva občanského.

7. Podle § 8, odst. 2 cit. zákona je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem a to do 15 dnů od dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení.

8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 1973 občanského zákoníku dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

10. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/ 2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

12. Po zhodnocení listinných důkazů, připojených k žalobě a po jejich právním posouzení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

13. Žalovaný byl držitelem televizního přijímače, když se přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence dne datum. Žalovaný byl povinen platit měsíční televizní poplatek po 135 Kč, když nezaplatil za měsíce za měsíce duben až prosinec 2017, leden až prosinec 2018 a leden až červenec 2019, takže celkem z tohoto důvodu dluží žalobci na nezaplaceném televizním poplatku částku 3 780 Kč s příslušenstvím. Příslušenství je vypočteno žalobcem a v žalobě požadováno z dlužné částky, ve výši 3 780 Kč za dobu od datum každého měsíčního poplatku, který žalovaný nezaplatil ve výši 135 Kč, až do datum, kdy příslušenství tedy představuje částku ve výši 606,22 Kč.

14. Žalovaný neprokázal, že žalobci dlužnou částku ve výši 3 780 Kč s příslušenstvím zaplatil, takže soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

16. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 14b), odst. 1, bod 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částku 200 Kč, tedy za dva úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), celkem tedy částku 400 Kč.

17. Dále soud přiznal dva režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 100 Kč podle § 14b) odst. 5, písm. a) advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění, vyhlášky č. 120/2014 Sb. a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 200 Kč. Soud tedy přiznal žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku 600 Kč.

18. Právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci další částku ve výši 126 Kč, za zaplacený soudní poplatek pak částku 400 Kč Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku 1 126 Kč. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání podle § 202 odst. 2, občanského soudního řádu, zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění, dle něhož odvolání není přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.