9 C 283/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudcem JUDr. Helenou Koniorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s 10 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbytku o [částka] zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne [datum] k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu o zaplacení celkové částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil pojistnou smlouvou, která vstoupila v platnost [datum], když tento den je zároveň dnem počátku pojištění. Žalovaný se zavázal platit žalobci roční pojistné [částka], přičemž pojistná smlouva zanikla z důvodu neplacení pojistného ke dni [datum]. Žalovaný byl písemně upozorněn na zánik pojištění. Žalobce tvrdil, že žalovaný dluží na nezaplaceném pojistném od [datum] do [datum] částku ve výši [částka] a rovněž [částka] dle sazebníku, když částka představuje ujednané náklady na zaslání upomínky k úhradě dlužného pojistného po zániku pojištění. Žalovaný se se sazebníkem seznámil před podpisem smlouvy.

2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže byl usnesením soudu ze dne [datum] zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání.

3. Soud provedl důkaz záznamem z jednání s klientem, pojistnou smlouvou ze dne [datum], podacím archem právního zástupce žalobce ze dne [datum], informací žalobce o nedoplatku pojistného po zániku pojistné smlouvy ze dne [datum], výzvou právního zástupce žalobce k plnění ze dne [datum], upomínkou dlužného pojistného ze dne [datum] a informací o zániku pojistné smlouvy ze dne [datum].

4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

5. Podle § 2765 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl.

6. Podle § 2782 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

7. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé.

8. Podle § 2783 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy.

9. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.

10. Podle § 2804 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.

11. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

14. Podle § 2 nařízení vlády České republiky [číslo] kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

16. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

17. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti žalovaného, s povoláním řidiče nákladních automobilů. Pojištění bylo sjednáno od [datum], když účastníci řízení se dohodli na ročním pojistném ve výši [částka] splatných ve čtvrtletních splátkách po [částka] s datem splatnosti [datum], [datum], [datum], [datum]. Žalovaný se zavázal pojistné platit poštovní poukázkou. V závěrečných prohlášení pojistníka je uvedeno, že tento prohlašuje a přijetím nabídky stvrzuje, že se seznámil s informacemi o pojištění a s následujícími dokumenty, předsmluvními informacemi, pojistnými podmínkami, sazebníkem poplatků a informací o zprostředkovateli.

18. Žalobce informoval žalovaného dopisem ze dne [datum] o nedoplatku pojistného ve výši [částka]. Tuto částku, jakožto i vyčíslený náklady upomínání [částka], měl zaplatit nejpozději do [datum]. Právní zástupce žalobce v předžalobní upomínce ze dne [datum] vyzval žalovaného k zaplacení celkové částky [částka].

19. Žalobce písemně upomínal žalovaného o zaplacení dlužného pojistného dopisem ze dne [datum], ve kterém uvedl, že na pojistné smlouvě – pojištění majetku a odpovědnosti občanů eviduje dluh, který vznikl nezaplacením pojistného splatného dne [datum]. Dlužné pojistné vymezil na ročně sjednané pojistné ve výši [částka] s upozorněním, že pokud tuto částku žalobce neobdrží do [datum], pak pojištění žalovaného zanikne. Žalobce požadoval po žalovaném náklad upomínání [částka].

20. Žalobce sdělil žalovanému dopisem ze dne [datum], že jeho pojištění zaniklo dne [datum] a že eviduje k tomuto dni dluh ve výši [částka]. Žalovaný byl vyzván, aby dluh zaplatil do [datum].

21. Sazebník administrativních poplatků platný od [datum], který není žalovaným podepsán, obsahuje částku [částka] jako poplatek za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění.

22. Při rozhodování o žalobním nároku soud vycházel z dvoustranného právního jednání účastníků řízení, které bylo písemně sjednáno v pojistné smlouvě ze dne [datum] s tím, že žalovaný se zavázal platit žalobci roční pojistné ve výši [částka] ve čtvrtletních splátkách splatných vždy ke každému [datum], [datum], [datum] a [datum] každého kalendářního roku. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné [datum], takže proto jeho pojištění zaniklo dne [datum]. Žalovaný byl žalobcem pojištěn za shora uvedené období, tedy po dobu 111 kalendářních dnů. Při ročním sjednaném pojistném na částku [částka] při 365 kalendářních dnech každého kalendářního roku, tak připadá na každý den trvání pojištění pojistné ve výši 6, [částka] a za celkem 111 kalendářních dnů, tak žalovaný dluží žalobci na nezaplaceném pojistném zaokrouhleně částku ve výši [částka]. Proto tedy soud žalobě o [částka] s příslušenstvím vyhověl, tak jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

23. Žalobce se touto žalobou domáhá částky [částka] za upomínku žalovaného o zaplacení dlužného pojistného po zániku pojištění ze dne [datum]. Žalobce tvrdil v podané žalobě, že ve sjednané pojistné smlouvě dne [datum], se žalovaný seznámil mj. se sazebníkem poplatků. Pojistná smlouva však byla sjednána dne [datum], takže žalovaný nemohl být žalobcem seznámen se sazebníkem administrativních poplatků, který soudu připojil k podané žalobě, platným od [datum]. Soud žalobce nevyzýval k předložení sazebníku administrativních poplatků, který byl platný ke dni uzavření pojistné smlouvy, tedy ke dni [datum], protože žalobce se jednoznačně žalobou domáhá zaplacení poplatku za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění ve výši [částka], když takový sazebník není žalovaným podepsán.

24. Soud prvého stupně dospěl k závěru o nedůvodnosti žaloby ve zbytku žalované pohledávky, o [částka]. Soud rozhodoval v souladu s názorem Ústavního soudu České republiky vyjádřeného v jeho usnesení I. ÚS 3512/2011, kdy tento dovodil, že, mimo jiné obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit, sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Obchodní podmínky mohou být sestaveny některou ze smluvních stran nebo i třetím subjektem, tato praxe je výslovně upravena ve vztazích řídících se § 273 obchodního zákoníku, kdy oproti tomu občanský zákoník takovou explicitní úpravu neosahuje. Tuto praxi lze dovodit zejména z principu autonomie vůle stran a z toho odvozené zásady smluvní volnosti, která je jedním z vůdčích principů závazkového práva, uplatnění obchodních podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti dle § 56 občanského zákoníku obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Za takové ustanovení se považují mimo jiné ujednání, s nimiž se spotřebitel neměl možnost seznámit před podpisem smlouvy, což budou typicky právě obchodní podmínky, s nimiž se spotřebitel před podpisem smlouvy neměl možnost seznámit. Základním předpokladem přijetí všeobecných obchodních podmínek oblátem je zahrnutí těchto všeobecných obchodních podmínek do návrhu, k tomu může dojít několika způsoby. Prvním způsobem je zopakování celého jejich textu například ve formuláři smlouvy, má-li se závaznost obchodních podmínek pro daný právní vztah odvíjet od souhlasu smluvních stran, pouhý odkaz na obchodní podmínky ve smlouvě nestačí, musí k němu přistoupit seznámení s jejich obsahem. Obchodní podmínky, na které smlouva odkazuje a jež jsou k ní připojeny nebo jsou smluvním stranám známy, nemusí být samostatně podepisovány účastníky smluvního vztahu, v pochybnostech však musí ten, kdo se jich dovolává prokázat, že byly ke smlouvě připojeny, nebo že byly druhé straně známy. K těmto závěrům dospěl i Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku ze dne [datum] ve věci vedené pod sp. zn. 5 Cmo 318/97 anebo Nejvyšší soud České republiky ve svém usnesení ze dne [datum] ve věci vedené pod sp. zn. 32 Cdo 3183/2012. [příjmení] podpis pod tzv. včleňovací klauzuli pro uplatnění obchodních podmínek sám o sobě nepostačuje, nýbrž je třeba, aby zároveň byl i naplněn druhý předpoklad, tedy známost smluvních podmínek či jejich přiložení. Důkazní břemeno prokázání naplnění uvedených předpokladů přitom leží na osobě, která se ustanovení obchodních podmínek dovolává.

25. Povinností pojistitele seznámit pojištěného s všeobecnými, zvláštními i doplňkovými pojistnými podmínkami, se zabýval i Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 31 Cdo 1566/2017. Uvedený soud dospěl k závěru, že pokud § 4 odst. 4 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, vyžaduje, aby byl pojistník prokazatelně seznámen s pojistnými podmínkami, které mají tvořit nedílnou součást pojistné smlouvy, je nezbytné tuto povinnost vztáhnout na všechny pojistné podmínky, které mají tvořit součást pojistné smlouvy a mají být pro smluvní strany závazné, bez ohledu na jejich formální označení. Z toho, že pojistník byl informován o možnosti kdykoliv nahlédnout do pojistných podmínek, resp. že pojistné podmínky jsou k nahlédnutí ve všech obchodních místech pojistitele, neplyne, že byl prokazatelně seznámen s pojistnými podmínkami.

26. Soud vycházel dále z toho, že Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 27. února 2018, sp. zn. 23 Cdo 2865/2016, jednoznačně uvedl, že pokud zákon vyžaduje, aby byl pojistník prokazatelně seznámen s pojistnými podmínkami, které mají tvořit nedílnou součást pojistné smlouvy, je nezbytné tuto povinnost vztáhnout na všechny pojistné podmínky, které mají tvořit součást pojistné smlouvy a mají být pro smluvní strany závazné, bez ohledu na jejich formální označení. Je nepřijatelné, aby pojistitel svou zákonnou povinnost, vyjádřenou v § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě obcházel tím, že část pojistných podmínek včlení do dalších dokumentů, aniž by s nimi pojistníka prokazatelně seznámil, přičemž se následně dovolával toho, že pojistník s těmito dokumenty musel být seznámen, neboť je o nich zmínka v pojistné smlouvě či pojistných podmínkách, s nimiž prokazatelně seznámen byl. Takovému jednání nelze poskytnout právní ochranu. Sdělení místa, kde se s pojistnými podmínkami může pojistník seznámit, nesvědčí o tom, že byl pojistník s pojistnými podmínkami (tj. s jejich obsahem) prokazatelně seznámen, nýbrž pouze o tom, že byl pojistník seznámen s místem, kde se pojistné podmínky nachází.

27. V dané věci žalobce neprokázal, že žalovaný byl seznámen se všeobecnými pojistnými podmínkami, když žádnou listinu o výši poplatků – paušalizovaných nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši [částka] soudu nepředložil s podpisem žalovaného. Jen na základě takové listiny by žalobce byl oprávněn po žalovaném požadovat tvrzenou částku [částka]. Z pojistné smlouvy, předložené žalobcem a podepsané žalovaným, nemohl žalovaný zjistit výši konkrétních poplatků, které bude muset žalobci platit s ohledem na uzavřenou pojistnou smlouvu ze dne [datum] v případě, že nezaplatí sjednané a zároveň splatné pojistné.

28. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval podle § 142 odst. 2, o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. S ohledem na to, že jde o tzv. bagatelní pohledávku, kdy žalobce neměl ve věci plný úspěch, pak soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.