9 C 272/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudcem JUDr. Helenou Koniorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do [datum], to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbytku o [částka] s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do [datum] zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne [datum] k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil uzavřením pojistné smlouvy dne [datum], jejímž předmětem bylo auto pojištění pro vozidlo značky Audi A3, [registrační značka]. První pojistné bylo ve výši [částka]. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] pro neplacení. Pojistné, které nebylo hrazeno, bylo od [datum] do [datum] s tím, že žalobce požaduje úhradě částku [částka], jehož součástí je částka [částka] jako paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného.

2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže byl usnesením soudu ze dne [datum] zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání.

3. Soud provedl důkaz podacím archem právního zástupce žalobce ze dne [datum], předžalobní upomínkou právního zástupce žalobce ze dne [datum], sazebníkem žalobce bez podpisu žalovaného, pojistnou smlouvou ze dne [datum] podepsanou účastníky tohoto řízení, dodejkou svědčící o vhození zásilky žalobce do domovní schránky žalovaného dne [datum], pokusem o smír ze dne [datum], upozorněním na neuhrazené pojistné ze dne [datum], sdělením o zániku pojištění ze dne [datum], upozorněním na neuhrazené pojistné ze dne [datum].

4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

5. Podle § 2765 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl.

6. Podle § 2782 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

7. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé.

8. Podle § 2783 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy.

9. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.

10. Podle § 2804 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.

11. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

14. Podle § 2 nařízení vlády České republiky [číslo] kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

16. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

17. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla Audi A3, [registrační značka]. Pojistná smlouva byla sjednána od [datum] na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal platit žalobci roční pojistné ve výši [částka] ve čtvrtletních splátkách.

18. Žalobce dopisem ze dne [datum] upozornil žalovaného, že předepsané pojistné není uhrazeno v odpovídající výši a požádal žalovaného o zaplacení dlužného pojistného ve výši [částka].

19. Žalobce dopisem ze dne [datum] upozornil žalovaného, že eviduje neuhrazenou částku, a to dlužné pojistné ve výši [částka]. Pokud nebude dlužná částka uhrazena, budou navíc účtovat žalovanému náklady související s vymáháním dlužného pojistného ve výši [částka]. Žalovaný nebyl ani v jedné z upomínek ze dne [datum] a [datum] upozorněn na to, že pojistné má povinnost zaplatit v žalobcem stanovené lhůtě a na možnost, že v opačném případě jeho pojištění zanikne.

20. Žalobce přesto dopisem ze dne [datum] sdělil žalovanému, že jeho pojistná smlouva zanikla dnem [datum] ve 24:00 hodin nezaplacením pojistného ve lhůtě stanovené v upomínce. Žalovaný byl vyzván k zaplacení této částky s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude žalobce účtovat navíc náklady související s vymáháním dlužného pojistného ve výši [částka].

21. Žalobce dopisem ze dne [datum] vyzval žalovaného k zaplacení částky [částka] bez její bližší specifikace s tím, že jde o celkovou dlužnou částku a dále bylo součástí tohoto přípisu sdělení žalobce žalovanému, že pokud tento neuhradí dlužnou částku, budou nuceni přistoupit k jejímu vymáhání.

22. Právní zástupce žalobce dopisem ze dne [datum] vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky s upozorněním, že v opačném případě, pokud tedy žalovaný dlužnou částku nezaplatí, pak se žalobce s vymáháním obrátí na soud.

23. Sazebník vybraných poplatků za vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění s účinností od [datum] obsahuje částku [částka] za upomínku k zaplacení dlužného pojistného, dále částku [částka], předžalobní upomínku dále částku [částka] za předžalobní upomínku s tím, že tento sazebník není žalovaným podepsaný.

24. Soud prvého stupně při svém rozhodování vycházel z dvoustranného právního jednání účastníků tohoto řízení, kterým je pojistná smlouva uzavřená dne [datum]. Žalovaný se zavázal platit žalobci roční pojistné ve výši [částka]. Žalovaný nezaplatil pojistné za období od [datum] do [datum], takže nezaplatil pojistné za 100 kalendářních dnů, kdy žalobce vozidlo žalovaného pojistil. Žalovaný se zavázal platit roční pojistné ve výši [částka], takže při 365 kalendářních dnech každého kalendářního roku připadá na pojistné denně částka 15, [částka] a za 100 dnů, kdy žalovaný neplatil žalobci pojistné, tak činí dlužné pojistné částku ve výši [číslo], [částka], zaokrouhleně tedy částku ve výši [částka]. Proto tedy soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl i s příslušenstvím, tedy se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně a žalobce požadoval tento zákonný úrok z prodlení pouze za dobu od [datum] do [datum], ačkoliv měl právo požadovat tento zákonný úrok z prodlení až do úplného zaplacení dlužné částky, takže proto bylo žalobě v tomto rozsahu vyhověno. Žalovaný nevznesl žádnou námitku proti této shora uvedené dlužné částce i s příslušenstvím, takže soud tento nárok vyhodnotil jako nárok důvodný, a proto o částce rozhodl, jak je to uvedeno v první výrokové části tohoto rozsudku.

25. Žalobce v žalobě tvrdil, že požaduje po žalovaném dlužné pojistné a [částka] poplatky, když celá částka pak představuje dluh ve výši [částka]. Žalobce tedy nesprávně vypočítal dlužné pojistné na částku ve výši [částka], takže žaloba musela být zamítnuta co do žalobcem tvrzeného dlužného pojistného [částka] s příslušenstvím a rovněž musela být žaloba zamítnuta ve vztahu ke zbývající částce ve výši [částka].

26. Soud prvého stupně dospěl k závěru o nedůvodnosti žaloby ve zbytku žalované pohledávky, o [částka] s příslušenstvím. Soud rozhodoval v souladu s názorem Ústavního soudu České republiky vyjádřeného v jeho usnesení I. ÚS 3512/2011, kdy tento dovodil, že, mimo jiné obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit, sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Obchodní podmínky mohou být sestaveny některou ze smluvních stran nebo i třetím subjektem, tato praxe je výslovně upravena ve vztazích řídících se § 273 obchodního zákoníku, kdy oproti tomu občanský zákoník takovou explicitní úpravu neosahuje. Tuto praxi lze dovodit zejména z principu autonomie vůle stran a z toho odvozené zásady smluvní volnosti, která je jedním z vůdčích principů závazkového práva, uplatnění obchodních podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti dle § 56 občanského zákoníku obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Za takové ustanovení se považují mimo jiné ujednání, s nimiž se spotřebitel neměl možnost seznámit před podpisem smlouvy, což budou typicky právě obchodní podmínky, s nimiž se spotřebitel před podpisem smlouvy neměl možnost seznámit. Základním předpokladem přijetí všeobecných obchodních podmínek oblátem je zahrnutí těchto všeobecných obchodních podmínek do návrhu, k tomu může dojít několika způsoby. Prvním způsobem je zopakování celého jejich textu například ve formuláři smlouvy, má-li se závaznost obchodních podmínek pro daný právní vztah odvíjet od souhlasu smluvních stran, pouhý odkaz na obchodní podmínky ve smlouvě nestačí, musí k němu přistoupit seznámení s jejich obsahem. Obchodní podmínky, na které smlouva odkazuje a jež jsou k ní připojeny nebo jsou smluvním stranám známy, nemusí být samostatně podepisovány účastníky smluvního vztahu, v pochybnostech však musí ten, kdo se jich dovolává prokázat, že byly ke smlouvě připojeny, nebo že byly druhé straně známy. K těmto závěrům dospěl i Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku ze dne [datum] ve věci vedené pod sp. zn. 5 Cmo 318/97 anebo Nejvyšší soud České republiky ve svém usnesení ze dne [datum] ve věci vedené pod sp. zn. 32 Cdo 3183/2012. [příjmení] podpis pod tzv. včleňovací klauzuli pro uplatnění obchodních podmínek sám o sobě nepostačuje, nýbrž je třeba, aby zároveň byl i naplněn druhý předpoklad, tedy známost smluvních podmínek či jejich přiložení. Důkazní břemeno prokázání naplnění uvedených předpokladů přitom leží na osobě, která se ustanovení obchodních podmínek dovolává.

27. Povinností pojistitele seznámit pojištěného s všeobecnými, zvláštními i doplňkovými pojistnými podmínkami, se zabýval i Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 31 Cdo 1566/2017. Uvedený soud dospěl k závěru, že pokud § 4 odst. 4 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, vyžaduje, aby byl pojistník prokazatelně seznámen s pojistnými podmínkami, které mají tvořit nedílnou součást pojistné smlouvy, je nezbytné tuto povinnost vztáhnout na všechny pojistné podmínky, které mají tvořit součást pojistné smlouvy a mají být pro smluvní strany závazné, bez ohledu na jejich formální označení. Z toho, že pojistník byl informován o možnosti kdykoliv nahlédnout do pojistných podmínek, resp. že pojistné podmínky jsou k nahlédnutí ve všech obchodních místech pojistitele, neplyne, že byl prokazatelně seznámen s pojistnými podmínkami.

28. Soud vycházel dále z toho, že Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 27. února 2018, sp. zn. 23 Cdo 2865/2016, jednoznačně uvedl, že pokud zákon vyžaduje, aby byl pojistník prokazatelně seznámen s pojistnými podmínkami, které mají tvořit nedílnou součást pojistné smlouvy, je nezbytné tuto povinnost vztáhnout na všechny pojistné podmínky, které mají tvořit součást pojistné smlouvy a mají být pro smluvní strany závazné, bez ohledu na jejich formální označení. Je nepřijatelné, aby pojistitel svou zákonnou povinnost, vyjádřenou v § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě obcházel tím, že část pojistných podmínek včlení do dalších dokumentů, aniž by s nimi pojistníka prokazatelně seznámil, přičemž se následně dovolával toho, že pojistník s těmito dokumenty musel být seznámen, neboť je o nich zmínka v pojistné smlouvě či pojistných podmínkách, s nimiž prokazatelně seznámen byl. Takovému jednání nelze poskytnout právní ochranu. Sdělení místa, kde se s pojistnými podmínkami může pojistník seznámit, nesvědčí o tom, že byl pojistník s pojistnými podmínkami (tj. s jejich obsahem) prokazatelně seznámen, nýbrž pouze o tom, že byl pojistník seznámen s místem, kde se pojistné podmínky nachází.

29. V dané věci žalobce neprokázal, že žalovaný byl seznámen se všeobecnými pojistnými podmínkami, když žádnou listinu o výši poplatků – paušalizovaných nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši [částka] soudu nepředložil s podpisem žalovaného. Jen na základě takové listiny by žalobce byl oprávněn po žalovaném požadovat tvrzenou částku [částka]. Z pojistné smlouvy, předložené žalobcem a podepsané žalovaným, nemohl žalovaný zjistit výši konkrétních poplatků, které bude muset žalobci platit s ohledem na uzavřenou pojistnou smlouvu ze dne [datum] v případě, že nezaplatí sjednané a zároveň splatné pojistné.

30. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval podle § 142 odst. 2, o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. S ohledem na to, že jde o tzv. bagatelní pohledávku, kdy žalobce neměl ve věci plný úspěch, pak soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.